Oblíbené články

image

TOP produkty alternativní medicíny

Vybrali jsme pro Vás TOP produkty, které se nejvíce osvědčily nám i zákazníkům...

image

Nový seznam nemocí

Připravili jsme pro Vás přehledný seznam všech běžných nemocí. Rádi Vám pomůžeme najít vhodné řešení zdravotních potíží...

  • Alternativní medicína CZ

    Alternativní medicína CZ

    AlternativníMedicína.cz je zpravodajský a poradenský server pro odborníky i širokou veřejnost zaměřený na zdraví. Společně s lékaři, terapeuty, poradci a léčiteli hledáme a předkládáme nejnovější poznatky z praxe, které přinášejí kvalitní řešení na zdravotní problémy, které vás trápí.

    Těšíme se na vaší cestu ke zdraví a je naším posláním vám pomáhat pomocí kvalitních informací.

     

     

    Přečtěte si více
  • Revoluce v léčení všech nemocí

    Revoluce v léčení všech nemocí

    "Revoluce v léčení všech nemocí" je nejznámější kniha paní Huldy Clarkové. V knize popisuje příčiny všech nemocí a předkládá řešení včetně kazuistik ze své praxe.        Mezi hlavní 2 příčiny považuje:

    Parazity, na které platí elektronická a herbální léčba a

    Nečistoty, u kterých je nejjednodušší léčba se jim vyhnout.

     

     

     

    Přečtěte si více
  • Produkty pro zdraví a pohodu

    Produkty pro zdraví a pohodu

    V dnešní době je na trhu spousta kvalitních produktů pro zdraví, ale je mezi nimi i mnoho takových, které vás směrem ke zdraví příliš neposunou a pouze se vydáte z peněz.

    Testujeme a představujeme kvalitní produkty pro trvalé a zářivé zdraví. Pokud máte nějaký tip, dejte vědět.

     

     

     

    Přečtěte si více
  • PYRAMIDY

    Lidé si pod pyramidou nabíjejí vodu, kterou pak pijí, zalévají s ní kytky, či ji používají pro obklady.

    Dávní vládci a civilizace si stavěli pyramidy, které jim sloužily k získání nadpřirozených schopností a jejich mysl povznášely a rozvíjely.

    Ne každý dnes ví, že pyramida je tvarový zářič, neboli transformátor energie, který dokáže působit na hmotný vesmír, ale také na živé organismy.

     

     

     

    Přečtěte si více
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4

Zákon o zdravotních službách - úplné znění zákona

 

372/2011 Sb.

ZÁKON

ze dne 6. listopadu 2011

o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Změna: 167/2012 Sb.

Změna: 437/2012 Sb.

Změna: 66/2013 Sb.

Změna: 303/2013 Sb.

Změna: 60/2014 Sb.

Změna: 205/2015 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 


   372/2011 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 6. listopadu 2011

   o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

   (zákon o zdravotních službách)

   Změna: 167/2012 Sb.

   Změna: 437/2012 Sb.

   Změna: 66/2013 Sb.

   Změna: 303/2013 Sb.

   Změna: 60/2014 Sb.

   Změna: 205/2015 Sb.

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s
   tím  spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a
   povinnosti   pacientů   a   osob   pacientům   blízkých,  poskytovatelů
   zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků^1), ^2), jiných odborných
   pracovníků^2)  a  dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních
   služeb,  podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další
   činnosti  související  s  poskytováním zdravotních služeb a zapracovává
   příslušné předpisy Evropské unie^3).

   § 2

   (1)  Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická
   osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto
   zákona.

   (2) Zdravotními službami se rozumí

   a)  poskytování  zdravotní  péče  podle  tohoto  zákona  zdravotnickými
   pracovníky^1),^2),   a   dále   činnosti  vykonávané  jinými  odbornými
   pracovníky^2),  jsou-li  tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s
   poskytováním zdravotní péče,

   b)  konzultační  služby,  jejichž  účelem  je  posouzení individuálního
   léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další
   konzultace   podporující   rozhodování   pacienta  ve  věci  poskytnutí
   zdravotních  služeb  prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb
   (dále  jen  „poskytovatel“)  nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si
   pacient zvolil,

   c)  nakládání  s  tělem  zemřelého  v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
   včetně  převozu  těla  zemřelého  na patologicko-anatomickou pitvu nebo
   zdravotní  pitvu  a  z  patologicko-anatomické  pitvy nebo ze zdravotní
   pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví^4),

   d) zdravotnická záchranná služba^5),

   e) zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je

   1.  přeprava pacientů mezi poskytovateli nebo k poskytovateli a zpět do
   vlastního   sociálního   prostředí,   je-li  to  nezbytné  k  zajištění
   poskytnutí zdravotních služeb,

   2.  rychlá  přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné
   péče u poskytovatele,

   3.  přeprava  osob  včetně  zemřelého pacienta související s prováděním
   transplantací,  neodkladná  přeprava tkání a buněk určených k použití u
   člověka,   přeprava   léčivých   přípravků,  krve  a  jejích  složek  a
   zdravotnických  prostředků  nezbytných  pro  poskytnutí neodkladné péče
   nebo přeprava dalšího biologického materiálu,

   f)  přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava
   mezi   poskytovateli   výhradně  za  podmínek  soustavného  poskytování
   neodkladné péče během přepravy,

   g)  zdravotní  služby  v  rozsahu  činnosti  odběrových  zařízení  nebo
   tkáňových  zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy
   pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk^6),

   h)  zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo
   krevní  banky  podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních
   přípravků, jejich skladování a výdej^7).

   (3)  Zdravotními  službami se rovněž rozumí specifické zdravotní služby
   podle  zákona  o  specifických  zdravotních  službách, zdravotní služby
   podle  zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé
   přerušení těhotenství^8).

   (4) Zdravotní péčí se rozumí

   a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem

   1.  předcházení,  odhalení  a  odstranění nemoci, vady nebo zdravotního
   stavu (dále jen „nemoc“),

   2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu,

   3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,

   4. pomoci při reprodukci a porodu,

   5. posuzování zdravotního stavu,

   b)   preventivní,   diagnostické,   léčebné,   léčebně   rehabilitační,
   ošetřovatelské  nebo  jiné  zdravotní  výkony  prováděné zdravotnickými
   pracovníky (dále jen „zdravotní výkon“) za účelem podle písmene a).

   § 3

   (1) Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní
   služby.

   (2)   Ošetřujícím  zdravotnickým  pracovníkem  se  rozumí  zdravotnický
   pracovník,   který   navrhuje,   koordinuje,  poskytuje  a  vyhodnocuje
   individuální   léčebný  postup  u  konkrétního  pacienta  a  koordinuje
   poskytování dalších potřebných zdravotních služeb.

   (3)  Individuálním  léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních
   služeb,  včetně  jednotlivých  zdravotních  výkonů,  v logické a časové
   posloupnosti  konkrétnímu  pacientovi,  včetně jejich možných variant a
   metod.   Součástí   individuálního   léčebného   postupu   je   zejména
   diagnostická  rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péče a
   doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí
   individuálního  léčebného  postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí
   soubor  opatření,  která  podporují  léčbu  a  minimalizují  její možná
   rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu.

   (4)  Hospitalizací  se  rozumí  doba  zpravidla  delší než 24 hodin, po
   kterou  je  pacientovi  přijatému  na  lůžko  ve zdravotnickém zařízení
   poskytovatele lůžkové péče poskytována lůžková péče.

   (5) Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče
   v  oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro
   děti  a  dorost,  v  oboru  zubní  lékařství nebo v oboru gynekologie a
   porodnictví,  který  přijal  pacienta  do  péče  za  účelem  poskytnutí
   primární  ambulantní  péče;  registrující  poskytovatel  je povinen při
   přijetí  pacienta  do  péče  vyplnit  registrační  list,  který pacient
   podepíše.  V  případě,  že  u  poskytovatele  uvedeného  ve  větě první
   poskytuje  zdravotní  služby  více  lékařů, je pacient zaregistrován ke
   konkrétnímu lékaři.

   § 4

   (1)  Zdravotnickým  zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování
   zdravotních služeb.

   (2)  Návštěvní službou se rozumí poskytování zdravotní péče ve vlastním
   sociálním  prostředí pacienta, a to zejména v případech, kdy se pacient
   s  ohledem  na  svůj  zdravotní  stav nemůže dostavit do zdravotnického
   zařízení  poskytovatele a poskytnutí zdravotní péče tímto způsobem je s
   ohledem na její charakter možné.

   (3)  Vlastním  sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona
   rozumí  domácí  prostředí  pacienta  nebo  prostředí nahrazující domácí
   prostředí  pacienta,  například zařízení sociálních služeb^9), zařízení
   pro děti vyžadující okamžitou pomoc, školská zařízení pro výkon ústavní
   výchovy    nebo    ochranné   výchovy   nebo   školská   zařízení   pro
   preventivně-výchovnou  péči  nebo  jiná  obdobná  zařízení, věznice pro
   výkon   vazby   a   výkon  trestu  odnětí  svobody,  ústavy  pro  výkon
   zabezpečovací  detence,  zařízení  pro  zajištění cizinců^10) a azylové
   zařízení^11).

   (4) Oborem zdravotní péče se pro účely tohoto zákona rozumí

   a)  zubní  lékařství,  farmacie,  obory specializačního vzdělávání nebo
   obory  certifikovaných  kurzů  lékařů,  zubních  lékařů nebo farmaceutů
   podle jiného právního předpisu^1),

   b)   odbornosti   nelékařských  zdravotnických  pracovníků  nebo  obory
   specializačního    vzdělávání    nebo   obory   certifikovaných   kurzů
   nelékařských    zdravotnických   pracovníků   podle   jiného   právního
   předpisu^2).

   (5)  Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb
   podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování
   individuality  pacienta,  s  ohledem na konkrétní podmínky a objektivní
   možnosti.

   ČÁST DRUHÁ

   ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNÍ PÉČE

   HLAVA I

   DRUHY A FORMY ZDRAVOTNÍ PÉČE

   § 5

   Druhy zdravotní péče

   (1)  Druhy  zdravotní  péče  podle časové naléhavosti jejího poskytnutí
   jsou

   a)  neodkladná péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých
   stavů,  které  bezprostředně  ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé
   smrti   nebo  vážnému  ohrožení  zdraví,  nebo  způsobují  náhlou  nebo
   intenzivní  bolest  nebo  náhlé  změny chování pacienta, který ohrožuje
   sebe nebo své okolí,

   b) akutní péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního
   stavu  nebo  snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby
   byly   včas   zjištěny  skutečnosti  nutné  pro  stanovení  nebo  změnu
   individuálního léčebného postupu nebo aby se pacient nedostal do stavu,
   ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí,

   c)  nezbytná péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav
   pacienta,  který  je  zahraničním  pojištěncem, s přihlédnutím k povaze
   dávek a k délce pobytu na území České republiky; v případě zahraničních
   pojištěnců  z  členského  státu Evropské unie, Evropského hospodářského
   prostoru  nebo Švýcarské konfederace musí být zdravotní péče poskytnuta
   v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec nemusel vycestovat do země
   pojištění dříve, než původně zamýšlel,

   d)  plánovaná  péče, která není zdravotní péčí uvedenou v písmenech a),
   b) nebo c)
   .

   (2) Druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí jsou

   a) preventivní péče, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které
   jsou   v   příčinné   souvislosti  se  vznikem  nemoci  nebo  zhoršením
   zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo
   minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku,

   b)  diagnostická  péče,  jejímž  účelem je zjišťování zdravotního stavu
   pacienta  a  okolností,  jež  mají  na  zdravotní  stav  pacienta vliv,
   informací  nutných  ke  zjištění  nemoci,  jejího  stavu  a závažnosti,
   dalších  informací  potřebných  ke  stanovení  diagnózy, individuálního
   léčebného postupu a informací o účinku léčby,

   c)  dispenzární  péče,  jejímž účelem je aktivní a dlouhodobé sledování
   zdravotního   stavu  pacienta  ohroženého  nebo  trpícího  nemocí  nebo
   zhoršením  zdravotního stavu, u kterého lze podle vývoje nemoci důvodně
   předpokládat  takovou  změnu  zdravotního  stavu, jejíž včasné zjištění
   může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a vývoj nemoci,

   d)  léčebná péče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu
   na základě realizace individuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení
   nebo  zmírnění  důsledků  nemoci  a  zabránění  vzniku  invalidity nebo
   nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu,

   e) posudková péče, jejímž účelem je zjištění, zda

   1.  nebude  stabilizovaný  zdravotní  stav  pacienta negativně ovlivněn
   nároky,  které  na něho klade výkon práce, služby, povolání nebo jiných
   činností v konkrétních podmínkách, nebo

   2.  zdravotní  stav  pacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky
   stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných činností nebo pro
   jiné účely,

   f)  léčebně  rehabilitační  péče,  jejímž  účelem  je  maximální  možné
   obnovení  fyzických,  poznávacích,  řečových,  smyslových a psychických
   funkcí  pacienta  cestou  odstranění  vzniklých  funkčních  poruch nebo
   náhradou  některé  funkce  jeho  organismu,  popřípadě  zpomalení  nebo
   zastavení  nemoci  a  stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že
   jsou  při  jejím  poskytování  využívány  přírodní  léčivé  zdroje nebo
   klimatické  podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona^12), jde
   o lázeňskou léčebně rehabilitační péči,

   g)  ošetřovatelská  péče, jejímž účelem je udržení, podpora a navrácení
   zdraví  a  uspokojování  biologických,  psychických a sociálních potřeb
   změněných  nebo  vzniklých  v  souvislosti s poruchou zdravotního stavu
   jednotlivců  nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a
   dále  rozvoj,  zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je
   péče  o  nevyléčitelně  nemocné,  zmírňování jejich utrpení a zajištění
   klidného umírání a důstojné přirozené smrti,

   h)  paliativní  péče,  jejímž  účelem  je  zmírnění utrpení a zachování
   kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí,

   i)  lékárenská  péče a klinickofarmaceutická péče (dále jen „lékárenská
   péče“),  jejímž  účelem  je  zajišťování, příprava, úprava, uchovávání,
   kontrola a výdej léčiv, s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro
   výrobu   krevních  derivátů  podle  zákona  o  léčivech,  laboratorních
   chemikálií,  zkoumadel,  dezinfekčních  přípravků,  a dále zajišťování,
   uchovávání,  výdej  a  prodej  zdravotnických prostředků podle zákona o
   zdravotnických   prostředcích^13),  zajišťování,  uchovávání,  výdej  a
   prodej  potravin pro zvláštní lékařské účely; v rámci této péče je dále
   poskytováno  poradenství,  konzultační  služby a další služby v oblasti
   prevence   a   včasného   rozpoznávání  onemocnění,  podpory  zdraví  a
   posuzování  a  kontrola  účelného,  bezpečného  a  hospodárného užívání
   léčivých přípravků a postupů s tím spojených.

   (3)  Prováděcí  právní předpis stanoví a) druhy, obsah a časové rozmezí
   preventivních  prohlídek,  okruhy  osob,  kterým  jsou jednotlivé druhy
   preventivních  prohlídek  poskytovány,  a  okruhy  poskytovatelů, kteří
   preventivní  prohlídky  provádějí,  b)  nemoci,  u  nichž  se poskytuje
   dispenzární   péče,  časové  rozmezí  prováděných  prohlídek  a  okruhy
   poskytovatelů provádějících dispenzární péči.

   § 6

   Formy zdravotní péče

   Formami  zdravotní  péče jsou ambulantní péče, jednodenní péče, lůžková
   péče  a  zdravotní  péče  poskytovaná  ve  vlastním sociálním prostředí
   pacienta.

   § 7

   Ambulantní péče

   (1)   Ambulantní   péče  je  zdravotní  péčí,  při  níž  se  nevyžaduje
   hospitalizace pacienta nebo přijetí pacienta na lůžko do zdravotnického
   zařízení poskytovatele jednodenní péče.

   (2) Ambulantní péče je poskytována jako

   a)  primární ambulantní péče, jejímž účelem je poskytování preventivní,
   diagnostické,  léčebné a posudkové péče a konzultací, dále koordinace a
   návaznost  poskytovaných  zdravotních služeb jinými poskytovateli; tuto
   zdravotní péči pacientovi poskytuje registrující poskytovatel,

   b)  specializovaná  ambulantní  péče,  která  je  poskytovaná  v  rámci
   jednotlivých oborů zdravotní péče podle § 4 odst. 4,

   c)  stacionární  péče,  jejímž  účelem  je  poskytování  zdravotní péče
   pacientům,  jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované denní poskytování
   ambulantní péče.

   (3)   Součástí  primární  ambulantní  péče  poskytované  registrujícími
   poskytovateli   v  oboru  všeobecné  praktické  lékařství  a  praktické
   lékařství pro děti a dorost je vždy návštěvní služba.

   § 8

   Jednodenní péče

   Jednodenní  péče  je  zdravotní péčí, při jejímž poskytnutí se vyžaduje
   pobyt  pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s ohledem na
   charakter  a  délku  poskytovaných  zdravotních výkonů. Při poskytování
   jednodenní  péče  musí  být  zajištěna  nepřetržitá  dostupnost  akutní
   lůžkové péče intenzivní.

   § 9

   Lůžková péče

   (1)  Lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně
   a  pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče
   musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.

   (2) Lůžkovou péčí je

   a)  akutní  lůžková  péče intenzivní, která je poskytována pacientovi v
   případech  náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních
   funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat,

   b) akutní lůžková péče standardní, která je poskytována pacientovi

   1.  s  náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které
   vážně  ohrožují  jeho  zdraví,  ale  nevedou  bezprostředně k selhávání
   životních funkcí, nebo

   2.   za  účelem  provedení  zdravotních  výkonů,  které  nelze  provést
   ambulantně;  v  rámci  akutní  lůžkové  péče  je poskytována též včasná
   léčebná rehabilitace,

   c)  následná  lůžková  péče, která je poskytována pacientovi, u kterého
   byla   stanovena   základní   diagnóza  a  došlo  ke  stabilizaci  jeho
   zdravotního   stavu,  zvládnutí  náhlé  nemoci  nebo  náhlého  zhoršení
   chronické  nemoci,  a  jehož  zdravotní  stav  vyžaduje  doléčení  nebo
   poskytnutí  zejména  léčebně  rehabilitační  péče; v rámci této lůžkové
   péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří
   jsou  částečně  nebo  úplně  závislí  na  podpoře  základních životních
   funkcí,

   d)  dlouhodobá  lůžková  péče,  která  je poskytována pacientovi, jehož
   zdravotní  stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného
   poskytování  ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče
   může  být  poskytována  též  intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s
   poruchou základních životních funkcí.

   § 10

   Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta

   (1)   Zdravotní  péčí  poskytovanou  ve  vlastním  sociálním  prostředí
   pacienta jsou

   a) návštěvní služba,

   b)  domácí  péče,  kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační
   péče nebo paliativní péče.

   (2)  Ve  vlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péče
   podle odstavce 1 poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu.

   (3)  V rámci zdravotní péče podle odstavce 1 lze vykonávat pouze takové
   zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným
   vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení.

   HLAVA II

   OBECNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

   § 11

   Poskytování zdravotních služeb

   (1)  Poskytovatel  může  poskytovat  pouze  zdravotní  služby uvedené v
   oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

   (2) Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

   a) poskytovat odbornou první pomoc,

   b)  poskytovat  zdravotní  služby  v zařízeních sociálních služeb podle
   zákona o sociálních službách,

   c)  zajistit  převoz  osoby,  jejíž  zdravotní  stav  to  vyžaduje,  ze
   zahraničí do České republiky nebo z České republiky do zahraničí osobou
   oprávněnou  k  této  činnosti  podle  právních předpisů jiného státu, z
   jehož  území  nebo  na  jehož  území  se  převoz uskutečňuje a jde-li o
   činnost na území České republiky dočasnou,

   d) poskytovat zdravotní služby podle § 20.

   (3)   Zdravotní   služby  lze  poskytovat  pouze  prostřednictvím  osob
   způsobilých  k  výkonu  zdravotnického  povolání nebo k výkonu činností
   souvisejících s poskytováním zdravotních služeb.

   (4)  Personální  zabezpečení  zdravotních služeb musí odpovídat oborům,
   druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2
   odst.  2  písm. d) až f). Požadavky na minimální personální zabezpečení
   zdravotních  služeb,  týkající  se  odborné,  specializované, popřípadě
   zvláštní   odborné  způsobilosti  zdravotnických  pracovníků  a  jiných
   odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis.

   (5)  Zdravotní  služby  mohou  být  poskytovány pouze ve zdravotnických
   zařízeních  v  místech  uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb;  to  neplatí  v  případě zdravotní péče poskytované ve vlastním
   sociálním  prostředí,  zdravotnické  dopravní služby, přepravy pacientů
   neodkladné  péče,  přednemocniční  neodkladné  péče poskytované v rámci
   zdravotnické  záchranné  služby,  zdravotních  služeb  poskytovaných  v
   mobilních   zdravotnických  zařízeních  ozbrojených  sil  za  krizových
   situací  a  jde-li  o  převoz  těla  zemřelého na pitvu a z pitvy podle
   zákona  o  pohřebnictví.  V  případě,  že  poskytovatel poskytuje pouze
   domácí péči, musí mít kontaktní pracoviště.

   (6)  Zdravotnické  zařízení musí být pro poskytování zdravotních služeb
   technicky  a  věcně vybaveno. Technické a věcné vybavení zdravotnických
   zařízení  musí  odpovídat  oborům,  druhu a formě poskytované zdravotní
   péče  a  zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f). Požadavky
   na  minimální  technické  a  věcné  vybavení  zdravotnických  zařízení,
   týkající  se  stavebně technického, funkčního a dispozičního uspořádání
   prostor   a   vybavení   vybranými  zdravotnickými  prostředky,  jinými
   přístroji  a zařízením, na vybavení kontaktního pracoviště, a v případě
   lékárenské  péče  poskytované  v  odloučeném oddělení výdeje léčiv i na
   místo  poskytování péče, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou
   dotčeny  požadavky  na  zdravotnická  zařízení  podle  jiných  právních
   předpisů.

   (7)    Poskytovatel   zdravotnické   záchranné   služby,   poskytovatel
   zdravotnické   dopravní   služby   a   poskytovatel  přepravy  pacientů
   neodkladné  péče  musí  být  pro  poskytovanou zdravotní službu vybaven
   odpovídajícími    dopravními    prostředky.   Požadavky   na   vybavení
   poskytovatele  dopravními  prostředky  a požadavky na technické a věcné
   vybavení  těchto  dopravních  prostředků a na jejich označení a barevné
   provedení  stanoví  prováděcí  právní  předpis.  Tímto  nejsou  dotčeny
   požadavky na dopravní prostředky stanovené jinými právními předpisy.

   (8) Poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služeb podle
   odstavce  2  písm.  b)  je  poskytovatel sociálních služeb povinen před
   jejich započetím oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa jejich
   poskytování.   Při   poskytování  zdravotních  služeb  je  poskytovatel
   sociálních  služeb povinen dodržovat povinnosti stanovené poskytovateli
   v § 45 odst. 1, odst. 2 písm. n), § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1.

   § 12

   Způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání

   (1)  Způsobilostí  k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se pro
   účely  tohoto  zákona rozumí způsobilost k samostatnému výkonu povolání
   lékaře,  zubního  lékaře  nebo  farmaceuta  nebo  způsobilost  k výkonu
   povolání  zdravotnického  pracovníka  nelékařského povolání bez přímého
   vedení a odborného dohledu podle jiných právních předpisů^1),^2).

   (2)  Poskytovatel,  který  je  fyzickou  osobou,  musí  být způsobilý k
   samostatnému  výkonu  zdravotnického povolání podle odstavce 3 anebo je
   povinen  ustanovit  odborného zástupce s touto způsobilostí; ustanovení
   odborného  zástupce  se  nepřipouští,  jde-li o poskytování zdravotních
   služeb  na základě oprávnění podle § 16 odst. 2. Poskytovatel, který je
   právnickou   osobou,   je   povinen  ustanovit  odborného  zástupce  se
   způsobilostí   k  samostatnému  výkonu  zdravotnického  povolání  podle
   odstavce 3 vždy.

   (3) Jsou-li poskytovány zdravotní služby

   a) v oborech specializačního vzdělávání lékařů, vyžaduje se způsobilost
   k samostatnému výkonu povolání lékaře alespoň v jednom z těchto oborů,

   b)  v  oboru  zubní  lékař  nebo  v  oborech specializačního vzdělávání
   zubních  lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání
   zubního lékaře alespoň v jednom z těchto oborů,

   c)   v  oboru  farmaceut  nebo  v  oborech  specializačního  vzdělávání
   farmaceutů,  vyžaduje  se  způsobilost  k  samostatnému výkonu povolání
   farmaceuta   alespoň   v  jednom  z  oborů  specializačního  vzdělávání
   farmaceutů,

   d)  pouze  v  oborech vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařského
   povolání  nebo  jiných  odborných pracovníků, vyžaduje se způsobilost k
   samostatnému  výkonu  zdravotnického povolání alespoň v jednom z těchto
   oborů;  odborným  zástupcem  může  být  též  lékař,  zubní  lékař  nebo
   farmaceut, pokud je způsobilý vykonávat alespoň v jednom z těchto oborů
   přímé  vedení  nebo  odborný dohled vůči těmto pracovníkům podle jiného
   právního předpisu.

   § 13

   Bezúhonnost

   (1)  Za  bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl
   pravomocně odsouzen

   a)  za  úmyslný  trestný  čin  k  nepodmíněnému trestu odnětí svobody v
   trvání alespoň 1 roku, nebo

   b) za trestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb,
   anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.

   (2)  Bezúhonnost  se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále
   dokladem  prokazujícím  splnění  podmínky  bezúhonnosti vydaným státem,
   jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se
   fyzická  osoba  zdržovala  v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6
   měsíců;  tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o
   bezúhonnosti,  které  vydal  příslušný  orgán  jiného  členského  státu
   Evropské   unie,   Evropského  hospodářského  prostoru  nebo  Švýcarské
   konfederace    se   postupuje   podle   zákona   o   uznávání   odborné
   kvalifikace^14).  Nevydává-li  stát  uvedený  ve  větě  první  výpis  z
   evidence  trestů  nebo  rovnocenný  doklad,  nebo  nelze-li jej získat,
   předloží  fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti, které učinila
   před notářem nebo příslušným orgánem tohoto státu.

   (3)  Vyžaduje-li  se  pro  účely  řízení  podle  tohoto zákona doložení
   bezúhonnosti  výpisem  z  evidence  Rejstříku  trestů,  požádá o vydání
   výpisu  správní  orgán  příslušný  k  udělení  oprávnění  k poskytování
   zdravotních služeb; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku restů a
   výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a
   to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   § 14

   Odborný zástupce

   (1)  Odborný  zástupce  odborně  řídí  poskytování  zdravotních služeb.
   Odborným zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která je

   a) způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a
   je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České
   lékárnické  komory  (dále  jen „komora“), jestliže členství v komoře je
   podmínkou pro výkon tohoto povolání,

   b) plně svéprávná,

   c) bezúhonná,

   d)  držitelem  povolení  k  pobytu  na  území České republiky, pokud má
   povinnost takové povolení mít. Odborným zástupcem nemůže být ustanovena
   fyzická  osoba,  u  níž  trvá  některá z překážek pro udělení oprávnění
   uvedených v § 17.

   (2)  Funkce  odborného  zástupce  musí být vykonávána v pracovněprávním
   nebo  obdobném  vztahu  k  poskytovateli.  Tato podmínka neplatí, je-li
   odborný  zástupce  statutárním  orgánem nebo členem statutárního orgánu
   poskytovatele  nebo  je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným
   partnerem  poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k
   poskytovateli ve smluvním vztahu.

   (3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro
   řádné  odborné  řízení  poskytovaných  zdravotních služeb. Stejná osoba
   nemůže   vykonávat   funkci   odborného   zástupce   pro   více  než  2
   poskytovatele.

   (4)  Odborný  zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny
   změny  údajů  uvedených  o  něm  v  rozhodnutí  o  udělení  oprávnění k
   poskytování  zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a
   v  dokladech  předkládaných  s  touto  žádostí a změny a doplnění údajů
   týkajících  se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit
   doklady  o  nich.  Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný
   zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo.

   (5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li
   splňovat  podmínky  pro  výkon  této  funkce,  je  poskytovatel povinen
   ustanovit  nového  odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy
   se o některé z těchto skutečností dozvěděl.

   ČÁST TŘETÍ

   OPRÁVNĚNÍ K POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

   § 15

   Působnost správních orgánů

   (1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje

   a)  krajský  úřad,  v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v
   němž budou zdravotní služby poskytovány,

   b)  Ministerstvo  obrany  nebo  Ministerstvo  spravedlnosti,  jde-li  o
   zdravotní  služby  poskytované  ve  zdravotnických zařízeních zřízených
   těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, nebo

   c)  Ministerstvo  vnitra,  jde-li  o  zdravotní  služby  poskytované ve
   zdravotnických   zařízeních   zřízených  tímto  ministerstvem  nebo  ve
   zdravotnických  zařízeních  zřízených  Úřadem  pro  zahraniční  styky a
   informace  nebo  Bezpečnostní  informační službou, s výjimkou oprávnění
   podle § 16 odst. 2, (dále jen „příslušný správní orgán“).

   (2)  Oprávnění  k poskytování lékárenské péče lze udělit jen na základě
   souhlasného  závazného  stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv k
   technickému  a  věcnému  vybavení  zdravotnického zařízení, v němž bude
   tato  péče  poskytována.  Státní  ústav pro kontrolu léčiv vydá závazné
   stanovisko  na  základě  písemné  žádosti  do  30  dnů  ode  dne jejího
   doručení.   Žádost   o   vydání  závazného  stanoviska  musí  obsahovat
   náležitosti uvedené v § 18 odst. 1.

   § 16

   Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

   (1)  Fyzické  osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb
   na její písemnou žádost, jestliže

   a) dosáhla věku 18 let,

   b) je plně svéprávná,

   c) je bezúhonná,

   d)  je  držitelem  povolení k pobytu na území České republiky, pokud má
   povinnost takové povolení mít,

   e)  je  způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru
   zdravotní  péče,  kterou  bude  poskytovat  jako  zdravotní službu a je
   členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto
   povolání, nebo ustanovila odborného zástupce,

   f)  je  oprávněna  užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické
   zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení,

   g)  jsou  splněny  požadavky  na  personální  zabezpečení poskytovaných
   zdravotních služeb,

   h)  Státní  ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko
   podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské péče,

   i)  Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k činnosti podle
   atomového  zákona^15),  budou-li  při  poskytování  zdravotních  služeb
   používány zdravotnické prostředky užívané k lékařskému ozáření,

   j)  orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického
   zařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví^16),

   k)  Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) vydalo souhlas
   s   poskytováním   lázeňské   léčebně   rehabilitační  péče,  jde-li  o
   poskytování této péče,

   l) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.

   (2)  Fyzické  osobě,  která  bude  poskytovat zdravotní služby pouze ve
   zdravotnickém  zařízení  provozovaném  jiným  poskytovatelem,  se udělí
   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb na její písemnou žádost,
   jestliže

   a)  je  způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru
   zdravotní  péče,  kterou  bude  poskytovat  jako zdravotní službu, a je
   členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto
   povolání, a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a l),

   b)  je  oprávněna  užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické
   zařízení  užívané  jiným  poskytovatelem,  které  splňuje  požadavky na
   technické a věcné vybavení,

   c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až k).
   Oprávnění  podle věty první nelze udělit pro poskytování zdravotní péče
   v  oboru  všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a
   dorost,  zubní  lékařství  a  gynekologie a porodnictví, jde-li o výkon
   činnosti registrujícího poskytovatele.

   (3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb
   na její písemnou žádost, jestliže

   a)  statutární  orgán  právnické  osoby  nebo jeho členové nebo vedoucí
   organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného
   celku,   bude-li   poskytování  zdravotních  služeb  zajišťováno  touto
   organizační složkou, jsou bezúhonní,

   b) ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1
   až 3,

   c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až k),

   d) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm.
   b) až e),

   e)  byla  zřízena  krajem  jako  příspěvková  organizace podle zákona o
   zdravotnické  záchranné  službě a je oprávněna využívat linku národního
   čísla tísňového volání 155, jde-li o poskytování zdravotnické záchranné
   služby.

   (4)  Oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb  nelze  převést ani
   nepřechází  na  jinou  osobu.  Jiná  osoba  může  na  základě oprávnění
   poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních
   služeb podle § 27.

   § 17

   Překážky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

   Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze udělit

   a)  fyzické  osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz
   činnosti  spočívající  v  poskytování  zdravotních služeb, a to po dobu
   trvání tohoto zákazu,

   b) fyzické nebo právnické osobě, které bylo odňato oprávnění podle § 24
   odst.  2  písm. b), odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) nebo odst. 4 písm.
   a),  b),  c), d) nebo e), a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci
   rozhodnutí o odnětí oprávnění,

   c)  fyzické  nebo  právnické  osobě po dobu 3 let ode dne nabytí právní
   moci  rozhodnutí  o  zamítnutí  insolvenčního  návrhu proto, že majetek
   dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo po dobu
   3  let  ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto,
   že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,

   d)  fyzické  nebo  právnické osobě, jestliže soud v insolvenčním řízení
   nařídil  předběžné opatření, jímž tuto osobu, jejíž úpadek nebo hrozící
   úpadek  se  v  tomto  řízení  řeší,  omezil  v  nakládání  s majetkovou
   podstatou  a  předběžný  insolvenční  správce nedal k úkonům této osoby
   souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas, nebo

   e)  fyzické  nebo  právnické  osobě  v průběhu insolvenčního řízení, na
   jejíž  majetek  byl  prohlášen  konkurs,  a insolvenční správce nedal k
   úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas.

