PROBIOTICKÉ BAKTERIE
Probiotické bakterie jsou živé organismy, které mají příznivé účinky na lidské zdraví. Nejsou součástí střevní mikroflóry, jen zažívacím traktem procházejí. Tyto bakterie jsou schopny obnovit či udržet rovnováhu střevní mikroflóry. Rovnováha střevní mikroflóry bývá porušena působením cizích látek v organismu (léky či konzervanty), nevhodným životním stylem či špatnými stravovacími návyky. Probiotika též redukují hnilobné bakterie v lidském střevě. Ty vznikají při konzumaci jídel obsahující velké množství živočišných bílkovin. Probiotika působí i blahodárně u pacientů trpících nesnášenlivostí mléčného cukru. Mají schopnost regulovat hladinu cholesterolu, ovlivnit přirozenou imunitu hostitele a pomáhají při vstřebávání minerálů, především vápníku. Probiotika snižují závažnost výskytu infekce zažívacího traktu, zlepšují tělesnou odolnost a funkci střev proti infekcím. Navíc probiotické bakterie produkují vitamíny řady B. Běžným typem probiotických bakterií jsou kmeny Bifidobacterium a Lactobacillus. Běžně se objevují v některých mléčných výrobcích jako je jogurt nebo kefír. Probiotika se prodávají i jako potravinový doplněk v podobě tablet a tobolek.
Účinek probiotik v potravinách závisí zejména na formě, jakou byla do potravinářských výrobků přidávána. Účinnost samotných probiotik bez složky nezbytné pro růst a aktivitu střevní mikroflóry je mnohem nižší. Proto je nezbytné současně s probiotiky přijímat i prebiotika. Prebiotika jsou nestravitelnou složkou potravin, nachází se hlavně ve vláknině. Probiotika mají své místo i v klinické praxi. Slouží k prevenci, léčbě chorob a chorobných stavů způsobených nenormálním složením bakteriální flóry ve střevech. Hlavní přínos probiotik je ale předně v oblasti prevence než samotné léčby. Probiotika pomáhají nejčastěji pacientům, kteří trpí průjmy, zácpami a syndromem dráždivého tračníku.
