Vředová choroba gastroduodenální
Trápí Vás vředy a chcete se skutečně uzdravit?
Popis vředové choroby gastroduodenální
Vředová choroba gastroduodenální, jak již vyplývá z názvu, je choroba žaludku (gaster) a dvanáctníku (duodena). V dnešní době, je to velice časté onemocnění. Mnohdy má dlouhodobý průběh a nemocného může obtěžovat po dlouhé roky nebo i po celý život. Trpí jí více muži (zvláště v produktivním věku), než ženy.
V západních zemích jí během života onemocní, kolem 10% populace. Zvýšený počet případů této nemoci se objevil počátkem 20. století, což je možné přičítat změněnému životnímu stylu.
U této nemoci je typické, že se střídá období klidu, kdy je nemocný bez obtíží, s obdobím akutním, kdy se nemoc projevuje níže popsanými příznaky.
Její podstatou je narušení sliznice nebo i hlubších vrstev stěny trávicí trubice, v místech, kde je vystavena agresivnímu působení, žaludeční šťávy. Proto tedy vzniká v žaludku a dvanáctníku.
Stěna trávicí trubice, je za normálních okolností, před samonatrávením, chráněna hlenem mucinem. Pokud ale v trávicím traktu vznikne nerovnováha, mezi ochrannými a poškozujícími činiteli, dochází k natrávení sliznice, tedy ke vzniku peptické léze. Jednou z forem této léze je vřed.
Peptické léze lze rozdělit do několika skupin.
První označujeme jako eroze, což jsou povrchová poškození sliznice žaludku nebo dvanáctníku.
Druhým typem je akutní vřed, pronikající i do hlubších vrstev sliznice. Hojí se poměrně rychle a zůstává po něm jizva.
Posledním druhem je chronický vřed, který se hojí pomalu a je při něm přítomna i zánětlivá reakce, díky které je dobře odlišitelný, od okolní tkáně.
Příčiny vředové choroby gastroduodenální
Na vzniku této choroby se podílí mnoho příčin současně, ale obecně lze říci, že k vředové chorobě dojde, když faktory, poškozující sliznici v trávicím traktu (agresivní faktory), získají převahu nad faktory ochrannými (projektivními).
Za ochranné činitele se považuje normální prokrvení sliznice žaludku a dvanáctníku, obnovování vrchní vrstvy sliznice, normální produkce žaludečního hlenu, který kryje sliznice, a zásaditá reakce žaludečního obsahu.
Mezi hlavní činitele, jež sliznici poškozují a umožňují tak vznik vředu, se řadí přítomnost pepsinu a agresivní kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Dále pak přítomnost bakterie Helicobacter pylori, která dokáže přežít i ve velmi nepříznivém prostředí žaludku a zhoršuje hojení, porucha střevních pohybů, duodenogastrický reflux (zpětný posun natrávené potravy z dvanáctníku do žaludku) a porucha prokrvení sliznice.
K porušení rovnováhy, mezi projektivními činiteli přispívá i řada vnějších a vnitřních vlivů.
Mezi vnější vlivy počítáme složení potravy a její nepravidelné přijímání, kouření tabákových výrobků a pití koncentrovaného alkoholu a černé kávy.
V neposlední řadě sem patří i nesprávné užívání nebo nadužívání, některých ulcerogenních medikamentů, tedy léků, které mohou zapříčinit vnik vředu. Jsou to například některé kortokoidy, nesteroidní antirevmatika a některá analgetika. Vznik onemocnění zapříčiněný těmito léky, je dnes bohužel, velmi častý.
Za vnější vlivy jsou považovány genetické předpoklady a dlouhodobý, opakovaný stres.
Příznaky a projevy vředové choroby gastroduodenální
Jak žaludeční, tak i dvanáctníkový vřed, se nachází v trávicí trubici, kterou prochází jídlo přijímané člověkem. Z tohoto důvodu vykazují i bolestivé příznaky, u obou těchto typů vředů, určitou závislost na jídle.