   § 18

   Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

   (1)  Žádost  o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kromě
   náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,

   a) je-li žadatelem fyzická osoba

   1.  jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství,
   adresu  místa  trvalého  pobytu na území České republiky nebo v případě
   osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo
   území  České  republiky  a  popřípadě  adresu místa hlášeného pobytu na
   území České republiky a datum a místo narození žadatele,

   2.  identifikační  číslo  osoby^17)  (dále  jen „identifikační číslo“),
   bylo-li přiděleno,

   3.  jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství,
   adresu  místa  trvalého  pobytu na území České republiky nebo v případě
   osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo
   území  České  republiky  a  popřípadě  adresu místa hlášeného pobytu na
   území  České  republiky  a  datum  a místo narození odborného zástupce,
   jestliže musí být ustanoven,

   4. formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní
   péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle
   §  2  odst.  2  písm.  d)  až  f),  a  to  pro  každé místo poskytování
   zdravotních služeb,

   5.  adresu  místa,  popřípadě  míst  poskytování  zdravotních služeb, v
   případě  zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné
   péče adresu místa jednotlivých pracovišť a v případě poskytování domácí
   péče adresu místa kontaktního pracoviště,

   6. datum, k němuž žadatel hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb,

   7.  dobu,  po  kterou  žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud
   žádá o udělení oprávnění na dobu určitou,

   b) je-li žadatelem právnická osoba

   1.  obchodní  firmu nebo název, adresu sídla, v případě právnické osoby
   se  sídlem  mimo  území  České  republiky též místo usazení závodu nebo
   organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky,

   2.  bude-li  poskytování  zdravotních  služeb  zajišťováno  organizační
   složkou  státu  nebo  organizační  složkou územního samosprávného celku
   její   název,  adresu  sídla  a  identifikační  číslo  a  název  jejího
   zřizovatele,  a  dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
   státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky
   nebo  v  případě  osoby  bez  trvalého  pobytu na území České republiky
   adresu  bydliště  mimo  území  České republiky a popřípadě adresu místa
   hlášeného  pobytu  na  území České republiky a datum narození vedoucího
   organizační  složky státu; údaje o vedoucím organizační složky státu se
   neuvádějí   v  případě  Bezpečnostní  informační  služby  a  Úřadu  pro
   zahraniční styky a informace,

   3.  údaje  uvedené  v  písmenu a) bodě 3 o odborném zástupci a osobách,
   které  jsou  statutárním  orgánem  žadatele  nebo jeho členy nebo které
   jednají  jménem právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku nebo
   obdobného rejstříku před jejím vznikem,

   4.  adresu  místa,  popřípadě  míst  poskytování  zdravotních služeb, v
   případě  zdravotnické  záchranné  služby,  zdravotnické dopravní služby
   nebo  přepravy  pacientů  neodkladné  péče  adresu  místa  jednotlivých
   pracovišť  a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního
   pracoviště,

   5. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2, 4, 6 a 7.

   (2)  Žadatel  k  žádosti  o udělení oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb předloží,

   a) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 1

   1.   doklady   o  způsobilosti  k  samostatnému  výkonu  zdravotnického
   povolání, má-li tuto způsobilost,

   2. doklad o bezúhonnosti,

   3.  v  případě  ustanovení  odborného  zástupce  doklady o způsobilosti
   odborného  zástupce  k  samostatnému  výkonu  zdravotnického  povolání,
   doklad  o  bezúhonnosti  a prohlášení odborného zástupce, že souhlasí s
   ustanovením  do  funkce  odborného  zástupce  a že u něj netrvá žádný z
   důvodů  uvedených  v  §  14  odst.  1  a  3, pro který by nemohl funkci
   odborného zástupce vykonávat,

   4.  seznam  zdravotnických  pracovníků  a  jiných odborných pracovníků,
   kteří  budou  vykonávat  zdravotnické  povolání  v pracovněprávním nebo
   obdobném  vztahu  k  žadateli,  a  to  v rozsahu požadavků na minimální
   personální  zabezpečení  zdravotních služeb. U lékařů, zubních lékařů a
   farmaceutů způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se
   v  seznamu  uvede  jméno,  popřípadě jména, příjmení, obor, v němž mají
   způsobilost  k  samostatnému  výkonu  zdravotnického  povolání a jejich
   týdenní  pracovní  doba;  u  vedoucích  zaměstnanců se uvede též jejich
   pracovní  zařazení.  U  ostatních  zdravotnických  pracovníků  a jiných
   odborných  pracovníků  se  v seznamu uvede pouze jejich počet v členění
   podle odborné způsobilosti. Seznam se člení podle zařazení pracovníků k
   jednotlivým  formám a oborům zdravotní péče, popřípadě druhům zdravotní
   péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo zdravotním službám podle § 2
   odst.  2  písm.  d)  až f); v případě více míst poskytování zdravotních
   služeb se seznam člení též podle těchto míst,

   5.  prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních
   služeb technicky a věcně vybaveno podle tohoto zákona,

   6.  souhlasné  závazné  stanovisko  vydané Státním ústavem pro kontrolu
   léčiv  k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, jde-li
   o poskytování lékárenské péče,

   7. povolení k činnosti podle atomového zákona vydané Státním úřadem pro
   jadernou   bezpečnost,  budou-li  při  poskytování  zdravotních  služeb
   používány zdravotnické prostředky užívané k lékařskému ozáření,

   8.  souhlas  ministerstva s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační
   péče, jde-li o poskytování této péče,

   9.  rozhodnutí  o  schválení  provozního  řádu  zdravotnického zařízení
   vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád,

   10.  doklad,  z  něhož  vyplývá  oprávnění  žadatele  užívat prostory k
   poskytování zdravotních služeb,

   11.  doklad  prokazující  povolení  k  pobytu  na území České republiky
   žadatele  a  odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají povinnost
   takové povolení mít,

   12.  prohlášení,  že  u  žadatele  netrvá  žádná z překážek pro udělení
   oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) a písemný souhlas předběžného
   insolvenčního   správce  nebo  insolvenčního  správce  v  případě,  kdy
   nevydání  tohoto  souhlasu  by  bylo  překážkou  pro  udělení oprávnění
   uvedenou v § 17 písm. d) nebo e),

   b) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 2

   1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání
   a doklady uvedené v písmenu a) bodech 2, 11 a 12,

   2.  smlouvu  s  poskytovatelem, který provozuje zdravotnické zařízení v
   němž  bude  žadatel  zdravotní  služby poskytovat, opravňující žadatele
   využívat   technické   a   věcné  vybavení  zdravotnického  zařízení  a
   personální   zabezpečení  zdravotních  služeb  tohoto  poskytovatele  k
   poskytování  zdravotních  služeb; pokud smlouvou není zajištěno nebo ze
   smlouvy nevyplývá splnění všech požadavků na technické a věcné vybavení
   zdravotnického  zařízení  a  personální zabezpečení zdravotních služeb,
   které  hodlá  žadatel  poskytovat,  je žadatel povinen prokázat splnění
   požadavků  nezajištěných  smlouvou  doklady  uvedenými  v  písmenu a) v
   bodech 4 až 9,

   c) je-li žadatelem právnická osoba

   1.  doklad  o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud
   se  nezapisuje  do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis
   ještě  nebyl  proveden;  je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo
   území  České  republiky,  předloží se výpis z obchodního nebo obdobného
   rejstříku  vedeného  ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba,
   popřípadě závod nebo organizační složka závodu právnické osoby na území
   České  republiky  byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již
   byl  proveden;  doklad  o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku
   nebo  výpis  z  těchto  rejstříků  nesmí  být  starší 3 měsíců; doklady
   uvedené  v  tomto  bodě  se k žádosti nepřikládají, jde-li o právnickou
   osobu   zřízenou   na   území  České  republiky  zákonem  nebo  bude-li
   poskytování  zdravotních  služeb  zajišťováno organizační složkou státu
   nebo územního samosprávného celku,

   2.  doklad o bezúhonnosti osob, které jsou statutárním orgánem žadatele
   nebo jeho členy,

   3.  doklad  o  bezúhonnosti  vedoucího  organizační  složky  státu nebo
   organizační  složky  územního  samosprávného celku, bude-li poskytování
   zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou,

   4. doklady uvedené v písmenu a) bodech 3 až 11,

   5. v případě poskytování zdravotnické záchranné služby doklad o tom, že
   žadatel  byl  zřízen  krajem jako příspěvková organizace podle zákona o
   zdravotnické  záchranné  službě  a  doklad,  z  něhož vyplývá oprávnění
   žadatele  využívat  linku  národního  čísla  tísňového  volání  155, 6.
   prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění
   uvedených  v  §  17  písm.  b)  a  c)  a  písemný  souhlas  předběžného
   insolvenčního   správce  nebo  insolvenčního  správce  v  případě,  kdy
   nevydání  tohoto  souhlasu  by  bylo  překážkou  pro  udělení oprávnění
   uvedenou v § 17 písm. d) nebo e).

   (3)  Je-li  žadatelem  o  udělení  oprávnění  k poskytování zdravotních
   služeb  osoba,  která je nabyvatelem majetkových práv vztahujících se k
   poskytování  zdravotních  služeb  dosavadním  poskytovatelem, připojí k
   žádosti též doklady prokazující převod nebo přechod majetkových práv na
   žadatele. Předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 písm. a) bodu 4 lze
   nahradit  prohlášením  žadatele  o  tom,  že  nedošlo ke změnám údajů v
   těchto   dokladech  předložených  dosavadním  poskytovatelem;  v  tomto
   případě se rovněž nepředkládá doklad uvedený v odstavci 2 písm. a) bodě
   6. Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
   osoba,  která  pokračuje  v  poskytování zdravotních služeb podle § 27,
   platí pro předložení dokladů věty první a druhá obdobně.

   (4)   V   případě   poskytování   pouze  dlouhodobé  lůžkové  péče  jen
   zdravotnickými  pracovníky  nelékařského  povolání  žadatel k žádosti o
   udělení  oprávnění  k poskytování zdravotních služeb předloží smlouvu s
   poskytovatelem  ambulantní  péče  v oboru všeobecné praktické lékařství
   nebo  v  oboru praktické lékařství pro děti a dorost o zajištění akutní
   zdravotní péče pacientům.

   § 19

   Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

   (1)  Rozhodnutí  o  udělení  oprávnění k poskytování zdravotních služeb
   fyzické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a odborného zástupce,
   musí-li  být  ustanoven, a adresu místa jejich trvalého pobytu na území
   České  republiky  nebo  v  případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na
   území  České  republiky  adresu  bydliště  mimo území České republiky a
   popřípadě  adresu  místa  hlášeného  pobytu  na  území České republiky,
   identifikační  číslo  poskytovatele,  bylo-li přiděleno, a datum jejich
   narození,

   b) formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní
   péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle
   §  2  odst.  2  písm.  d)  až  f),  a  to  pro  každé místo poskytování
   zdravotních služeb,

   c)  adresu  místa,  popřípadě  míst  poskytování  zdravotních služeb, v
   případě   poskytovatele  zdravotnické  záchranné  služby,  zdravotnické
   dopravní  služby  nebo  přepravy  pacientů  neodkladné péče adresy míst
   jednotlivých  pracovišť,  a  v  případě  poskytování domácí péče adresu
   místa kontaktního pracoviště,

   d)  dobu,  na  kterou  se  oprávnění uděluje, žádá-li žadatel o udělení
   oprávnění na dobu určitou,

   e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb.

   (2)  Rozhodnutí  o  udělení  oprávnění k poskytování zdravotních služeb
   právnické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

   a)  obchodní  firmu  nebo  název  poskytovatele,  adresu  jeho sídla, v
   případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresu
   místa  usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na
   území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

   b)  jméno,  popřípadě  jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na
   území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území
   České  republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě
   adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození
   osob, které jsou statutárním orgánem poskytovatele nebo jeho členy,

   c)  jméno,  popřípadě  jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na
   území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území
   České  republiky  adresu  bydliště  mimo území České republiky a adresu
   místa  hlášeného  pobytu  na  území  České  republiky  a datum narození
   odborného zástupce,

   d) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).

   (3)  Rozhodnutí  o  udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb,
   bude-li  poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou
   státu  nebo  organizační  složkou  územního  samosprávného celku, kromě
   náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

   a) název, adresu sídla organizační složky státu nebo organizační složky
   územního samosprávného celku a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

   b)  název  zřizovatele organizační složky státu nebo organizační složky
   územního samosprávného celku,

   c)  jméno,  popřípadě  jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na
   území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území
   České  republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě
   adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození
   vedoucího  organizační  složky státu nebo územního samosprávného celku;
   údaje  o  vedoucím  organizační  složky  státu  se  neuvádějí v případě
   Bezpečnostní   informační   služby  a  Úřadu  pro  zahraniční  styky  a
   informace,

   d)  jméno,  popřípadě  jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na
   území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území
   České  republiky  adresu  bydliště  mimo území České republiky a adresu
   místa  hlášeného  pobytu  na  území  České  republiky  a datum narození
   odborného zástupce,

   e) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).

   (4)  Příslušný  správní  orgán  zašle  stejnopis  písemného  vyhotovení
   rozhodnutí  o  udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15
   dnů  ode  dne  nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci
   daně  vykonávajícímu  správu  daně  z  příjmů, místně příslušné okresní
   správě  sociálního  zabezpečení a Českému statistickému úřadu; jde-li o
   oprávnění k poskytování lékárenské péče, zašle stejnopis rozhodnutí též
   Státnímu  ústavu  pro kontrolu léčiv. Příslušný správní orgán zaznamená
   udělení  oprávnění  k  poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne
   nabytí  právní  moci  rozhodnutí  do  Národního  registru poskytovatelů
   zdravotních   služeb  (dále  jen  „Národní  registr  poskytovatelů“)  a
   prostřednictvím  tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo
   změny příslušných referenčních údajů do základního registru právnických
   osob,  podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^18) (dále jen
   „registr osob“).

   (5)  Pokud bylo právnické osobě, která vzniká dnem zápisu do obchodního
   nebo  jiného  zákonem  určeného  rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení
   oprávnění  k  poskytování zdravotních služeb před zápisem do rejstříku,
   vznikne  této  právnické  osobě  právo poskytovat zdravotní služby dnem
   zápisu  do  rejstříku.  Pokud bylo právnické osobě se sídlem mimo území
   České  republiky,  která  se  zapisuje  do obchodního rejstříku, vydáno
   rozhodnutí  o  udělení  oprávnění k poskytování zdravotních služeb před
   zápisem  do  obchodního  rejstříku,  vznikne této právnické osobě právo
   poskytovat  zdravotní  služby  dnem  zápisu  do  obchodního  rejstříku.
   Nepodá-li  právnická  osoba  uvedená  ve větě první nebo druhé návrh na
   zápis  do  rejstříku  ve  lhůtě  90  dnů  ode  dne  nabytí  právní moci
   rozhodnutí  o  udělení oprávnění nebo nebyl-li zápis proveden do 90 dnů
   ode  dne podání návrhu na zápis, oprávnění zaniká uplynutím této lhůty.
   Právnická  osoba  je povinna zaslat příslušnému správnímu orgánu doklad
   prokazující  podání  návrhu  na  zápis  do  rejstříku do 15 dnů ode dne
   podání  návrhu  a dále doklad o tom, že právnická osoba byla zapsána do
   rejstříku, a to do 15 dnů ode dne provedení zápisu.

   § 20

   Poskytování zdravotních služeb osobami usazenými nebo se sídlem v jiném
   členském  státě  Evropské  unie, Evropského hospodářského prostoru nebo
   Švýcarské konfederaci

   (1) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb se nevyžaduje u

   a)  fyzické  osoby,  která  je  usazena v jiném členském státě Evropské
   unie,  Evropského  hospodářského  prostoru  nebo Švýcarské konfederaci,
   jestliže  poskytuje  návštěvní  službu  nebo  domácí  péči  jako  osoba
   hostující  podle  jiného právního předpisu a je podle právních předpisů
   státu  svého  usazení  oprávněna poskytovat zdravotní služby, v jejichž
   rámci jsou návštěvní služba nebo domácí péče poskytovány,

   b)  právnické  osoby,  která  má  adresu  sídla  v jiném členském státě
   Evropské   unie,   Evropského  hospodářského  prostoru  nebo  Švýcarské
   konfederaci  a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna
   poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci jsou poskytovány návštěvní
   služba  nebo  domácí  péče,  a osoby, jejichž prostřednictvím návštěvní
   službu  nebo  domácí  péči  poskytuje,  splňují  podmínky stanovené pro
   hostující osoby podle jiného právního předpisu.

   (2)  Osoba  uvedená  v  odstavci  1  je  povinna  písemně oznámit úmysl
   poskytovat  návštěvní  službu nebo domácí péči krajskému úřadu, v jehož
   správním  obvodu  bude  tyto  služby  poskytovat, a to nejpozději 7 dnů
   přede  dnem  zahájení  jejich  poskytování. Součástí oznámení je doklad
   prokazující  oprávnění  poskytovat  příslušné  zdravotní služby v jiném
   státě  Evropské  unie,  Evropském  hospodářském prostoru nebo Švýcarské
   konfederaci,  kde  je fyzická osoba usazena nebo kde má právnická osoba
   sídlo,  a  jeho úředně ověřený překlad do českého jazyka, pokud nejde o
   doklad v jazyce slovenském.

   (3)  Na  osobu  poskytující  návštěvní  službu  nebo  domácí péči podle
   odstavce  1 se vztahují povinnosti uvedené v § 45 odst. 1, § 51 odst. 1
   a  §  53  odst. 1. Pozbude-li osoba uvedená v odstavci 1 podle právních
   předpisů  státu  svého usazení oprávnění poskytovat zdravotní služby, v
   jejichž rámci návštěvní službu nebo domácí péči poskytovala, je povinna
   tuto  skutečnost  bezodkladně  písemně oznámit krajskému úřadu, v jehož
   správním obvodu tyto služby poskytovala.

   (4) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle
   tohoto  zákona  osobou  uvedenou  v  odstavci 1, oznámí tuto skutečnost
   ministerstvu,  které  ji  oznámí  příslušnému  členskému státu Evropské
   unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci.

   (5) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle
   tohoto  nebo  jiného  zákona  osobou uvedenou v odstavci 1, rozhodnutím
   může  zakázat  této osobě poskytování zdravotních služeb na území České
   republiky,  a  to na dobu nejdéle 3 let. Odvolání proti rozhodnutí nemá
   odkladný  účinek.  Krajský  úřad  zašle  stejnopis písemného vyhotovení
   rozhodnutí  do  15 dnů ode dne nabytí právní moci ministerstvu, které o
   zákazu  poskytování zdravotních služeb informuje příslušný členský stát
   Evropské   unie,  Evropského  hospodářského  prostoru  nebo  Švýcarskou
   konfederaci.

   § 21

   Oznamování změn poskytovatelem

   (1)  Poskytovatel  je  povinen  písemně  oznámit  příslušnému správnímu
   orgánu všechny změny týkající se údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb  a  dále  všechny  změny
   týkající  se  údajů  v  dokladech  předkládaných  se  žádostí o udělení
   oprávnění a předložit o těchto změnách doklady, pokud mohou být důvodem
   pro  pozastavení,  změnu, zrušení nebo zánik oprávnění. Poskytovatel je
   dále  povinen  písemně  oznámit  správnímu orgánu, který vydal souhlas,
   povolení  nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro
   rozhodnutí  o  udělení  oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb,
   všechny  změny týkající se těchto rozhodnutí nebo závazného stanoviska,
   pokud  mohou  být  důvodem  pro  jejich změnu, zrušení nebo odejmutí. V
   případě změn údajů uvedených v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 4 se oznamují
   pouze  změny  týkající  se  vedoucích zaměstnanců. Správní orgán, který
   vydal  souhlas,  povolení  nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko
   jako   podklad   pro  rozhodnutí  o  udělení  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních  služeb,  neprodleně  oznámí  příslušnému  správnímu orgánu
   jejich změnu, odnětí nebo zrušení.

   (2)  Poskytovatel  je  povinen změny podle odstavce 1 oznámit do 15 dnů
   ode dne, kdy se o nich dozvěděl.

   (3)  Týká-li  se  změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení
   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb a jsou-li nadále splněny
   podmínky  pro poskytování zdravotních služeb, provede příslušný správní
   orgán  o  této  změně  záznam  do spisu. V ostatních případech rozhodne
   příslušný  správní  orgán  podle  okolností o změně, pozastavení nebo o
   odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

   § 22

   Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb

   Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniká

   a) smrtí poskytovatele, nepostupuje-li se podle § 27,

   b) zánikem poskytovatele,

   c)  výmazem  organizační  složky  závodu právnické osoby se sídlem mimo
   území České republiky z obchodního rejstříku,

   d)  zrušením  organizační složky státu nebo organizační složky územního
   samosprávného celku, bylo-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno
   touto organizační složkou,

   e) uplynutím doby, pokud bylo oprávnění uděleno na dobu určitou,

   f) rozhodnutím příslušného správního orgánu o odejmutí oprávnění, nebo

   g) v dalších případech stanovených tímto zákonem.

   Odejmutí, pozastavení a změna oprávnění

   § 23

   (1)  Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb, jestliže

   a)  poskytovatel  přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16
   odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a),

   b)  nastala překážka poskytování zdravotních služeb podle § 17 písm. a)
   nebo c), nebo

   c) poskytovatel o to požádal.

   (2)  Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb  podle  odstavce  1  písm.  c) na písemnou žádost poskytovatele.
   Žádost  o  odnětí  oprávnění  k poskytování zdravotních služeb musí být
   podána  nejpozději  60  dnů  přede  dnem, k němuž poskytovatel požaduje
   oprávnění   odejmout;  tato  lhůta  neplatí,  požaduje-li  poskytovatel
   odejmout  oprávnění  z  důvodu,  pro  který  se oprávnění odjímá z moci
   úřední.  Není-li  dodržena  lhůta pro podání žádosti, příslušný správní
   orgán  odejme  oprávnění  k poskytování zdravotních služeb nejpozději k
   šedesátému dni ode dne podání žádosti.

   (3)   Poskytovatel,   který  žádá  o  odnětí  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních  služeb  a  hodlá  převést  majetková práva vztahující se k
   poskytování  zdravotních  služeb na jinou osobu, oznámí tuto skutečnost
   příslušnému  správnímu  orgánu  současně  s  podáním žádosti o odejmutí
   oprávnění.   Pokud   nabyvatel   majetkových  práv  vztahujících  se  k
   poskytování  zdravotních  služeb  hodlá zahájit poskytování zdravotních
   služeb  dnem  odejmutí  oprávnění dosavadnímu poskytovateli, uvede tuto
   skutečnost  v  žádosti  o  udělení  oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb.   Je-li   podána  žádost  o  udělení  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních služeb nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění
   dosavadním   poskytovatelem   a   jsou  splněny  podmínky  pro  udělení
   oprávnění,  rozhodne  příslušný  správní orgán o odejmutí oprávnění a o
   udělení  oprávnění  ke  stejnému  dni;  odvolání  proti rozhodnutí nemá
   odkladný účinek.

   § 24

   (1)  Příslušný  správní  orgán změní, pozastaví nebo odejme oprávnění k
   poskytování zdravotních služeb, jestliže

   a)  poskytovatel  přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16
   odst. 1 písm. f) nebo g) a odst. 2 písm. b), nebo

   b)  byl  zrušen  souhlas,  povolení  nebo  jiné rozhodnutí nebo závazné
   stanovisko, které bylo podkladem pro rozhodnutí o udělení oprávnění.

   (2)   Příslušný   správní  orgán  pozastaví  nebo  odejme  oprávnění  k
   poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel

   a)  přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm.
   d) nebo e) a odst. 3 písm. a) nebo b), nebo

   b)  není  pojištěn  pro  případ  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou  v
   souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

   (3)  Příslušný  správní orgán může pozastavit nebo odejmout oprávnění k
   poskytování zdravotních služeb, jestliže

   a)  poskytovatel  závažným  způsobem  nebo  opakovaně porušil povinnost
   stanovenou  pro poskytování zdravotních služeb tímto zákonem nebo jiným
   právním předpisem,

   b)  poskytovatel  nesplnil  povinnost  odstranit zjištěné nedostatky ve
   stanovené lhůtě,

   c) poskytovatel nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu
   s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo

   d)   poskytovatel   neplní   povinnost   platit  pojistné  na  sociální
   zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

   (4)  Příslušný  správní  orgán  může  odejmout  oprávnění k poskytování
   zdravotních služeb, jestliže

   a)  poskytovatel  poskytoval  zdravotní služby pod vlivem alkoholu nebo
   jiné návykové látky,

   b)  poskytovatel  opakovaně poskytoval zdravotní služby prostřednictvím
   osoby,  která  byla  pod  vlivem  alkoholu  nebo jiné návykové látky, a
   neučinil nápravná opatření,

   c)  poskytovatel  poskytoval  zdravotní  služby  prostřednictvím osoby,
   která  není  způsobilá  k  výkonu  zdravotnického povolání podle jiného
   právního předpisu,

   d)  poskytovatel  závažným  způsobem  nebo opakovaně porušil povinnosti
   vyplývající pro něj ze zákona o veřejném zdravotním pojištění,

   e)  poskytovatel  opakovaně  požadoval  od pacientů úhradu za zdravotní
   služby v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, nebo

   f) zdravotní služby nejsou poskytovány po dobu delší než 1 rok.

   (5)  Před  zahájením  řízení  o  změně  nebo  o  odejmutí  oprávnění  k
   poskytování  zdravotních služeb podle odstavců 1, 2 nebo 3 písm. a), c)
   nebo d) poskytne příslušný správní orgán poskytovateli přiměřenou lhůtu
   k zjednání nápravy, jedná-li se o nedostatky, které lze odstranit.

   (6)  V  rozhodnutí  o  pozastavení  oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb  příslušný  správní  orgán  stanoví dobu pozastavení oprávnění a
   určí  zdravotní  služby,  které  po  tuto  dobu  nelze poskytovat. Doba
   pozastavení  oprávnění k poskytování zdravotních služeb nesmí být delší
   než 1 rok.

   § 25

   Oznamování   změny,   zániku  a  pozastavení  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních služeb

   (1)  Příslušný  správní  orgán  zašle  stejnopis  písemného  vyhotovení
   rozhodnutí  o  změně, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování
   zdravotních  služeb  do  15  dnů  ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
   subjektům  uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými
   měl  poskytovatel ke dni nabytí právní moci rozhodnutí uzavřeny smlouvy
   podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

   (2)  Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu
   určitou  oznámí příslušný správní orgán subjektům uvedeným v § 19 odst.
   4  a  zdravotním  pojišťovnám,  se  kterými  měl  poskytovatel uzavřeny
   smlouvy  podle  zákona  o veřejném zdravotním pojištění, a to do 30 dnů
   ode  dne,  kdy  k  zániku oprávnění došlo; v ostatních případech zániku
   oprávnění,  na  které se nevztahuje odstavec 1, tak učiní do 30 dnů ode
   dne, kdy se o zániku oprávnění dozvěděl.

   (3)  Příslušný správní orgán zaznamená změnu, odejmutí nebo pozastavení
   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb do 15 dnů ode dne nabytí
   právní  moci  rozhodnutí  do  Národního registru poskytovatelů a též do
   registru   osob.  Zánik  oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb
   uděleného  na  dobu určitou zaznamená příslušný správní orgán do 15 dnů
   ode   dne,   kdy  k  zániku  oprávnění  došlo,  do  Národního  registru
   poskytovatelů   a  prostřednictvím  tohoto  registru  zapíše  příslušné
   referenční  údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru
   osob;  v  ostatních  případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje
   věta  první,  tak  učiní  do  15 dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění
   dozvěděl.

   § 26

   Přerušení poskytování zdravotních služeb

   (1)  Poskytovatel  může poskytování zdravotních služeb přerušit nejdéle
   na  dobu  1 roku. Přerušením se rozumí neposkytování zdravotních služeb
   nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc.

   (2)  Poskytovatel  je  povinen přerušení poskytování zdravotních služeb
   písemně oznámit nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž hodlá poskytování
   zdravotních služeb přerušit, příslušnému správnímu orgánu, který o této
   skutečnosti   provede   záznam   do   spisu,   do   Národního  registru
   poskytovatelů   a  prostřednictvím  tohoto  registru  zapíše  příslušné
   referenční  údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru
   osob,  a  dále  zdravotním  pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy
   podle  zákona o veřejném zdravotním pojištění; současně je poskytovatel
   povinen  informaci o přerušení poskytování zdravotních služeb uveřejnit
   tak,  aby  byla  přístupná pacientům. Pokud důvod přerušení poskytování
   zdravotních  služeb neumožní poskytovateli splnit povinnosti uvedené ve
   větě  první  ve  stanovené  lhůtě, je povinen učinit tak bez zbytečného
   odkladu.

   (3)  Poskytovatel  je  po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb
   povinen  zajistit, aby v případě pacienta, kterému poskytoval zdravotní
   služby  a  který  si  v  době přerušení zvolí k poskytování zdravotních
   služeb jiného poskytovatele, nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti
   zdravotních služeb pro tohoto pacienta, byla předána kopie zdravotnické
   dokumentace   vedené  o  pacientovi  nebo  výpis  z  této  zdravotnické
   dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má
   převzít pacienta do péče.

   (4)  Pokračování  v  poskytování  zdravotních  služeb  po  přerušení je
   poskytovatel  povinen  písemně  oznámit  příslušnému  správnímu orgánu,
   který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru
   poskytovatelů   a  prostřednictvím  tohoto  registru  zapíše  příslušné
   referenční  údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru
   osob,  a  dále  zdravotním  pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy
   podle  zákona  o  veřejném zdravotním pojištění, a to nejpozději 15 dnů
   přede dnem, k němuž hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb.

   (5) Poskytování zdravotních služeb lze opakovaně přerušit po uplynutí 5
   let   ode   dne  uvedeného  v  oznámení  o  pokračování  v  poskytování
   zdravotních služeb po předchozím přerušení jejich poskytování.

   (6)  Příslušný  správní  orgán  přerušení  a  pokračování v poskytování
   zdravotních  služeb  oznámí  místně příslušné okresní správě sociálního
   zabezpečení   do   15   dnů  ode  dne,  kdy  mu  tato  skutečnost  byla
   poskytovatelem oznámena.

   § 27

   Pokračování v poskytování zdravotních služeb

   (1)  Zemře-li  poskytovatel a nejde-li o osobu uvedenou v § 16 odst. 2,
   může  na  základě  jeho  oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb
   pokračovat  v  poskytování  zdravotních  služeb jiná fyzická osoba nebo
   právnická osoba, jestliže

   a)  je  oprávněna  užívat  zdravotnické  zařízení,  v  němž  poskytoval
   zdravotní služby zemřelý poskytovatel,

   b)  jsou  splněny  podmínky  uvedené  v § 16 odst. 1, jde-li o fyzickou
   osobu,  nebo  podmínky  uvedené v § 16 odst. 3 písm. a) až d), jde-li o
   právnickou osobu,

   c)  do  15  dnů  ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému
   správnímu orgánu úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb.
   Osoba,  která  pokračuje  v  poskytování zdravotních služeb, má práva a
   povinnosti poskytovatele.

   (2)  Úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je osoba uvedená
   v  odstavci  1  povinna  písemně  oznámit  do  15  dnů  ode  dne  úmrtí
   poskytovatele  též  zdravotním  pojišťovnám,  se  kterými  měl  zemřelý
   poskytovatel  ke  dni  úmrtí  uzavřeny  smlouvy podle zákona o veřejném
   zdravotním   pojištění.   Oznámí-li   úmysl  pokračovat  v  poskytování
   zdravotních  služeb  více  osob,  může v poskytování zdravotních služeb
   pokračovat  ta  z  nich, na které se písemně dohodly; podpisy na dohodě
   musí  být úředně ověřeny. K uzavření dohody vyzve osoby, které oznámily
   úmysl  pokračovat  v  poskytování zdravotních služeb, příslušný správní
   orgán,  jenž  současně  stanoví  lhůtu,  ve  které  mu  má  být  dohoda
   předložena.

   (3) V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do
   60  dnů  ode  dne  úmrtí  poskytovatele.  Osoba uvedená v odstavci 1 je
   povinna  písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého
   pokračuje  v  poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů
   od  tohoto  data.  Součástí  oznámení  jsou doklady prokazující splnění
   podmínek  uvedených  v  §  16 odst. 1 písm. a) až e), jde-li o fyzickou
   osobu,  nebo v § 16 odst. 3 písm. a) a b), jde-li o právnickou osobu, a
   dále  prohlášení,  že  oznamovatel  je  oprávněn  užívat  k poskytování
   zdravotních  služeb  zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní
   služby zemřelý poskytovatel, prohlášení o splnění podmínky uvedené § 16
   odst.  1  písm.  l), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm.
   d),  jde-li  o  právnickou  osobu, a prohlášení, že jsou nadále splněny
   podmínky  podle  §  16  odst.  1  písm.  f)  až  k).  Došlo-li ke změně
   technického nebo věcného vybavení zdravotnického zařízení nebo ke změně
   personálního zabezpečení zdravotních služeb, jsou součástí oznámení též
   doklady  prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f)
   a  g).  Došlo-li  ke  změně  podmínek,  za  kterých bylo vydáno závazné
   stanovisko  nebo  povolení uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo i) nebo
   schválen  provozní  řád  uvedený v § 16 odst. 1 písm. j), jsou součástí
   oznámení  též  nové  doklady  uvedené v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 6, 7
   nebo 9.

