Zánět žil
Popis zánětu žil
Žíly jsou cévy, které přivádějí odkysličenou krev z tělního oběhu zpět k srdci. Tento zásobník, v kterém se nachází zhruba dvě třetiny celkového objemu krve, je velice důležitý zejména v případě krvácení. Dokáže totiž vyrovnat ztráty až jedné čtvrtiny celkového objemu krve.
Žíly mají sice stejné množství vrstev jako tepny, avšak jejich stěna je mnohem slabší. Proto je rychlost průtoku krve v žilách pomalejší a krevní tlak nižší. Na dolních končetinách jsou pro usnadnění proudění krve k srdci přítomny chlopně, které brání zpětnému toku krve.
Zánět žil je onemocnění, při němž dochází ke zpomalení žilního odtoku, poškození žilní stěny nebo vzniku trombů.
Postiženy bývají nejčastěji dolní končetiny, zvláště pokud je člověk upoután několik dní na lůžku. Krev z dolních končetin je totiž pumpována k srdci pomocí kosterního svalstva nohou a při jeho inaktivaci dochází ke zpomalení žilního řečiště a následným komplikacím.
Na horních končetinách se onemocnění vyskytuje nejčastěji jako následek nitrožilních injekcí.
Zánět žil může mít dvě různé podoby. Dle místa výskytu se rozděluje na zánět povrchových žil (tromboflebitida) a zánět hlubokého žilního systému (flebotrombóza).
Tromboflebitida postihuje zánětlivým procesem povrchové žíly a velmi často doprovází křečové žíly (varixy). Můžeme ji dále rozdělit na formu infekční, která vzniká vniknutím bakterie, a neinfekční, související s drážděním žilní výstelky. Neinfekční tromboflebitida může vzniknout jako následek traumatu, či lékařského výkonu (kanylace, sklerotizace, intravenózní injekce,…).
Flebotrombóza je onemocněním podstatně závažnějším, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Ročně postihne toto onemocnění v České republice cca 15 000 – 20 000 lidí.
Rizikové faktory zánětu žil
Podmínkou vzniku zánětlivého onemocnění žil je zpomalení krevního toku a srážení krve.
S trombózou se můžeme setkat i u velice mladých lidí, neboť nadměrné srážení krve může být dáno genetickou poruchou.
Dalším důvodem vzniku bývá poškození cévní stěny po chirurgických výkonech, úrazech, při nádorových onemocněních, ale i jako následek používání různých farmak.
Dále může být jednou z komplikací u obezity, těhotenství, imobilizaci na lůžku, cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, zvýšené žilní námahy atd.
Zvláštním, avšak poměrně častým rizikovým faktorem je dlouhé cestování (tzv. cestovní trombóza). S rozvojem dopravního průmyslu dochází stále častěji k ucpání hlubokých žil na dolních končetinách krevní sraženinou. Riziko spočívá v dlouhodobé nečinnosti dolních končetin a nemožnosti změnit polohu. Závažnou komplikací může být utržení trombu do krevního řečiště a zanesení do plic.
Zánětem žil trpí velice často těhotné ženy v druhé polovině těhotenství. To má úzkou souvislost s tím, že se těmto ženám začnou na nohou, v oblasti zevních rodidel a kolem konečníku vytvářet varixy. V těhotenství je totiž nižší napětí žilních stěn, které brzdí žilní odtok společně s tlakem dělohy. Po porodu musíme předcházet riziku tromboembolické nemoci.
Za rizikové povolání, co se týče zánětu žil, se udávají zaměstnání, při nichž trávíte mnoho hodin na nohou. Např. kadeřnice, prodavači, zubaři, atd.
Častější výskyt tohoto onemocnění souvisí také s věkem. Větší riziko postiženi je u lidí starších 50 let.
Prevence zánětu žil
Účinnou prevencí je udržování přiměřené tělesné hmotnosti a pravidelné cvičení, alespoň pár minut denně.
