Kvůli omylům lékařů každoročně zemře několik pacientů
Dle ČTK byla situace v roce 2003 následující:
Případů, kdy jsou lékaři obviněni, že svou nedbalostí či omylem způsobil zdravotní újmu nebo dokonce smrt pacienta, se v Česku každoročně objeví několik. Podle tisku však žádné oficiální statistiky neexistují…
PRAHA – V Chebu dnes začne soudní líčení s ašským gynekologem Ivem Ducháčem, který je podezřelý z toho, že nestandardním postupem léčby zavinil amputaci prsu své pacientky. Podobných případů, kdy jsou lékaři obviněni, že svou nedbalostí či omylem způsobil zdravotní újmu nebo dokonce smrt pacienta, se
v Česku každoročně objeví několik. Podle tisku však žádné oficiální statistiky neexistují.
K mediálně nejznámějším patří případ z Hradce Králové, kde stanuli před soudem dva urologové, kteří pacientovi místo nefungující ledviny vyoperovali tu druhou a udělali z něj člověka odkázaného na transplantaci. Loni v květnu zase soud v Liberci dal roční podmínku lékařce, která zavinila smrt pacienta tím, že podala při operaci jinou krev, než měla.
K lékařským omylům však dochází všude ve světě. Například v USA kvůli omylům a nedbalosti každoročně zemře skoro sto tisíc pacientů. Mezi nejčastější příčiny úmrtí či zdravotní újmy kvůli lékařskému pochybení patří zbytečné operace, chybné diagnózy, podávání nevhodných léků a zbytečné paralelní léčby.
Letošní případy, při kterých policie šetřila pochybení českých lékařů
10. února 2003
Bruntálský okresní soud se začal zabývat případem lékařky Hany Strouhalové z Vrbna pod Pradědem, která podle obžaloby špatně stanovila diagnózu a způsob léčby a zavinit tak smrt pětileté holčičky. Dítě mělo vysoké teploty a bolesti břicha, lékařka stanovila, že jde o běžnou virózu střevní chřipky. Po několika dnech holčička zemřela na následky zápalu plic a hnisavého výpotku. V květnu soud Strouhalovou zprostil obžaloby. Podle soudního znalce postupovala správně, onemocnění se jevilo jako viróza a mělo netradiční průběh.
12. dubna 2003
V kroměřížské nemocnici zemřela při operaci šestadvacetiletá pacientka, které lékaři odstraňovali z dělohy mrtvý plod. V září uvedl deník Blesk, že operující lékař byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody podmíněně, soud jej uznal vinným z ublížení na zdraví s následkem smrti, kterého se dopustil z nedbalosti. Podle listu soudní pitva potvrdila, že děloha byla protržena a žena zemřela na plicní embolii.
20. června 2003
Policie oznámila, že začala stíhat dva lékaře chebské nemocnice kvůli úmrtí devatenáctiměsíčního chlapce. Dítě zemřelo na střevní neprůchodnost v lednu 2001 v plzeňské nemocnici, kam bylo se selhávajícími životními funkcemi přepraveno po třídenní hospitalizaci v Chebu. Policie oba lékaře viní z ublížení na zdraví, neboť nestanovili správnou diagnózu.
10. července 2003
Před ostravským soudem stanul lékař David Matura, kterého obžaloba viní, že v lednu 1999 špatně vedl porod dvojčat a jedna z dívek po několika dnech zemřela. Podle státní zástupkyně porušil pracovní povinnosti a dopustil se tak ublížení na zdraví. Gynekolog podle ní děti odrodil v rozporu s pravidly lékařské vědy. Za to mu hrozí zákaz činnosti a pětileté vězení.
Červenec 2003
Tři lékaři z dětské chirurgie nemocnice Na Bulovce byli začátkem července obviněni z ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli operaci, při které před třemi lety údajně zavinili trvalé poškození zdraví malého chlapce. Chirurgům hrozí až pět let vězení. Při ošetřování tříletého chlapce lékaři údajně hrubě zanedbali lékařskou povinnost a chlapec byl při operaci střev 20 minut v klinické smrti. Důsledkem je trvalé poškození mozku pacienta. V srpnu žalobkyně obvinění jednoho ze tří lékařů zrušila, stíhání zbylých dvou lékařů pokračuje.
22. srpna 2003
Policie oznámila, že náchodští policisté prošetřují okolnosti narození Elišky Pajtnerové v náchodské nemocnici. Její matka podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření na zanedbání lékařské péče ze strany zdravotnického personálu nemocnice. Lékaři převezli dítě po narození na jednotku intenzivní péče královéhradecké fakultní nemocnice s podezřením na poškození mozku pro dočasné přerušení dýchacích funkcí. Podle rodičů potíže způsobilo pochybení zdravotníků, kteří údajně neměli připravený dýchací přístroj.
Srpen 2003
Policie prošetřuje okolnosti úmrtí novorozence a matky v královéhradecké nemocnici. Trestní oznámení na neznámého pachatele podal manžel zesnulé rodičky. Čtyřiatřicetiletá žena v nemocnici 20. srpna porodila mrtvé dítě a 23. srpna zemřela. Vedení kliniky pochybení personálu vyloučilo.