   (4)  Jsou-li splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních
   služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení podle odstavce
   3  oznamovateli  osvědčení o splnění těchto podmínek. Příslušný správní
   orgán  zašle stejnopis písemného vyhotovení osvědčení do 10 dnů ode dne
   jeho  vydání  zdravotním  pojišťovnám uvedeným v odstavci 2 a subjektům
   uvedeným  v  §  19  odst.  4  a  provede  o  vydání osvědčení záznam do
   Národního  registru  poskytovatelů  a  prostřednictvím  tohoto registru
   zapíše  příslušné  referenční údaje nebo změny příslušných referenčních
   údajů  do  registru  osob.  Jestliže nejsou splněny podmínky pro postup
   podle   věty   první,  příslušný  správní  orgán  rozhodne  o  tom,  že
   oznamovatel nesplnil podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních
   služeb. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

   (5)  Dnem  zániku  oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého
   poskytovatele  zaniká  též  právo  pokračovat v poskytování zdravotních
   služeb;   poté   může   poskytovatel  poskytovat  zdravotní  služby  ve
   zdravotnickém  zařízení,  v  němž  poskytoval  zdravotní služby zemřelý
   poskytovatel,  pouze  na  základě  vlastního  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních   služeb.   Oprávnění   k  poskytování  zdravotních  služeb
   zemřelého  poskytovatele  zanikne  marným  uplynutím lhůty pro oznámení
   úmyslu  pokračovat  v  poskytování  zdravotních služeb podle odstavce 1
   písm.  c),  marným  uplynutím  lhůty  pro předložení dohody příslušnému
   správnímu   orgánu   podle  odstavce  2,  marným  uplynutím  lhůty  pro
   pokračování v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 3 nebo dnem
   nabytí  právní  moci  rozhodnutí  o tom, že nebyly splněny podmínky pro
   pokračování  v  poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování
   zdravotních  služeb zemřelého poskytovatele zanikne též uplynutím lhůty
   90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb uvedeného v
   oznámení   podle   odstavce  3;  požádá-li  však  osoba  pokračující  v
   poskytování  zdravotních  služeb  o  udělení  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních  služeb  do  90  dnů  ode  dne  pokračování  v  poskytování
   zdravotních   služeb,   oprávnění   k  poskytování  zdravotních  služeb
   zemřelého  poskytovatele  zanikne  dnem nabytí právní moci rozhodnutí o
   žádosti.

   ČÁST ČTVRTÁ

   POSTAVENÍ   PACIENTA   A  JINÝCH  OSOB  V  SOUVISLOSTI  S  POSKYTOVÁNÍM
   ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

   HLAVA I

   PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB

   Práva pacienta

   § 28

   (1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a
   informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.

   (2)  Pacient  má  právo  na  poskytování zdravotních služeb na náležité
   odborné úrovni.

   (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo

   a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí
   při   poskytování   zdravotních   služeb   v   souladu   s  charakterem
   poskytovaných zdravotních služeb,

   b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb,
   které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení,
   pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak,

   c)  vyžádat  si  konzultační  služby od jiného poskytovatele, popřípadě
   zdravotnického  pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to
   neplatí,  jde-li  o  poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu
   vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,

   d)  být  seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo
   jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“),

   e) na

   1.  nepřetržitou  přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené
   zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient
   na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou
   osobou,

   2.   nepřetržitou   přítomnost   opatrovníka,  popřípadě  osoby  určené
   opatrovníkem,  je-li  osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není
   způsobilá  posoudit  poskytnutí  zdravotních služeb, popřípadě důsledky
   jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“),

   3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem,

   a  to  v  souladu  s  jinými  právními  předpisy  a  vnitřním  řádem, a
   nenaruší-li  přítomnost  těchto  osob poskytnutí zdravotních služeb; to
   neplatí,  jde-li  o  osoby  ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo
   zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b),

   f)  být  předem  informován  o  ceně  poskytovaných  zdravotních služeb
   nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a
   o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,

   g)  znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a
   jiných   odborných   pracovníků   přímo   zúčastněných  na  poskytování
   zdravotních  služeb  a  osob připravujících se u poskytovatele na výkon
   zdravotnického  povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb
   přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,

   h)  odmítnout  přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních
   služeb  přímo  zúčastněny,  a  osob připravujících se na výkon povolání
   zdravotnického pracovníka,

   i)  přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní
   péče,  a  to  s  ohledem  na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním
   řádem  a  způsobem,  který  neporušuje  práva ostatních pacientů, pokud
   tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,

   j)  přijímat  ve  zdravotnickém  zařízení  lůžkové nebo jednodenní péče
   duchovní  péči  a  duchovní podporu od duchovních církví a náboženských
   společností  registrovaných  v  České republice nebo od osob pověřených
   výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním
   řádem  a  způsobem,  který  neporušuje  práva  ostatních  pacientů, a s
   ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak;
   návštěvu  duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho
   života  nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis
   jinak,

   k)  na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí
   při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

   (4)  Pacient,  s  omezenou  svéprávností  nebo který je nezletilý, může
   požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba
   podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo
   jinak  zneužívá  či  zanedbává. V tomto případě se postupuje podle § 35
   odst. 5.

   § 29

   (1) Volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých
   pacientů

   a)  umístěných  do dětských domovů pro děti do 3 let věku, do školských
   zařízení   pro   výkon  ústavní  nebo  ochranné  výchovy,  do  zařízení
   sociálních   služeb   poskytujících  pobytové  služby,  byla-li  soudem
   nařízena  ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo dětí svěřených do
   péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí
   soudu náleží statutárnímu orgánu tohoto zařízení,

   b)  svěřených  do  pěstounské  péče  nebo do výchovy jiných osob náleží
   pěstounovi  nebo  jiné  osobě,  do  jejíž  péče  byl pacient na základě
   rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen (dále jen „pěstoun nebo jiná
   pečující osoba“).

   (2) Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje
   na

   a)   zdravotnickou   záchrannou  službu  a  poskytovatele,  ke  kterému
   poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží,

   b) pracovnělékařské služby,

   c) nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení,

   d) osoby umístěné v policejních celách zřízených u útvarů Policie České
   republiky;  tyto  osoby  si  mohou  na  své  vlastní  náklady přizvat k
   poskytnutí zdravotních služeb zvoleného zdravotnického pracovníka,

   e) osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence,
   v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku,

   f)  osoby,  jejichž  zdravotní  stav je posuzován pro účely poskytování
   služeb   v   oblasti   zaměstnanosti^19)   a   pro   účely   sociálního
   zabezpečení^20),

   g)  vojáky  v činné službě za podmínek stanovených zákonem o vojácích z
   povolání,

   h) případy, kdy jiný právní předpis stanoví posuzujícího poskytovatele,
   nebo  jde-li o určení poskytovatele osobou k tomu oprávněnou na základě
   jiného právního předpisu.

   § 30

   (1)  Pacient  se  smyslovým  postižením  nebo  s  těžkými komunikačními
   problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související
   s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj
   srozumitelným  a  dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně
   způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu
   vazby,  trestu  odnětí  svobody  nebo  zabezpečovací  detence  ustanoví
   tlumočníka   Vězeňská   služba  České  republiky  (dále  jen  „Vězeňská
   služba“).

   (2)  Odstavec  1  věta  druhá  se použije obdobně, jde-li o tlumočení z
   cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.

   (3) Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se
   speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav
   na  doprovod  a  přítomnost  psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to
   způsobem  stanoveným  vnitřním  řádem  tak, aby nebyla porušována práva
   ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí,
   jde-li   o   osoby   ve   výkonu  vazby,  trestu  odnětí  svobody  nebo
   zabezpečovací  detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty
   první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.

   Informace  o  zdravotním  stavu  pacienta  a  o  navržených zdravotních
   službách

   § 31

   (1) Poskytovatel je povinen

   a)  zajistit,  aby  byl  pacient  srozumitelným  způsobem v dostatečném
   rozsahu  informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním
   léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o zdravotním
   stavu“),

   b)  umožnit  pacientovi  nebo  osobě  určené pacientem klást doplňující
   otázky  vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním
   službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

   (2) Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o

   a)   příčině   a   původu   nemoci,   jsou-li  známy,  jejím  stadiu  a
   předpokládaném vývoji,

   b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích
   navrhovaných   zdravotních   služeb,  včetně  jednotlivých  zdravotních
   výkonů,

   c)  jiných  možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti,
   přínosech a rizicích pro pacienta,

   d) další potřebné léčbě,

   e)  omezeních  a  doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní
   stav a

   f) možnosti

   1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a

   2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací
   o zdravotním stavu podle § 33.
   Informace  o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče
   a  dále  vždy,  je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo
   zdravotní stav pacienta účelné.

   (3)   Informaci  o  zdravotním  stavu  podává  ošetřující  zdravotnický
   pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání
   informace   týká;   ošetřující   zdravotnický   pracovník   provede  do
   zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána.

   (4) Informace o zdravotním stavu se nepodá pacientovi, který v důsledku
   svého  zdravotního  stavu  není  schopen  poskytované  informace  vůbec
   vnímat.

   (5)   Jde-li   o   nezletilého   pacienta   nebo  pacienta  s  omezenou
   svéprávností,  právo  na  informace  o  zdravotním  stavu a právo klást
   otázky   náleží   zákonnému  zástupci  nebo  opatrovníkovi  pacienta  a
   pacientovi, je-li k takovému úkonu přiměřeně rozumově a volně vyspělý.

   (6)   Jestliže  to  zdravotní  stav  nebo  povaha  onemocnění  pacienta
   vyžadují,  je  poskytovatel  oprávněn  sdělit  osobám,  které  budou  o
   pacienta  osobně  pečovat,  informace,  které jsou nezbytné k zajištění
   této péče nebo pro ochranu jejich zdraví.

   § 32

   (1)  Pacient  se  může  vzdát podání informace o svém zdravotním stavu,
   popřípadě  může  určit,  které  osobě má být podána. Záznam o vzdání se
   podání  informace  o  zdravotním  stavu  a  určení  osoby, které má být
   informace   o   zdravotním   stavu  podána,  je  součástí  zdravotnické
   dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient a zdravotnický
   pracovník.   K  vzdání  se  podání  informace  o  zdravotním  stavu  se
   nepřihlíží,  jde-li  o  informaci, že pacient trpí infekční nemocí nebo
   jinou nemocí, v souvislosti s níž může ohrozit zdraví nebo život jiných
   osob.

   (2)  Informace  o  nepříznivé  diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu
   pacienta  může  být v nezbytně nutném rozsahu a po dobu nezbytně nutnou
   zadržena,   lze-li  důvodně  předpokládat,  že  by  její  podání  mohlo
   pacientovi  způsobit  závažnou  újmu  na zdraví. Podle věty první nelze
   postupovat v případě, kdy

   a)  informace  o  určité  nemoci  nebo  predispozici  k  ní  je jediným
   způsobem,  jak  pacientovi umožnit podniknout preventivní opatření nebo
   podstoupit včasnou léčbu,

   b) zdravotní stav pacienta představuje riziko pro jeho okolí,

   c)  pacient  žádá výslovně o přesnou a pravdivou informaci, aby si mohl
   zajistit osobní záležitosti.

   (3)   Poskytovatel   může  v  nezbytném  rozsahu  zadržet  informaci  o
   zdravotním   stavu   nezletilého   pacienta  jeho  zákonnému  zástupci,
   pěstounovi  nebo  jiné  pečující  osobě v případě podezření, že se tato
   osoba  podílí na zneužívání nebo týrání nebo ohrožování zdravého vývoje
   tohoto  nezletilého  pacienta, lze-li předpokládat, že poskytnutím této
   informace  by  mohlo  dojít  k ohrožení pacienta. Obdobně se postupuje,
   jde-li o pacienta s omezenou svéprávností.

   § 33

   (1)  Pacient  může  při  přijetí  do  péče určit osoby, které mohou být
   informovány  o  jeho  zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto
   osoby  mohou  nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do
   jiných  zápisů  vztahujících  se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si
   výpisy  nebo  kopie těchto dokumentů a zda mohou v případech podle § 34
   odst.  7  vyslovit  souhlas  nebo  nesouhlas  s poskytnutím zdravotních
   služeb.  Pacient  může  určit  osoby  nebo  vyslovit  zákaz  poskytovat
   informace  o  zdravotním  stavu kterékoliv osobě kdykoliv po přijetí do
   péče,  rovněž  může  určení  osoby  nebo  vyslovení  zákazu  poskytovat
   informace  o  zdravotním  stavu  kdykoliv  odvolat.  Záznam o vyjádření
   pacienta  je  součástí  zdravotnické  dokumentace  o něm vedené; záznam
   podepíše  pacient  a zdravotnický pracovník. Součástí záznamu je rovněž
   sdělení  pacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním
   stavu sdělovány.

   (2)  Zákaz podávání informací o zdravotním stavu vyslovený pacientem se
   nepoužije  na  podávání  informací, popřípadě na sdělování údajů, které
   mohou být sděleny bez souhlasu pacienta podle tohoto zákona nebo jiných
   právních předpisů.

   (3)  Jde-li  o  pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav
   určit  osoby podle odstavce 1, mají právo na informace o jeho aktuálním
   zdravotním  stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace
   vedené  o  pacientovi  osoby blízké. Pokud pacient dříve vyslovil zákaz
   sdělovat  informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze
   informaci  těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany
   jejich  zdraví  nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném
   rozsahu.

   (4)  Osoby  blízké  zemřelému  pacientovi, popřípadě další osoby určené
   pacientem,  mají  právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který
   zemřel,  a  informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva
   nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných
   zápisů  vztahujících  se  k  jeho  zdravotnímu stavu a pořizovat z nich
   výpisy  nebo  jejich  kopie.  Pokud  zemřelý  pacient  za  svého života
   vyslovil  zákaz  sdělovat  informace  o  svém  zdravotním stavu určitým
   osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je
   to  v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to
   pouze v nezbytném rozsahu.

   (5)  Právo  na  informace  o  zdravotním  stavu  pacienta, a to pouze v
   nezbytném rozsahu, mají rovněž osoby, které s pacientem přišly do styku
   a tyto informace jsou rozhodné pro ochranu jejich zdraví.

   Poskytování zdravotních služeb se souhlasem

   § 34

   (1)  Souhlas  s  poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se
   pokládá za

   a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,

   b)  informovaný,  je-li  pacientovi  před  vyslovením  souhlasu  podána
   informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě,
   že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal.

   (2)  Písemná  forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní
   předpis^21)  nebo  pokud  tak  s  ohledem  na  charakter  poskytovaných
   zdravotních  služeb určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizací musí být
   vždy  v  písemné  formě.  Na  vyžádání  je  pacientovi poskytnuta kopie
   písemné formy souhlasu.

   (3)  Pacientovi,  kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo
   se  podání  informace  podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit
   souhlas  s  poskytnutím  zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze
   zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace
   o  jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že
   neposkytnutí  zdravotních  služeb  může vážně poškodit jeho zdraví nebo
   ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní
   o tom písemné prohlášení (revers).

   (4) Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat.
   Odvolání  souhlasu  není  účinné,  pokud  již  bylo  započato provádění
   zdravotního  výkonu,  jehož  přerušení  může  způsobit  vážné poškození
   zdraví nebo ohrožení života pacienta.

   (5)  Písemný  souhlas,  písemné  odvolání  souhlasu, popřípadě záznam o
   odvolání  tohoto  souhlasu, pokud pacient souhlas odvolal bez písemného
   vyjádření,  písemné  prohlášení  o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních
   služeb,  popřípadě  záznam  o  tomto  nesouhlasu,  pokud pacient odmítá
   učinit  písemné prohlášení, je součástí zdravotnické dokumentace vedené
   o  pacientovi;  podepíše je pacient a zdravotnický pracovník. Odmítá-li
   pacient  záznam  podle věty první podepsat, zdravotnický pracovník tuto
   skutečnost  do záznamu doplní; záznam podepíše zdravotnický pracovník a
   svědek.

   (6)  Jestliže  zdravotní  stav  pacienta nedovoluje vyjádření souhlasu,
   odvolání  souhlasu  nebo vyslovení nesouhlasu s poskytnutím zdravotních
   služeb   požadovaným   způsobem,   zdravotnický   pracovník   zaznamená
   nepochybný  projev  vůle  pacienta  do  zdravotnické  dokumentace o něm
   vedené,  uvede  způsob,  jakým  pacient svou vůli projevil, a zdravotní
   důvody  bránící  pacientovi  ve  vyjádření požadovaným způsobem; záznam
   podepíše zdravotnický pracovník a svědek.

   (7)  Jestliže  pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit
   souhlas  s  poskytováním  zdravotních  služeb,  a  nejde-li o zdravotní
   služby,  které  lze  poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby
   určené  pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li
   dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby
   nebo  není-li  dosažitelná,  vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové
   osoby  nebo  není-li  dosažitelná,  vyžaduje  se souhlas jiné svéprávné
   osoby blízké, pokud je známa.

   § 35

   (1)  Při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi je třeba
   zjistit  jeho  názor  na  poskytnutí  zamýšlených  zdravotních  služeb,
   jestliže  je  to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Tento
   názor  musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s
   věkem  a  stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacienta. Pro
   vyslovení   souhlasu   s  poskytnutím  zdravotních  služeb  nezletilému
   pacientovi  se použijí právní předpisy upravující svéprávnost fyzických
   osob^49)  s  tím,  že  nezletilému  pacientovi  lze zamýšlené zdravotní
   služby  poskytnout  na  základě  jeho  souhlasu,  jestliže je provedení
   takového  úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající
   jeho  věku. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez
   souhlasu.

   (2)  Poskytnutí  zdravotních  služeb  na  základě  souhlasu nezletilého
   pacienta  nebrání  tomu,  aby  ošetřující  zdravotnický pracovník podal
   zákonnému  zástupci  informaci o poskytnutých zdravotních službách nebo
   zdravotním stavu nezletilého pacienta.

   (3) Jde-li o zdravotní služby, které spočívají v poskytnutí

   a) neodkladné péče, která není péčí podle § 38 odst. 4, nebo

   b) akutní péče, a

   souhlas   zákonného  zástupce  nelze  získat  bez  zbytečného  odkladu,
   rozhodne  o  jejich  poskytnutí  ošetřující  zdravotnický pracovník. To
   neplatí, lze-li zdravotní služby poskytnout podle odstavce 1 na základě
   souhlasu nezletilého pacienta.

   (4)  Jde-li  o  pacienta  s  omezenou  svéprávností, odstavce 1 až 3 se
   použijí obdobně s tím, že věk pacienta se nezohledňuje.

   (5)  Jde-li  o pacienta uvedeného v § 28 odst. 4, poskytovatel vyloučí,
   má-li  podezření,  že je tento pacient zneužíván nebo týrán, popřípadě,
   že  je  ohrožován  jeho  zdravý vývoj, přítomnost osob uvedených v § 28
   odst.  3  písm.  e)  při  poskytování  zdravotních  služeb, pokud jde o
   vyšetření za účelem vyloučení známek uvedených skutečností.

   § 36

   Dříve vyslovené přání

   (1)  Pacient  může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního
   stavu,  ve  kterém  nebude  schopen  vyslovit  souhlas nebo nesouhlas s
   poskytnutím  zdravotních  služeb  a  způsobem  jejich poskytnutí, tento
   souhlas  nebo  nesouhlas  předem  vyslovit  (dále  jen „dříve vyslovené
   přání“).

   (2)  Poskytovatel  bude  brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta,
   má-li  ho  k  dispozici,  a  to  za  podmínky,  že  v  době poskytování
   zdravotních  služeb  nastala  předvídatelná  situace,  k  níž  se dříve
   vyslovené  přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy
   není  schopen  vyslovit  nový souhlas nebo nesouhlas. Bude respektováno
   jen  takové  dříve  vyslovené  přání,  které  bylo  učiněno  na základě
   písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v
   oboru  všeobecné  praktické  lékařství, u něhož je pacient registrován,
   nebo  jiným  ošetřujícím  lékařem  v  oboru zdravotní péče, s níž dříve
   vyslovené přání souvisí.

   (3)  Dříve  vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno
   úředně  ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání je
   písemné poučení podle odstavce 2.

   (4)  Pacient  může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče
   poskytovatelem   nebo  kdykoliv  v  průběhu  hospitalizace,  a  to  pro
   poskytování  zdravotních  služeb  zajišťovaných  tímto  poskytovatelem.
   Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o
   pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v
   tomto případě se nepostupuje podle odstavce 3.

   (5) Dříve vyslovené přání

   a)  není  třeba  respektovat,  pokud  od  doby  jeho  vyslovení došlo v
   poskytování  zdravotních  služeb,  k  nimž  se  toto  přání vztahuje, k
   takovému  vývoji,  že  lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil
   souhlas   s  jejich  poskytnutím;  rozhodnutí  o  nerespektování  dříve
   vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají
   do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi,

   b)   nelze  respektovat,  pokud  nabádá  k  takovým  postupům,  jejichž
   výsledkem je aktivní způsobení smrti,

   c) nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby,

   d)  nelze  respektovat,  pokud  byly  v  době, kdy poskytovatel neměl k
   dispozici  dříve  vyslovené  přání,  započaty  takové zdravotní výkony,
   jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.

   (6)  Dříve  vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty
   nebo pacienty s omezenou svéprávností.

   § 37

   Utajený porod

   (1)  Žena  s  trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o
   ženu,  jejímuž  manželu  svědčí  domněnka  otcovství^22),  má  právo na
   utajení své osoby v souvislosti s porodem.

   (2)  Žena  uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem
   utajit  svou  totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné
   zdravotní  služby  písemnou  žádost o utajení své totožnosti při porodu
   (dále  jen  „utajený  porod“);  součástí žádosti je prohlášení ženy, že
   nehodlá o dítě pečovat.

   (3)   Provedením   utajeného   porodu  se  rozumí  takové  postupy  při
   poskytování  zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti
   s  těhotenstvím  a  porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou
   postupů,  které  jsou  potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z
   veřejného  zdravotního  pojištění  a  zajištění  informací  pro Národní
   zdravotnický informační systém.

   Hospitalizace  pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu a
   použití omezovacích prostředků

   § 38

   (1) Pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže

   a) mu

   1.  bylo  pravomocným  rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou
   lůžkové péče,

   2.  je  nařízena  izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně
   veřejného zdraví,

   3.  je  podle trestního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních
   nařízeno vyšetření zdravotního stavu,

   b)  ohrožuje  bezprostředně  a  závažným způsobem sebe nebo své okolí a
   jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem
   návykové  látky,  pokud  hrozbu  pro  pacienta  nebo  jeho  okolí nelze
   odvrátit jinak, nebo

   c)  jeho  zdravotní  stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň
   neumožňuje, aby vyslovil souhlas.

   (2)  Nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností lze bez
   souhlasu  zákonného  zástupce  nebo  opatrovníka  hospitalizovat  též v
   případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

   (3) Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči,
   a to v případě

   a) kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit; tím
   není dotčeno dříve vyslovené přání podle § 36, nebo

   b)  léčby  vážné  duševní  poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení
   došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta.

   (4)  Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností lze
   bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, jde-li o

   a) případy podle odstavce 3 písm. b), nebo

   b)  zdravotní  služby  nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného
   poškození zdraví.

   (5)  Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností lze
   poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce, pokud je u
   něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

   (6)  Poskytovatel  je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b)
   nebo  c)  informovat  osobu  určenou  podle § 33, není-li taková osoba,
   některou  z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo
   zákonného  zástupce  pacienta,  pokud  jsou  mu známy. Není-li mu žádná
   osoba  podle  věty  první  známa  nebo  ji  nelze zastihnout, informuje
   Policii České republiky.

   (7)  Bez  souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li
   tak zákon o ochraně veřejného zdraví.

   § 39

   (1)  K  omezení  volného  pohybu  pacienta  při poskytování zdravotních
   služeb lze použít

   a)  úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu
   určenými poskytovatelem,

   b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,

   c) umístění pacienta v síťovém lůžku,

   d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu,

   e)  ochranný  kabátek  nebo  vestu  zamezující  pohybu horních končetin
   pacienta,

   f)    psychofarmaka,   popřípadě   jiné   léčivé   přípravky   podávané
   parenterálně,  které  jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při
   poskytování  zdravotních  služeb,  pokud  se  nejedná o léčbu na žádost
   pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo

   g) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f),
   (dále jen „omezovací prostředky“).

   (2) Omezovací prostředky lze použít

   a)  pouze  tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního
   ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a

   b)  pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene
   a).

   (3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby

   a)  pacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na
   jeho   zdravotní   stav  srozumitelně  informován  o  důvodech  použití
   omezovacího prostředku,

   b)  zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta byl o použití omezovacích
   prostředků  uvedených  v  odstavci  1  písm.  b),  c),  d)  nebo e) bez
   zbytečného  odkladu  informován; sdělení zákonnému zástupci pacienta se
   zaznamená  do  zdravotnické  dokumentace  vedené  o  pacientovi, záznam
   podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce nebo opatrovník,

   c)  pacient  po  dobu  použití  omezovacího prostředku byl pod dohledem
   zdravotnických pracovníků; dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního
   stavu  pacienta  a  zároveň  musí  být  přijata  taková opatření, která
   zabrání poškození zdraví pacienta,

   d)  použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných
   případech,  vyžadujících  neodkladné  řešení,  může použití omezovacích
   prostředků   indikovat   i  jiný  zdravotnický  pracovník  nelékařského
   povolání,   který  je  přítomen;  lékař  musí  být  o  takovém  použití
   omezovacího   prostředku   neprodleně   informován   a   musí  potvrdit
   odůvodněnost omezení,

   e)   každé   použití   omezovacího   prostředku   bylo  zaznamenáno  do
   zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

   § 40

   (1) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin

   a)  hospitalizaci pacienta podle § 38 odst. 1 písm. b) a c); obdobně se
   postupuje,  jestliže pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta
   souhlas   odvolal  a  nadále  existují  důvody  pro  hospitalizaci  bez
   souhlasu,

   b)  dodatečné  omezení  pacienta,  který  byl hospitalizován na základě
   souhlasu, ve volném pohybu podle § 39 odst. 1 písm. b) až g) nebo styku
   s vnějším světem až v průběhu léčení.

   (2)  Hospitalizace  a  dodatečné  omezení pacienta se soudu neoznamuje,
   jestliže  byl  souhlas  ve  lhůtě  do  24  hodin prokazatelným způsobem
   dodatečně vysloven.

   Povinnosti pacienta a jiných osob

   § 41

   (1) Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen

   a) dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním
   zdravotních služeb vyslovil souhlas,

   b) řídit se vnitřním řádem,

   c)   uhradit   poskytovateli   cenu   poskytnutých  zdravotních  služeb
   nehrazených  nebo  částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění
   nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,

   d)   pravdivě   informovat  ošetřujícího  zdravotnického  pracovníka  o
   dosavadním  vývoji  zdravotního  stavu,  včetně  informací o infekčních
   nemocech^16),    o    zdravotních    službách    poskytovaných   jinými
   poskytovateli,  o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových
   látek,  a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních
   služeb,

   e)  nepožívat  během  hospitalizace  alkohol nebo jiné návykové látky a
   podrobit  se  na  základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných
   případech  vyšetřením  za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem
   alkoholu nebo jiných návykových látek.

   (2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci
   pacienta  nebo opatrovníkovi. Zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta
   je  povinen  vytvořit  podmínky  pro splnění povinností pacientem podle
   odstavce  1  písm.  a), b) a e). Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a
   d),  je-li  pacient  hospitalizován, se pro zákonného zástupce pacienta
   použijí přiměřeně; povinnost podle odstavce 1 písm. b), c) a e) platí i
   pro zákonného zástupce.

   (3)  Pacient,  zákonný  zástupce nebo opatrovník pacienta, osoba určená
   pacientem,  osoba  blízká  pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti
   jsou  povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to
   poskytovatel   nebo   zdravotnický   pracovník,  jehož  prostřednictvím
   poskytovatel  poskytuje  pacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost
   prokázat  se  občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle
   tohoto  zákona  nebo  jiného  právního  předpisu  právo  na informace o
   zdravotním  stavu  pacienta,  a  osoba,  která  hodlá hospitalizovaného
   pacienta  navštívit  a  není osobou podle věty první. Jde-li o cizince,
   totožnost   se   prokazuje   cestovním  dokladem  nebo  jiným  průkazem
   totožnosti.  Má-li  zdravotnický  pracovník pochybnost, zda jde o osobu
   blízkou,  osvědčí  osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve
   kterém  uvede  své  kontaktní  údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné
   prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

   (4) Jestliže pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta odmítne
   prokázání   totožnosti   podle   odstavce  3,  může  poskytovatel  nebo
   zdravotnický  pracovník odmítnout poskytnutí zdravotní služby, nejde-li
   o  pacienta,  kterému  je třeba poskytnout neodkladnou péči. Odmítne-li
   prokázání totožnosti jiná osoba uvedená v odstavci 3, může poskytovatel
   nebo  zdravotnický pracovník odmítnout této osobě poskytnutí požadované
   součinnosti  nebo  jí neumožnit návštěvu hospitalizovaného pacienta. To
   neplatí,  potvrdí-li  pacient  totožnost  osoby.  O  odmítnutí návštěvy
   poskytovatel    nebo    zdravotnický    pracovník    ihned    informuje
   hospitalizovaného  pacienta,  popřípadě  ihned  po  té, co sdělení této
   informace umožní zdravotní stav pacienta.

   § 42

   Práva a povinnosti zákonného zástupce podle

   a) § 31 odst. 5,

   b)  jde-li  o  poskytnutí  zdravotních  služeb  se  souhlasem zákonného
   zástupce,  jestliže  hrozí  nebezpečí z prodlení a nelze bez zbytečného
   odkladu   získat   vyjádření   zákonného   zástupce;   do  zdravotnické
   dokumentace  vedené o pacientovi se zaznamenají důvody, pro které nebyl
   souhlas zákonného zástupce získán,

   c) § 38 odst. 2, 5 a 6,

   d) § 39 odst. 3 písm. b),

   e) § 41 odst. 2 a 3,

   f) § 47 odst. 1 písm. b) a

   g) § 93 odst. 1

   náleží  též  pěstounovi  nebo  jiné pečující osobě, statutárnímu orgánu
   nebo  jím  pověřené  osobě  dětského  domova  pro  děti  do 3 let věku,
   školského  zařízení  pro  výkon  ústavní  nebo  ochranné  výchovy  nebo
   zařízení  sociálních  služeb  poskytujících  pobytové  služby,  byla-li
   soudem  nařízena  ústavní  nebo uložena ochranná výchova, nebo zařízení
   pro  děti  vyžadující  okamžitou  pomoc,  jde-li o děti svěřené do péče
   tohoto zařízení na základě rozhodnutí soudu.

   HLAVA II

   ZDRAVOTNÍ  SLUŽBY A ZAOPATŘENÍ POSKYTOVANÉ V DĚTSKÝCH DOMOVECH PRO DĚTI
   DO 3 LET VĚKU

   § 43

   (1)  V  dětských  domovech  pro  děti  do  3  let věku jsou poskytovány
   zdravotní  služby  a  zaopatření  dětem  zpravidla do 3 let věku, které
   nemohou   vyrůstat   v   rodinném  prostředí,  zejména  dětem  týraným,
   zanedbávaným,  zneužívaným  a  ohroženým  ve vývoji nevhodným sociálním
   prostředím  nebo  dětem  zdravotně  postiženým.  Zaopatřením  se rozumí
   stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost.

   (2) Dětské domovy pro děti do 3 let věku mohou poskytovat též ubytování
   ženám  v průběhu těhotenství, je-li z důvodů nepříznivé životní situace
   ohroženo jejich zdraví.

   § 44

   (1)  Osoby  povinné  výživou  jsou  povinny  přispívat poskytovateli na
   úhradu  zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let
   věku  a popřípadě též jeho průvodce. Nežijí-li osoby povinné výživou ve
   společné  domácnosti,  je povinna hradit příspěvek na úhradu zaopatření
   dítěte osoba, jíž je dítě svěřeno do výchovy.

   (2)   Příspěvek   na  úhradu  zaopatření  dítěte  se  sníží  na  rozdíl
   prokázaného  příjmu  a  součtu životního minima osoby povinné výživou a
   osob   s   ní   společně  posuzovaných  a  částky  potřebné  na  úhradu
   normativních  nákladů na bydlení^23), předloží-li osoby povinné výživou
   dítěte  poskytovateli  doklady, kterými prokáží, že by jejich příjmy po
   zaplacení  příspěvku  na  úhradu  zaopatření dítěte poklesly pod součet
   životního  minima  domácnosti  a  normativních  nákladů  na bydlení. Do
   životního  minima  domácnosti  se  nezapočítává  životní minimum dítěte
   umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku. Příspěvek na úhradu
   zaopatření dítěte se nevyžaduje, je-li nižší než 100 Kč měsíčně.

   (3)  Dojde-li  ke  změně  výše  příjmu  domácnosti,  jsou osoby povinné
   výživou,  které  hradí  příspěvek  na úhradu zaopatření dítěte, povinny
   tuto  změnu  sdělit  poskytovateli  do 15 dnů ode dne, kdy k této změně
   došlo.