Dále se doporučuje vyhnout se tabákovým výrobkům a při dlouhém cestování dělat více přestávek na malou rozcvičku, či procházku. Dokonce, i pokud jste upoutáni delší dobu na lůžku, neměli byste zachovávat klid na 100%. Je důležité alespoň 1 za hodinu procvičit nohy a zlepšit tak cirkulaci krve směrem k srdci.
Budoucí matky by se měly vyvarovat dlouhodobější práci ve stoje a pravidelně cvičit během celého těhotenství i v šestinedělí.
Příznaky a projevy zánětu žil
Tromboflebitis se projevuje zarudnutím a ztvrdnutím žíly v okolí poranění. Tato lokalita bývá teplejší než okolní kůže a na dotek poměrně bolestivá. Kůže poblíž často svědí, ale nikdy nedochází k otoku celé končetiny.
Flebotrombóza má jako hlavní identifikační znak právě otok, bolest a zvýšená náplň žilního řečiště, popřípadě zmodrání končetiny (cyanóza).
Utrhne-li se trombus a doputuje do plic, nastává plicní embolie. Tento stav se projeví dušností, bolestí na hrudníku, kašlem a poklesem krevního tlaku. Pak se rozvine šok a krátce nato dochází ke smrti.
Diagnostika zánětu žil
Onemocnění lze vcelku snadno diagnostikovat, pokud pacient ochotně spolupracuje. Velice důležité jsou anamnestické údaje, při nichž se lékař ptá na podobné onemocnění v rodině, prodělané operace, křečové žíly, hormonální antikoncepci, srdeční onemocnění, a zda pacient kouří.
Vyšetření spočívá v prohmatání otoku (je-li přítomen), zjištění bolestivosti, odběru krve a případně se přistupuje k některé ze zobrazovacích metod, např. ultrazvuku.
Léčba zánětu žil
U zánětu povrchových žil se postižená končetina stáhne elastickým obinadlem a pacientovi je indikována chůze. Postižené místo se chladí studenými obklady a natírá protizánětlivou mastí. V případě, že dojde k současnému zvýšení tělesné teploty, je nutné nasadit léčbu antibiotiky, popř. léky proti srážení krve. Tromboflebitis většinou do několika dnů ustoupí, zatvrdnutí může ještě nějakou dobu přetrvat.
V případě zánětu hlubokého žilního řečiště je již léčba daleko komplikovanější a vyžaduje hospitalizaci a sledování. Kromě bandážování dolních končetin se podávají léky na ředění krve (antikoagulancia). Např. heparin, warfarin a v případě větší krevní sraženiny je nutno zahájit léčbu trombolitiky.
Na začátku léčby je nutný klid na lůžku se zdviženými dolními končetinami (pro lepší odtok krve) a po několika dnech naopak aktivní pohyb pro zrychlení krevního oběhu a zabránění vzniku krevních sraženin.
Pouze v případě velice rozsáhlých tromboflebóz, postihujících velké žíly, se přistupuje k chirurgickému zákroku.
Jak si mohu pomoci sám
Pokud máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, neboť každá sekunda může rozhodovat o Vašem životě.
Komplikace zánětu žil
Nejčastější komplikací je již několikrát zmíněná plicní embolie. Trombus utržený z oblasti dolních končetin putuje do pravého srdce a poté do plicních tepen, které ucpává.
Další komplikací může být posttrombotický syndrom, který se objevuje s odstupem několika měsíců. Pravděpodobnost jeho vzniku závisí na věku pacienta, rozsahu žilní trombózy, její lokalizaci a na způsobu léčby. Jeho příčinou je trvale zvýšený žilní tlak, který vzniká uzávěrem žilního systému nebo nedostatečností žilních chlopní. Jedním z příznaků posttrombotického syndromu je otok končetiny. V nejzávažnějších případech je někdy nutné přistoupit k amputaci končetiny.
Zdroj: www.vitalion.cz