Vitamin C je známý také pod názvem kyselina L-askorbová, je to ve vodě rozpustný vitamin, který se přirozeně vyskytuje v některých potravinách.

Člověk, na rozdíl od většiny zvířat, není schopen si vitamin C tvořit, musí ho přijímat z potravy.




V těle člověka má vitamin C funkci katalyzátoru biochemických reakcí.

Omezuje škodlivé účinky volných radikálů prostřednictvím své antioxidační aktivity, a tak pomáhá předcházet rozvoji některých druhů rakoviny, kardiovaskulárních i jiných nemocí, u nichž sehrává svou negativní klíčovou úlohu právě oxidační stres. Kromě biosyntetické a antioxidační funkce má důležitou roli ve správném fungování imunity. Podílí se na metabolizmu bílkovin, tuků a cukrů.

Kde je vitamin C nezbytný?
- Při syntéze kolagenu, karnitinu, dopaminu, steroidních hormonů v nadledvinkách a některých neurotransmiterů.
- Účastní se metabolizmu železa, mědi a žlučových kyselin, metabolizmu kyseliny listové a některých aminokyselin,
- chrání organizmus před zátěží těžkými kovy.

Skorbut - nedostatek vitaminu C
Česky kurděje. Tato nemoc se vyznačuje únavou, malátností, rozšířením pojivové tkáně, slabostí a křehkostí malých cév. Projevuje se zhrubnutím kůže, krvácením kolem vlasových folikulů, petechiemi – krvácivými projevy na kůži (malé červené tečky), krvácením do kloubů, zpomalením hojivých procesů a zpomalenou tvorbou červených krvinek. Pokud se skorbut neléčí, dochází k otokům dolních končetin, k poruše močení a poruchám citlivosti. Pokud nepodáváme vitamin C v potravě dlouhou dobu, může nastat i smrt.




Vitamin C je neustále zkoumán
Chemicky byl poprvé izolován v roce 1928 maďarským biochemikem, laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, Albertem Szent-Györgyim, tehdy pod názvem kyselina hexuronická.




O čtyři roky později, v dubnu 1932, Charles Glen King z Pittsburské univerzity




dokázal, že se jedná o stejnou chemickou látku, která je obsažena v ovoci a zabraňuje skorbutu. Nezávisle na něm a přibližně ve stejné době k tomuto objevu dospěl i Albert Szent-Györgyi.

Sir Walter Norman Haworth z univerzity v Birminghamu, držitel Nobelovy ceny za chemii, dokázal jako první vypracovat přesnou chemickou strukturu vitaminu C a vyrobit jej syntetickou cestou.

Kyselina L-askorbová
patří do skupiny vitaminů rozpustných ve vodě, je citlivá na teplo a vysoce citlivá na proces oxidace. Její sumární vzorec je C6H8O6. Kyselina L-askorbová je jediným izomerem kyseliny askorbové.

Kyselina askorbová sa účastní oxidačně-redukčních, hydroxylačních, amidačních (NH2) a jiných reakcí v těle. Je vychytávačem reaktivních forem kyslíku, jež hrají úlohu v patogenezi aterosklerózy a ischemicko-reperfuzních poškozeních tkáně. (Určité tkáně jsou přitom poškozeny náhlým nedostatkem kyslíku (tzv. ischemie) a následně dojde k obnovení jeho přísunu (tzv. reperfuze).)

Kyselina askorbová způsobuje snížení přilnavosti (adheze) bílých krvinek a krevních destiček na vnitřní cévní vrstvu (endotel), snižuje katabolickou aktivitu enzymu arylsulfatáza B, snižuje peroxidaci lipidů, chráni před oxidanty, jež jsou přítomny v cigaretovém kouři, regeneruje ?-tokoferol (vitamin E).

Vlastnosti vitaminu C
Působí antioxidačně při hojení úrazů, fraktur, operačních ran, také má ochranný účinek před zářením. Účastní se katabolické přeměny cholesterolu na žlučové kyseliny. Je důležitý v metabolizmu kostí a pojivové tkáně, protože se účastní syntézy kolagenu a inkorporace sulfátu do mukopolysacharidů. Má cytotoxické účinky na rakovinné buňky, přičemž pravděpodobným mechanizmem účinku je aktivace DNA-ázy a destrukce DNA, případně prooxidační účinek na katalázu deficientní rakovinné buňky. Působí antioxidačně při hojení replantátů, fraktur a ran a má radioprotektivní účinek. Účastní se katabolické přeměny cholesterolu na žlučové kyseliny. Je důležitý v metabolizmu kostí a pojivových tkání, protože se účastní syntézy kolagenu a inkorporace sulfátu do mukopolysacharidů. Má cytotoxické účinky na rakovinné buňky (přičemž pravděpodobným mechanizmem účinku je aktivace DNA-ázy a destrukce DNA), případně prooxidační účinek v rakovinných buňkách deficientních na katalázu.

