HERPES (OPAR)
Trápí Vás opar (herpes) a chcete se skutečně uzdravit?
Popis oparu
Herpes patří mezi celosvětově nejrozšířenější infekce. Je to nakažlivé puchýřnaté onemocnění vyvolané virem jménem Herpes simplex virus. Patří do skupiny lidských herpetických virů (čeleď herpesviridae) s osmi zástupci vyvolávajícími různá onemocnění.
Herpes simplex virus (HSV) má dva typy, 1a 2. Typ HSV 1 je prvotně odpovědný za vznik oparů v oblasti tváře, nejčastěji na rtech. Přenáší se hlavně slinami při líbání, zatímco HSV 2 je původcem genitálních oparů. Patří mezi sexuálně přenosné infekce. Avšak v některých případech může HSV 1 vyvolat herpes na genitálu a HSV 2 opar na rtech.
Do skupiny lidských herpetických virů patří také tzv. Varicella-zoster virus. Způsobuje pásový opar (herpes zoster).
Herpetické infekce probíhají ve dvou fázích. Při prvotním průniku viru do organizmu se může nebo nemusí rozvinout tzv. primoinfekce připomínající chřipkové onemocnění, někdy s výsevem puchýřků nebo jiných útvarů. U HSV 1 k ní dochází již v batolecím věku, u HSV 2 v době začátku sexuální aktivity tj. mezi 14. a 29. rokem. Při výskytu HSV 2 u dětí je třeba dát pozor na možnost sexuálního zneužívání.
Po vyléčení primoinfekce mizí sice příznaky, ale virus tělo neopouští. Má vysokou náklonnost k nervovému systému a přetrvává v tzv. gangliích periferních nervů, což jsou vlastně shluky nervových buněk. Nijak se neprojevuje. Je v tzv. latentní fázi a v případě, že dojde k oslabení organizmu nějakou nemocí, velkým stresem atd., se může znovu aktivovat a ukázat již v podobě dobře známého puchýřku.
Rizikové faktory oparu
Onemocnění se přenáší kontaktem. Nebezpečný z hlediska nákazy je proto jakýkoliv kontakt s nemocným, který oparem trpí (přímo líbáním, pohlavním stykem, nepřímo společným používáním osušek, ručníků, příboru).
Velice infekční je herpes v době mezi objevením se a vznikem krusty. Po jeho vysušení již riziko nákazy klesá, ale může se v ojedinělých případech stát, že stále obsahuje nějaké množství virů.
Rizikovým faktorem je dále jakékoliv oslabení obranyschopnosti jedince. Může vzniknout při velké zátěži fyzickým nebo psychickým stresem, při vysokých teplotách, slunění, jiném onemocnění, v období menstruace.
Prevence oparu
Je velice těžké zabránit vzniku primoinfekce. Prevence se proto opírá především o zabránění vzniku oparů jako sekundárních infekcí, o zabránění jejímu přenosu na jiné části těla, nebo přenesení na jiné lidi.
Patří sem vyhýbání se přímému kontaktu s člověkem s oparem, společné používání ručníků, příboru, balzámů na rty. Měli byste mít stále čisté ruce, pokud zrovna oparem trpíte a dotýkáte se jiných osob, nebo jiných částí svého těla.
V neposlední řadě, pokud to ovšem jde, vyhýbat se stresorům, které by mohly infekci vyvolat. Sem patří používání opalovacích krému a nevystavování se přímému slunci, zabránění vzniku různých onemocnění povzbuzováním svého imunitního systému zdravou životosprávou (zdravá strava zahrnující hodně zeleniny, vitaminů a stopových prvků, dostatek tekutin, vyhýbání se alkoholickým nápojům. Také nekouřit, otužovat se, pravidelně cvičit, a mít denně dostatek spánku).
Velmi důležitá je prevence vzniku oparu u osob s atopickým ekzémem a vůbec atopiků, také u nemocných s poruchami imunity následkem nádorových onemocnění, u nemocných čekajících na transplantaci, atd.
Protože je nákaza virem HSV2 sexuálně přenosná infekce, prevencí nákazy je v některých případech používání bariérové antikoncepce- kondomu. Když však se opar nachází mimo oblast krytou kondomem, prevence selže.
Může dojít i k přenosu infekce na dítě od infikované matky při porodu. V takovém případě se preventivně provádí porod císařským řezem.
Příznaky a projevy oparu
Primární infekce Herpes simplex virem 1
Vyskytuje se u malých dětí a batolat, vzácně později. Příznaky velice často nebývají vůbec vyjádřeny, a pokud ano, vysvětlují se jako jiné onemocnění (díky nespecifickým příznakům). Začínají zvýšenými teplotami a bolestmi v krku, později se v oblasti krku objevuje zarudnutí a za několik dnů se objevují v ústní dutině na sliznici bolestivé bílé flíčky podobné aftám.