   (4)  Při  stanovení  výše  příspěvku  na  úhradu  zaopatření  dítěte se
   zohlední  jeho  věk  s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám a s tím
   související   náročnost   poskytovaného  zaopatření.  Prováděcí  právní
   předpis  stanoví  výši  příspěvku  na  úhradu  zaopatření dítěte a jeho
   průvodce a způsob jeho úhrady.

   (5)  Pokud  zemře nebo zanikne poskytovatel, který poskytoval zdravotní
   služby  v  dětském  domově  pro děti do 3 let věku, a není-li zajištěno
   poskytování  zdravotních  služeb  a zaopatření dětem umístěným v těchto
   zdravotnických  zařízeních, zajistí těmto dětem poskytování zdravotních
   služeb a zaopatření v jiném dětském domově pro děti do 3 let věku kraj,
   v jehož obvodu se dosud zdravotní služby poskytovaly.

   ČÁST PÁTÁ

   POSTAVENÍ  POSKYTOVATELE,  ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ A JINÝCH ODBORNÝCH
   PRACOVNÍKŮ V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

   Práva a povinnosti poskytovatele

   § 45

   (1)  Poskytovatel  je  povinen  poskytovat zdravotní služby na náležité
   odborné  úrovni,  vytvořit  podmínky a opatření k zajištění uplatňování
   práv  a  povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických
   pracovníků  a  jiných  odborných pracovníků při poskytování zdravotních
   služeb.

   (2) Poskytovatel je povinen

   a)   informovat   pacienta  o  ceně  poskytovaných  zdravotních  služeb
   nehrazených  nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění,
   a  to  před  jejich  poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní
   služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

   b)  zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a
   částečně  hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak,
   aby  byl  seznam  přístupný  pacientům;  to  neplatí  pro poskytovatele
   lékárenské péče,

   c)  vymezit provozní a ordinační dobu a údaj o ní umístit tak, aby tato
   informace byla přístupná pacientům,

   d)  opatřit  zdravotnické  zařízení  viditelným  označením,  které musí
   obsahovat  obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a příjmení
   poskytovatele, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

   e)   v   době   nepřítomnosti   nebo  dočasného  přerušení  poskytování
   zdravotních   služeb   zpřístupnit  pacientům  informaci  o  poskytnutí
   neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby,

   f)  předat  zprávu  o  poskytnutých zdravotních službách registrujícímu
   poskytovateli  v  oboru  všeobecné  praktické  lékařství  nebo  v oboru
   praktické  lékařství  pro  děti  a  dorost, je-li mu tento poskytovatel
   znám,  a  na  vyžádání  též poskytovateli zdravotnické záchranné služby
   nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo
   v  oboru  gynekologie  a  porodnictví  má povinnost předat zprávu jen v
   případě,  kdy  poskytnutí  zdravotních  služeb  indikoval  registrující
   poskytovatel  v  oboru  všeobecné  praktické  lékařství  nebo  v  oboru
   praktické lékařství pro děti a dorost,

   g)  předat  jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům
   sociálních  služeb  potřebné  informace  o  zdravotním  stavu  pacienta
   nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb
   poskytovaných pacientovi,

   h)  zpracovat  seznam  zdravotních  služeb,  k  jejichž  poskytnutí  je
   vyžadován  písemný  souhlas;  to neplatí pro poskytovatele zdravotnické
   záchranné  služby,  zdravotnické  dopravní  služby,  přepravy  pacientů
   neodkladné péče a lékárenské péče,

   i)  informovat  pacienta o tom, že se na poskytování zdravotních služeb
   mohou   podílet   osoby   získávající  způsobilost  k  výkonu  povolání
   zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně
   nahlížení  do  zdravotnické  dokumentace,  a že pacient může přítomnost
   těchto   osob   při  poskytování  zdravotních  služeb  a  nahlížení  do
   zdravotnické dokumentace zakázat,

   j) přijmout pacienta k

   1. izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu stanovenému podle
   zákona  o  ochraně  veřejného  zdraví,  pokud  je  oprávněn  požadované
   zdravotní služby zajišťovat,

   2.   ochrannému   léčení  nařízenému  soudem,  jde-li  o  poskytovatele
   zajišťujícího  tuto  službu  podle  zákona  o  specifických zdravotních
   službách,

   k) poskytnout zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské služby osobě
   obviněné  nebo odsouzené nebo umístěné v ústavu pro výkon zabezpečovací
   detence  v  termínu předem dohodnutém s Vězeňskou službou; to neplatí v
   případě poskytnutí neodkladné péče,

   l)  podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu udělil oprávnění,
   na  zajištění  lékařské  pohotovostní  služby,  lékárenské pohotovostní
   služby  a  pohotovostní  služby  zubních  lékařů;  to neplatí, jde-li o
   Vězeňskou službu,

   m) předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému,

   n)  uzavřít  pojistnou  smlouvu  o  pojištění své odpovědnosti za škodu
   způsobenou  v  souvislosti  s  poskytováním  zdravotních služeb, a to v
   rozsahu,  v  jakém  lze  rozumně  předpokládat,  že by jej mohla taková
   odpovědnost  postihnout;  toto  pojištění  musí  trvat  po  celou  dobu
   poskytování  zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy je poskytovatel
   povinen  zaslat  příslušnému  správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode
   dne zahájení poskytování zdravotních služeb,

   o) poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost
   podle zákona o veřejném zdravotním pojištění^50).

   (3) Poskytovatel je dále povinen

   a)  předat pacientovi lékařský posudek pro Úřad práce České republiky -
   krajskou pobočku a na území hlavního města Prahy pro pobočku pro hlavní
   město  Prahu  v  případě, že pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu
   stavu  schopen  plnit  povinnost  součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu
   práce   nebo  pobočkou  pro  hlavní  město  Prahu  při  zprostředkování
   zaměstnání^24),

   b)  umožnit vstup osobám pověřeným příslušným správním orgánem, orgánem
   ochrany  veřejného  zdraví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, smluvní
   zdravotní  pojišťovnou,  komorou,  pověřeným  lékařům  posudkové služby
   okresních  správ  sociálního  zabezpečení, zaměstnancům okresních správ
   sociálního   zabezpečení   pověřených  provedením  kontroly,  Veřejnému
   ochránci  práv  a  pověřeným  zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce
   práv  za  účelem  zjišťování  podkladů  potřebných k plnění úkolů podle
   tohoto  zákona  nebo  jiných  právních  předpisů upravujících činnost a
   úkoly  uvedených  subjektů  a  poskytnout  jim  potřebnou  součinnost a
   předložit  doklady nezbytné k provedení kontroly a plnění jejich úkolů;
   vstupem  pověřených  osob  nesmí  být  narušeno poskytování zdravotních
   služeb,

   c)  umožnit  vstup  lékařům a zaměstnancům služebních orgánů pověřených
   kontrolou   podle   zákona   o   nemocenském   pojištění^25)  a  orgánů
   Ministerstva    obrany,    Ministerstva    vnitra   nebo   Ministerstva
   spravedlnosti   podle   zákona  o  organizaci  a  provádění  sociálního
   zabezpečení^26)  za  účelem  zjišťování  podkladů potřebných pro plnění
   úkolů podle tohoto zákona, zákona o nemocenském pojištění nebo zákona o
   organizaci  a  provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s plněním
   úkolů  v  důchodovém  pojištění; vstupem těchto osob nesmí být narušeno
   poskytování zdravotních služeb,

   d)  poskytovat  příslušnému  správnímu  orgánu, ministerstvu a Státnímu
   ústavu  pro kontrolu léčiv na jeho žádost podklady a údaje potřebné pro
   přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací,

   e)  zajistit  součinnost  členům mezinárodních orgánů při plnění jejich
   úkolů,  vyplývá-li  tato  povinnost  z  mezinárodních smluv, kterými je
   Česká republika vázána,

   f)  zajistit  splnění  oznamovací  povinnosti  a  sdělování údajů podle
   zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí.

   (4) Poskytovatel je povinen informovat

   a)  osobu  určenou  pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby,
   nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li
   takové  osoby  nebo  není-li  dosažitelná, rodiče, není-li takové osoby
   nebo není-li dosažitelná, tak jinou svéprávnou osobou blízkou, je-li mu
   známa,  že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče,
   a

   b) Policii České republiky,

   a  to  v  případech,  kdy  přerušením poskytování zdravotních služeb je
   vážně ohroženo zdraví nebo život pacienta nebo třetích osob.

   § 46

   (1) Poskytovatel je povinen zajistit

   a)   aby  byl  pacient  seznámen  se  svými  právy  a  povinnostmi  při
   poskytování  zdravotních  služeb  a  vnitřním  řádem; vnitřní řád nesmí
   zasahovat  do  práv  pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména
   pro  řádný  chod  zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních
   pacientů,

   b) sestavení, koordinaci a realizaci individuálního léčebného postupu a
   komplexnost,   návaznost  a  koordinovanost  poskytovaných  zdravotních
   služeb,

   c)  aby byl pacient informován o dalších zdravotních službách a dalších
   možných  sociálních  službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav,
   zejména o možnostech sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace,

   d) aby jinému poskytovateli nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od
   nichž   si   pacient  vyžádal  konzultační  služby,  byly  zpřístupněny
   informace   vedené   o   zdravotním   stavu  pacienta  ve  zdravotnické
   dokumentaci,  které  jsou  pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně
   nutné,

   e)  na  výzvu  poskytovatele  zdravotnické záchranné služby bezodkladně
   spolupráci   při   poskytování   zdravotních   služeb  při  mimořádných
   událostech,  hromadných  nehodách nebo otravách, průmyslových haváriích
   nebo přírodních katastrofách, včetně zajištění bezprostředně navazující
   lůžkové péče; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,

   f)  na  výzvu  nebo  na  základě opatření nařízeného příslušným orgánem
   ochrany  veřejného  zdraví  bezodkladně účast zdravotnických pracovníků
   při  poskytování  zdravotních  služeb při epidemiích nebo při nebezpečí
   jejich vzniku; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,

   g)  aby  zdravotní  služby  byly  osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí
   svobody   nebo   zabezpečovací   detence   poskytovány  za  přítomnosti
   příslušníka Vězeňské služby, a to pouze na dohled, mimo jeho doslech, s
   výjimkou    případů    ohrožení   života,   zdraví   nebo   bezpečnosti
   zdravotnického   pracovníka   nebo  jiného  odborného  pracovníka  nebo
   majetku,  kdy  je  příslušník  oprávněn  být  přítomen výkonu zdravotní
   služby též na doslech.

   (2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na
   výkon zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce,
   praktickém  vyučování  a  odborné  praxi,  která se uskutečňuje na jeho
   pracovištích,  jen  činnosti,  včetně  zdravotních  výkonů,  které jsou
   součástí  výuky  nebo  praxe,  a  to  pod přímým vedením zdravotnického
   pracovníka,  který  má způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického
   povolání   a  je  v  pracovněprávním  nebo  obdobném  vztahu  k  tomuto
   poskytovateli.  Uskutečňují-li  se  klinická  a  praktická  výuka  nebo
   praktické  vyučování  a  odborná  praxe  za  přítomnosti zdravotnického
   pracovníka,  který  není  v  pracovněprávním  nebo  obdobném  vztahu  k
   poskytovateli uvedenému ve větě první a který je

   a)  učitelem praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů
   vzdělávání^27), nebo

   b) akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru^28),

   je  poskytovatel  povinen  zajistit,  aby  tento zdravotnický pracovník
   neposkytoval  na  jeho  pracovišti  zdravotní  služby  a  postupoval  v
   součinnosti se zdravotnickým pracovníkem uvedeným ve větě první.

   § 47

   (1) Poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen

   a) zajistit hospitalizaci

   1.  nezletilých  pacientů  odděleně  od  dospělých  pacientů, alespoň v
   samostatných pokojích, a to do dne, kdy dovrší 15 let věku,

   2.  žen  odděleně  od  mužů  v  samostatných  pokojích, a to s výjimkou
   poskytování akutní lůžkové péče intenzivní,

   b)  umožnit  pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka, nebo osoby jimi
   pověřené   společně   s   hospitalizovaným  nezletilým  pacientem  nebo
   pacientem   s   omezenou   svéprávností,  pokud  to  umožňuje  vybavení
   zdravotnického  zařízení  nebo  nebude narušeno poskytování zdravotních
   služeb  anebo  takový  pobyt  není  na základě jiného právního předpisu
   vyloučen,

   c)   včas   informovat  zákonného  zástupce  pacienta  o  propuštění  z
   jednodenní nebo lůžkové péče,

   d) zpracovat traumatologický plán, v němž upraví soubor opatření, která
   se  uplatňují  při hromadných neštěstích, a nejméně jednou za 2 roky ho
   aktualizovat;  jedno  vyhotovení  plánu  předat  příslušnému  správnímu
   orgánu  do  30  dnů  ode dne jeho zpracování nebo aktualizace; při jeho
   zpracování  vychází  z  místních  podmínek a možností a z výsledků jeho
   projednání podle písmene e),

   e)  návrh  traumatologického  plánu  podle  písmene  d)  a  návrh  jeho
   aktualizace  projednat s příslušným správním orgánem, jde-li o fakultní
   nemocnici,  s  ministerstvem;  podrobnosti  o  obsahu traumatologického
   plánu  a  postup při jeho zpracování a projednání s příslušným správním
   orgánem nebo ministerstvem stanoví prováděcí právní předpis,

   f)  pacienta vybavit při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými
   prostředky  na  3 dny nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně
   nutnou dobu.

   (2)  Pokud  není  pacient  vzhledem  ke svému zdravotnímu stavu schopen
   obejít  se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo
   lůžkové péče až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči
   zajistí.  Má-li  být  propuštěn  pacient,  u něhož není zajištěna další
   péče,  poskytovatel  o tom včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou
   působností  příslušný  podle  adresy  místa trvalého pobytu pacienta, a
   má-li  pacient  trvalý  pobyt  na území hlavního města Prahy, informuje
   Magistrát   hlavního  města  Prahy;  obdobně  postupuje  u  nezletilých
   pacientů se závažnou sociální problematikou v rodině.

   (3)  Poskytovatel je rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí
   poskytovaných zdravotních služeb

   a)   odůvodnit   ve   zdravotnické  dokumentaci  případy,  kdy  se  při
   poskytování  zdravotních  služeb  odchýlí  od  uznávaného  medicínského
   postupu,

   b)  zavést  interní  systém  hodnocení  kvality a bezpečí poskytovaných
   zdravotních  služeb; minimální požadavky pro zavedení interního systému
   hodnocení  uveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví
   a na svých internetových stránkách,

   c)  dbát  na  takové  používání  antibiotik u konkrétního pacienta, aby
   došlo k omezování rizika vzestupu antibiotické rezistence.

   (4)  Poskytovatel  lůžkové  péče je povinen v rámci prevence a kontroly
   infekcí  zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se
   zdravotní  péčí  a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí
   odpovídat  charakteru  poskytované  zdravotní  péče  a  musí vycházet z
   průběhu  hodnocení  rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí v
   konkrétních podmínkách daného poskytovatele.

   (5)  Registrující  poskytovatel  nebo jiný poskytovatel, který pacienta
   přijal  do  péče,  je  povinen, vyžaduje-li to zdravotní stav pacienta,
   předat  mu  písemné  doporučení  k  poskytnutí příslušné specializované
   ambulantní péče, jednodenní péče nebo lůžkové péče. Součástí doporučení
   je  písemné  odůvodnění  a  důležité  informace týkající se zdravotního
   stavu  pacienta,  včetně  výsledků  provedených vyšetření a informace o
   dosud provedené léčbě.

   § 48

   (1)  Poskytovatel,  kterého  si  pacient zvolil, může odmítnout přijetí
   pacienta do péče, pokud

   a)  by  přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo
   jeho   přijetí  brání  provozní  důvody,  personální  zabezpečení  nebo
   technické   a   věcné  vybavení  zdravotnického  zařízení;  překročením
   únosného   pracovního  zatížení  se  rozumí  stav,  kdy  by  zajištěním
   zdravotních  služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a
   bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,

   b)   by   vzdálenost  místa  pobytu  pacienta  neumožňovala  v  případě
   poskytování  zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a
   praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo

   c)  není  pojištěncem  zdravotní  pojišťovny, se kterou má poskytovatel
   uzavřenu  smlouvu  podle  zákona  o veřejném zdravotním pojištění; toto
   právo  se  nevztahuje  na  pojištěnce  z  jiných  států  Evropské unie,
   Evropského  hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států,
   se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení,
   zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.

   (2) Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že

   a)  prokazatelně  předá  pacienta  s  jeho  souhlasem  do  péče  jiného
   poskytovatele,

   b)  pominou  důvody  pro  poskytování  zdravotních  služeb; to neplatí,
   jde-li  o  registrujícího  poskytovatele;  ustanovení § 47 odst. 2 není
   dotčeno,

   c)  pacient  vysloví  nesouhlas  s  poskytováním  veškerých zdravotních
   služeb,

   d)  pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně
   a  soustavně  nedodržuje  navržený individuální léčebný postup, pokud s
   poskytováním  zdravotních  služeb  vyslovil  souhlas,  nebo  se  neřídí
   vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,

   e)  přestal  poskytovat  součinnost  nezbytnou  pro  další  poskytování
   zdravotních  služeb;  to  neplatí,  jestliže  neposkytování součinnosti
   souvisí se zdravotním stavem pacienta;

   ukončením  péče  nesmí  dojít  k  bezprostřednímu  ohrožení života nebo
   vážnému poškození zdraví pacienta.

   (3)  Poskytovatel  nesmí  odmítnout  přijetí  pacienta  do  péče  podle
   odstavce  1  nebo ukončit péči o něj podle odstavce 2 písm. d) nebo e),
   jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li
   o  porod  nebo  jde  o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska
   ochrany  veřejného  zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o
   krizové  situace  nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud
   jiný právní předpis nestanoví jinak.

   (4)  Poskytovatel  dále  nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle
   odstavce 1, jde-li o pacienta

   a)   u  kterého  bylo  poskytování  zdravotní  péče  Vězeňskou  službou
   přerušeno  z důvodu ukončení nebo přerušení výkonu vazby, trestu odnětí
   svobody  nebo  umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud
   se  jedná  o  zajištění  návaznosti  při poskytování zdravotních služeb
   započaté  v  průběhu  výkonu  vazby  nebo  trestu  odnětí  svobody nebo
   umístění  v  ústavu pro výkon zabezpečovací detence; Vězeňská služba, v
   jejímž  zdravotnickém  zařízení  byly  pacientovi poskytovány zdravotní
   služby,  jestliže ji není znám poskytovatel, který převezme pacienta do
   péče, vybaví tohoto pacienta informací podle § 45 odst. 2 písm. g),

   b)  ve  výkonu  vazby,  výkonu  trestu odnětí svobody nebo umístěného v
   ústavu  pro  výkon  zabezpečovací  detence,  jde-li o zdravotní služby,
   které  Vězeňská  služba  neposkytuje,  a  to  po  předchozí  domluvě  s
   Vězeňskou službou;

   to  neplatí,  jde-li  o  důvody  poskytnutí  zdravotních  služeb  podle
   odstavce 3.

   (5)  Důvody  odmítnutí  přijetí  pacienta do péče podle odstavce 1 nebo
   ukončení  péče  podle  odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o
   odmítnutí  přijetí  do péče podle odstavce 1 nebo o ukončení péče podle
   odstavce 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb
   podle  § 50 odst. 2 vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden
   důvod odmítnutí nebo ukončení.

   § 49

   Povinnosti zdravotnického pracovníka

   (1) Zdravotnický pracovník je povinen

   a)   poskytovat  zdravotní  služby,  ke  kterým  získal  odbornou  nebo
   specializovanou  způsobilost  podle jiných právních předpisů, v rozsahu
   odpovídajícím   jeho   způsobilosti,  zdravotnímu  stavu  pacienta,  na
   náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy,

   b)  poskytovat neprodleně odbornou první pomoc každému, jestliže by bez
   této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li
   pomoc  včas  dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby
   poskytnutí zdravotních služeb,

   c)  plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními
   předpisy.

   (2) Povinnosti podle odstavce 1

   a)  písm.  a)  a  c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky, kteří se
   podílejí na poskytování zdravotních služeb,

   b)  písm.  c)  se  vztahují  i  na jiné odborné pracovníky vykonávající
   činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

   § 50

   Práva zdravotnického pracovníka

   (1) Zdravotnický pracovník má právo

   a)  získat  od  pacienta  informace  o  tom,  že  pacient,  kterému  má
   poskytovat  zdravotní služby, je nosičem infekční nemoci podle zákona o
   ochraně   veřejného   zdraví,   a  o  dalších  závažných  skutečnostech
   týkajících se pacientova zdravotního stavu,

   b)  neposkytnout  zdravotní  služby  v  případě, že by došlo při jejich
   poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho
   zdraví.

   (2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb
   pacientovi  v  případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí
   nebo   náboženskému  vyznání.  O  této  skutečnosti  je  povinen  ihned
   informovat    poskytovatele,    který    zajistí    pacientovi   jiného
   zdravotnického   pracovníka.  Nemůže-li  poskytovatel  zajistit  jiného
   zdravotnického  pracovníka,  zajistí  pacientovi  jiného poskytovatele,
   který  mu  zdravotní  služby  poskytne,  pokud pacient zajištění jiného
   poskytovatele   neodmítne.   Záznam   o   odmítnutí   zajištění  jiného
   zdravotnického  pracovníka  nebo poskytovatele je součástí zdravotnické
   dokumentace;   záznam   podepíše   pacient  a  zdravotnický  pracovník.
   Zdravotnický  pracovník  nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb
   pacientovi  z důvodu uvedeného ve větě první, pokud by odmítnutím došlo
   k  ohrožení  života  pacienta  nebo  k  vážnému  ohrožení jeho zdraví a
   poskytovatel  není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným
   zdravotnickým  pracovníkem.  Podle  věty  první  až  čtvrté  se obdobně
   postupuje, odmítne-li poskytnutí zdravotních služeb poskytovatel.

   (3)  Ustanovení  odstavců  1  a 2 se použijí obdobně i pro jiné odborné
   pracovníky  vykonávající  činnosti  v  přímé souvislosti s poskytováním
   zdravotních služeb.

   § 51

   Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami

   (1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech,
   o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

   (2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje

   a)    předávání   informací   nezbytných   pro   zajištění   návaznosti
   poskytovaných zdravotních služeb,

   b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn
   pacientem,   popřípadě  zákonným  zástupcem  pacienta,  mlčenlivosti  a
   sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,

   c)  sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle
   tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo
   jiných  právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit
   bez souhlasu pacienta,

   d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení
   způsobem  stanoveným  právními předpisy upravujícími trestní řízení; za
   porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo
   jiných  skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo
   oznámit spáchání trestného činu.

   (3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů
   nebo  jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu
   vlastních  práv  v  trestním  řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím
   řízení  a  ve  správním  řízení  nebo  sdělování skutečností soudu nebo
   jinému  orgánu,  je-li  předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem
   spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo
   jinou  osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti
   v  souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je
   poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře
   nebo  odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace
   vedené  o  pacientovi  za  účelem vypracování znaleckého nebo odborného
   posudku  vyžádaného  obhajobou,  nebo  účastníkem  v  občanském soudním
   řízení.  To  platí  obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností
   pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.

   (4)  Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů
   nebo  jiných  skutečností  zdravotnickým  pracovníkem,  který je členem
   komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.

   (5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro

   a)   zdravotnické   pracovníky  a  jiné  odborné  pracovníky,  a  to  v
   souvislosti s výkonem jejich povolání,

   b)  zdravotnické  pracovníky  nebo  jiné  odborné pracovníky, kteří již
   nevykonávají  své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým
   výkonem   povolání  zdravotnického  pracovníka  nebo  jiného  odborného
   pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,

   c)  osoby  získávající  způsobilost  k  výkonu  povolání zdravotnického
   pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,

   d)  osoby  uvedené  v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do
   zdravotnické dokumentace o něm vedené,

   e)  členy  odborných  komisí  podle  zákona  o specifických zdravotních
   službách,

   f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),

   g)  další  osoby,  které  v souvislosti se svou činností vykonávanou na
   základě  jiných  právních  předpisů zjistí informace o zdravotním stavu
   pacienta nebo informace s tím související.

   ČÁST ŠESTÁ

   ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE A NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

   HLAVA I

   ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

   § 52

   Při zpracování osobních údajů lze nakládat s rodným číslem pacienta

   a) ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi,

   b) v Národním zdravotnickém informačním systému, pokud se shromažďování
   nebo  zpracování  údajů anebo jejich uchovávání vztahuje ke konkrétnímu
   pacientovi.

   HLAVA II

   ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE

   Vedení zdravotnické dokumentace

   § 53

   (1)  Poskytovatel je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci
   a  nakládat  s  ní  podle  tohoto  zákona  a  jiných právních předpisů.
   Zdravotnická   dokumentace  je  souborem  informací  podle  odstavce  2
   vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena.

   (2) Zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje

   a)  identifikační  údaje pacienta, kterými jsou jméno, popřípadě jména,
   příjmení,   datum   narození,   rodné  číslo,  je-li  přiděleno,  číslo
   pojištěnce  veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné
   číslo  pacienta, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky,
   jde-li  o  cizince  místo hlášeného pobytu na území České republiky a v
   případě  osoby  bez  trvalého  pobytu  na  území České republiky adresu
   bydliště mimo území České republiky,

   b) pohlaví pacienta,

   c)  identifikační  údaje  poskytovatele,  kterými jsou jméno, popřípadě
   jména,  příjmení  poskytovatele  a adresu místa poskytování zdravotních
   služeb   v   případě   fyzické   osoby,   obchodní   firmu  nebo  název
   poskytovatele,  adresu  sídla  nebo  adresu  místa  podnikání v případě
   právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název oddělení
   nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení takto členěno,

   d)  informace  o  zdravotním  stavu  pacienta,  o  průběhu  a  výsledku
   poskytovaných  zdravotních  služeb  a  o dalších významných okolnostech
   souvisejících   se   zdravotním   stavem  pacienta  a  s  postupem  při
   poskytování zdravotních služeb,

   e)  údaje  zjištěné  z  rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a
   je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy,

   f) údaje vztahující se k úmrtí pacienta,

   g)  další  údaje  podle  tohoto  zákona  nebo  jiných právních předpisů
   upravujících zdravotní služby nebo poskytování zdravotní péče.

   § 54

   (1)  Zdravotnická  dokumentace  může  být za podmínek stanovených tímto
   zákonem  vedena  v  listinné  nebo elektronické podobě nebo v kombinaci
   obou  těchto  podob.  V elektronické podobě je zdravotnická dokumentace
   pořizována,  zpracovávána,  ukládána  a  zprostředkovávána  v digitální
   formě s využitím informačních technologií.

   (2) Zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, musí
   být  vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována.
   Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Jde-li o poskytování akutní
   lůžkové  péče,  zápis  o aktuálním zdravotním stavu pacienta se provádí
   nejméně jednou denně.

   (3) Každý zápis do zdravotnické dokumentace vedené

   a) v listinné podobě musí být opatřen

   1. uvedením data jeho provedení,

   2. podpisem zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
   který  zápis  provedl,  a  otiskem  razítka  s  jmenovkou nebo čitelným
   přepisem  jeho  jména,  popřípadě  jmen, příjmení; to neplatí v případě
   poskytovatele, který poskytuje zdravotní služby vlastním jménem,

   b)  v  elektronické  podobě  musí  být opatřen identifikátorem záznamu;
   samotný  zápis  obsahuje  nezměnitelné,  nezpochybnitelné  a ověřitelné
   údaje, kterými jsou

   1. datum provedení zápisu,

   2.  identifikační údaje zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného
   pracovníka, který záznam provedl.

   (4) Opravy zápisů ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým zápisem.
   Zápis  se  opatří  uvedením  data  opravy  a dalšími náležitostmi podle
   odstavce  3.  Původní zápis musí zůstat čitelný. V doplnění nebo opravě
   zápisu  ve zdravotnické dokumentaci na žádost pacienta se uvede datum a
   čas  provedení  zápisu  a  poznámka,  že  jde o opravu nebo doplnění na
   žádost  pacienta;  zápis  se  opatří podpisem pacienta a zdravotnického
   pracovníka, který jej provedl.

   § 55

   Zdravotnickou  dokumentaci  lze  vést  pouze  v  elektronické podobě za
   splnění těchto podmínek:

   a) technické prostředky použité k uložení záznamů v elektronické podobě
   zaručují, že údaje v provedených záznamech nelze dodatečně modifikovat;
   technickými  prostředky jsou organizačně-technická opatření, informační
   systémy, technické zařízení a vybrané pracovní postupy,

   b)  informační  systém,  ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace v
   elektronické   podobě,   eviduje   seznam   identifikátorů   záznamů  v
   elektronické dokumentaci pacientů vedené poskytovatelem a umožňuje jeho
   poskytování dálkovým přístupem,

   c) bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou za
   pracovní den,

   d)  před  uplynutím  doby životnosti zápisu na technickém nosiči dat je
   zajištěn přenos na jiný technický nosič dat,

   e)  uložení  kopií  pro dlouhodobé uchování musí být provedeno způsobem
   znemožňujícím  provádět  do  těchto  kopií dodatečné zásahy; tyto kopie
   jsou vytvářeny nejméně jednou za kalendářní rok,

   f)  při  uchovávání  kopií pro dlouhodobé uchování na technickém nosiči
   dat  je  zajištěn  přístup  k těmto údajům pouze oprávněným osobám a je
   zajištěna  jejich  čitelnost  nejméně  po  dobu, která je stanovena pro
   uchování zdravotnické dokumentace,

   g)  dokumenty  v  listinné  podobě,  které  jsou  součástí zdravotnické
   dokumentace  a  které  vyžadují  podpis  osoby,  jež není zdravotnickým
   pracovníkem  nebo  jiným  odborným  pracovníkem,  musí být převedeny do
   elektronické podoby, která se podepíše uznávaným elektronickým podpisem
   osoby, která převod provedla; dokument v listinné podobě se uchová,

   h)  výstupy  ze zdravotnické dokumentace lze převést do listinné podoby
   autorizovanou konverzí dokumentů^29),

   i)  informační  systém,  ve  kterém je vedena zdravotnická dokumentace,
   musí   umožňovat   vytvoření   speciální   kopie  uložené  zdravotnické
   dokumentace  ve formátu čitelném a zpracovatelném i v jiném informačním
   systému.

   § 56

   Vedení zdravotnické dokumentace v případě utajeného porodu

   (1)  Zdravotnická  dokumentace o utajeném porodu podle § 37 je vedena v
   rozsahu  zdravotních  služeb  souvisejících  s  těhotenstvím a utajeným
   porodem.   Odděleně   od  zdravotnické  dokumentace  je  vedeno  jméno,
   popřípadě  jména, příjmení ženy, které jsou poskytovány v souvislosti s
   těhotenstvím  a  utajeným  porodem  zdravotní  služby, písemná žádost o
   utajení porodu, datum narození ženy a datum porodu.

   (2)   Po   ukončení   hospitalizace   ženy,   která  utajeně  porodila,
   poskytovatel   doplní  zdravotnickou  dokumentaci  o  údaje  uvedené  v
   odstavci  1,  vloží  ji  do  vhodného  obalu,  který  zapečetí a označí
   bezpečnostním  kódem,  který  bude předán též pacientce. Otevření takto
   zapečetěné   zdravotnické   dokumentace  je  možné  jedině  na  základě
   rozhodnutí   soudu;  to  neplatí,  požádá-li  o  otevření  zdravotnické
   dokumentace žena, která utajeně porodila.

   (3)  V případě zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě se
   zdravotnická  dokumentace  převede  do  listinné  podoby a postupuje se
   podle   odstavce   2;  současně  se  elektronická  podoba  zdravotnické
   dokumentace odstraní z informačního systému.

   Nakládání  se  zdravotnickou  dokumentací  v případě zániku oprávnění k
   poskytování zdravotních služeb

   § 57

   (1)  Pokud  oprávnění  k  poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím
   poskytovatele  a  nepostupuje-li  se  podle  §  27,  je ten, kdo žil se
   zemřelým  ve  společné  domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník
   objektu,  ve  kterém  byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí
   známo,   nebo   jiná  osoba,  která  přišla  jako  první  do  styku  se
   zdravotnickou    dokumentací,    povinen   oznámit   neprodleně   úmrtí
   poskytovatele  příslušnému  správnímu  orgánu  a zajistit zdravotnickou
   dokumentaci   tak,   aby  byla  chráněna  před  nahlížením  nebo  jiným
   nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou.

   (2)  Osobám  uvedeným v odstavci 1 je zakázáno nahlížet do zdravotnické
   dokumentace. Tyto osoby jsou povinny

   a)  zachovávat  mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděly o
   pacientech,   o   jejichž   zdravotním  stavu  je  vedena  zdravotnická
   dokumentace,   a  jiných  skutečnostech  souvisejících  s  poskytováním
   zdravotních služeb,

   b) umožnit vstup do objektu, v němž se nacházelo zdravotnické zařízení,
   osobě   pověřené   příslušným  správním  orgánem  za  účelem  převzetí,
   popřípadě provedení soupisu zdravotnické dokumentace.