Zvyšuje imunitní reakci organizmu.

Tělesné zásoby kyseliny askorbové
U zdravých lidí je to zhruba 1500 mg, což při doporučeném denním příjmu 60 mg vitaminu C znamená koncentraci v plazmě asi 0,8 mg / dl, t.j. 45 ?mol / l. Koncentrace kyseliny askorbové je vyšší v bílých krvinkách a krevních destičkách než v červených krvinkách. Koncentrace v bílých krvinkách odpovídá koncentraci v tkáních.

Bílé krvinky zdravých dospělých lidí mají koncentraci ca. 27 ?g na 108 buněk. Množství kyseliny askorbové v bílých krvinkách je v inverzním vztahu k jejich počtu, a proto může docházet k falešně nízkým výsledkům u pacientů s leukocytózou.

Při zvýšeném příjmu C se zvýší jeho koncentrace v plazmě, a to v prvních fázích lineárně. Renální práh pro kyselinu askorbovou je asi 1,5 mg / dl plazmy (85 ?mol / l), potom dochází k jejímu vylučování.

Metabolizmus vitaminu C
Nejdůležitější metabolickou cestou vitaminu C je přeměna na oxalát. Ten se vylučuje močí, přičemž hlavním meziproduktem je dehydroaskorbát.

Dalším metabolitem vitaminu C, nacházejícím se v lidské moči, je neaktivní 2-sulfát kyseliny askorbové.

Kromě toho byl z lidské moči izolován také další metabolit kyseliny askorbové, a to konjugát askorbové a beta-D-glukuronové kyseliny.


Minimální denní dávky vitaminu C (RDAs)




Příklady přírodních zdrojů vitaminu C




Indikace vitaminu C
Vzhledem ke své antioxidativní funkci je vitamin C používán pro léčbu a prevenci celé řady zdravotních problémů: rakoviny (prevence a léčby), kardiovaskulárních chorob, věkem podminěné makulární degenerace (AMD) a šedého zákalu, a prochlazení.

Imunitní systém
Dnešní důkazy naznačují, že pravidelný příjem vitaminu C v dávkách nejméně 200 mg / den nesnižují ve všeobecné populaci výskyt nachlazení. Ale tyto příjmy mohou být užitečné u lidí vystavených extrémnímu fyzickému cvičení, případně studenému prostředí. Také u starších lidí a chronických kuřáků. Užívání potravních doplňků s vitaminem C může zkrátit dobu trvání nachlazení a způsobit zlepšení v závažnosti příznaků. Také je dokázáno, že kyselina askorbová stimuluje imunitní systém a její užívání je prospěšné při infekci respiračního systému. Potlačuje průduškovou hyperreaktivitu také u astmatu - snižuje frekvenci záchvatů a zvyšuje expirační objem.

Nachlazení
V roce 1970 Linus Pauling dokázal, že vitamin C by mohl úspěšně léčit prochlazení, případně mu předcházet. Výsledky následných kontrolních studií byly rozporuplné, což vede k diskusím.

V roce 2007 Cochrane zkoumal placebem kontrolovanými testy týkajícími se použití nejméně 200 mg / den vitaminu C podávaného buď nepřetržitě, tj. ve smyslu profylaktické léčby, anebo po nástupu prochlazení. Profylaktické podávání vitaminu C nijak výrazně nesnížilo riziko vzniku prochlazení ve všeobecné populaci (přibližně o 8 %). Ale ve studiích, které zahrnují sportovce a lidi vystavené extrémnímu tělesnému cvičení, snížilo profylaktické použití vitaminu C v dávkách v rozmezí od 250 mg / den do 1 g / den prochlazení o 50 %.

Věkem podmíněná makulární degenerace (AMD) a šedý zákal (katarakta)
AMD a šedý zákal jsou dvě z hlavních příčin ztráty zraku u starších pacientů. Oxidační stres by mohl přispět k etiologii obou nemocí. Vitamin C a další antioxidanty sehrávají úlohu při léčbě těchto chorob. Celkově jsou v současné době dostupné důkazy, že vitamin C podávaný samostatně nebo s dalšími antioxidanty ovlivňuje vznik AMD. Ale některé výsledky naznačují, že vitamin C může pouze zpomalit progresi AMD u lidí s vysokým rizikem vzniku pokročilé AMD. Vysoký příjem vitaminu C a vyšší koncentrace v plazmě byly v některých studiích spojeny s nižším rizikem vzniku šedého zákalu.