Jestliže člověk jí, tvorba žaludečních šťáv se přirozeně zvyšuje a je využívána, na natrávení potravy. Za normálních okolností, chrání žaludeční sliznici hlen a kyselé šťávy tak poškození sliznice, ani bolest nezpůsobují. Pokud, je ale výše popsaný proces rovnováhy a ochrany narušen, je žaludeční šťávě sliznice přímo vystavena, což vyvolává, kromě zhoršování vředu i bolestivou odezvu, která je dominantním příznakem nemoci. Bolest nemocný pociťuje nejčastěji v okolí nadbřišku.
U dvanáctníkového vředu se bolest objevuje nalačno. Nejčastěji po dvou a více hodinách od posledního jídla. Zmírní se opět po najezení. Bolest nemocného často budí i v noci. Mnohdy jsou přítomny i projevy překyselení, jako pálení žáhy, pocit kyselosti v ústech, nebo dokonce zvracení žaludečních šťáv. Pacient, ve snaze vyhnout se bolesti, hodně jí a tak přibírá na váze.
Žaludeční vředy bolí naopak brzy po jídle a to většinou do dvou hodin. Lze také říci, že čím blíže ústní dutině je vřed lokalizován, tím dříve se bolest projeví. Nemocný se mnohdy bojí najíst a hubne. U žaludečního vředu mohou být přítomny i zažívací potíže, jako je nechutenství, říhání nebo nucení na zvracení.
U vředové choroby je typický sezónní rytmus obtíží, které jsou nejčastější na jaře a na podzim, v mezidobí se nemocný cítí zcela zdráv.
Akutní vzplanutí obtíží trvá týden nebo i několik týdnů, a pacienta v tomto období obtěžují denně.
Nemocný někdy nemusí o vředu vůbec vědět a ten se výjimečně projeví náhle, až v podobě některé, z níže popsaných, komplikací této choroby.
Je třeba také poznamenat, že velikost vředu nebývá nijak úměrná jeho projevům.
Rizikové faktory vředové choroby gastroduodenální
Mezi rizikové faktory vzniku této choroby patří nepravidelné přijímání stravy, pití alkoholu a černé kávy, kouření a dědičná zátěž.
Dále, se za rizika považuje užívání některých léků (viz. výše) a nadměrný životní stres.
Léčba vředové choroby gastroduodenální
Při podezření na vředovou chorobu, je nutné provést řádná vyšetření a poté stanovit cílenou léčbu. Lékař musí od pacienta nejprve zjistit, podrobný popis jeho obtíží, jeho stravovací návyky, životní styl a případné zlozvyky.
Poté si fonendoskopem poslechne a prohmatá břicho nemocného. Následují různá vyšetření, jako je fibroskopie žaludku a duodena, provázená odebráním malých částí tkáně a jednoduchý, dechový test, na zjištění přítomnosti Helicobactera.
Samotná léčba, se pak zahajuje režimovým opatřením. To spočívá v udržování tělesného i psychického klidu a dostatečném spánkovém režimu.
V období akutních potíží, platí vždy pracovní neschopnost. Pacient by neměl vůbec kouřit a hlavně ne nalačno. Nedoporučuje se konzumace alkoholu (zvláště destilátů a bílého vína), silného čaje a nápojů obsahujících kofein. Jídlo, by mělo být, v menších porcích, ale několikrát za den, doporučuje se převaha mléčných výrobků. Po konzultaci s lékařem, je nutné vysadit výše popsané, ulcerogenní léky.
Po stanovení režimových opatření, následuje zvolení farmakoterapie, tedy terapie pomocí léků. Je-li v žaludku prokázána přítomnost Helicobactera, podávají se medikamenty ze skupiny blokátorů protonové pumpy a antibiotik a to většinou po dobu sedmi dnů.
Důležitá je spolupráce pacienta, protože pokud nebude dodrženo, předepsané užívání léků, výrazně se tím sníží pravděpodobnost, na odstranění Helicobactera a může vzniknout i odolnost, na podávaná antibotika.