   (3) Příslušný správní orgán po oznámení učiněném podle odstavce 1

   a)   neprodleně  zabezpečí  zdravotnickou  dokumentaci  tak,  aby  byla
   chráněna  před  nahlížením  nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami
   nebo ztrátou, na dobu, než si pacient zvolí nového poskytovatele,

   b)  oznámí  převzetí zdravotnické dokumentace nebo její předání podle §
   63 odst. 2 jinému poskytovateli způsobem v místě obvyklém tak, aby byla
   zajištěna  v co možná nejširším rozsahu informovanost pacientů, o nichž
   je  zdravotnická dokumentace vedena; v oznámení uvede adresu místa, kam
   lze předkládat žádosti o předání zdravotnické dokumentace poskytovateli
   zvolenému pacientem, popřípadě též adresu místa poskytování zdravotních
   služeb poskytovatelem, jemuž zdravotnickou dokumentaci předal,

   c)  zajišťuje  pro  pacienty do doby, než si zvolí nového poskytovatele
   nebo  než  bude zdravotnická dokumentace týkající se pracovnělékařských
   služeb  předána  příslušnému  poskytovateli  určenému  zaměstnavatelem,
   výpisy  nebo  kopie  zdravotnické dokumentace, a to v rozsahu potřebném
   pro  zajištění  návaznosti  poskytnutí zdravotních služeb nebo je-li to
   nezbytné  k  posouzení  zdravotního  stavu nebo zdravotní způsobilosti;
   tyto činnosti může vykonávat pouze zdravotnický pracovník,

   d)  neprodleně  prokazatelně  zajistí  předání zdravotnické dokumentace
   poskytovateli  zvolenému  pacientem,  a  to  na základě písemné žádosti
   pacienta  nebo  zvoleného poskytovatele; poskytovatel zvolený pacientem
   ke  své  žádosti  připojí písemné vyjádření pacienta o provedené volbě;
   součástí  žádosti  je  jméno,  popřípadě jména, příjmení pacienta, jeho
   rodné  číslo,  je-li  přiděleno,  nebo  datum  narození,  adresa  místa
   trvalého  pobytu  pacienta  nebo  místo hlášeného pobytu na území České
   republiky,  popřípadě adresa bydliště mimo území České republiky, je-li
   pacientem cizinec, a identifikační údaje zvoleného poskytovatele.

   (4)  Pokud  zemřelý poskytovatel zajišťoval pracovnělékařské služby pro
   zaměstnavatele,  příslušný  správní  orgán oznámí převzetí zdravotnické
   dokumentace zaměstnanců tomuto zaměstnavateli, je-li mu znám. Příslušný
   správní   orgán   na   základě   sdělení   zaměstnavatele   předá  tuto
   zdravotnickou     dokumentaci     jinému     poskytovateli     určenému
   zaměstnavatelem.

   (5)  V případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb úmrtím
   poskytovatele,   který   vedl   zdravotnickou   dokumentaci   pouze   v
   elektronické  formě,  umožní  ten,  kdo  žil  se  zemřelým  ve společné
   domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly
   zdravotní  služby  poskytovány,  příslušnému správnímu orgánu přístup k
   informačnímu  systému,  ve  kterém  je  vedena zdravotnická dokumentace
   pacientů.

   § 58

   Fyzická  nebo  právnická  osoba  uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na
   základě   oprávnění   k   poskytování   zdravotních   služeb  zemřelého
   poskytovatele  pokračovat  podle § 27 v poskytování zdravotních služeb,
   postupuje  podle § 57 odst. 3 písm. a), c) a d) a odst. 4 obdobně. Tato
   osoba do doby zahájení poskytování zdravotních služeb oznámí způsobem v
   místě  obvyklém  adresu  místa,  kam lze předkládat žádosti k zajištění
   postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) a d).

   § 59

   (1)  Poskytovatel,  který hodlá ukončit poskytování zdravotních služeb,
   je  povinen  informaci o ukončení své činnosti zveřejnit alespoň 60 dnů
   přede  dnem  zamýšleného  ukončení,  a  to ve zdravotnickém zařízení na
   veřejně  přístupném  místě, popřípadě na svých internetových stránkách.
   Poskytovatel  současně požádá příslušný správní orgán a obec, na jejímž
   území  poskytuje  zdravotní  služby,  o uveřejnění uvedené informace na
   jejich  úřední  desce; příslušný správní orgán a obec jsou povinny tuto
   informaci  uveřejnit.  V  informaci  uvede  datum  zamýšleného ukončení
   činnosti, datum, do kterého lze předložit žádost o předání zdravotnické
   dokumentace  poskytovateli  zvolenému  pacientem,  a  adresu  místa pro
   předložení  žádosti. Jde-li o postup podle § 23 odst. 3, poskytovatel v
   informaci uvede, která osoba hodlá pokračovat v poskytování zdravotních
   služeb.

   (2)   Poskytovatel  uvedený  v  odstavci  1  při  předání  zdravotnické
   dokumentace  poskytovateli  zvolenému  pacientem  postupuje  podle § 57
   odst.   3   písm.  d)  obdobně.  Zdravotnickou  dokumentaci  vedenou  o
   pacientech,  kteří  včas  nepředložili  žádost  o  předání zdravotnické
   dokumentace jinému poskytovateli, a její soupis předá osobě pokračující
   v  poskytování  zdravotních  služeb.  Pokud  taková  osoba  není, předá
   zdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu.

   (3)  Poskytovatel,  který  zajišťoval  pracovnělékařské  služby, oznámí
   záměr  ukončit poskytování zdravotních služeb alespoň 60 dnů přede dnem
   zamýšleného   ukončení   zaměstnavateli   zaměstnance,   o  němž  je  v
   souvislosti  s  pracovnělékařskými  službami  zdravotnická  dokumentace
   vedena.  V  oznámení  zároveň  uvede  lhůtu,  do které je třeba, aby mu
   zaměstnavatel   sdělil   identifikační   údaje   nového  poskytovatele.
   Poskytovatel  na  základě  sdělení  zaměstnavatele  předá zdravotnickou
   dokumentaci  poskytovateli určenému zaměstnavatelem. Pokud poskytovatel
   neobdrží  sdělení  podle věty druhé v určené lhůtě, předá zdravotnickou
   dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu.

   (4)  Podle  odstavců  1  až  3  se  postupuje  obdobně, má-li zaniknout
   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb  z jiných důvodů, než je
   uvedeno v odstavci 1, a poskytovateli je zánik oprávnění předem znám.

   § 60

   (1)  Fyzická  nebo  právnická  osoba,  jejíž  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních  služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního
   orgánu,  je  povinna  zajistit  předání zdravotnické dokumentace a její
   soupis  příslušnému správnímu orgánu, a to do 10 pracovních dnů ode dne
   nabytí právní moci rozhodnutí.

   (2)  Jestliže  nastaly  skutečnosti, podle nichž fyzická nebo právnická
   osoba  uvedená  v  §  58  nemůže  pokračovat  v poskytování zdravotních
   služeb,  předá  neprodleně  zdravotnickou  dokumentaci  a  její  soupis
   příslušnému správnímu orgánu.

   § 61

   (1)  Jde-li  o  zánik  oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb v
   souvislosti  se  zrušením  organizační  složky  státu  nebo organizační
   složky územního samosprávného celku a v poskytování zdravotních služeb

   a)  pokračuje  jiný  poskytovatel,  je  zanikající  organizační  složka
   povinna   zajistit  předání  zdravotnické  dokumentace  a  její  soupis
   pokračujícímu poskytovateli,

   b)  nepokračuje jiný poskytovatel, použije se ustanovení § 57 odst. 3 a
   4  obdobně  s  tím,  že  zdravotnickou  dokumentaci a její soupis předá
   příslušnému správnímu orgánu tento poskytovatel.

   (2)  Informaci  o  ukončení  činnosti  zveřejní  zřizovatel organizační
   složky  alespoň  60  dnů  přede  dnem  zamýšleného  ukončení,  a  to ve
   zdravotnickém   zařízení   na   veřejně  přístupném  místě  a  způsobem
   umožňujícím  dálkový  přístup.  Poskytovatel  současně požádá příslušný
   správní  orgán  a  obec,  na jejímž území poskytuje zdravotní služby, o
   uveřejnění  uvedené informace na jejich úřední desce; příslušný správní
   orgán  a  obec jsou povinny tuto informaci uveřejnit. V informaci uvede
   datum  zamýšleného  ukončení  činnosti, datum, do kterého lze předložit
   žádost  o  předání  zdravotnické  dokumentace  poskytovateli  zvolenému
   pacientem,  a  adresu  místa  pro  předložení žádosti; v informaci dále
   uvede,  že  zdravotnická  dokumentace nepředaná poskytovateli zvolenému
   pacientem   nebo   určeném  zaměstnavatelem  bude  předána  příslušnému
   správnímu  orgánu  a  adresu  jeho  sídla.  Jde-li  o ukončení činnosti
   poskytovatele,  který  na základě smlouvy se zaměstnavatelem zajišťoval
   pracovnělékařské   služby,   oznámení   podle   §   59  odst.  3  učiní
   poskytovatel.

   § 62

   Jestliže  poskytovatel  předal zdravotnickou dokumentaci právnické nebo
   fyzické osobě, která hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb,
   a  dosud  nenastaly  skutečnosti rozhodné pro pokračování v poskytování
   zdravotních  služeb,  postupuje tato osoba podle § 57 odst. 3 písm. a),
   c)  a  d)  obdobně.  Jde-li  o  zdravotnickou  dokumentaci  týkající se
   pracovnělékařských  služeb,  zajistí  její  předání  na základě sdělení
   zaměstnavatele    zaměstnance,    o    němž    je   v   souvislosti   s
   pracovnělékařskými    službami    zdravotnická    dokumentace   vedena,
   poskytovateli určenému tímto zaměstnavatelem.

   § 63

   (1) Příslušný správní orgán při převzetí zdravotnické dokumentace podle

   a) § 59 odst. 2 postupuje obdobně podle § 57 odst. 3 písm. c) a d),

   b) § 59 odst. 3 postupuje obdobně podle § 57 odst. 4, nebo

   c)  §  60 nebo § 61 odst. 1 písm. b) postupuje obdobně podle § 57 odst.
   3, popřípadě podle § 57 odst. 4.

   (2) Příslušný správní orgán může pro zajištění úkolů podle § 57 odst. 3
   písm.  c)  a  d) předat zdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli,
   pokud  s  tím tento poskytovatel souhlasí, a to na dobu, než si pacient
   zvolí jiného poskytovatele.

   (3)   Příslušný   správní   orgán   předá   zdravotnickou   dokumentaci
   poskytovateli  podle  odstavce  2  na základě předávacího protokolu, ve
   kterém bude uveden soupis zdravotnické dokumentace, identifikační údaje
   přebírajícího   poskytovatele,   datum  a  účel  převzetí.  Obdobně  se
   postupuje,  předává-li zdravotnickou dokumentaci jiný poskytovatel nově
   zvolenému poskytovateli.

   (4)  V  soupisu  zdravotnické  dokumentace podle § 59 nebo 60 příslušný
   správní  orgán,  poskytovatel  nebo  fyzická nebo právnická osoba uvede
   jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta a jeho datum narození.

   (5) Zdravotnická dokumentace a její soupis musí být předány příslušnému
   správnímu   orgánu  nebo  poskytovateli  nebo  oprávněné  fyzické  nebo
   právnické  osobě  do  10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost
   rozhodná pro její předání, pokud tento zákon nestanoví jinak.

   § 64

   (1)   Příslušný   správní   orgán   nebo  poskytovatel,  který  převzal
   zdravotnickou  dokumentaci,  je povinen umožnit přístup do zdravotnické
   dokumentace  fyzické  osobě,  která  byla poskytovatelem, nebo právnímu
   nástupci  právnické  osoby,  která  byla poskytovatelem, zdravotnickému
   pracovníkovi   nebo   jinému   odbornému   pracovníkovi,  který  byl  v
   pracovněprávním   nebo   obdobném   vztahu   k   poskytovateli,   který
   zdravotnickou dokumentaci vedl, a to pro potřeby

   a) řízení před správními orgány,

   b)  trestního  řízení nebo řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li
   předmětem  řízení  spor  mezi bývalým poskytovatelem nebo zdravotnickým
   pracovníkem,  popřípadě  jiným  odborným  pracovníkem, a pacientem nebo
   jinou  osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti
   v  souvislosti  s  poskytováním  zdravotních  služeb,  popřípadě  je-li
   předmětem  řízení  spor  mezi  bývalým  poskytovatelem  a zdravotnickým
   pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem,

   c) řešení sporu s bývalým pacientem,

   d) řešení sporu se zdravotní pojišťovnou.
   Obdobně   se   postupuje,   jde-li  o  fyzickou  osobu,  která  pozbyla
   způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

   (2)  Osoby,  jimž  byl podle odstavce 1 umožněn přístup do zdravotnické
   dokumentace,

   a)  nemají  přístup  k  údajům, které nesouvisí s účelem, pro který byl
   přístup umožněn,

   b)  jsou  povinny  zachovávat mlčenlivost o všech údajích, o nichž se v
   souvislosti   s  přístupem  do  zdravotnické  dokumentace  dozvěděly  o
   pacientech,  zdravotnických  pracovnících,  popřípadě  jiných odborných
   pracovnících,   nebo   poskytovateli,   s  výjimkou  údajů  sdělovaných
   příslušným  orgánům  v  trestním  řízení, soudům nebo jiným orgánům při
   řízeních uvedených v odstavci 1.

   (3)  Příslušný  správní  orgán  nebo poskytovatel poučí osoby, jimž byl
   podle  odstavce  1  umožněn  přístup  do  zdravotnické  dokumentace,  o
   povinnosti podle odstavce 2 písm. b).

   Nahlížení  do  zdravotnické  dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo
   kopií

   § 65

   (1) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou v přítomnosti
   zaměstnance  pověřeného  poskytovatelem  nahlížet,  pořizovat  si  její
   výpisy nebo kopie

   a)  pacient,  zákonný  zástupce  nebo  opatrovník  pacienta; do záznamů
   autorizovaných     psychologických     metod     a     popisu     léčby
   psychoterapeutickými  prostředky  může  pacient,  zákonný zástupce nebo
   opatrovník  pacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze
   v   rozsahu   záznamu  popisu  příznaků  onemocnění,  diagnózy,  popisu
   terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů,

   b)   osoby  určené  pacientem,  zákonným  zástupcem  nebo  opatrovníkem
   pacienta,   pěstoun   nebo  jiná  pečující  osoba;  v  případě  záznamů
   autorizovaných     psychologických     metod     a     popisu     léčby
   psychoterapeutickými prostředky se postupuje podle písmene a),

   c)  osoby blízké zemřelému pacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst.
   4;

   postupy  podle  písmene  a),  b)  nebo  c)  nesmí  narušit  poskytování
   zdravotních služeb.

   (2)  Do  zdravotnické  dokumentace  vedené  o pacientovi mohou bez jeho
   souhlasu  nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to
   potřebné  pro  účely  vyplývající  z tohoto zákona nebo jiných právních
   předpisů, a to v nezbytném rozsahu,

   a)  osoby  se  způsobilostí  k  výkonu  zdravotnického  povolání a jiní
   odborní  pracovníci  v  přímé  souvislosti  s  poskytováním zdravotních
   služeb,  kteří  jsou  zaměstnanci  poskytovatele,  a  další zaměstnanci
   poskytovatele  v  rozsahu  nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z
   důvodu  splnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů
   a při hodnocení správného postupu při poskytování zdravotních služeb,

   b)  osoby  podílející  se  na  výkonu  působnosti příslušného správního
   orgánu  v  souvislosti  s  přezkoumáním lékařského posudku podle jiného
   právního předpisu,

   c) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání

   1.   pověřené   příslušným   správním  orgánem  vypracováním  odborného
   stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,

   2.  pověřené  příslušným  správním  orgánem, který převzal podle tohoto
   zákona   zdravotnickou   dokumentaci,  pořizováním  výpisů  nebo  kopií
   zdravotnické  dokumentace pro zajištění návaznosti zdravotních služeb o
   pacienta,

   d)  osoby  se  způsobilostí  k výkonu zdravotnického povolání, které se
   podílejí  na  výkonu  působnosti  správních  orgánů, oprávněné k výkonu
   kontroly  v  rozsahu  jejich  pověření  podle tohoto zákona nebo jiných
   právních   předpisů   a   pověřené   osoby  se  způsobilostí  k  výkonu
   zdravotnického povolání přizvané ke kontrole v rozsahu jejich pověření,

   e)  osoby  se  způsobilostí  k  výkonu zdravotnického povolání pověřené
   zdravotními  pojišťovnami  k  provádění  činností  v rozsahu stanoveném
   zákonem o veřejném zdravotním pojištění,

   f)  zdravotničtí  pracovníci příslušní podle jiných právních předpisů k
   posuzování  zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména
   nemocenského  nebo  důchodového  pojištění,  státní  sociální  podpory,
   zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb a pomoci
   v hmotné nouzi,

   g)  osoby  se  způsobilostí  k  výkonu zdravotnického povolání pověřené
   Státním  ústavem  pro kontrolu léčiv, oprávněné k výkonu kontroly podle
   tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito
   právními předpisy,

   h)  osoby  podílející  se  na evidenci údajů nebo na kontrole sdělování
   údajů  do  Národního  zdravotnického  informačního systému podle tohoto
   zákona,

   i)  soudní  znalci  ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k
   výkonu   zdravotnického  povolání,  které  byly  pověřeny  vypracováním
   znaleckého   posudku   znaleckým   ústavem^30),   poskytovatelem   nebo
   zdravotnickým   pracovníkem,   v   rozsahu  nezbytném  pro  vypracování
   znaleckého  posudku  pro  potřebu trestního řízení nebo pro řízení před
   soudem podle jiných právních předpisů,

   j)  lékaři  Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném
   jiným právním předpisem,

   k)  osoby  se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které jsou
   zaměstnanci  orgánů  ochrany  veřejného  zdraví,  při  výkonu  státního
   zdravotního dozoru,

   l)  osoby  se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící
   hodnocení kvality a bezpečí podle tohoto zákona a osoby se způsobilostí
   k  výkonu  zdravotnického  povolání provádějící externí klinické audity
   lékařského ozáření podle zákona o specifických zdravotních službách,

   m)  Veřejný  ochránce  práv  v  souvislosti  s  šetřením  podle  jiného
   zákona^31)  tak,  aby  byla  zajištěna  ochrana citlivých údajů třetích
   osob,

   n) členové delegace Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému
   či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo členové delegace Podvýboru
   pro  prevenci  mučení  a  jiného  krutého,  nelidského  či ponižujícího
   zacházení  nebo  trestání,  a  to v rozsahu nezbytném pro splnění úkolu
   vyplývajícího  z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána
   a které upravují činnost výboru nebo podvýboru^32).

   Osoby uvedené v písmenech b) až n) si mohou pořizovat výpisy nebo kopie
   zdravotnické   dokumentace   v  rozsahu  nezbytném  pro  splnění  účelu
   nahlížení.

   (3)  Osoby  získávající  způsobilost  k  výkonu povolání zdravotnického
   pracovníka  nebo  jiného odborného pracovníka a zdravotničtí pracovníci
   uvedení  v  §  46  odst.  2  mohou do zdravotnické dokumentace vedené o
   pacientovi  nahlížet  v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění výuky; to
   neplatí, jestliže pacient nahlížení prokazatelně zakázal.

   § 66

   (1)  Pokud  si osoba, která je podle § 65 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b)
   až  k) oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace,
   nepořídí  výpis  nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii
   zdravotnické  dokumentace  poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentace
   pro  osoby  uvedené  ve větě první poskytovatel pořídí pouze v případě,
   je-li  to  účelnější  než  pořízení  kopie, a to po dohodě s oprávněnou
   osobou. Poskytovatel pořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace

   a)  pro  osoby  uvedené  v  §  65 odst. 1 do 30 dnů od obdržení žádosti
   pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby,

   b)  pro osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až k) v rozsahu nezbytném
   pro splnění účelu nahlížení do 15 dnů od obdržení písemné žádosti,

   pokud  z  jiného  právního  předpisu  nevyplývá  jiný postup nebo pokud
   nebyla dohodnuta jiná lhůta.

   (2)  Pokud  poskytovatel  není  schopen  osobám uvedeným v § 65 odst. 1
   zajistit  nahlížení  do  zdravotnické  dokumentace, pořídí pro ně kopii
   zdravotnické  dokumentace do 5 dnů ode dne, kdy oprávněné osobě sdělil,
   že  nahlížení  do  zdravotnické  dokumentace  nelze  zajistit, jestliže
   nebyla dohodnuta lhůta jiná. Za pořízení kopie nelze požadovat úhradu.

   (3) Poskytovatel, který na základě žádosti osoby uvedené v § 65 odst. 1
   pořídil výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace, může požadovat

   a)  úhradu  ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením
   výpisu   nebo   náklady   vynaložené  na  pořízení  kopie  zdravotnické
   dokumentace;   ceník   za   pořízení  výpisu  nebo  kopie  zdravotnické
   dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům,

   b)  za  jejich  odeslání úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady
   spojené s jejich odesláním, nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo
   není-li  hrazeno  pořízení  výpisu  nebo  kopie z veřejného zdravotního
   pojištění.

   (4)   V   případě,  že  je  zdravotnická  dokumentace  vedena  pouze  v
   elektronické  podobě,  má  pacient nebo jiná osoba oprávněná podle § 65
   právo  nahlížet  dálkovým  přístupem  nebo  na  pořízení  její kopie na
   technickém  nosiči  dat,  který  si  určí,  nebrání-li  tomu  technické
   možnosti poskytovatele; to neplatí, požaduje-li listinnou podobu.

   (5)  Osoby  uvedené  v  §  65  odst. 2 písm. b) až n) jsou povinny před
   nahlédnutím   do   zdravotnické  dokumentace  prokázat  svou  totožnost
   průkazem  totožnosti  nebo  jiným  dokladem  obsahujícím  fotografii  a
   příslušnost  ke  správnímu orgánu nebo instituci nebo předložit písemné
   pověření. Jde-li o osoby uvedené v § 65 odst. 1 použije se obdobně § 41
   odst. 3 a 4.

   (6)  Každé  nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo pořízení jejích
   výpisů  nebo kopií podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, s
   výjimkou  nahlédnutí  podle  §  65  odst.  2  písm. a) a odst. 3, se do
   zdravotnické  dokumentace  vedené  o  pacientovi  zaznamená. Podle věty
   první   se   postupuje  obdobně,  jestliže  byly  oprávněnému  subjektu
   poskytnuty  podle  tohoto  zákona  nebo  jiných  právních  předpisů bez
   souhlasu  pacienta  údaje  nebo  jiné  informace  vztahující se k osobě
   pacienta.

   § 67

   Jestliže   jsou   ve   zdravotnické  dokumentaci  vedené  o  nezletilém
   pacientovi   zaznamenány   takové   údaje  o  jeho  zákonném  zástupci,
   pěstounovi   nebo  jiné  pečující  osobě,  o  kterých  se  zdravotnický
   pracovník  dozvěděl  při  poskytování  zdravotních služeb a z nichž lze
   vyvodit  podezření  na  zneužívání nebo týrání pacienta nebo ohrožování
   jeho   zdravého   vývoje,   může   poskytovatel   omezit   zpřístupnění
   zdravotnické  dokumentace  tomuto  zákonnému  zástupci, popřípadě oběma
   zákonným zástupcům, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, pokud uzná, že
   toto  omezení  je v zájmu pacienta. Přístup do zdravotnické dokumentace
   lze  omezit  pouze  ve  vztahu  k údajům, z nichž vyplývají skutečnosti
   uvedené  ve  větě  první.  Obdobně  se  postupuje,  má-li  zdravotnický
   pracovník  podezření  na  zneužívání  nebo  týrání  pacienta s omezenou
   svéprávností,  nebo  jiného  pacienta,  který není nezletilým pacientem
   nebo pacientem s omezenou svéprávností.

   § 68

   Jestliže  příslušný  správní  orgán  převzal zdravotnickou dokumentaci,
   použijí se ustanovení § 66 a 67 obdobně.

   § 69

   Prováděcí právní předpis stanoví

   a)   rozsah   údajů   o   zdravotním  stavu  pacienta  a  skutečnostech
   souvisejících  s  poskytováním  zdravotních  služeb  a  s  postupem při
   poskytování zdravotních služeb vedených ve zdravotnické dokumentaci,

   b)  náležitosti  zdravotnické  dokumentace  a  obsah částí zdravotnické
   dokumentace,

   c)   podrobnosti   o   způsobu   vedení,   zpracování  a  zacházení  se
   zdravotnickou  dokumentací,  bez  ohledu  na  formu vedení zdravotnické
   dokumentace, včetně požadavků na vytvoření speciální kopie zdravotnické
   dokumentace,

   d)  dobu  uchování  zdravotnické  dokumentace,  postup  při  vyřazování
   zdravotnické  dokumentace  a  způsob  jejího  zničení  po uplynutí doby
   uchování,

   e)   formát   identifikátoru   záznamu,   podmínky  kladené  na  formát
   identifikátoru  záznamu  a podmínky kladené na technické prostředky pro
   vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.

   HLAVA III

   NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

   § 70

   (1)  Národní  zdravotnický  informační  systém  je  jednotný celostátní
   informační systém veřejné správy určený

   a)  ke  zpracování  údajů  o  zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti
   poskytovatelů  a  jejich  ekonomice,  o  zdravotnických  pracovnících a
   jiných  odborných  pracovnících  ve  zdravotnictví  za  účelem  získání
   informací  o  rozsahu  a  kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro
   řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky,

   b)  k  vedení  Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich
   vedených,

   c)  k  vedení  Národního  registru  poskytovatelů  a Národního registru
   zdravotnických pracovníků a zpracování údajů v nich vedených,

   d)  k  realizaci  a  zpracování  výběrových  šetření o zdravotním stavu
   obyvatel,  o  determinantách  zdraví,  o potřebě a spotřebě zdravotních
   služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby,

   e) pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, a

   f)  ke  zpracování  údajů uvedených v písmenech a) a d) pro statistické
   účely a k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném
   tímto  nebo  jinými právními předpisy, včetně poskytování informací pro
   mezinárodní instituce.

   (2)  Pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním
   systému  podle  odstavce  1  písm.  b)  a  c) se předávají bez souhlasu
   subjektu  údajů^33),  pokud  dále  není stanoveno jinak, údaje, kterými
   jsou, je-li subjektem údajů

   a) pacient,

   1.  údaje  potřebné  k  jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li
   přiděleno,  nebo  rodné  číslo,  není-li tímto číslem číslo pojištěnce,
   anebo  datum narození, není-li přiděleno rodné číslo, dále název obce a
   popřípadě  název  městské  části  nebo  městského  obvodu, adresa místa
   trvalého  pobytu,  a  jde-li o cizince, adresa místa hlášeného pobytu a
   státní občanství,

   2.  údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a
   jeho  léčbě,  a  to  zejména  údaje  socio-demografické a diagnostické,
   osobní,  rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním
   včetně   posouzení   jeho   aktuálního   zdravotního   stavu,  údaje  o
   poskytovaných  zdravotních  službách  pacientovi,  dále  údaje o výkonu
   povolání   nebo  zaměstnání,  popřípadě  o  výkonu  služebního  poměru,
   potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta,

   3.   identifikační   údaje   poskytovatele,   který   zdravotní  služby
   poskytoval, včetně oddělení a pracoviště,

   4.  identifikační  údaje  posledního  zaměstnavatele pacienta, jde-li o
   nemoci z povolání,

   b) poskytovatel, údaje uvedené v § 74 odst. 1,

   c) zdravotnický pracovník, údaje uvedené v § 76 odst. 1,

   d)  poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, a
   osoba  poskytující  zdravotní  služby  podle § 20, údaje uvedené v § 74
   odst. 2.

   (3)   Správcem   Národního   zdravotnického   informačního  systému  je
   ministerstvo.   Ministerstvo   může  pověřit  správou  části  Národního
   zdravotnického  informačního systému nebo správou jednotlivého registru
   uvedeného  v  §  72 odst. 1 Ústav zdravotnických informací a statistiky
   České   republiky,  Koordinační  středisko  pro  rezortní  zdravotnické
   informační  systémy nebo jím zřízenou právnickou osobu anebo Všeobecnou
   zdravotní  pojišťovnu  České  republiky  (dále  jen „pověřená právnická
   osoba“).

   (4)  Údaje  podle  odstavce  2  předávají  do  Národního zdravotnického
   informačního  systému,  pokud  je  neposkytují  podle  jiného  právního
   předpisu^34),

   a)  poskytovatelé  a  poskytovatelé  sociálních  služeb,  v případě, že
   poskytují zdravotní služby,

   b) Národní referenční centrum a zdravotní pojišťovny,

   c)  příslušní  správci  nebo  jimi  pověření zpracovatelé těchto údajů,
   pokud se jedná o údaje shromažďované podle jiných zákonů,

   d)  v případě Národního registru poskytovatelů podle § 74 též příslušné
   správní  orgány,  krajské  úřady  a  osoba  pověřená správcem Národního
   zdravotnického informačního systému,

   e)  v  případě  Národního registru zdravotnických pracovníků podle § 76
   též

   1. školy poskytující střední vzdělávání ve skupině oborů zdravotnického
   vzdělávání,  vyšší  odborné  a  vysoké  školy,  které mají akreditovaný
   vzdělávací   nebo   studijní   program,  jejichž  absolvováním  získává
   absolvent  odbornou  způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle
   jiných právních předpisů (dále jen „vzdělávací zařízení“),

   2. akreditovaná zařízení podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu
   zdravotnických povolání,

   3.  právnické  osoby,  které  jsou pověřenými organizacemi podle zákonů
   upravujících  způsobilost  k  výkonu  zdravotnických povolání (dále jen
   „pověřená organizace“),

   4. komory,

   5. zdravotnický pracovník,

   6. ministerstvo,

   f)  v  případě  Národního  registru  léčby  uživatelů drog též zařízení
   služeb  sociální  péče, zařízení poskytující služby sociální prevence a
   programy  sociálního  poradenství poskytované podle zákona upravujícího
   poskytování  sociálních  služeb,  jejichž  cílovou  skupinou jsou osoby
   ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách,

   g)  v  případě  příjemců  příspěvku  na  péči^35)  Ministerstvo práce a
   sociálních věcí.

   (5) Osoby uvedené v odstavci 4

   a)  nemají  nárok  na úhradu nákladů, které jsou spojené s poskytováním
   údajů do Národního zdravotnického informačního systému,

   b)  jsou  povinny  umožnit  ministerstvu  nebo pověřené právnické osobě
   kontrolu   správnosti   a   úplnosti   sdělování   údajů  do  Národního
   zdravotnického informačního systému.

   (6) Údaje do Národního zdravotnického informačního systému se předávají
   pouze v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technických nosičích
   způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

   § 71

   Součinnost   Ministerstva  vnitra,  Policie  České  republiky,  Českého
   statistického  úřadu a ministerstva při poskytování údajů ze základních
   registrů a dalších informačních systémů veřejné správy

   (1)   Ministerstvo   vnitra  nebo  Policie  České  republiky  poskytuje
   ministerstvu  pro  účely  plnění  jeho  úkolů podle tohoto zákona a pro
   výkon  státní  správy  v  oblasti  zajištění  Národního  zdravotnického
   informačního systému

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

   d)  údaje  z  registru  rodných  čísel o fyzických osobách, kterým bylo
   přiděleno  rodné  číslo,  avšak  nejsou vedeny v informačních systémech
   uvedených v písmenu b) nebo c).

   (2) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. a) jsou

   a) příjmení,

   b) jméno, popřípadě jména,

   c)  adresa  místa  pobytu,  popřípadě  též  adresa,  na kterou mají být
   doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

   d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
   který  je  v  rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který subjekt
   údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
   rozhodnutí,

   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

   (3) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. b) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

   b) datum narození,

   c) pohlaví,

   d)  místo a okres narození; u státního občana České republiky, který se
   narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

   e) rodné číslo,

   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

   g)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
   trvalého  pobytu,  popřípadě  též adresa, na kterou mají být doručovány
   písemnosti podle jiného právního předpisu,

   h)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
   republiky,

   i) omezení svéprávnosti,

   j)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  rodné  číslo  otce,  matky,
   popřípadě  jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo
   jiný  zákonný  zástupce  nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména,
   příjmení a datum narození,

   k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

   l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství,

   m)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  rodné  číslo  manžela  nebo
   registrovaného  partnera;  je-li  manželem nebo registrovaným partnerem
   fyzická  osoba,  která  nemá  přiděleno  rodné  číslo, jméno, popřípadě
   jména,  příjmení  manžela  nebo  registrovaného  partnera  a datum jeho
   narození,

   n)  jméno,  popřípadě  jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě
   cizinec,  který  nemá  přiděleno  rodné  číslo, jméno, popřípadě jména,
   příjmení a datum narození dítěte,

   o) údaje o osvojenci v rozsahu,

   1. stupeň osvojení,

   2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,

   3. původní a nové rodné číslo osvojence,

   4.  datum,  místo  a  okres  narození a u osvojence, který se narodil v
   cizině, místo a stát, kde se narodil,

   5.  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  rodná  čísla  osvojitelů, v
   případě,  že  osvojiteli  nebylo  přiděleno rodné číslo, údaje o jménu,
   popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

   6.  jméno,  popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud
   jim  nebylo  přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum
   narození,

   7.  datum  nabytí  právní  moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
   zrušení osvojení,

   p)  datum,  místo  a  okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České
   republiky  mimo  území  České  republiky, datum, místo a stát, na jehož
   území k úmrtí došlo,

   q)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti, nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum
   nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého.