Kardiovaskulární choroby
Z mnohých epidemiologických studií vyplývá, že vysoký příjem ovoce a zeleniny je spojen se sníženým rizikem kardiovaskulárních chorob. Částečně to souvisí s obsahem antioxidantů v těchto potravinách, protože oxidační poškození, počítaje oxidační modifikace lipoproteinů s nízkou hustotou, je hlavní příčinou kardiovaskulárních chorob. Příjem vitaminu C menší než 50 mg denně představuje vysoké riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, přičemž riziko je vyšší u mužů než u žen. Při hypertenzi zejména ve stáří se pokles krevního tlaku projeví už za 6 týdnů užívání 250 mg kyseliny askorbové denně.

Prevence rakoviny
Epidemiologické důkazy naznačují, že vyšší spotřeba ovoce a zeleniny s obsahem vitaminu C je spojena s nižším rizikem většiny typů rakoviny. Vitamin C může omezit tvorbu karcinomů (např. nitrosaminy in vivo); moduluje imunitní reakci a prostřednictvím své antioxidační funkce případně zmírnit oxidační poškození, jež by mohlo vést k rakovině. Většina studií prokázala úzkou souvislost mezi nízkým příjmem vitaminu C v potravě a rakovinou plic, prsu, tlustého střeva nebo konečníku, žaludku, ústní dutiny, hrtanu nebo hltanu, jícnu. Vitamin C brání rakovinotvornému působení helicobacter pylori (v množství cca 100 mg denně) a metaplazii sliznice žaludku (a následně rakovině). Klinické studie s vitaminem C nemají jednoznačný výsledek, protože se v nich analyzuje široké rozpětí užívané dávky.

Léčba rakoviny
V roce 1970 studie podle Camerona, Campbella a Paulinga dokázaly, že vysoké dávky vitaminu C mají blahodárné účinky na kvalitu života a jeho prodloužení v terminálním stadiu rakoviny. Ale některé následné studie – také randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie u Moertel a kol. z Mayo Clinic nedokazují tyto závěry. V této studii u pacientů s pokročilým kolorektálním karcinomem, kteří dostávali 10 g / den vitaminu C, se neukázal lepší efekt než u těch, kteří dostali placebo. Autoři zhodnotili, že vitamin C nepřináší žádný významný přínos proti úmrtnosti.

Léčba rakoviny a aplikační cesta
Rozvíjející se výzkum naznačuje, že cesta podávání vitaminu C (intravenózní verzus tabletková - perorální), by mohla vysvětlit rozporuplné výsledky. Většina studií, mimo jiné i ta, kterou vykonal Moertel a kol., sledovala účinky pouze po tabletkovém podání, zatímco Cameron a jeho kolegové použili kombinaci tabletkového a intravenózního podání.

Tabletkové podávání vitaminu C, a to také ve velmi vysokých dávkách, může zvýšit plazmatickou koncentraci vitaminu C na maximálně 220 mikromolů / l, zatímco intravenózní podání může zvýšit plazmatické koncentrace až na 26000 mikromolů / l. Koncentrace tohoto rozsahu jsou selektivně cytotoxické pro nádorové buňky in vitro. Na základě těchto poznatků a několika kazuistik pacientů s pokročilými nádory, kteří měli mimořádně dlouhé doby přežití po podávání vysokých dávek vitaminu C (i.v.), někteří vědci přehodnotili zařazeni vitaminu C mezi léky na rakovinu. Není jisté, zda doplňující vitamin C a jiné antioxidanty by mohly spolupracovat s chemoterapií nebo ozařováním. Proto by se měli jednotlivci podstupující tyto postupy poradit se svým onkologem před přijetím vitaminu C zejména ve vysokých dávkách. Není prokázán vliv na rakovinu prostaty a ovárií, konečníku, plic a děložního hrdla.

Další indikace vitaminu C
Vit. C potencuje imunitu i při očkování, zvyšuje kvalitu spermatogeneze, chrání spermie před oxidačním stresem - zejména u kuřáků, snižuje absorpci některých těžkých kovů.

Nežádoucí účinky
Podávání vysokých dávek kyseliny askorbové může mít nežádoucí účinky. U novorozenců matek, které užívaly vysoké dávky vitaminu C, se mohou vyskytnout projevy skorbutu (kurdějí) anebo syndrom vysazení. Podobný jev se může vyskytnout u lidí, kteří náhle vysadili vysoké dávky kyseliny askorbové.