Dalšími léky, které se v léčbě využívají, jsou antacida, snižující
kyselost žaludečních šťáv.
Někdy, lékař zvolí i medikamenty, ze skupiny antagonistů H₂ receptorů.
Vhodným doléčením, je lázeňský pobyt.
Jestliže pomocí léků nestačí nebo dojde-li ke komplikacím, je na řadě, léčba pomocí endoskopie nebo radikální chirurgické řešení.
Jak si mohu pomoci sám
Je důležité si uvědomit, že dodržováním režimového opatření, je možné toho hodně ovlivnit. I když s kouřením, je určitě těžké přestat, pro léčbu této nemoci, je to velice důležité. Pokud nezvládnete přestat úplně, omezte alespoň kouření na minimum a hlavně vždy až po jídle. Nikdy nekuřte na prázdný žaludek. Kouření stimuluje produkci žaludečních šťáv, které dráždí žaludek a dvanáctník.
Nejezte jídla, kde jsou přepalované tuky a mnoho koření. Do svého jídelníčku zařaďte více mléčných výrobků. Stravu si rozvrhněte do menších dávek a jezte častěji.
Vyhněte se pití nápojů, obsahujících kofein, silných čajů a to zvláště černých a čajů typu maté. Pozor si dejte i na některé bylinné čaje (které rovněž podněcují tvorbu žaludečních šťáv), jako je čaj z třezalky, hořce, máty, heřmánku nebo meduňky. Naprosto nevhodné, je pití alkoholu, hlavně destilátů a bílého vína.
V době, kdy Vás nemoc obtěžuje svými typickými příznaky, je vhodná pracovní neschopnost, žádná námaha a hlavně duševní klid. Jestliže Vám lékař nabídne hospitalizaci, zvažte ji. Nebývá nutná, ale i když se to může zdát zvláštní, někteří lidé, si pak uvědomí, že v nemocnici mají mnohem více klidu, než doma, kde na ně doléhají nejrůznější problémy a úkoly. Neměli byste užívat, žádné medikamenty, bez konzultace s lékařem. I obyčejné léky proti bolesti, totiž mohou tuto nemoc způsobovat nebo ji výrazně zhoršovat.
Komplikace nemoci vředové choroby gastroduodenální
Za komplikace nemoci se označuje krvácení, pronikání vředu do hloubky, proděravění stěny žaludku nebo duodena a zúžení vrátníku.
Krvácení může být drobné a dlouhodobé a lze jej prokázat vyšetřením stolice, na okultní krvácení. Vřed ale také, může porušit blízkou tepnu a pak je krvácení náhlé, masivní a má dramatické příznaky. Nemocný má silné bolesti břicha a zvrací krev. Hrozí vykrvácení. Je nutný okamžitý převoz do nemocnice.
Pod pojmem pronikání (penetrace) vředu se rozumí stav, kdy vřed projde celou stěnou žaludku či duodena i na sousední orgán, nejčastěji na hlavu slinivky břišní. Při této komplikaci je přítomna bolest, která se šíří do zad mezi lopatky, je nustálá a již není nijak závislá, na příjmu potravy.
Proděravění (perforace) stěny žaludku je častější, než dvanáctníku. Kyselý obsah žaludku se dostane ven, do dutiny břišní a způsobí tak zánět pobřišnice. Tento stav se označuje, jako jedna z náhlých příhod břišních a je velmi závažný. Nemocný pociťuje kruté bolesti, v žaludeční krajině. Je nutné jej okamžitě přijmout do nemocnice, k chirurgickému výkonu.
Poslední komplikací je zúžení (stenóza) vrátníku neboli dolní části žaludku, ústící do dvanáctníku. Je způsobena jizvou, po zhojeném vředu nebo otokem v jeho okolí. Díky tomuto zúžení nemůže potrava z žaludku postupovat dál. Žaludek se tedy začne rozšiřovat. U nemocného dochází k zapáchajícímu říhání a zvracení žaludečního obsahu, se zbytky stravy z druhého dne.
Zdroj: www.vitalion.cz