   (4) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. c) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

   b) datum narození,

   c) pohlaví,

   d)  místo  a  stát,  kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na
   území České republiky, místo a okres narození,

   e) rodné číslo,

   f)  státní  občanství,  popřípadě  státní příslušnost, g) druh a adresa
   místa   pobytu,   popřípadě  adresa,  na  kterou  mají  být  doručovány
   písemnosti podle jiného právního předpisu,

   h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

   i)  počátek  pobytu,  popřípadě  datum  ukončení  pobytu na území České
   republiky,

   j) omezení svéprávnosti,

   k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn
   vstup na území České republiky,

   l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,

   m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství,

   n) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní
   příslušnost  manžela  nebo  registrovaného partnera a jeho rodné číslo;
   je-li   manželem  nebo  registrovaným  partnerem  cizinec,  který  nemá
   přiděleno  rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a
   datum jeho narození,

   o) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní
   příslušnost  dítěte,  pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě,
   že  dítěti  nebylo  rodné  číslo  přiděleno,  jméno,  popřípadě  jména,
   příjmení a datum jeho narození,

   p) údaje o osvojenci v rozsahu

   1. stupeň osvojení,

   2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence,

   3. původní a nové rodné číslo osvojence,

   4.   datum   a  místo  narození,  státní  občanství,  popřípadě  státní
   příslušnost,

   5.  rodná  čísla  osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno
   rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození
   osvojitele,

   6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich
   jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození,

   7.  datum  nabytí  právní  moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o
   zrušení osvojení,

   q)  datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí cizince mimo území České
   republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

   r)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
   jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

   (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,

   b) rodné číslo,

   c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,

   d) den, měsíc a rok narození,

   e)  místo  a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na
   jehož území se narodila.

   (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
   obyvatel  nebo  z  agendového informačního systému cizinců, pouze pokud
   jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

   (7)   Ministerstvo  předává  poskytovateli  zdravotních  služeb,  který
   provedl  porod nebo poskytl poporodní ošetření novorozence, rodné číslo
   narozeného dítěte za účelem založení zdravotnické dokumentace a předání
   údajů do Národního zdravotnického informačního systému.

   (8)  Policie  České  republiky  poskytne  poskytovateli na základě jeho
   žádosti následující údaje

   a) adresu místa pobytu zemřelého pacienta,

   b)   adresu  místa  pobytu  pacienta,  u  něhož  sdělení  tohoto  údaje
   neumožňuje jeho zdravotní stav,

   c)  adresu místa pobytu pacienta, kterému je nutné poskytnout informaci
   týkající  se  jeho zdravotního stavu, jejímž včasným neposkytnutím může
   dojít  k  ohrožení  nebo poškození zdraví pacienta nebo ohrožení zdraví
   jiných osob,

   d)  adresu  místa pobytu žijícího manžela nebo žijícího dítěte pacienta
   uvedeného v písmenu b),

   e) adresu místa pobytu zákonného zástupce pacienta, který je nezletilou
   osobou,  nebo  opatrovníka  pacienta  s  omezenou svéprávností, který s
   ohledem  na  svůj  zdravotní  stav  nebo  věk není schopen sdělit údaje
   potřebné   k  vyhledání  zákonného  zástupce  nebo  opatrovníka,  anebo
   zemřelého  pacienta, který byl nezletilou osobou nebo osobou s omezenou
   svéprávností.

   pokud  tyto  údaje  poskytovatel  nemůže jiným způsobem zjistit a pokud
   jsou nezbytné k zajištění podmínek pro poskytování zdravotních služeb.

   (9) Žádost podle odstavce 8 obsahuje

   a) identifikační údaje poskytovatele,

   b) identifikační údaje zdravotnického pracovníka, a to jméno, popřípadě
   jména, příjmení a jeho pracovní zařazení u poskytovatele,

   c) účel, ke kterému jsou údaje požadovány,

   d)   rodné   číslo   pacienta   nebo   zemřelého  pacienta,  a  není-li
   poskytovateli známo, jiné identifikační údaje, zejména jméno, popřípadě
   jména, příjmení a datum narození,

   e)  rodné  číslo  manžela,  dětí  nebo zákonných zástupců pacienta nebo
   zemřelého  pacienta,  a není-li poskytovateli zdravotních služeb známo,
   jiné  identifikační  údaje těchto osob, zejména jméno, popřípadě jména,
   příjmení a datum narození.

   (10)  Český statistický úřad poskytuje ministerstvu nebo jím pověřenému
   správci   Národního   registru   poskytovatelů  pro  účely  zabezpečení
   poskytování  zdravotních  služeb  a  pro  výkon státní správy v oblasti
   zajištění  Národního  zdravotnického informačního systému ze základního
   registru osob o subjektu vedeném v registru osob údaje v rozsahu

   a)  obchodní  firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,
   pokud není podnikající fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku,

   b)  jméno,  popřípadě  jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo
   zahraniční osoby,

   c)  datum  vzniku  nebo  datum zápisu do evidence podle jiných právních
   předpisů,

   d)  datum  zániku  nebo  datum  výmazu z evidence podle jiných právních
   předpisů,

   e) právní forma,

   f)  záznam  o  zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky,
   je-li tato datová schránka zpřístupněna,

   g)  statutární  orgán,  jméno,  popřípadě  jména, příjmení a bydliště u
   fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby,

   h) právní stav,

   i)  adresa  sídla  subjektu  vedeného v registru osob nebo adresa místa
   podnikání fyzické osoby,

   j) datum zahájení provozování činnosti v provozovně,

   k) datum ukončení provozování činnosti v provozovně,

   l) adresa místa provozovny,

   m) kód agendy,

   n) datum prvotního zápisu do registru osob,

   o) datum poslední změny údaje vedeného v registru osob,

   p) identifikační číslo osoby,

   q) identifikační číslo provozovny.

   (11) V konkrétním případě lze z poskytovaných údajů podle odstavců 2 až
   5  a 10 nebo zjišťovaných údajů podle odstavce 8 použít vždy jen takové
   údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

   (12) Ministerstvo předává údaje jemu poskytnuté podle odstavců 2 až 5 a
   10  poskytovatelům  zdravotních služeb k plnění jejich úkolů na základě
   žádosti.  Žádost  poskytovatele  i  údaje  předávané  ministerstvem  na
   základě  této  žádosti  jsou  předávány  způsobem  umožňujícím  dálkový
   přístup.

   (13) Žádost podle odstavce 12 obsahuje

   a) identifikační údaje poskytovatele,

   b)  základní  identifikaci  subjektu  údajů,  o  kterém  mají být údaje
   předány,

   c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů podle písmene b),

   d) účel, ke kterému jsou údaje požadovány,

   e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl
   subjekt údajů označen jednoznačným způsobem;
   žádost   se   opatří  zaručeným  elektronickým  podpisem  založeným  na
   kvalifikovaném   certifikátu   vydaném   akreditovaným   poskytovatelem
   certifikačních  služeb  osoby  oprávněné jednat za poskytovatele, pokud
   není žádost doručena prostřednictvím datové schránky.

   (14)  Ministerstvo ověří žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů,
   posoudí  podle  sděleného  účelu  oprávněnost  žádosti  a  odůvodněnost
   požadovaného  rozsahu  údajů  a  v  případě  kladného vyhodnocení předá
   požadované  údaje;  pokud ministerstvo žádost vyhodnotí jako nedůvodnou
   nebo   omezí   rozsah   požadovaných   údajů,   sdělí  tuto  skutečnost
   poskytovateli.

   Národní  zdravotní  registry,  Národní  registr poskytovatelů a Národní
   registr zdravotnických pracovníků

   § 72

   (1) Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou

   a)  data  z  rezortního Programu statistických zjišťování sbíraná podle
   zákona o státní statistické službě,

   b)  národní  zdravotní  registry,  které  jsou uvedeny v příloze tohoto
   zákona,

   c) Národní registr poskytovatelů,

   d) Národní registr zdravotnických pracovníků,

   e)   národní   zdravotní  registry  vedené  podle  zákona  upravujícího
   transplantace,

   f)  data  přebíraná  z  informačních systémů infekčních nemocí vedených
   podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
   (dále jen „zdravotnické registry“).

   (2)  V Národním zdravotnickém informačním systému zdravotnické registry
   vytvářejí  vzájemně  propojenou  soustavu a pro účely uvedené v § 73 je
   možné  sdružovat  údaje v nich vedené. Pro vedení těchto zdravotnických
   registrů  lze  využívat  údaje  získané  z informačních systémů veřejné
   správy a zdravotních pojišťoven.

   § 73

   (1) Účelem zdravotnických registrů je

   a)  sběr  informací  k  hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho
   vývoje,  ke  sledování  incidence společensky závažných nemocí a jejich
   důsledků;   zároveň   slouží   jako  podklad  pro  hodnocení  účelnosti
   diagnostických  a  léčebných  postupů  a  podporu nebo usměrnění jejich
   rozvoje  s  návazně možnou podporou vybavenosti zdravotnických zařízení
   přístrojovou technikou,

   b)  sledovat  vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a
   to  včetně  důsledků  ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a
   ekonomiky sociálního systému,

   c)  evidence  a  sledování  pacientů,  včetně  zemřelých,  s  vybranými
   společensky  závažnými  nemocemi,  sledování  výskytu, vývoje, příčin a
   důsledků  těchto nemocí a návaznosti další péče, a evidence a sledování
   pacientů  s úrazy, a dále statistická a vědecká zpracování dat registrů
   zaměřená  zejména  na  analýzy  zdravotního  stavu obyvatel a kvalitu a
   využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace,

   d)  evidence  poskytovatelů,  poskytovatelů  sociálních  služeb,  kteří
   poskytují zdravotní služby, a osob poskytujících zdravotní služby podle
   §  20,  personálního  zabezpečení  poskytovaných  zdravotních  služeb a
   technického a věcného vybavení,

   e)  evidence  zdravotnických  pracovníků  z hlediska jejich oprávnění k
   výkonu zdravotnického povolání a dosaženého vzdělání,

   f)  získávání  potřebných  údajů  pro  statistické  účely a poskytování
   informací.

   (2)  Přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických
   registrech má, nestanoví- -li tento zákon jinak,

   a) oprávněný pracovník správce a zpracovatele zdravotnického registru,

   b)   oprávněný   zdravotnický   pracovník  poskytovatele  poskytujícího
   pacientovi  zdravotní  služby,  které  jsou  sledovány ve zdravotnickém
   registru,  jde-li  o  registry uvedené v § 72 odst. 1 písm. b), e) nebo
   f),

   c)  oprávněný  zaměstnanec osoby poskytující do zdravotnického registru
   údaje, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a zdravotnický
   pracovník  poskytující  do  zdravotnického  registru údaje o své osobě,
   jde-li  o  registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. d), a to v rozsahu jimi
   poskytovaných   údajů;  tím  není  dotčen  přístup  k  veřejným  částem
   zdravotnických registrů,

   d)   oprávněný  pracovník  Koordinačního  střediska  transplantací  pro
   potřeby   využití   anamnestických   dat   vedených  ve  zdravotnických
   registrech o zemřelém pacientovi, u něhož byla prokázána mozková smrt a
   který je potenciálním dárcem, a to pro účely transplantací,

   e)  oprávněný  pracovník  instituce,  která má ze zákona právo využívat
   data určeného zdravotnického registru pro svoji činnost,
   (dále  jen  „oprávněný  pracovník“);  oprávněného  pracovníka  určují a
   žádost  podle odstavce 2 předkládají subjekty uvedené v písmenech a) až
   e).  Subjektem  oprávněným  podat žádost podle odstavce 3 se též rozumí
   zdravotnický   pracovník   podle   písmene   c),   který  poskytuje  do
   zdravotnického registru údaje o své osobě.

   (3)  Přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických
   registrech  zajistí  oprávněnému  pracovníkovi  ministerstvo,  a  to na
   základě  žádosti  předložené k tomu oprávněným subjektem podle odstavce
   2.  Žádost  se překládá způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti
   musí  být uvedeny identifikační údaje subjektu, který předkládá žádost,
   a  oprávněného  pracovníka, účel, pro který jsou údaje, k nimž má být v
   rámci  příslušného zdravotnického registru umožněn přístup, požadovány,
   a rozsah požadovaných přístupových práv. Ministerstvo sdělí oprávněnému
   subjektu  rozsah  přístupových práv k osobním a dalším údajům vedeným v
   příslušném  zdravotnickém  registru.  Jestliže  ministerstvo  přístup k
   osobním  údajům  a  dalším  údajům  vedeným  v příslušném zdravotnickém
   registru  nezajistí,  sdělí subjektu, který žádost podal, důvody, které
   ho k tomu vedly.

   (4)  Subjekt podle odstavce 2 je povinen bez zbytečného odkladu oznámit
   ministerstvu   změny  skutečností,  na  základě  kterých  byl  zajištěn
   oprávněnému  pracovníkovi  přístup k osobním a dalším údajům vedeným ve
   zdravotnickém  registru.  Ministerstvo  podle  závažnosti  změn přístup
   zruší  nebo  změní.  Ministerstvo  přístup zruší též na základě žádosti
   oprávněného subjektu.

   (5)  Pro  statistické  a  vědecké  účely  poskytuje  ministerstvo  nebo
   pověřená právnická osoba z národních zdravotních registrů údaje pouze v
   anonymizované podobě.

   Národní registr poskytovatelů

   § 74

   (1)  Národní  registr  poskytovatelů  obsahuje  strukturované  údaje  o
   poskytovatelích, a to

   a)  identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o
   oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

   b)  údaje  o  odborném  zástupci  v  rozsahu  uvedeném  v  rozhodnutí o
   oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

   c)  adresu  místa  nebo  míst  poskytování  zdravotních  služeb a další
   kontaktní   údaje   poskytovatele,   například   telefon,  fax,  adresu
   elektronické pošty, adresu internetových stránek a identifikátor datové
   schránky,

   d) formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní
   péče  podle  §  5  odst.  2 písm. f) až i), nebo název zdravotní služby
   podle § 2 odst. 2 písm. d) až f), a to pro každé místo poskytování,

   e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb,

   f) údaj o přerušení poskytování zdravotních služeb,

   g) údaj o pozastavení poskytování zdravotních služeb,

   h) údaj o zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

   i) údaj o pokračování v poskytování zdravotních služeb podle § 27,

   j) provozní a ordinační dobu,

   k)  seznam  zdravotních  pojišťoven,  s nimiž má uzavřenu smlouvu podle
   zákona o veřejném zdravotním pojištění,

   l)  údaj  o  získání  potvrzení  o splnění podmínek hodnocení kvality a
   bezpečí poskytovaných zdravotních služeb podle tohoto zákona,

   m) počet lůžek podle formy zdravotní péče v členění akutní lůžková péče
   intenzivní,  akutní  lůžková  péče  standardní, následná lůžková péče a
   dlouhodobá  lůžková  péče,  a  podle oboru zdravotní péče a počet lůžek
   podle druhu zdravotní péče, pokud se jedná o léčebně rehabilitační péči
   nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči.

   (2) Do Národního registru poskytovatelů se zaznamenávají též údaje

   a)  o  poskytovatelích  sociálních  služeb,  kteří  poskytují zdravotní
   služby v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), k) a m),

   b)  o  osobách  poskytujících  zdravotní  služby podle § 20, a to údaje
   uvedené  v  dokladu  prokazujícím jejich oprávnění poskytovat zdravotní
   služby  v  jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského
   prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kontaktní adresa a další kontaktní
   údaje  podle odstavce 1 písm. c), datum zahájení a ukončení poskytování
   zdravotních   služeb   na  území  České  republiky,  zákaz  poskytování
   zdravotních služeb na území České republiky a doba jeho trvání.

   (3) Obsah Národního registru poskytovatelů je

   a)   veřejně  přístupný  na  internetových  stránkách  ministerstva,  s
   výjimkou  údajů  o  adrese místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické
   osoby a odborného zástupce a jejich data narození,

   b)  přístupný  poskytovateli,  poskytovateli  sociálních služeb a osobě
   poskytující  zdravotní  služby  podle § 20, a to v rozsahu údajů o nich
   zpracovávaných,

   c) přístupný oprávněným zaměstnancům příslušného správního úřadu a dále
   krajského  úřadu,  jemuž  bylo  oznámeno poskytování zdravotních služeb
   podle § 11 odst. 8 a § 20 odst. 2, v rozsahu všech údajů zpracovávaných
   v   registru,   a   to   za  účelem  výkonu  státní  správy  v  oblasti
   zdravotnictví,

   d) přístupný oprávněným zaměstnancům právnických osob zajišťujícím sběr
   dat do Národního zdravotnického informačního systému,

   e)  přístupný  oprávněným zaměstnancům zdravotních pojišťoven v rozsahu
   všech  údajů  zpracovávaných  v  registru,  a  to  za  účelem provádění
   veřejného zdravotního pojištění.

   § 75

   (1) Do Národního registru poskytovatelů předává údaje podle

   a) § 74 odst. 1 písm. a) až i) příslušný správní orgán,

   b)  §  74  odst.  2  krajský  úřad,  jemuž  bylo  oznámeno  poskytování
   zdravotních služeb podle § 11 odst. 8 nebo podle § 20 odst. 2,

   c)  §  74  odst.  1  písm.  c)  a  j) až m) poskytovatel a poskytovatel
   sociálních služeb.

   (2) Příslušný správní orgán, krajský úřad uvedený v odstavci 1 písm. b)
   a poskytovatelé předávají do registru též každou změnu těchto údajů.

   (3)  Příslušný  správní  orgán, krajský úřad uvedený v odstavci 1 písm.
   b),  poskytovatelé  a  poskytovatelé  sociálních  služeb  předávají  do
   registru údaje a jejich změny v elektronické podobě způsobem stanoveným
   prováděcím   právním   předpisem.  Strukturu  předávaných  dat  stanoví
   ministerstvo ve zdravotnickém datovém standardu.

   Národní registr zdravotnických pracovníků

   § 76

   zrušen

   § 77

   zrušen

   § 78

   Prováděcí právní předpis stanoví

   a)  okruh  poskytovatelů  a  dalších  osob předávajících osobní a další
   údaje do zdravotnických registrů,

   b)  postup,  způsob  a  formu předávání požadovaných osobních a dalších
   údajů do zdravotnických registrů,

   c)  periodicitu a lhůty předávání požadovaných osobních a dalších údajů
   do zdravotnických registrů,

   d) náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším
   údajům   vedeným  ve  zdravotnických  registrech  a  o  zrušení  tohoto
   oprávnění.

   ČÁST SEDMÁ

   NAKLÁDÁNÍ  S  ODEJMUTÝMI  ČÁSTMI LIDSKÉHO TĚLA, TĚLEM ZEMŘELÉHO, POSTUP
   PŘI ÚMRTÍ A PITVY

   § 79

   Úkony na těle zemřelého

   (1) Na těle zemřelého lze provádět pouze tyto úkony

   a) prohlídku těla zemřelého,

   b) pitvu, včetně odběru biologického materiálu pro diagnostické účely,

   c) odběr orgánů pro transplantace podle transplantačního zákona,

   d) odběr tkání a buněk určených k použití u člověka, a to

   1.  při  léčbě  příjemce  lidských tkání a buněk podle transplantačního
   zákona a podle zákona o lidských tkáních a buňkách,

   2. pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a zákona o lidských tkáních
   a buňkách,

   e)  odběr  částí  lidského  těla, včetně tkání a buněk za účelem jejich
   použití  pro  lékařskou  vědu,  výzkum nebo k výukovým účelům, a dalším
   účelům, stanoví-li tak jiný právní předpis,

   f)   vyjmutí  implantabilních  zdravotnických  prostředků  a  aktivních
   implantabilních  zdravotnických  prostředků,  je-li to účelné; vyjímání
   stomatologických pevných protetických výrobků je zakázáno,

   g) další úkony stanovené zákonem o pohřebnictví.

   (2)  Úkony  na  těle  zemřelého,  s  výjimkou prohlídky těla zemřelého,
   postupů  podle  transplantačního zákona a případů nařízení pitvy orgány
   činnými v trestním řízení podle jiného právního předpisu^37), mohou být
   provedeny nejdříve za 2 hodiny poté, kdy k úmrtí došlo.

   (3)  Odběr  biologického materiálu z těla zemřelého lze provést pouze v
   souvislosti s pitvou, a to i mimo zdravotnické zařízení; to neplatí při
   postupu  podle  jiných  právních  předpisů upravujících transplantace a
   upravujících  postupy  pro  zajištění  jakosti  a  bezpečnosti lidských
   orgánů, tkání a buněk.

   Nakládání  s částmi lidského těla odebranými pacientovi při poskytování
   zdravotní péče a nakládání s tělem zemřelého a částmi odebranými z těla
   zemřelého

   § 80

   (1)  Odběr  části  lidského těla, včetně orgánů, tkání nebo buněk (dále
   jen  „část těla“), lze provádět pouze pro účely zdravotní péče nebo pro
   potřeby  vědy,  výzkumu  nebo  k výukovým účelům ve zdravotnictví, nebo
   pokud   tak  stanoví  jiný  právní  předpis,  a  to  poskytovatelem  ve
   zdravotnickém zařízení.

   (2)  Při  odběru částí těla a použití těla zemřelého a nakládání s nimi
   se  podle  účelu  použití  postupuje  podle  tohoto  zákona nebo jiných
   právních  předpisů  upravujících  nakládání  s lidskými orgány, tkáněmi
   nebo buňkami.

   § 81

   (1)  Část těla odebranou pacientovi při poskytování zdravotní péče nebo
   tělo zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého, lze uchovat a
   použít

   a) pro potřeby vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům ve zdravotnictví,

   b) pro použití při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle zákona o
   lidských tkáních a buňkách,

   c) pro potřeby transplantací podle zákona upravujícího transplantace,

   d)  k použití pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a podle zákona o
   lidských tkáních a buňkách,

   e) pro potřeby stanovené jiným právním předpisem.

   (2) Pro potřeby podle

   a)  odstavce  1  písm.  a),  b),  d)  nebo  e)  lze část těla odebranou
   pacientovi při poskytování zdravotní péče použít, pokud

   1.  byla  pacientovi  o  možnosti  jejího  uchování, darování a použití
   podána  poskytovatelem  informace a pacient s tím vyslovil podle tohoto
   zákona prokazatelný souhlas a

   2. v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm. b) nebo d) byly
   splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a buňkách,

   b)  odstavce  1  písm.  a),  b),  d) nebo e) lze tělo zemřelého, včetně
   odebraných částí z těla zemřelého použít, pokud

   1.  s  tím  zemřelý  za  svého  života  vyslovil  podle  tohoto  zákona
   prokazatelný souhlas,

   2. v případě použití pro potřeby podle odstavce 1 písm. b) nebo d) byla
   zemřelému  za  jeho  života  podána informace o možnosti darování tkání
   nebo  buněk  pro  tyto  účely, jejich odběru, uchování a použití a byly
   splněny podmínky podle zákona o lidských tkáních a buňkách a

   3.  nebude  zmařen  účel  pitvy,  a to zejména v případech, kdy vzniklo
   podezření,  že  příčinou úmrtí je trestný čin nebo sebevražda; jestliže
   zemřelý   za   svého   života  nevyjádřil  prokazatelný  souhlas,  může
   prokazatelný souhlas vyslovit osoba blízká zemřelému.

   (3)  Na  základě  žádosti  ošetřujícího  lékaře nebo zákonného zástupce
   pacienta   poskytne  poskytovatel  provádějící  patologicko-anatomickou
   pitvu  odebraný  biologický  materiál  k  poskytnutí konzultační služby
   podle  §  2  odst.  2 písm. b) jinému poskytovateli v oboru patologická
   anatomie.

   (4) Souhlas se nevyžaduje, jde-li o

   a)  použití biologického materiálu pro potřeby výuky, vědy nebo výzkumu
   odebraného pacientovi při poskytování zdravotní péče nebo v souvislosti
   s  pitvou  z  těla  zemřelého,  pokud  u  biologického materiálu nebo v
   souvislosti  s  jeho  používáním  ve  výuce,  vědě nebo výzkumu nebudou
   uvedeny takové údaje, z nichž by bylo možné identifikovat pacienta nebo
   zemřelou osobu; jde-li o použití biologického materiálu pro výuku, vědu
   nebo  výzkum  v  oblasti  genetiky,  postupuje se podle jiného právního
   předpisu upravujícího specifické zdravotní služby,

   b)  nácvik  život  zachraňujícího  zdravotního  výkonu  koniotomie nebo
   punkce tenzního pneumotoraxu, přičemž nácvik lze provádět pouze v rámci
   patologicko-anatomické  pitvy  nebo  zdravotní  pitvy a za podmínky, že
   nebude  zmařen  účel  této pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo
   podezření, že příčinou úmrtí je trestný čin nebo sebevražda.

   (5) Prokazatelným vyslovením souhlasu s uchováním a použitím části těla
   pacienta nebo těla zemřelého, včetně odebraných částí z těla zemřelého,
   se rozumí

   a)  písemný  souhlas  pacienta  nebo zemřelého vyslovený za jeho života
   nebo osoby blízké zemřelému s jejich úředně ověřeným podpisem, nebo

   b)  záznam  o  souhlasu pacienta vysloveného ve zdravotnickém zařízení;
   záznam  podepíše  pacient  a  zdravotnický  pracovník;  pokud pacient s
   ohledem  na  svůj  zdravotní  stav  nemůže záznam podepsat, stvrdí jeho
   nepochybný  projev  vůle  svým  podpisem zdravotnický pracovník a osoba
   blízká  pacientovi,  a  není-li  přítomna,  svědek;  v záznamu se uvede
   způsob,  jakým  pacient  svou  vůli projevil a zdravotní důvody bránící
   podpisu  pacienta.  Písemný  souhlas nebo záznam o vyslovení souhlasu a
   záznam  o  podání  informace  podle  odstavce  2  písm.  a) bodu 1 nebo
   odstavce  2 písm. b) bodu 2 je součástí zdravotnické dokumentace vedené
   o pacientovi; součástí souhlasu je určení účelu použití.

   (6)  Část  těla pacienta nebo tělo zemřelého, včetně odebraných částí z
   těla  zemřelého,  lze  uchovat a použít, pouze pokud nedojde k ohrožení
   zdraví  jiného  člověka. Za tím účelem se posoudí zdravotní způsobilost
   pacienta  nebo  zemřelého. Za posouzení zdravotní způsobilosti, pokud z
   jiných  právních předpisů nevyplývá jinak, odpovídá poskytovatel, který
   poskytuje zdravotní služby, v rámci kterých byl proveden odběr.

   (7)  Použití části těla pacienta nebo tělo zemřelého, včetně odebraných
   částí z těla zemřelého, nemůže být pro nikoho zdrojem finanční ani jiné
   náhrady,  popřípadě  jiných výhod. To nebrání poskytnutí úhrady účelně,
   hospodárně   a  prokazatelně  vynaložených  výdajů  vzniklých  v  přímé
   souvislosti  s  nakládáním  s částí těla pacienta nebo tělem zemřelého,
   včetně  částí z těla zemřelého, to je s jejich opatřováním, vyšetřením,
   skladováním a zpracováním.

   § 82

   (1)  Při  nakládání  s  plodem  po potratu a dále s plodovým vejcem bez
   obalu,  plodovým  lůžkem  (placentou)  nebo těhotenskou sliznicí, které
   byly  vyňaty nebo vypuzeny z těla ženy, se obdobně použijí ustanovení §
   81 s tím, že plod po potratu lze použít pouze pro potřeby vědy, výzkumu
   nebo k výukovým účelům.

   (2)  Plodem  po  potratu  se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo
   vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života a současně
   jeho  porodní  hmotnost  je  nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit,
   jestliže  je  těhotenství  kratší  než  22  týdny.  Biologickými zbytky
   potratu se především rozumí placenta a těhotenská sliznice.

   Postup při úmrtí

   § 83

   (1)  Úmrtí  osoby  nebo nález těla zemřelého mimo zdravotnické zařízení
   poskytovatele  se  oznamuje  poskytovateli nebo lékaři uvedenému v § 84
   odst.  2  písm.  a)  nebo b). Nejsou-li poskytovatelé nebo lékaři podle
   věty první známi, oznámí se úmrtí nebo nález těla zemřelého na jednotné
   evropské  číslo  tísňového  volání 112. Nález části těla zemřelého mimo
   zdravotnické  zařízení  poskytovatele  se oznamuje na jednotné evropské
   číslo tísňového volání 112.

   (2)  Oznamovací  povinnost  podle  odstavce  1 má každý, kdo se o úmrtí
   dozvěděl  nebo  nalezl  tělo zemřelého nebo jeho část a neví, zda úmrtí
   nebo nález těla nebo jeho části již bylo oznámeno.

   § 84

   (1)  Prohlídku  těla  zemřelého  je třeba provést vždy; jejím účelem je
   zjistit  smrt  osoby,  pravděpodobné  datum a čas úmrtí, pravděpodobnou
   příčinu smrti a dále určit, zda bude provedena pitva. V rámci provedení
   prohlídky těla zemřelého je provedeno označení těla zemřelého.

   (2) Prohlídky těl zemřelých jsou povinni zajišťovat

   a)  poskytovatelé  v  oboru  všeobecné  praktické  lékařství  a v oboru
   praktické lékařství pro děti a dorost u svých registrovaných pacientů v
   rámci provozní doby a v rozsahu provádění návštěvních služeb; provedení
   prohlídky nesmí vést k narušení poskytování zdravotních služeb,

   b)  nejde-li  o  postup  podle písmene a), lékař vykonávající lékařskou
   pohotovostní službu nebo poskytovatel nebo lékař, se kterým má kraj pro
   tyto účely uzavřenu smlouvu,

   c) poskytovatel, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí,

   d)  poskytovatel  zdravotnické  záchranné služby v případě, kdy k úmrtí
   došlo při poskytování přednemocniční neodkladné péče.
   Prohlídky provádějí lékaři se specializovanou způsobilostí.

   § 85

   Prohlídky  osob,  které  zemřely  ve  výcvikovém prostoru nebo zařízení
   ozbrojených  sil  nebo  při výkonu služby, provádějí lékaři ozbrojených
   sil.  Prohlídku  osob,  které  zemřely  ve  výkonu vazby, trestu odnětí
   svobody  nebo  zabezpečovací  detence,  provádí  lékař Vězeňské služby,
   je-li k dispozici, popřípadě jiný poskytovatel podle § 84 odst. 2.

   § 86

   (1) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého

   a) vyplní příslušné části Listu o prohlídce zemřelého a zajistí předání
   jeho   jednotlivých   částí  subjektům  stanoveným  prováděcím  právním
   předpisem,

   b) určí, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva
   podle tohoto zákona,

   c)   o  úmrtí  nebo  nálezu  těla  zemřelého  informuje  osobu  blízkou
   zemřelému,  je-li  mu tato osoba známa; součástí informace je sdělení o
   určení provedení pitvy a identifikační údaje poskytovatele, který pitvu
   provede,

   d)  vyznačí  v  případech, v nichž je tímto zákonem stanovena povinnost
   provést  pitvu,  nebo  v  případech,  kdy  určil  provedení pitvy, její
   provedení v Listu o prohlídce zemřelého,

   e)  v  případech,  kdy  určil  provedení  pitvy,  zajistí  převoz  těla
   zemřelého k pitvě,

   f)  v  případech,  kdy  neurčil  provedení  pitvy, předá zprávu o úmrtí
   registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo
   v  oboru  praktické  lékařství  pro děti a dorost, je-li mu znám, pokud
   lékař   provádějící   prohlídku  těla  zemřelého  není  současně  tímto
   registrujícím poskytovatelem,

   g) neprodleně informuje Policii České republiky, jde- -li o

   1. podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou,

   2. zemřelého neznámé totožnosti,

   3.  úmrtí,  ke  kterému došlo za nejasných okolností; lékař provádějící
   prohlídku těla zemřelého provede jen nezbytné úkony tak, aby nedošlo ke
   zničení  nebo  poškození  možných  důkazů  nasvědčujících  tomu, že byl
   spáchán trestný čin, nebo že jde o sebevraždu,

   h)  informuje  Policii  České  republiky,  jestliže mu není známa osoba
   blízká zemřelému nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět, a to za účelem
   vyhledání osoby blízké zemřelému a předání informace o úmrtí.

   (2)   Prostřednictvím  Listu  o  prohlídce  zemřelého  je  rodné  číslo
   zemřelého  pacienta  předáváno  matrice  ve lhůtě podle jiného právního
   předpisu^38),   Ústavu  zdravotnických  informací  a  statistiky  České
   republiky, Českému statistickému úřadu a provozovateli pohřební služby.

   (3)  Má-li  lékař  provádějící  prohlídku  těla zemřelého podezření, že
   příčinou  úmrtí  je  nebezpečná infekční nemoc nebo že jde o pacienta s
   touto  nemocí, byla-li příčinou úmrtí taková nemoc, nebo jde-li o úmrtí
   pacienta  s touto nemocí, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému
   orgánu   ochrany  veřejného  zdraví.  Orgán  ochrany  veřejného  zdraví
   neprodleně  stanoví  podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a
   pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební
   službě vydáno.

   (4)  Má-li  lékař  provádějící  prohlídku  těla  zemřelého podezření na
   kontaminaci  zemřelého  radioaktivní  látkou,  nebo  v  případě,  že má
   podezření,  že  byla  příčinou  úmrtí pacienta kontaminace radioaktivní
   látkou,  nebo  jde-li  o  úmrtí  pacienta  kontaminovaného radioaktivní
   látkou,  neprodleně  oznámí tuto skutečnost Státnímu úřadu pro jadernou
   bezpečnost  a orgánu ochrany veřejného zdraví. Státní úřad pro jadernou
   bezpečnost   neprodleně   stanoví   podmínky  pro  přepravu  zemřelého,
   provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí
   být tělo pohřební službě vydáno.