Klírens
Clearance z anglického clear = čistit: Klírens určité látky je množství plazmy, která se očistí od této látky za jednotku času. Vysoké dávky vit. C snižují sérové hladiny kyseliny močové účinkem na její klírens, a tím může dojít ke zhoršení diagnózy dny a u predisponovaných osob může dojít k urychlení vzniku akutní artritídy. U glukózo-6-fosfátdehydrogenáza-deficientních pacientů může dojít k hemolýze (rozpad červených krvinek).

Vzestup vylučování oxalátů močí vyvolává někdy pocit pálení při močení, přechodně průjem. Podávání vysokých dávek může ojediněle vyvolat úzkost, zhoršený
spánek a agresivitu.

FNB (Food and Nutrition Board)
FNB stanovila hodnoty pro tolerovatelný příjem vitaminu C. Dlouhodobý příjem vitaminu C nad tolerované hodnoty může zvýšit riziko nežádoucích účinků na zdraví.




Lékové interakce
Bezpečnost a účinnost využití vitaminu C a dalších antioxidantů po dobu léčby rakoviny je rozporuplné. Některá data naznačují, že by antioxidanty mohly chránit nádorové buňky před radioterapií a chemoterapií (např. cyklofosfamid, chlorambucil, karmustin, busulfan, thiotepa a doxorubicin). Některé z těchto údajů byly kritizovány kvůli špatnému designu studie. Další údaje naznačují, že antioxidanty by mohly chránit normální (zdravé) tkáně před chemoterapií a ozařováním nebo zlepšit účinnost léčby rakoviny. Osoby, jež absolvují chemoterapii nebo ozařování, by se měly poradit se svým onkologem před začátkem užívání vitaminu C či jiných antioxidačních doplňků, a to zejména ve vysokých dávkách.

Vysoké dávky vitaminu C mohou zvýšit vstřebávání vitaminu B12, železa a V-penicilinu z trávicí soustavy, ovlivnit metabolizmus vitaminu B6, zvýšit plazmatické koncentrace perorálních kontraceptiv, snížit účinnost antikoagulancií, snížit účinek heparinu. Kyselina askorbová zvyšuje vylučování oxalátů v moči, a tím vzniká riziko krystalurie při užívání sulfonamidů, PASu.

Vitamin C může zvýšit množství nebiotransformovaného izoprenalinu, a tím může vést k signifikantní potenciaci jeho farmakologické aktivity. Kyselina acetylsalicylová snižuje biologickou dostupnost kyseliny askorbové.

Kyselina askorbová se nesmí kombinovat s roztokem digoxinu, heparinu, s hyaluronidázou, s inzulinem, noradrenalinem, aminofylinem a s roztokem obsahujícim hydrogenuhličitan sodný.

Liposomální vitamin C
Liposomální vitamin C znamená lipidy obalený granulát z kyseliny askorbové, jenž umožňuje mnohonásobně intenzivnější vstřebávání do tělesných buněk, a to dokonce i v porovnání s megadávkami vitaminu podávanými injekčně.

Liposomální vitamin C nám dává způsob, jak získat velmi vysoké dávky vitaminu C, a tak dosáhnout léčivého účinku vitaminu C proti některým závažným zdravotním problémům včetně rakoviny.

Různé lékařské výzkumy dospěly k závěru, že vitamin C je nezbytný pro zdraví. Liposomální vitamin C je způsob, jak dosáhnout dobré množství vitaminu C a absorbovat ho úplně snadno, s lehkostí.

Liposomální vitamin C se plně absorbuje, a protože se užívá perorálně, může být používán každý den, a to několikrát denně. (Kdežto denní intravenózní podávání a injekce jsou velmi nepraktické, a navíc nejsou bez rizika.)

Liposomy
Liposomy jsou mikroskopické kuličky tuku o průměru vlasového vlákna. Jsou vyrobeny z fosfolipidů a mají „naložit náklad“ ve formě živiny skryté uvnitř.




Liposomy jsou navrženy tak, aby se omezily střevní těžkosti. (Tuková vrstva liposomu chrání vitamin C před přímým kontaktem se žaludkem a střevy.)

Doporučená denní dávka liposomálního vitaminu C je obvykle 1000 mg. V některých případech mohou lékaři předepsat víc.

Liposomy mají vnější strukturu stejnou, jakou má buněčná membrána, a tak se s ní při vzájemném dotyku v podstatě sloučí.

Vitamin C v liposomech je tedy přímo dodáván do buňky.




Studie liposomálního přenosu




Zdroj: Avita
Překlad pro SYMBIVITU: PhDr. P. Šáchová