Bylinky - zakázaná moudrost
Ve stínu pod skupinou platanů seděla na židlích skupina bílých mužů a proti nim seděla na zemi skupina polonahých indiánů. Guvernér Harrison vedl jednání s náčelníky indiánských kmenů, vedených Tekumsehem. Bylo bezvětří, a když slunce stoupalo k zenitu, z trávy se vyrojili komáři. V celých mračnech útočili na lidi, kteří se jim zoufale, leč marně bránili. Mávali rukama i šátky, ohrnuli si límce, klobouky narazili hluboko do čela, někteří si navlékli i silné rukavice, leč vše bylo marné. Komáři a bodající mušky vnikali do všech záhybů v šatech, útočili na sebemenší odhalené místo a někteří dokonce bodali i přes oblečení.
Polonazí indiáni však seděli klidně a komárů, mušek ani ovádů, si nevšímali. Běloši s údivem pozorovali, že mračna hmyzu se nad nimi sice vznášejí také, avšak žádný z nich na indiány nesedl.
Tekumseh se náhle naklonil k Šípovi a zašeptal mu několik slov. Ten přikývl, odložil všechny zbraně, pak v trávě natrhal hrst bylin se šedomodrými, cípatými a chlupatými listy a s úsměvem zamířil k Harrisonovi. Byliny pak pomačkal a zastrkal do všech otvorů vyřezávaného křesla, ve kterém guvernér seděl. Harrison ucítil ostrou, kořeněnou vůni, která byla docela příjemná.
Potom indián sáhl k opasku, odepnul kožený váček, otevřel jej, zajel prstem dovnitř, nabral odtamtud trochu tuku s nadrcenými bylinami a ukázal guvernérovi, aby si ho natřel na obličej. Harrison se díval chvíli nechápavě, ale pak si všimnul, že komáři od něho odletěli, a když vzhlédl, viděl, že se v mračnu hmyzu kolem něj vytvořila jakási průrva. Natřel si obličej, přijal od indiána váček a nechal ho kolovat mezi přísedícími.
Tajemství bylin. Bylinky v sobě skrývají obrovské možnosti. Obdivoval jsem svého strýce Pepu. Měl jsem rád jeho humor a na vycházkách do přírody jsem se s ním nikdy nenudil. Stále měl, co vyprávěl a jak jsme cestou viděli ty krásné kvetoucí rostliny, vždy věděl, k čemu je která dobrá, na jakou nemoc nebo neduh pomáhá. Kdybychom je všichni znali a uměli používat, polovinu, a možná většinu léků, bychom vůbec nepotřebovali.
Všechny přírodní národy znají schopnost bylin léčit nemoci. A znali je i naši předkové, o čemž svědčí staré herbáře. Uchovávají nám moudrost našich předků, podloženou tisíciletými zkušenostmi. Já sám mám po rodičích nádhernou knihu - "Naše rostliny v lékařství". Je tam popis všech možných bylin a rostlin a jejich léčivé účinky. Kdo by se odvážil zpochybnit jejich léčivé schopnosti?
Dnes je tato kniha postavena mimo zákon. Evropská unie vydala nařízení, že se nesmí nikde uvádět léčivé schopnosti bylin, pokud taková bylinka neprojde klinickými zkouškami (nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20.prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin http://nedejmesiprirodu.cz).
Kdo by to však dělal, když neexistuje možnost, aby se mu taková investice vrátila? (Náklady na klinické zkoušky se navrátí pouze u produktů, které lze patentovat.) To znamená, že když si koupíte jakékoliv bylinky, na jejich obalu se již nedozvíte, jak a v čem vám mohou pomoci.
Toto nařízení je prý v zájmu ochrany našeho zdraví. Skutečně? Zkusme hledat odpověď správným postupem: Kdo má z tohoto zákona užitek? My?
Znalost léčivých schopností bylinek, to je moudrost našich předků a naše drahocenné dědictví. Může nás zachránit před mnoha nemocemi, i před smrtí. Někdo má zájem na tom, aby tato moudrost upadla v zapomnění. Tato moudrost je nyní zakázaná. Proč?
Proč už nesmíme vědět, k čemu slouží léčivé byliny?
Když nebudeme znát léčivé schopnosti bylinek, zbude nám jediná alternativa - chemické léky. A kdo je vyrábí?
Víte, že se úřady snaží zakázat dovoz bylinek pro čínskou medicínu? Je evidentní, že i toto je součástí spiknutí proti našemu zdraví.
Vrtala mi hlavou otázka: Proč to vládní úředníci dělají? A pak mi to došlo. Je to ze stejného důvodu, proč nezasáhnou proti farmaceutickým firmám. Řada z nich má svá křesla ve správních radách farmaceutických společností a ještě více jich vlastní jejich akcie a dostávají tučné dividendy.
Jak dlouho si to vše necháme líbit? Kde je naše právo na informace a rozhodování? Pokud nic neuděláme, naše děti jednou budou na loukách zuřivě rozdupávat bylinky, které by jim mohly pomoci, s odůvodněním, že ony přece mohou za jejich alergie.
Zdroj: výňatek z knihy Nespěchejte do rakve od Tomáše Kašpara.
Knihu můžete koupit zde:
http://www.zapper-centrum.cz/knihy-a-literatura/knihy-a-literatura-tomas-kaspar-nespechejte-do-rakve