   § 87

   Postup při mimořádné události s hromadným úmrtím

   (1)  Mimořádná  událost  s  hromadným  úmrtím je událost, při níž zemře
   zpravidla více než 10 osob. Lékaři poskytovatele zdravotnické záchranné
   služby, kteří se dostaví k místu nálezu obětí, zasahují

   a) v místě nálezu těl, nebo

   b) ve vnější zóně^39), kde

   1. třídí oběti podle stupně postižení, nebo

   2. konstatují smrt.

   (2)  Policie  České republiky provede identifikaci zemřelých, zajištění
   místa  jejich  nálezu  nebo  místa  shromáždění  těl zemřelých. Velitel
   složky   Policie   České  republiky^40)  zajistí  přivolání  lékaře  se
   způsobilostí v oboru soudní lékařství a lékaře podle § 84 odst. 2 písm.
   b),  který  zajistí  prohlídky  těl zemřelých. V případě, že je důvodné
   podezření,   že   těla   zemřelých   jsou   kontaminována   chemickými,
   radioaktivními   nebo   nebezpečnými  biologickými  materiály,  zajistí
   přivolání policejního nebo armádního specialisty na danou problematiku.

   Pitvy

   § 88

   (1) Pitvy jsou

   a)  patologicko-anatomické,  které  se  provádějí  za  účelem  zjištění
   základní  nemoci  a  dalších  nemocí,  komplikací zjištěných nemocí a k
   ověření  klinické  diagnózy  a  léčebného  postupu  u osob zemřelých ve
   zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin,

   b)  zdravotní,  které  se  provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a
   objasnění   dalších  ze  zdravotního  hlediska  závažných  okolností  a
   mechanismu  úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo
   v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy,

   c)  soudní,  které  se provádějí při podezření, že úmrtí bylo způsobeno
   trestným činem, a to podle jiného právního předpisu^37),

   d) anatomické, které se provádějí k výukovým účelům nebo pro účely vědy
   a výzkumu v oblasti zdravotnictví.

   (2)   Patologicko-anatomické   pitvy   provádí  poskytovatelé  v  oboru
   patologická  anatomie.  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  provede  se
   patologicko-anatomická pitva povinně

   a)  u  žen,  které  zemřely  v  souvislosti  s  těhotenstvím,  porodem,
   potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí,

   b)  u  plodů  z  uměle  přerušených  těhotenství  provedených  z důvodů
   genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,

   c) u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku,

   d)   u   pacientů,   kteří  zemřeli  při  operaci,  při  nechirurgickém
   intervenčním  výkonu,  v souvislosti s komplikací navazující na operaci
   nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestézie,

   e)  jestliže  byl  z  těla  zemřelého  proveden  odběr orgánu pro účely
   transplantací,  tkání  nebo  buněk  pro použití u člověka nebo odebrána
   část  těla  pro  výzkum  nebo  k  výukovým  účelům;  v  případech,  kdy
   transplantační  zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle
   transplantačního zákona,

   f)  v  případě,  že  k  úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí
   příhodou  při  klinickém  hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s
   nežádoucí  příhodou  při klinických zkouškách zdravotnického prostředku
   nebo  v  souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které
   dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě
   podezření na tyto skutečnosti,

   g) v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu
   za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka.

   (3)  Zdravotní  pitvy  provádí  poskytovatelé v oboru soudní lékařství.
   Nestanoví-li tento zákon jinak, provede se zdravotní pitva povinně

   a)  při  náhlých  a  neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla
   zemřelého nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti,

   b) při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy,

   c) při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným
   postupem   při   poskytování   zdravotních   služeb,   které   vyslovil
   zdravotnický  pracovník  zúčastněný  na poskytování zdravotních služeb,
   lékař,  který  provedl  prohlídku  těla  zemřelého,  nebo  osoba blízká
   zemřelému,

   d)  při  podezření,  že  úmrtí  mohlo  být  způsobeno  v souvislosti se
   zneužíváním návykových látek,

   e)  u  osob,  které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo
   zabezpečovací detence.

   (4)   Jde-li   současně  o  povinnou  pitvu  patologicko-anatomickou  a
   zdravotní, provede se pitva zdravotní.

   (5) Soudní pitvy provádí poskytovatelé v oboru soudní lékařství. Převoz
   těla  zemřelého k soudní pitvě a zpět zabezpečuje a hradí orgán činný v
   trestním řízení, který ji nařídil. Rovněž hradí i veškeré další náklady
   s pitvou spojené.

   (6)  Anatomické  pitvy  mohou  provádět pouze univerzitní vysoké školy,
   které  mají  akreditovaný bakalářský nebo magisterský studijní program,
   jehož   absolvováním   se   získává   odborná   způsobilost   k  výkonu
   zdravotnického  povolání,  na  k  tomu  určených  pracovištích;  lze je
   provádět,  pokud byly splněny podmínky pro použití těla zemřelého podle
   tohoto  zákona.  Převoz  těla  zemřelého  k  anatomické  pitvě  a zpět,
   provedení  této  pitvy  a  uložení  těla  zabezpečuje  a  náklady hradí
   univerzitní vysoká škola.

   (7)  Pokud  v  rámci pitvy prováděné podle odstavce 2, 3 nebo 6 nastane
   podezření,  že  úmrtí  bylo způsobeno trestným činem, nebo že okolnosti
   úmrtí   jsou   nejasné,   pitva  se  přeruší.  Tuto  skutečnost  oznámí
   poskytovatel  neprodleně  Policii  České republiky; pokud orgán činný v
   trestním  řízení  nenařídí  do  2  hodin od tohoto oznámení pitvu podle
   jiného právního předpisu, může poskytovatel přerušenou pitvu dokončit.

   § 89

   (1)  Poskytovatel,  který  provedl  pitvu, zajistí vyplnění příslušných
   částí  Listu  o prohlídce zemřelého a předání těchto částí místu jejich
   určení.

   (2)  Poskytovatel, který provedl pitvu, je povinen písemně informovat o
   jejím výsledku

   a)   poskytovatele,  v  jehož  zdravotnickém  zařízení  došlo  k  úmrtí
   pacienta,

   b)  registrujícího  poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství
   nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu znám.

   (3)  Lékař  provádějící  prohlídku  těla  zemřelého  nebo  poskytovatel
   provádějící  pitvu může rozhodnout o neprovedení patologicko-anatomické
   pitvy podle § 88 odst. 2 písm. a) nebo c), nebo zdravotní pitvy podle §
   88  odst.  3  písm.  b) nebo d), jestliže jde o úmrtí, jehož příčina je
   zřejmá  a  zemřelý  pacient  za svého života, zákonný zástupce pacienta
   nebo   osoba   blízká  zemřelému  vyslovili  prokazatelně  nesouhlas  s
   provedením pitvy.

   (4)  Prokazatelný nesouhlas s provedením pitvy je součástí zdravotnické
   dokumentace  vedené  o  zemřelém;  v případě mrtvě narozeného dítěte je
   součástí zdravotnické dokumentace vedené o matce.

   (5) Poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout o

   a) provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy, i když nebyla
   určena lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého podle § 86 odst. 1
   písm. b),

   b)  neprovedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy, která není
   povinná  podle  §  88  odst.  2  nebo  3  a jejíž provedení určil lékař
   provádějící  prohlídku  těla  zemřelého,  jestliže  jde  o úmrtí, jehož
   příčina je zřejmá.

   (6)  O rozhodnutí o neprovedení zdravotní pitvy je poskytovatel v oboru
   soudní lékařství povinen informovat Policii České republiky.

   § 90

   Tělo  zemřelého  musí  být ve zdravotnickém zařízení v době, kdy na něm
   nejsou prováděny žádné úkony, uloženo v chladicím zařízení zajišťujícím
   trvalé  udržení  teploty  v  rozmezí 0 °C až +2 °C. V případě, kdy doba
   uložení  těla  ve  zdravotnickém  zařízení od zjištění úmrtí přesáhne 1
   týden nebo kdy to vyžaduje stav těla zemřelého, musí být tělo zemřelého
   uloženo  v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší
   než -10 °C.

   § 91

   Části  těla  odebrané  v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb,
   plod   po   potratu,  plodové  vejce,  plodové  lůžko  (placenta)  nebo
   těhotenská  sliznice, odebrané části těla zemřelého nebo tkáně a buňky,
   které byly určeny pro výrobu léčiv, k vědeckým, výzkumným nebo výukovým
   účelům,  nebo  orgány,  tkáně  a  buňky určené pro použití podle zákonů
   upravujících nakládání s lidskými orgány, tkáněmi nebo buňkami a nebyly
   pro  tyto  účely  použity,  se  zpopelňují  ve  spalovně poskytovatele,
   nemá-li poskytovatel vlastní spalovnu, ve spalovně jiného poskytovatele
   nebo   v   krematoriu,  a  to  na  základě  smlouvy  uzavřené  s  jiným
   poskytovatelem  nebo  provozovatelem  krematoria. Obdobně se postupuje,
   jde-li  o odebrané části těla zemřelého, které byly použity k vědeckým,
   výzkumným  nebo  výukovým  účelům s tím, že jejich zpopelní zajišťuje a
   hradí ten, kdo je použil.

   § 92

   Prováděcí   právní   předpis  stanoví  náležitosti  Listu  o  prohlídce
   zemřelého,  způsob  jeho  vyplňování,  místa  určení  jeho jednotlivých
   částí, postup při jejich předávání místu určení a náležitosti hlášení o
   ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky.

   ČÁST OSMÁ

   STÍŽNOSTI

   § 93

   (1) Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo
   proti   činnostem  souvisejícím  se  zdravotními  službami  může  podat
   stížnost

   a) pacient,

   b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta,

   c)  osoba  blízká  v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na
   svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo

   d) osoba zmocněná pacientem.

   Stížnost  se  podává  poskytovateli,  proti  kterému  směřuje; tím není
   dotčena  možnost  podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání
   stížnosti  nesmí  být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se
   stížnost týká, na újmu.

   (2)   Pokud  osoba,  která  podala  poskytovateli  stížnost  (dále  jen
   „stěžovatel“),  s  jejím  vyřízením  nesouhlasí,  může  podat  stížnost
   příslušnému   správnímu   orgánu,  který  tomuto  poskytovateli  udělil
   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb.  Zároveň  uvede  důvody
   nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.

   (3) Poskytovatel je povinen

   a)  navrhnout  stěžovateli  ústní  projednání  stížnosti, pokud je to s
   ohledem na charakter stížnosti vhodné,

   b)  vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může
   odůvodněně  prodloužit  o  dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž
   vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení
   prokazatelně  postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty
   a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,

   c) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,

   d)  umožnit  stěžovateli  nahlížet  do konkrétního stížnostního spisu a
   pořizovat z něj kopie,

   e)  jde-li  o šetření stížnosti příslušným správním orgánem, poskytnout
   mu  na  jeho  vyžádání  včasnou  a  nutnou  součinnost;  to platí i pro
   poskytovatele, který poskytl související zdravotní služby.

   (4) Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče je dále povinen

   a) vypracovat postup pro vyřizování stížností,

   b)  postup  podle  písmene  a)  a  informaci  o možnosti podat stížnost
   subjektům  uvedeným v odstavci 2 uveřejnit ve zdravotnickém zařízení na
   veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách.

   (5)  K šetření stížností osob proti postupu při poskytování zdravotních
   služeb, jejichž poskytovatelem je Vězeňská služba, je příslušný ředitel
   organizační  jednotky Vězeňské služby, pokud generální ředitel Vězeňské
   služby nepověří šetřením stížnosti jinou osobu.

   § 94

   (1) Příslušný správní orgán je povinen

   a) vyřídit stížnost

   1. do 30 dnů ode dne jejího obdržení,

   2.  do  90  dnů  ode  dne  jejího  obdržení, jestliže jde o stížnost, k
   jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka,

   3.  do  120  dnů  ode  dne  jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k
   jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi;
   lhůta pro vyřízení stížnosti podle bodu 2 nebo 3 počíná běžet dnem, kdy
   příslušný  správní  orgán ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou
   odbornou  komisi;  lhůtu  podle  bodu  1  může  příslušný správní orgán
   odůvodněně  prodloužit  o  dalších 30 dnů a lhůtu podle bodu 2 nebo 3 o
   dalších  60  dnů;  příslušný správní orgán ustaví nezávislého odborníka
   nebo  nezávislou  odbornou  komisi  bez  zbytečného  odkladu;  jde-li o
   stížnost,  k  jejímuž  vyřízení  je  nepříslušný,  je  povinen  ji do 5
   pracovních  dnů  ode  dne  jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně
   příslušnému  subjektu;  o  prodloužení  lhůty a postoupení stížnosti je
   povinen informovat stěžovatele,

   b)  vypracovat  postup  pro  vyřizování  stížností  a  určit pracoviště
   krajského úřadu k přijímání stížností,

   c)  uveřejnit  postup  podle  písmene  b) a adresu určeného pracoviště,
   úřední hodiny a kontakt na toto pracoviště na úřední desce,

   d) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,

   e)  umožnit  stěžovateli  nahlížet  do konkrétního stížnostního spisu a
   pořizovat z něj kopie.

   (2)  Příslušný  správní  orgán může šetření stížnosti ukončit, jde-li o
   stížnost,  k  jejímuž  vyřízení  je  nezbytné nahlížení do zdravotnické
   dokumentace  vedené  o  pacientovi,  jehož  se stížnost týká, popřípadě
   pořízení  kopie nebo výpisu z této dokumentace, jestliže s nahlížením a
   popřípadě  též  s  pořízením kopie nebo výpisu nevyslovil souhlas tento
   pacient,  zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta. Pokud pacient není
   schopen s ohledem na svůj zdravotní stav projevit svou vůli, může tento
   souhlas  udělit  stěžovatel  uvedený  v § 93 odst. 1 písm. c) nebo d) v
   rozsahu svého zmocnění. Příslušný správní orgán je povinen informovat o
   ukončení  šetření  stížnosti podle věty první a důvodu, který ho k tomu
   vedl,  pacienta,  jehož  se  stížnost týká, stěžovatele, pokud jím není
   pacient, a poskytovatele, k němuž se stížnost vztahuje.

   (3)  Stížnost,  kterou podala osoba, která není uvedena v § 93 odst. 1,
   příslušný  správní  orgán  posoudí jako podnět k provedení kontroly. Ve
   lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení písemně vyrozumí osobu uvedenou ve
   větě první o tom, jak se stížností bylo naloženo.

   (4)  Příslušný  správní  orgán  může  na  základě stížnosti nebo z moci
   úřední nebo jiného podnětu, a to zejména pro posouzení případů, u nichž
   vznikly pochybnosti, zda byl při poskytování zdravotních služeb dodržen
   správný   postup,  popřípadě  k  vyloučení  příčinné  souvislosti  mezi
   nesprávným  postupem  a  újmou  na  zdraví  pacientovi  při poskytování
   zdravotních služeb, ustavit

   a)  nezávislého  odborníka;  odborníka ustaví vždy, směřuje-li stížnost
   nebo podnět proti správnému postupu při poskytování zdravotních služeb,
   popřípadě  je  namítáno  ublížení  na zdraví pacientovi při poskytování
   zdravotních služeb a stížnost nebo podnět není zjevně nedůvodný,

   b) nezávislou odbornou komisi; komisi ustaví vždy, jestliže

   1.  nezávislý  odborník  na  základě posouzení zdravotnické dokumentace
   její ustavení navrhne, nebo

   2. podle jeho uvážení jde o případ, kdy posouzení nezávislým odborníkem
   je  odborně  nedostačující  nebo je třeba posoudit případné ublížení na
   zdraví  při poskytování zdravotních služeb s důsledkem smrti pacienta a
   stížnost nebo jiný podnět není zjevně nedůvodný.

   § 95

   (1)  Členy nezávislé odborné komise, které jmenuje a odvolává příslušný
   správní orgán, jsou vždy

   a)   zástupce   příslušného   správního  orgánu;  zástupce  příslušného
   správního  orgánu, který je vždy zdravotnickým pracovníkem, je současně
   předsedou komise a řídí její činnost,

   b)  nejméně  2  zdravotničtí  pracovníci se způsobilostí k samostatnému
   výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zdravotní péče,

   c)  lékař  se specializovanou způsobilostí v oboru patologická anatomie
   nebo soudní lékařství, jde-li o úmrtí pacienta,

   d) zástupce příslušné komory nebo příslušné profesní organizace.

   (2) K jednání komise

   a)  je  vždy  přizvána  osoba,  která  získala vysokoškolské vzdělání v
   magisterském studijním programu v oblasti práva,

   b)  může  být  přizván  poskytovatel, proti kterému stížnost směřuje, a
   stěžovatel   za  účelem  podání  vysvětlení  skutečností  uvedených  ve
   stížnosti,  a  to na dobu nezbytně nutnou; stěžovatel je na základě své
   žádosti přizván k jednání vždy.

   (3)  Členy  nezávislé  odborné  komise  nemohou  být  osoby, u nichž se
   zřetelem  na  jejich  vztah  k  poskytovateli,  ke  stěžovateli  nebo k
   pacientovi,  kterého  se  stížnost  týká,  nebo k předmětu projednávané
   stížnosti jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.

   (4)   Nezávislá  odborná  komise  projedná  případ  za  účasti  nejméně
   nadpoloviční  většiny  všech  členů, přičemž jeden z nich musí být vždy
   zdravotnický pracovník podle odstavce 1 písm. b).

   (5)  Nezávislá  odborná  komise  případ posoudí na základě zdravotnické
   dokumentace  vedené  o  pacientovi a dalších skutečností zjištěných pro
   účely  posouzení případu a vypracuje zápis, který je bezodkladně předán
   příslušnému  správnímu  orgánu  prostřednictvím  předsedy komise. Zápis
   obsahuje

   a) souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace,

   b) závěr projednání případu

   1.  s  jednoznačným  konstatováním,  zda byl nebo nebyl při poskytování
   zdravotních   služeb   dodržen   náležitý  odborný  postup;  v  případě
   nedodržení náležitého odborného postupu se uvede jeho popis,

   2.   v   případě,   že   nebyl   dodržen  náležitý  odborný  postup,  s
   konstatováním,  zda  je nebo není dána příčinná souvislost mezi takovým
   postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti; to
   neplatí,   pokud   na   základě  zjištěných  skutečností  nelze  takové
   konstatování učinit,

   c) návrh opatření směřujících k nápravě.

   § 96

   (1)  Jestliže  příslušný  správní  orgán  při  šetření stížnosti zjistí
   porušení  práv  nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo
   činnostech  s  tím  souvisejících stanovených tímto zákonem nebo jinými
   právními  předpisy  anebo  jiná  pochybení  dotýkající  se práv a zájmů
   pacientů,

   a)  uloží  poskytovateli  nápravná opatření s uvedením lhůty pro jejich
   splnění, popřípadě

   b) podá podnět

   1. orgánu příslušnému podle jiných právních předpisů^41),

   2.  příslušné  komoře,  jestliže  zjistí takové pochybení zdravotnickým
   pracovníkem, který je členem komory, které přísluší šetřit komoře podle
   zákona upravujícího činnost komor;

   obdobně postupuje poskytovatel.

   (2)  O  uložených  nápravných  opatřeních  nebo  o podání podnětu zašle
   příslušný  správní  orgán  informaci  zdravotní pojišťovně, u které byl
   pacient   v   době   porušení  práv  nebo  povinností  při  poskytování
   zdravotních služeb pojištěn.

   § 97

   Jednání nezávislé odborné komise je neveřejné. Příslušný správní orgán,
   pokud  ustavil  nezávislého  odborníka nebo nezávislou odbornou komisi,
   sdělí pacientovi, jehož se stížnost týká, a stěžovateli, pokud jím není
   pacient,  jméno, popřípadě jména, a příjmení nezávislého odborníka nebo
   členů nezávislé odborné komise a osob přizvaných podle § 95 odst. 2.

   ČÁST DEVÁTÁ

   HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

   § 98

   (1)  Hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (dále
   jen  „hodnocení  kvality a bezpečí“) je dobrovolný proces, jehož účelem
   je  posoudit podle hodnotících standardů organizační úroveň poskytování
   zdravotních služeb, a to z hlediska jejich kvality a bezpečí.

   (2)  Hodnotící  standardy  jsou souborem požadavků na vybrané procesy a
   ukazatele  posuzované  ve  zdravotnickém  zařízení z hlediska zajištění
   kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

   (3)  Hodnocení  kvality  a bezpečí může provádět fyzická nebo právnická
   osoba,  které  bylo  uděleno  oprávnění k provádění této činnosti podle
   tohoto zákona.

   (4)  O  udělení  oprávnění  k  provádění  hodnocení  kvality  a bezpečí
   rozhoduje  ministerstvo. Toto oprávnění nelze převést ani nepřechází na
   jinou fyzickou nebo právnickou osobu.

   (5)  Fyzické  osobě  se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a
   bezpečí na její písemnou žádost, jestliže

   a)  není  poskytovatelem  nebo  společníkem  právnické  osoby, která je
   poskytovatelem,

   b) nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou^42),

   c)  má vypracovány hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé
   formy  zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2
   písm.  f)  až  i),  pro  jejichž  hodnocení má být oprávnění uděleno, a
   pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí,

   d)  splňuje  požadavky  na  personální  zabezpečení provádění hodnocení
   kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní péče, popřípadě druhy
   zdravotní  péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení
   má být oprávnění uděleno.

   (6)  Právnické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a
   bezpečí na její písemnou žádost, jestliže

   a)  není  poskytovatelem  nebo  společníkem  právnické  osoby, která je
   poskytovatelem, nebo zdravotní pojišťovnou,

   b)  její  statutární  orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního
   orgánu  není  současně statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem
   kontrolního  orgánu  poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a není ani
   poskytovatelem,

   c)  nejedná  ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou^42) a
   ani   jinak   nejednají   ve  shodě  s  poskytovatelem  nebo  zdravotní
   pojišťovnou  její  statutární  orgán  nebo  jeho  člen nebo člen jejího
   kontrolního orgánu,

   d)  má  vypracovány  hodnotící standardy pro jednotlivé formy zdravotní
   péče,  popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i),
   pro  jejichž  hodnocení  má  být  oprávnění uděleno, a pravidla procesu
   hodnocení kvality a bezpečí,

   e)  splňuje  požadavky  na  personální  zabezpečení provádění hodnocení
   kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní péče, popřípadě druhy
   zdravotní  péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení
   má být oprávnění uděleno.

   (7) Prováděcí právní předpis stanoví

   a) minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy
   zdravotní  péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm.
   f) až i),

   b) ukazatele kvality a bezpečí zdravotních služeb, způsob jejich tvorby
   a sledování,

   c) rozsah procesů posuzovaných ve zdravotnickém zařízení a požadavků na
   tyto procesy,

   d) požadavky na způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí,

   e)  požadavky  na  personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a
   bezpečí  týkající se odborné způsobilosti osob, jejichž prostřednictvím
   bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, a počet těchto osob.

   § 99

   (1)  Žádost o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí
   kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,

   a) je-li žadatelem fyzická osoba

   1.  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení, státní občanství, adresu místa
   trvalého  pobytu  na  území  České  republiky  nebo v případě osoby bez
   trvalého  pobytu  na  území  České republiky adresu bydliště mimo území
   České  republiky  a  popřípadě  adresu  místa hlášeného pobytu na území
   České republiky a datum narození žadatele,

   2. identifikační číslo^17), bylo-li přiděleno,

   3.  formy, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až
   i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno,

   4.  datum, od něhož žadatel hodlá zahájit provádění hodnocení kvality a
   bezpečí,

   b) je-li žadatelem právnická osoba

   1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla žadatele,

   2.  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení, státní občanství, adresu místa
   trvalého  pobytu  na  území  České  republiky  nebo v případě osoby bez
   trvalého  pobytu  na  území  České republiky adresu bydliště mimo území
   České  republiky  a  popřípadě  adresu  místa hlášeného pobytu na území
   České  republiky  a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem
   žadatele  nebo  jeho  členy  nebo  které jednají jménem právnické osoby
   zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem,

   3. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 až 4.

   (2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality
   a bezpečí předloží,

   a) jde-li o fyzickou osobu

   1. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 5 písm. a) a b),

   2.  seznam  osob,  jejichž  prostřednictvím  bude  hodnocení  kvality a
   bezpečí  prováděno,  s  uvedením  jména,  popřípadě  jmen a příjmení; u
   zdravotnických   pracovníků   se   dále   uvede   jejich  odborná  nebo
   specializovaná   způsobilost  k  výkonu  zdravotnického  povolání  a  u
   ostatních  osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru,
   ve  kterém  bylo  získáno;  v  seznamu se dále uvede, které osoby budou
   odpovídat  žadateli  za hodnocení kvality a bezpečí jednotlivých forem,
   popřípadě druhů zdravotní péče,

   3.  hodnotící  standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení
   kvality  a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy
   zdravotní  péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení
   má být oprávnění uděleno,

   b) jde-li o právnickou osobu

   1.  doklad  o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud
   se  nezapisuje  do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis
   ještě  nebyl  proveden;  je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo
   území  České  republiky,  předloží  výpis  z  obchodního nebo obdobného
   rejstříku vedeného ve státě sídla, který nesmí být starší 3 měsíců,

   2. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 6 písm. a) a c),

   3.  prohlášení  statutárního orgánu nebo jeho členů a členů kontrolního
   orgánu, že splňují podmínky podle § 98 odst. 6 písm. b) a c),

   4. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3.

   § 100

   (1)  Rozhodnutí  o  udělení  oprávnění  k provádění hodnocení kvality a
   bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

   a)  v  případě  fyzické  osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, státní
   občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v
   případě  osoby  bez  trvalého  pobytu  na  území České republiky adresu
   bydliště  mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného
   pobytu  na území České republiky, datum narození a identifikační číslo,
   bylo-li přiděleno,

   b)  v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla a
   identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

   c) formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst.
   2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení se oprávnění uděluje,

   d) datum, od kterého lze hodnocení kvality a bezpečí provádět.

   (2)  Ministerstvo  zašle  stejnopis  písemného  vyhotovení rozhodnutí o
   udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode
   dne  nabytí  právní  moci  rozhodnutí  místně  příslušnému správci daně
   vykonávajícímu  správu  daně z příjmů a místně příslušné okresní správě
   sociálního zabezpečení.

   (3) Ministerstvo zveřejní seznam osob oprávněných k provádění hodnocení
   kvality  a  bezpečí,  s uvedením údajů uvedených v odstavci 1, na svých
   internetových stránkách.

   § 101

   (1)  Osoba  oprávněná  provádět  hodnocení kvality a bezpečí je povinna
   zveřejnit  hodnotící  standardy  a pravidla procesu hodnocení kvality a
   bezpečí na svých internetových stránkách.

   (2)  Osoba  oprávněná  provádět  hodnocení kvality a bezpečí je povinna
   písemně oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů obsažených
   v  rozhodnutí  o  udělení  oprávnění  k  provádění  hodnocení kvality a
   bezpečí,  v  žádosti  o udělení oprávnění a v dokladech předkládaných s
   touto  žádostí a doložit tyto změny příslušnými doklady. V případě změn
   údajů uvedených v seznamu osob uvedeného v § 99 odst. 2 písm. a) bodě 2
   se oznamují pouze změny týkající se osob, které odpovídají za hodnocení
   kvality  a  bezpečí  jednotlivých forem zdravotní péče, popřípadě druhů
   zdravotní péče.

   (3)  Týká-li  se  změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení
   oprávnění  k  provádění  hodnocení  kvality  a bezpečí a jsou-li nadále
   splněny   podmínky   stanovené   pro   provádění   hodnocení,   provede
   ministerstvo  o  této  změně  záznam  do  spisu;  v ostatních případech
   rozhodne  ministerstvo  podle  okolností  o změně oprávnění nebo o jeho
   odejmutí.

   § 102

   (1) Oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí zaniká

   a) smrtí držitele oprávnění,

   b) zánikem držitele oprávnění, nebo

   c) rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění.

   (2)  Ministerstvo  odejme  oprávnění  k  provádění  hodnocení kvality a
   bezpečí, jestliže držitel oprávnění

   a)  přestal  splňovat některou z podmínek uvedených v § 98 odst. 5 nebo
   6, nebo

   b) o odejmutí oprávnění požádal.

   (3)  Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality
   a  bezpečí, jestliže držitel oprávnění závažným způsobem nebo opakovaně
   porušil některou z povinností uvedených v § 101 odst. 1 nebo 2 nebo v §
   104 odst. 2. Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení
   kvality  a  bezpečí  rovněž  v  případě,  že  držitel oprávnění provedl
   hodnocení kvality a bezpečí prostřednictvím osoby vyloučené z hodnocení
   podle § 104 odst. 3.

   § 103

   Ministerstvo  zašle  stejnopis  písemného vyhotovení rozhodnutí o změně
   nebo  odejmutí  oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30
   dnů  ode  dne  nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 100
   odst. 2.

   § 104

   (1)  Hodnocení kvality a bezpečí se provádí na základě smlouvy uzavřené
   mezi   osobou   oprávněnou  provádět  hodnocení  kvality  a  bezpečí  a
   poskytovatelem;  součástí  smlouvy  je  i  sjednaná úplata za provedené
   hodnocení.  Hodnocení kvality a bezpečí musí být provedeno do 12 měsíců
   ode dne uzavření smlouvy.

   (2)  Osoba  oprávněná  provádět  hodnocení  kvality  a  bezpečí  je při
   hodnocení povinna

   a) postupovat nestranně,

   b)  dodržovat  hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu
   hodnocení kvality a bezpečí.

   (3)  Z  provádění hodnocení kvality a bezpečí je vyloučena osoba, která
   je  v  pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má
   být  hodnocení provedeno, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci
   odborného zástupce nebo, je-li tímto poskytovatelem právnická osoba, je
   společníkem této právnické osoby, jejím statutárním orgánem nebo členem
   statutárního orgánu nebo členem jejího kontrolního orgánu.

   § 105

   (1)  Osoba  oprávněná  provádět  hodnocení  kvality  a  bezpečí  vydá v
   případě,   že   vyhovuje  úroveň  poskytovaných  zdravotních  služeb  u
   hodnoceného  poskytovatele  hodnotícím standardům, certifikát kvality a
   bezpečí (dále jen „certifikát“) s platností 3 roky.

   (2) Certifikát obsahuje

   a) údaje o osobě, která vydala certifikát, jimiž jsou

   1.  v  případě  fyzické  osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa
   místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez
   trvalého  pobytu  na  území  České republiky adresa bydliště mimo území
   České  republiky  a  popřípadě  adresa  místa hlášeného pobytu na území
   České republiky a identifikační číslo,

   2.  v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a
   identifikační číslo,

   b) údaje o poskytovateli, jimiž jsou

   1.  v  případě  fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa
   místa  jejího  trvalého  pobytu na území České republiky nebo v případě
   fyzické  osoby  bez  trvalého  pobytu  na  území České republiky adresa
   bydliště  mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného
   pobytu na území České republiky a identifikační číslo,

   2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, v
   případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresa
   místa  usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na
   území České republiky a identifikační číslo,

   c) formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst.
   2 písm. f) až i), pro které byl certifikát vydán, a adresu místa jejich
   poskytování,

   d) datum vydání certifikátu.

   (3) Pokud nejsou splněny podmínky pro vydání certifikátu, oznámí osoba,
   která  provedla  hodnocení  kvality  a bezpečí, tuto skutečnost písemně
   poskytovateli; v oznámení uvede, které podmínky poskytovatel nesplnil.

   § 106

   Osoby  oprávněné  provádět  hodnocení  kvality a bezpečí vedou evidenci
   poskytovatelů, kterým vydaly certifikát.

   ČÁST DESÁTÁ

   KONTROLNÍ ČINNOST

   § 107

   (1)  Kontrolu  poskytovatelů  v  souvislosti s poskytováním zdravotních
   služeb   nebo  kontrolu  poskytovatelů  nebo  jiných  právnických  nebo
   podnikajících  fyzických  osob  v  souvislosti s prováděním činností, k
   nimž  je  třeba  udělení  souhlasu,  oprávnění  k  činnosti nebo jiného
   obdobného  povolení podle tohoto zákona nebo jiných zákonů upravujících
   zdravotní  služby, kontrolu poskytovatelů sociálních služeb uvedených v
   Národním  registru  poskytovatelů a osob poskytujících zdravotní služby
   podle § 20 (dále jen „kontrolované osoby“) provádí

   a) ministerstvo,

   b) příslušný správní orgán,

   c)  krajský úřad, který zaznamenal poskytovatele sociálních služeb nebo
   osobu  poskytující  zdravotní  služby  podle § 20 do Národního registru
   poskytovatelů,

   d) Státní ústav pro kontrolu léčiv,

   e)   Státní  úřad  pro  jadernou  bezpečnost,  jde-li  o  poskytovatele
   poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření; tím
   není  dotčena  kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
   podle jiných právních předpisů,

   f)  generální  ředitelství  Vězeňské  služby, jde-li o zdravotní služby
   poskytované v jejím zdravotnickém zařízení,

   g) komory, v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem^43),
   (dále jen „kontrolní orgány“).

   (2)  Kontrolu  dodržování  podmínek  poskytování  zdravotních služeb ve
   zdravotnických  zařízeních ozbrojených sil České republiky umístěných v
   zahraničí provádí Ministerstvo obrany.