Bývá přítomné také zduření krčních uzlin. Potíže obvykle ustávají do dvou týdnů.
Onemocnění se může projevit i zánětem spojivek. Bývá doprovázen zduřením uzlin. Oko je velmi citlivé na světlo, slzí a víčka jsou rudá a nateklá.
Primoinfekce u Herpes simplex viru 2
Objevuje se v pozdějším věku. Zpravidla v období začátku sexuální aktivity. Projeví se výsevem puchýřků na pohlavních orgánech. Puchýřky jsou velice bolestivé a bývají provázené celkovými příznaky. Je zvýšená teplota, únava, nechutenství a zduřené lymfatické uzliny.
Sekundární infekce u HSV1
Projeví se nejčastěji na rtu (herpes labialis), někdy na nosu (h. nasalis), vzácně na bradě či prstech. Může vzniknout také na oku, na rohovce.
Ještě před jeho výsevem se objevují nepříjemné pocity svědění či dráždění. Cítíme už zduření, ale ještě není nic vidět.
Pak většinou do jednoho dne od těchto tzv. prodromů se na rtu objeví malý, průhlednou tekutinou naplněný puchýřek. Většinou svědí, pálí a bolí. Po několika dnech se jeho obsah zakalí, puchýřek praskne. Postupně začne vysychat a vznikne na něm stroupek, který časem odpadne. Trvá to 7 až 10 dnů.
Herpes genitalis- vypadá a projevuje se stejně jako opar na rtu. Může být přítomná bolestivost a pálení při močení. U mužů se objevuje na žaludu, u žen nejčastěji na vulvě, ve vagíně a na děložním čípku. Při provozování análního sexu se puchýřky objevují v oblasti análního otvoru.
Léčba oparu
Nekomplikovaný opar se zahojí do deseti dnů. Pro urychlení léčby oparu a zmírnění bolestí lze užít antivirové přípravky- acyclovir. Jsou podávané ve formě tablet, infuzí,… dle závažnosti postižení. Je zapotřebí ale s léčbou začít včas.
U oparu rtu se doporučuje použití volně prodejných acyclovirů v mastičce (Herpesin, Zovirax). Mastička se ale musí aplikovat na začátku (v prodromální fázi), kdy cítíme nepříjemné pocity na rtu, nejlépe ještě před vznikem puchýřku. Pokud opar praskl, doba léčby se už neurychlí.
Když opar nezmizí ani přes léčbu (domácí) po dvou týdnech, je potřebné navštívit lékaře.
Také u genitálního oparu by se měl navštívit dermatovenerolog. Hlavně proto, aby se potvrdilo, zda jde o herpes, nebo jinou sexuálně přenosnou infekci.
Když jsou bolesti velké, je možno použít prášky proti bolesti (např. Ibuprofen).
Jak si mohu pomoci sám
Je důležité, aby se opar hojil v klidu, to znamená, že se nesmí rozškrábat či utrhnout. Hrozí pak riziko, že se roznese na větší plochu. Můžete vyzkoušet přikládat teplé nebo studené obklady.
Doporučuje se potírat si opar propolisovou tinkturou, vyplachovat ústa heřmánkem nebo šalvějí.
Komplikace oparu
Velmi komplikovaný průběh se závažným stavem může mít opar u nemocných se sníženou imunitou, například u onkologicky nemocných, u nemocných s HIV/AIDS, nebo u pacientů s transplantovanými orgány. Také opar u jedinců s atopickým ekzémem představuje závažnou komplikaci.
Komplikací oparu oka je vznik zánětu se zjizvením rohovky i spojivky vedoucí až ke slepotě.
Málo častou, ale velice závažnou komplikací je herpetická meningoencefalitida. Je to zánět mozku a mozkových blan. Projevuje se horečkou, světloplachostí, někdy zvracením a různými neurologickými příznaky dle postiženého laloku.
Dochází např. ke změnám osobnosti, halucinacím, poruchám schopnosti rozumět řeči nebo mluvit. Může dojít k poruchám hybnosti či výpadkům ve zrakovém poli. V nejtěžších případech může dojít ke komatu až smrti.
U genitálního oparu se infekce může rozšířit z genitálu na další místa pohlavního ústrojí se vznikem například zánětu pochvy (vulvovaginitida).
Když dojde k nákaze dítěte před nebo během porodu, mohou se rozvinout různé formy infekce, přes meningoencefalitidu až k velmi nebezpečné, život ohrožující novorozenecké sepsi. Je to závažný stav daný celotělovou odpovědí organizmu na přítomnost virů v krvi. Proto, když má matka při porodu genitální opar, porod se provádí císařským řezem. Herpes viry jsou nebezpečné i pro plod v časných fázích gravidity. Může dojít k potratům a různým vrozeným vadám.
Zdroj: www.vitalion.cz