26. září 2003
Podle tisku chomutovská policie obvinila z ublížení na zdraví z nedbalosti žateckého ortopeda, který omylem operoval dvacetileté pacientce zdravou pravou ruku místo zraněné levé. Hrozí mu až rok vězení nebo zákaz činnosti.
26. září 2003
V olomoucké nemocnici při porodu tragicky zahynulo novorozeně. Při vytahování plodu z dělohy se dítěti utrhla hlavička a holčička okamžitě zemřela. Policie případ šetří jako trestný čin ublížení na zdraví.
K lékařským omylům však dochází všude ve světě. Například v USA kvůli omylům a nedbalosti každoročně zemře skoro sto tisíc pacientů. Mezi nejčastější příčiny úmrtí či zdravotní újmy kvůli lékařskému pochybení patří zbytečné operace, chybné diagnózy, podávání nevhodných léků a zbytečné paralelní léčby.
Podle CNBC jsou chyby zdravotnických pracovníků 3. nejčastější příčinou úmrtí v USA
Třetí nejčastější příčinou smrti obyvatel USA jsou podle serveru CNBC po srdečních problémech a rakovině chyby pracovníků zdravotnických zařízení. Následkem těchto pochybení tak ročně umírá více jak čtvrt milionu Američanů. Pokud by v tomto ohledu byly zanalyzovány také pečovatelské domy a domácí péče, výsledné číslo by bylo ještě mnohem vyšší. Varovné zjištění nedávno publikovali autoři výzkumu ve zdravotnickém týdeníku BMJ. Podle doc. MUDr. Viléma Danziga, Ph.D., FESC, garanta oboru Management zdravotnictví MBA studia institutu CEMI, je stav v USA vždy důležitým lakmusovým papírkem a dá se soudit, že v mnoha zemích světa je možná chybovost zdravotnického personálu ještě vyšší. Vedení zdravotnických zařízení stojí před další složitou výzvou a vzdělávání je jednou z cest, jak proti tomuto smutnému zjištění bojovat.
Nepřesné úmrtní listy
Zveřejněná studie vznikla pod vedením doktora Martina Makary z Johns Hopkins University School of Medicine v Baltimoru. A problémem není pouze samotná zjištěná míra úmrtnosti vlivem chyb ve zdravotnictví, ale i to, že přesné a transparentní informace o lékařských chybách se na úmrtních listech nenacházejí. Musí se totiž řídit kódy příčiny úmrtí podle Mezinárodní klasifikace nemocí, které chyby zdravotníků nebo systému nezahrnují. Autoři studie proto navrhují, aby úmrtní listy obsahovaly i kolonku s dotazem, zda k pacientově smrti nepřispěla chybná zdravotní péče.
"Americké zdravotnictví je, pokud hovoříme o odbornosti a v praxi využívaných technologiích, jedno z nejlepších na světě. Když zde existuje taková míra chybovosti zdravotních pracovníků, máme pádný důvod se domnívat, že v mnoha jiných zemích světa může být ještě mnohem vyšší,“ uvádí Vilém Danzig, garant oboru Management zdravotnictví MBA studia na institutu CEMI. Ohledně zmíněné statistiky o zavinění úmrtí vlivem zdravotnické péče je skeptický.
Kvalitní zdravotnický personál: ideál, kterého není lehké vždy docílit
„Četnost závažných chyb zdravotního personálu, které vedou k úmrtí či nechtěným závažným zdravotním následkům pacientů, je vždy jedním z nedůležitějších kritérií kvality péče celého zdravotnického zařízení. Hlavním cílem managementu musí být vždy ten nejlepší kolektiv zdravotnických pracovníků, který je možný v rámci daných okolností vytvořit,“ říká Vilém Danzig a dodává: „Manažeři zdravotnických zařízení mohou lákat kvalitní pracovníky finančně, různými benefity včetně možnosti odborného i manažerského vzdělávání, úrovní svého zařízení i tím, že nebudou vyvíjet tlak na velký počet přesčasů. Právě přesčasy jsou ale jedním z největších problémů nejen českého zdravotnictví. Stojí asi za určitou mírou chybovosti i za demotivací zejména středního zdravotnického personálu, který mnohdy odchází do jiných oborů. Přesčasy v Čechách jsou výsledkem nedostatku lékařů a zdravotních sester, který nemohou vyřešit manažeři zdravotnických zařízení, ale pouze vláda a ministerstvo zdravotnictví a školství. Zvláště tíživá je situace u zdravotních sester, kde změna systému vzdělávání před několika lety vedla k jejich současnému absolutnímu nedostatku. U lékařů je situace poněkud odlišná, pro mnohé je přesčasová práce zásadním zdrojem příjmu, mnozí by za méně práce méně peněz nechtěli a obávám se, že mít stejné odměny za méně hodin není příliš reálné. Zatím tedy manažeři zdravotnických zařízení musejí klást důraz na jiné výše zmíněné motivační prostředky.“