   § 108

   (1)  Při  výkonu  kontrolní činnosti kontrolní orgány podle § 107 písm.
   a),  b)  nebo  c)  kontrolují  plnění povinností a podmínek stanovených
   tímto  zákonem  nebo  jinými  právními  předpisy upravujícími zdravotní
   služby nebo činnosti související se zdravotními službami.

   (2)  V  rámci  prováděné  kontroly personálního zabezpečení poskytování
   zdravotních  služeb  jsou zaměstnanci krajů zařazení do krajských úřadů
   oprávněni   v  odůvodněných  případech  nahlížet  do  pracovních  smluv
   zaměstnanců poskytovatele.

   (3)  Státní  ústav  pro  kontrolu  léčiv  kontroluje  technické a věcné
   vybavení zdravotnického zařízení v případě poskytování lékárenské péče,
   zacházení   s   léčivými  přípravky  a  zdravotnickými  prostředky  při
   poskytování zdravotní péče a provádí kontrolu jakosti a bezpečnosti při
   poskytování  zdravotních  služeb  v  zařízeních  transfuzní  služby a v
   tkáňových zařízeních podle jiných právních předpisů.

   § 109

   Kontrolní orgány jsou oprávněny

   a) ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření,

   b) stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit,

   c) kontrolovat splnění nápravných opatření,

   d)  požadovat  na  kontrolovaných  osobách  písemné  zprávy  o  splnění
   nápravných opatření.

   ČÁST JEDENÁCTÁ

   KRAJE

   § 110

   (1) Kraj odpovídá za organizaci a zajištění

   a)  lékařské  pohotovostní  služby,  lékárenské  pohotovostní  služby a
   pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a

   b)  prohlídek  těl  zemřelých mimo zdravotnické zařízení na svém území;
   seznam  lékařů,  s  nimiž kraj uzavřel smlouvu podle § 84 odst. 2 písm.
   b),  a poskytovatelů zajišťujících v rámci lékařské pohotovostní služby
   prohlídky  těl  zemřelých,  včetně časového rozpisu a vymezení územního
   obvodu  poskytování  této  zdravotní  služby,  kraj  zveřejní  na svých
   internetových   stránkách   a   předá  jej  subjektu,  který  provozuje
   pracoviště  pro  příjem  volání  na  jednotné  evropské číslo tísňového
   volání 112.

   (2)   Lékařskou   pohotovostní   službou   se  rozumí  ambulantní  péče
   poskytovaná  pacientům  v  případech náhlé změny zdravotního stavu nebo
   zhoršení  průběhu  onemocnění.  O  pohotovostní  služby nejde v případě
   poskytnutí   ambulantní   péče   v   rámci  pravidelné  ordinační  doby
   poskytovatele.  Podle  věty  první  a  druhé  se  postupuje i v případě
   poskytování  pohotovostní  služby  v oboru zubní lékařství a lékárenské
   pohotovostní služby.

   ČÁST DVANÁCTÁ

   FAKULTNÍ NEMOCNICE A CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ PÉČE

   § 111

   Fakultní nemocnice

   (1)    Fakultní    nemocnice   je   státní   příspěvkovou   organizací.
   Zřizovatelskou funkci vůči fakultní nemocnici vykonává ministerstvo.

   (2)   Fakultní  nemocnice  poskytuje  zdravotní  služby  a  uskutečňuje
   související výzkumnou nebo vývojovou činnost. Na odborných pracovištích
   fakultní nemocnice se také uskutečňuje klinická a praktická výuka podle
   odstavce 4.

   (3)  Společná  pracoviště  fakultní nemocnice a lékařské fakulty vysoké
   školy  jsou  kliniky a ústavy; společná pracoviště zřizuje, mění a ruší
   ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. V čele
   kliniky  a  v  čele  ústavu je přednosta, kterého jmenuje nebo odvolává
   ředitel  fakultní  nemocnice  po  dohodě  s  děkanem  lékařské fakulty.
   Nedojde-li  ke  jmenování  nebo  odvolání  přednosty  podle věty druhé,
   jmenuje  nebo  odvolá  přednostu  ministr  zdravotnictví  po  dohodě  s
   rektorem příslušné vysoké školy.

   (4) Na společných pracovištích fakultní nemocnice a lékařské fakulty se
   na  základě  požadavku  vysoké  školy  uskutečňuje klinická a praktická
   výuka v akreditovaných studijních programech všeobecné lékařství, zubní
   lékařství  a  farmacie  a  v  akreditovaných  studijních  programech  a
   vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů a související
   výzkumná a vývojová činnost podle jiných právních předpisů^44).

   (5)  Za  účelem  zajištění  klinické  a  praktické  výuky  a výzkumné a
   vývojové  činnosti uzavírá fakultní nemocnice s vysokou školou smlouvu,
   která   upravuje  zejména  rozsah,  strukturu  a  personální  zajištění
   klinické  a  praktické  výuky  ve  fakultní nemocnici, podmínky využití
   majetku  fakultní  nemocnice při výuce, podmínky využití majetku vysoké
   školy  při  poskytování  zdravotních  služeb,  vzájemnou  spolupráci na
   výzkumné  a  vývojové  činnosti  a  úhradu nákladů s tím spojených. Tím
   nejsou dotčeny dohody uzavřené podle dosavadních právních předpisů.

   (6)  V případě vzdělávání uskutečňovaného jinými školami nebo školskými
   zařízeními  platí pro zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a
   vývojové činnosti na odborných pracovištích fakultní nemocnice odstavce
   4 a 5 obdobně.

   § 112

   Centrum vysoce specializované péče

   (1)  Ministerstvo  může poskytovateli, který poskytuje zdravotní péči v
   daných  oborech,  udělit  na  jeho  žádost  podanou  na  základě  výzvy
   ministerstva  statut  centra vysoce specializované zdravotní péče (dále
   jen „centrum“), pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické
   a  věcné  vybavení  zdravotnického  zařízení  a požadavky na personální
   zabezpečení  vysoce  specializované  zdravotní  péče  a  je schopen pro
   vymezené  území  tuto zdravotní péči zajistit. Statut centra lze udělit
   též  v  rámci  jednoho nebo více oborů nebo jejich částí, popřípadě pro
   vysoce náročnou diagnostiku, léčbu nebo sledování určité nemoci.

   (2)  Ministerstvo  zveřejní  na  svých  internetových  stránkách  a  ve
   Věstníku  Ministerstva zdravotnictví požadavky kladené na poskytovatele
   ucházející  se  o  statut  centra (dále jen „uchazeč o statut centra“).
   Výzva ministerstva k podání žádosti o udělení statutu centra obsahuje

   a) místo, kam se žádosti předkládají,

   b) lhůtu pro předložení žádostí,

   c) vymezení oboru zdravotní péče nebo jeho části, popřípadě nemoci, pro
   jejíž diagnostiku, léčbu nebo sledování se statut centra uděluje,

   d)  požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro
   poskytování  vysoce  specializované  zdravotní  péče a lhůtu pro jejich
   splnění,

   e)  požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní
   péče, včetně kvalifikačních požadavků, a lhůtu pro jejich splnění,

   f)  území,  pro  které  má  být  vysoce  specializovaná  zdravotní péče
   poskytována,

   g) dobu, na kterou se statut centra uděluje, a

   h)  další nezbytné požadavky potřebné k posouzení zajištění poskytování
   vysoce  specializované zdravotní péče, například údaje o počtu léčených
   pacientů  a  o  provedených  zdravotních  výkonech ve vymezeném časovém
   období ve zdravotnickém zařízení uchazeče o statut centra.

   (3) Žádost o udělení statutu centra obsahuje

   a) identifikační údaje uchazeče o statut centra,

   b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

   c)  údaje  o  rozsahu  a  objemu  vysoce specializované zdravotní péče,
   kterou je uchazeč o statut centra schopen zajistit,

   d)  údaje  o  technickém  a  věcném  vybavení  zdravotnického  zařízení
   uchazeče o statut centra, v němž má být vysoce specializovaná zdravotní
   péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení,

   e)  prohlášení uchazeče o statut centra, že je schopen splnit požadavky
   na  technické  a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování
   vysoce   specializované   zdravotní  péče  a  požadavky  na  personální
   zabezpečení  této  zdravotní  péče  v  rozsahu  a ve lhůtě uvedených ve
   výzvě,

   f) další údaje a doklady uvedené ve výzvě podle odstavce 2.

   (4)  Ministerstvo  po  posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut
   centra  vyřadí uchazeče, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě,
   a  u  ostatních  uchazečů určí jejich pořadí. Ministerstvo při určování
   pořadí  uchazečů  o  statut  centra  zejména přihlédne ke kvalifikačním
   předpokladům  jejich  zdravotnických  pracovníků pro poskytování vysoce
   specializované   zdravotní   péče,  době  a  rozsahu  poskytování  této
   zdravotní  péče  a  její dostupnosti, a je-li to předmětem výzvy, též k
   údajům  o  počtu léčených pacientů, provedených zdravotních výkonech ve
   vymezeném časovém období a k dalším požadavkům stanoveným ve výzvě. Při
   rozhodování  o udělení statutu centra ministerstvo přihlédne k určenému
   pořadí  uchazečů o statut centra; na udělení statutu centra není právní
   nárok.

   (5)   Ministerstvo   zveřejní  seznam  center  na  svých  internetových
   stránkách  a  ve  Věstníku  Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede
   identifikační  údaje  poskytovatele,  jemuž byl udělen statut centra, a
   údaje podle odstavce 2 písm. c), f) a g).

   (6)  Poskytovatel  je  povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech
   údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději
   do 15 dnů ode dne jejich vzniku.

   § 113

   (1) Statut centra zaniká

   a)  dnem  zániku  oprávnění  poskytovat zdravotní služby, pro které byl
   statut centra udělen, nebo

   b) odejmutím statutu centra.

   (2)  Ministerstvo  odejme  statut  centra,  jestliže  o to poskytovatel
   požádá.

   (3) Ministerstvo může odejmout statut centra, jestliže

   a)  poskytovatel  přestal  splňovat  některou  z  podmínek  pro udělení
   statutu centra, nebo

   b)  další  činnost  centra  není  pro  zajištění  vysoce specializované
   zdravotní  péče  potřebná  v  důsledku snížení potřeby poskytování této
   zdravotní péče.

   ČÁST TŘINÁCTÁ

   SPRÁVNÍ DELIKTY

   § 114

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a)  v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k
   poskytování zdravotních služeb,

   b) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle
   § 20 odst. 2,

   c)  jako  osoba  uvedená  v  § 57 odst. 1 poruší povinnost mlčenlivosti
   podle § 57 odst. 2 písm. a),

   d)  jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 v rozporu s § 57 odst. 2 písm. b)
   neumožní vstup do objektu osobě pověřené příslušným správním orgánem,

   e)  jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění
   k  poskytování  zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v
   poskytování  zdravotních  služeb,  v  rozporu s § 58 nesplní některou z
   povinností   ohledně   zdravotnické   dokumentace   pacientů  zemřelého
   poskytovatele  podle  §  57  odst. 3 písm. a), c) nebo d) nebo odst. 4,
   jejichž  plnění  by  v  případě  nezájmu  o  pokračování  v poskytování
   zdravotních  služeb spadalo do působnosti příslušného správního orgánu,
   jemuž  bylo  úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo neoznámí adresu místa,
   kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm.
   c) nebo d),

   f) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo
   na  základě  rozhodnutí  příslušného správního orgánu, v rozporu s § 60
   odst.  1  nebo 2 nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího
   soupisu   nebo  nepředá  zdravotnickou  dokumentaci  nebo  její  soupis
   příslušnému správnímu orgánu,

   g)  jako zdravotnický pracovník v rozporu s § 70 odst. 4 písm. e) bodem
   5 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému,

   h) část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z
   těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2,

   i) nesplní oznamovací povinnost podle § 83, nebo

   j) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb
   bez  oprávnění  podle  § 98 odst. 3 na základě smlouvy s poskytovatelem
   podle § 104 odst. 1.

   (2) Za přestupek lze uložit pokutu do

   a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c),

   b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo j),

   c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), nebo

   d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g)
   nebo i).

   § 115

   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
   deliktu tím, že

   a)  v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k
   poskytování zdravotních služeb,

   b)  jako  osoba, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb   před  zápisem  do  obchodního  nebo  jiného  zákonem  určeného
   rejstříku s účinkem jejího vzniku, nebo jako osoba se sídlem mimo území
   České republiky, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních
   služeb  před  zápisem  do  obchodního  rejstříku, do něhož se zapisuje,
   nezašle  příslušnému  správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu
   na  zápis do rejstříku nebo doklad prokazující zápis do rejstříku podle
   § 19 odst. 5,

   c) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle
   § 20 odst. 2,

   d)  jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění
   k  poskytování  zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v
   poskytování  zdravotních  služeb,  v  rozporu s § 58 nesplní některou z
   povinností   ohledně   zdravotnické   dokumentace   pacientů  zemřelého
   poskytovatele  podle  §  57  odst. 3 písm. a), c) nebo d) nebo odst. 4,
   jejichž  plnění  by  v  případě  nezájmu  o  pokračování  v poskytování
   zdravotních  služeb spadalo do působnosti příslušného správního orgánu,
   jemuž  bylo  úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo neoznámí adresu místa,
   kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm.
   c) nebo d),

   e) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo
   na  základě  rozhodnutí  příslušného správního orgánu, v rozporu s § 60
   odst.  1  nebo 2 nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího
   soupisu   nebo  nepředá  zdravotnickou  dokumentaci  nebo  její  soupis
   příslušnému správnímu orgánu,

   f)  jako  osoba uvedená v § 70 odst. 4 písm. b), c) nebo d), nejde-li o
   krajský  úřad,  nebo  v  §  70  odst.  4 písm. e) bodech 1, 2, 3 nebo 4
   nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému,

   g) část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z
   těla  zemřelého  uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2,
   nebo

   h) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb
   bez  oprávnění  podle  § 98 odst. 3 na základě smlouvy s poskytovatelem
   podle § 104 odst. 1.

   (2)  Univerzitní  vysoká  škola  se  dopustí  správního deliktu tím, že
   provede anatomickou pitvu v rozporu s § 88 odst. 6.

   (3) Za správní delikt se uloží pokuta do

   a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

   b)  500  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g) nebo
   h) nebo odstavce 2, nebo

   c)  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),
   d), e) nebo f).

   § 116

   (1)  Osoba  oprávněná  provádět  hodnocení kvality a bezpečí se dopustí
   správního deliktu tím, že

   a)  nezveřejní  hodnotící  standardy  nebo  pravidla  procesu hodnocení
   kvality a bezpečí podle § 101 odst. 1,

   b) nesplní oznamovací povinnost podle § 101 odst. 2,

   c)  při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2
   písm. b), nebo

   d)  provede  hodnocení  kvality  a  bezpečí  osobou vyloučenou z tohoto
   hodnocení podle § 104 odst. 3.

   (2) Za správní delikt se uloží pokuta do

   a)  500  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo
   d),

   b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), nebo

   c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b).

   § 117

   (1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že

   a)  v  rozporu  s  §  11 odst. 1 poskytuje zdravotní služby neuvedené v
   oprávnění k poskytování zdravotních služeb,

   b)  v rozporu s § 11 odst. 3 poskytuje zdravotní služby prostřednictvím
   osoby,  která  není  způsobilá  k výkonu zdravotnického povolání nebo k
   výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb,

   c) v rozporu s § 11 odst. 6 poskytuje zdravotní služby ve zdravotnickém
   zařízení,  které není pro poskytování zdravotních služeb technicky nebo
   věcně vybaveno,

   d) neustanoví odborného zástupce podle § 12 odst. 2 nebo § 14 odst. 5,

   e)  nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 a 2 nebo § 27 odst.
   1 písm. c),

   f)  nesplní  oznamovací  povinnost nebo nezveřejní informaci podle § 26
   odst. 2 nebo 4,

   g)  v  rozporu  s  §  26  odst.  3 nezajistí předání kopie zdravotnické
   dokumentace    nebo   výpisu   ze   zdravotnické   dokumentace   jinému
   poskytovateli,

   h)  v  rozporu  s  § 28 odst. 3 písm. e) bodem 1, 2 nebo 3 neumožní při
   poskytování zdravotních služeb přítomnost jiných osob,

   i)  umožní přítomnost jiných osob při poskytování zdravotních služeb, i
   když pacient jejich přítomnost odmítl podle § 28 odst. 3 písm. h),

   j)  v  rozporu  s  §  28  odst. 3 písm. i) neumožní pacientovi přijímat
   návštěvy ve zdravotnickém zařízení,

   k)  v  rozporu  s  §  28  odst. 3 písm. j) neumožní pacientovi přijímat
   duchovní péči nebo duchovní podporu ve zdravotnickém zařízení,

   l)   neumožní   pacientovi  se  smyslovým  postižením  nebo  s  těžkými
   komunikačními  problémy  dorozumívat  se způsobem pro něj srozumitelným
   nebo dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, podle § 30 odst. 1,

   m)  v  rozporu  s  §  30  odst.  3  neumožní, aby měl pacient u sebe ve
   zdravotnickém zařízení vodicího nebo asistenčního psa,

   n)  v  rozporu  s § 28 odst. 1 poskytne pacientovi zdravotní služby bez
   jeho souhlasu,

   o)  neinformuje  pacienta  o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo
   nevystaví  účet  za  uhrazené zdravotní služby podle § 45 odst. 2 písm.
   a),

   p)  v rozporu s § 45 odst. 2 písm. b) neumístí seznam cen poskytovaných
   zdravotních služeb tak, aby byl přístupný pacientům,

   q)  neumístí  údaj  o  provozní  nebo ordinační době tak, aby byla tato
   informace přístupná pacientům podle § 45 odst. 2 písm. c),

   r)  neopatří  zdravotnické  zařízení označením podle § 45 odst. 2 písm.
   d),

   s) nezpřístupní pacientům v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení
   poskytování  zdravotních služeb informaci o poskytování neodkladné péče
   jiným poskytovatelem podle § 45 odst. 2 písm. e),

   t)  v  rozporu  s  §  45 odst. 2 písm. f) nepředá zprávu o poskytnutých
   zdravotních službách,

   u)  nepředá  potřebné  informace o zdravotním stavu pacienta podle § 45
   odst. 2 písm. g),

   v)  v  rozporu  s  §  40  neoznámí  soudu  hospitalizaci  pacienta nebo
   dodatečné  omezení  pacienta  ve  volném  pohybu  nebo  styku s vnějším
   světem, nebo

   w)  nepředá  uchazeči  o zaměstnání lékařský posudek podle § 45 odst. 3
   písm. a).

   (2) Poskytovatel se dopustí správního deliktu dále tím, že

   a) nezpracuje traumatologický plán podle § 47 odst. 1 písm. d),

   b)  v  rozporu  s  §  45 odst. 2 písm. h) nezpracuje seznam zdravotních
   služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas,

   c)  v  rozporu  s  §  45  odst.  2 písm. j) bodem 1 nepřijme pacienta k
   nařízené izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu,

   d) nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému podle
   § 45 odst. 2 písm. m),

   e)  v rozporu s § 45 odst. 3 písm. b) nebo c) neumožní vstup do prostor
   zdravotnického zařízení pověřeným osobám,

   f)  neposkytne  podklady  nebo  údaje krajskému úřadu nebo ministerstvu
   podle § 45 odst. 3 písm. d),

   g) neinformuje pacienta podle § 45 odst. 2 písm. i),

   h) neposkytne zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské služby osobě
   obviněné, odsouzené nebo umístěné do výkonu zabezpečovací detence podle
   § 45 odst. 2 písm. k),

   i)  poruší  povinnost  podílet  se  na  zajištění lékařské pohotovostní
   služby   nebo  pohotovostní  služby  poskytované  zubními  lékaři  nebo
   lékárníky podle § 45 odst. 2 písm. l),

   j)  neinformuje  ve stanovených případech osobu uvedenou v § 45 odst. 4
   písm.  a)  nebo  Policii  České  republiky  o  tom, že pacient svévolně
   opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče,

   k)   nezajistí  zpřístupnění  informací  o  zdravotním  stavu  pacienta
   nezbytně nutných pro poskytnutí konzultačních služeb podle § 46 odst. 1
   písm. d),

   l)  nezajistí  na  výzvu  poskytovatele  zdravotnické  záchranné služby
   spolupráci  při poskytování zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm.
   e),

   m) nezajistí na výzvu nebo na základě opatření orgánu ochrany veřejného
   zdraví  účast  zdravotnických  pracovníků  na  poskytování  zdravotních
   služeb podle § 46 odst. 1 písm. f),

   n)  nezajistí hospitalizaci dětí odděleně od dospělých podle § 47 odst.
   1 písm. a) bodu 1, nebo

   o)  nezajistí  hospitalizaci  žen  odděleně  od mužů podle § 47 odst. 1
   písm. a) bodu 2.

   (3) Poskytovatel se dopustí správního deliktu též tím, že

   a) v rozporu s § 48 odst. 1, 3 nebo 4 odmítne přijetí pacienta do péče,

   b) v rozporu s § 48 odst. 2 nebo 3 ukončí péči o pacienta,

   c) nevydá pacientovi zprávu podle § 48 odst. 5,

   d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51,

   e)  poruší povinnost vést nebo uchovávat zdravotnickou dokumentaci nebo
   nakládat se zdravotnickou dokumentací podle § 53 odst. 1,

   f) neumožní přístup do zdravotnické dokumentace podle § 64 odst. 1,

   g) neumožní nahlížení do zdravotnické dokumentace podle § 65,

   h) umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65,

   i)  nepořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace podle § 66 odst.
   1 nebo 2,

   j) neprovede záznam do zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 6,

   k) část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z
   těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2,

   l)  slíbí  nebo  poskytne jinému finanční nebo jinou náhradu, popřípadě
   výhodu  v  souvislosti  s  použitím části těla pacienta, těla zemřelého
   nebo odebrané části z těla zemřelého,

   m)  nezajistí  prohlídku těla zemřelého podle § 84 odst. 2 písm. a), c)
   nebo d),

   n) nesplní oznamovací povinnost podle § 88 odst. 7,

   o) nesplní informační povinnost podle § 89 odst. 2,

   p) nezajistí uložení těla zemřelého v chladicím zařízení podle § 90,

   q)  nevede  evidenci  o podání stížností nebo o způsobu jejich vyřízení
   podle § 93 odst. 3 písm. c),

   r)  neumožní  stěžovateli nahlédnout do stížnostního spisu nebo pořídit
   kopii ze stížnostního spisu podle § 93 odst. 3 písm. d),

   s)  neposkytne  součinnost  příslušnému  správnímu  orgánu  při šetření
   stížnosti podle § 93 odst. 3 písm. e), nebo

   t) nevypracuje postup pro vyřizování stížností podle § 93 odst. 4 písm.
   a).

   (4) Za správní delikt se uloží pokuta do

   a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo
   odstavce 3 písm. d),

   b)  500  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),
   d) nebo n) nebo odstavce 3 písm. e), f), g), h), i) nebo k),

   c)  300  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f)
   nebo  g), odstavce 2 písm. c), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. a), b),
   l) nebo m),

   d)  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. r) nebo
   v), odstavce 2 písm. h) nebo odstavce 3 písm. n) nebo p),

   e)  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i),
   j),  k),  l),  m), q), s), t), u) nebo w), odstavce 2 písm. a), b), d),
   e), f) nebo i) nebo odstavce 3 písm. c), j), o) nebo s), nebo

   f)  50  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o) nebo
   p),  odstavce  2 písm. g), j), k), n) nebo o) nebo odstavce 3 písm. q),
   r) nebo t).

   § 118

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k
   okolnostem, za nichž byl spáchán.

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

   a)  krajský  úřad,  v  jehož  správním  obvodu  byly spáchány, jde-li o
   správní delikty podle § 114 odst. 1 nebo § 115 odst. 1,

   b)   správní   orgán   příslušný  k  udělení  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních  služeb,  jde-li  o  správní delikty podle § 117 odst. 1, 2
   nebo 3,

   c)  ministerstvo,  jde-li  o správní delikty podle § 115 odst. 2 nebo §
   116 odst. 1.

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
   zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   ČÁST ČTRNÁCTÁ

   SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

   § 119

   Společná ustanovení

   (1)  Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům, krajům, obecním
   úřadům   nebo  obcím  s  rozšířenou  působností  je  výkonem  přenesené
   působnosti, s výjimkou působnosti podle § 44 odst. 5. Ustanovení tohoto
   zákona  se  použijí  na  poskytování  zdravotnické záchranné služby, na
   poskytování   specifických   zdravotních   služeb   a   na  poskytování
   zdravotních  služeb podle transplantačního zákona, nestanoví-li zákon o
   zdravotnické   záchranné   službě,  zákon  o  specifických  zdravotních
   službách a transplantační zákon jinak.

   (2)  Činnost nezávislých odborníků a členů nezávislých odborných komisí
   ustavených podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu^45), při
   němž těmto odborníkům náleží náhrada platu nebo mzdy. Odborníkům, kteří
   nejsou  v  pracovním  poměru nebo obdobném pracovním vztahu, avšak jsou
   výdělečně  činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se
   účastnili  na  činnosti  komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve
   výši  průměrné  mzdy  v  národním  hospodářství  vyhlášené a zveřejněné
   Ministerstvem  práce  a  sociálních  věcí  ve  Sbírce  zákonů pro účely
   zaměstnanosti^46).  Nezávislým  odborníkům,  členům  komisí  i přizvané
   osobě podle § 95 odst. 2 písm. a) přísluší náhrada prokázaných jízdních
   výdajů.

   § 120

   Zmocňovací ustanovení

   Ministerstvo  vydá  vyhlášku k provedení § 5 odst. 3, § 11 odst. 4, 6 a
   7,  § 44 odst. 4, § 47 odst. 1 písm. e), § 69, § 70 odst. 6, § 75 odst.
   3, § 77 odst. 3, § 78, 92 a § 98 odst. 7.

   Přechodná ustanovení

   § 121

   (1) Osoba, která je oprávněna provozovat nestátní zdravotnické zařízení
   na základě rozhodnutí o registraci podle dosavadního zákona o zdravotní
   péči  v  nestátních  zdravotnických zařízeních (dále jen „registrace“),
   může   na   základě   registrace  poskytovat  zdravotní  služby,  které
   odpovídají  druhu  a  rozsahu zdravotní péče uvedené v registraci; tato
   osoba   se   považuje   za  poskytovatele.  Držitelé  registrace  podle
   dosavadních   právních  předpisů  mají  právo  na  vydání  oprávnění  k
   poskytování  zdravotních  služeb podle tohoto zákona za předpokladu, že
   doloží náležitosti nutné k udělení registrace podle tohoto zákona.

   (2) Osoba, která je na základě registrace oprávněna provozovat zařízení
   zdravotnické   záchranné  služby  a  nesplňuje  požadavky  pro  udělení
   oprávnění  k  poskytování  zdravotnické  záchranné  služby podle tohoto
   zákona  a  zákona  o  zdravotnické  záchranné  službě,  může na základě
   registrace   poskytovat   zdravotnickou  záchrannou  službu  v  rozsahu
   odpovídajícím druhu a rozsahu zdravotní péče uvedené v registraci, a to
   po  dobu nejdéle 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tato
   osoba se považuje za poskytovatele.

   (3)  Příslušný  správní  orgán  může  registraci  změnit  nebo  zrušit,
   přestane-li  poskytovatel  splňovat  podmínky, za nichž byla registrace
   vydána. Příslušný správní orgán též může registraci změnit, zrušit nebo
   pozastavit  z  důvodu,  pro  který lze změnit, odejmout nebo pozastavit
   oprávnění   k  poskytování  zdravotních  služeb  podle  tohoto  zákona;
   ustanovení  upravující důvody a další podmínky pro změnu, odejmutí nebo
   pozastavení oprávnění se použijí přiměřeně.

   (4)  Registrace  pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o
   udělení   oprávnění   k   poskytování  zdravotních  služeb.  Registrace
   opravňující   provozovat   zařízení   zdravotnické   záchranné   služby
   poskytovatelem  uvedeným  v  odstavci  2 pozbývá platnosti uplynutím 12
   měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (5)

   zrušen

   (6)  Řízení  zahájená  podle  dosavadního  zákona  o  zdravotní  péči v
   nestátních  zdravotnických zařízeních, která nebyla pravomocně skončena
   přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
   právních předpisů, s výjimkou řízení o registraci zařízení zdravotnické
   záchranné  služby  nebo  o  její  změně, která se dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona zastavují.

   § 122

   (1)  Osoba,  která je oprávněna provozovat zdravotnické zařízení státu,
   může   bez   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb  poskytovat
   zdravotní  služby  odpovídající  druhu a rozsahu zdravotní péče, kterou
   poskytovala ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu nejdéle
   12  měsíců  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  není-li  dále
   stanoveno jinak; tato osoba se považuje za poskytovatele.

   (2)  Pokud poskytovatel uvedený v odstavci 1 hodlá poskytovat zdravotní
   služby  po  uplynutí  12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
   požádá  do  3  měsíců  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o udělení
   oprávnění  k  poskytování  zdravotních  služeb;  v  tomto  případě může
   poskytovat  zdravotní  služby  bez oprávnění do doby nabytí právní moci
   rozhodnutí   o  žádosti.  Žádost  o  udělení  oprávnění  k  poskytování
   zdravotních  služeb obsahuje náležitosti uvedené v § 18 odst. 1, 2 a 4.
   Příslušný   správní   orgán  je  povinen  vydat  rozhodnutí  o  žádosti
   nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   § 123

   (1) Činnost územních a ústředních znaleckých komisí započatá přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona se dokončí podle dosavadních právních
   předpisů.

   (2)  Pro  účely  posouzení  bezúhonnosti  podle  §  13  se poskytováním
   zdravotních   služeb   rozumí  též  poskytování  zdravotní  péče  podle
   dosavadních právních předpisů.

   § 124

   (1)  Provozování  jeslí  jako zdravotnických zařízení podle dosavadních
   právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby
   není  dotčeno  právo  provozovat  tato zdravotnická zařízení ve stejném
   rozsahu,  v  jakém  byla  provozována  ke  dni  nabytí účinnosti tohoto
   zákona.

   (2)  Kojenecké ústavy provozované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
   podle  dosavadních  právních  předpisů se považují za dětské domovy pro
   děti do 3 let věku podle tohoto zákona.

   § 125

   (1)  Poskytovatelé  jednodenní  a  lůžkové  péče jsou povinni zpracovat
   traumatologický  plán  podle § 47 odst. 1 písm. d) do 12 měsíců ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (2)  Poskytovatelé  lůžkové  péče  jsou  povinni  zpracovat program pro
   prevenci  a  kontrolu  infekcí  spojených  se zdravotní péčí podle § 47
   odst. 4 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   § 126

   (1) Poskytovatel, kterému byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
   přiznán statut centra, hodlá-li v činnosti centra nadále pokračovat, je
   povinen  to  oznámit ministerstvu nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto zákona, jinak uplynutím této lhůty jeho statut centra
   zaniká.

   (2) Poskytovatel, který splní podmínku podle odstavce 1, může vykonávat
   činnosti  centra  podle  tohoto zákona po dobu, na kterou mu byl statut
   centra přiznán, nezanikne-li statut centra podle § 113 odst. 1 písm. a)
   nebo b).

   § 127

   (1) Ministerstvo zřídí

   a)  Národní  registr  poskytovatelů  a  Národní  registr zdravotnických
   pracovníků do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   b)  Národní  registr  úrazů,  Národní registr osob trvale vyloučených z
   dárcovství  krve,  Národní  registr  pitev  a toxikologických vyšetření
   prováděných  na oddělení soudního lékařství do 24 měsíců ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   (2)   Údaje   vedené   v   registru   zdravotnických  zařízení  Ústavem
   zdravotnických  informací  a  statistiky České republiky podle zákona o
   státní  statistické  službě  ústav  převede  nejpozději  ke dni zřízení
   Národního registru poskytovatelů do tohoto registru.

   (3) Údaje vedené v registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů Ústavem
   zdravotnických  informací  a  statistiky České republiky podle zákona o
   péči  o  zdraví  lidu ústav převede nejpozději ke dni zřízení Národního
   registru zdravotnických pracovníků do tohoto registru.

   (4) Do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru poskytovatelů předají
   subjekty  uvedené  v  §  75  do registru potřebné údaje. Poskytovatelé,
   kteří   jsou   ke  dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  oprávněni  k
   provozování  nestátního zdravotnického zařízení, předávají do Národního
   registru poskytovatelů údaje podle § 74 odst. 1 písm. d).

   (5)  Do  180  dnů  ode  dne  zřízení  Národního registru zdravotnických
   pracovníků  je  fyzická  osoba, která vykonává zdravotnické povolání na
   území  České  republiky,  povinna  přihlásit  se  do Národního registru
   zdravotnických pracovníků a poskytnout ministerstvu, popřípadě pověřené
   právnické osobě, údaje podle § 76.

   (6)  Údaje  vedené  podle právních předpisů ve znění účinném přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona v Národním registru rodiček, Národním
   registru  novorozenců,  Národním  registru  vrozených  vývojových  vad,
   Národním  registru  potratů  a  Národním registru asistované reprodukce
   vedené  Ústavem  zdravotnických  informací a statistiky České republiky
   podle  zákona  o  péči  o  zdraví  lidu ústav převede nejpozději ke dni
   zřízení Národního registru reprodukčního zdraví do tohoto registru.

   (7)  Údaje  vedené  v  Národním  kardiochirurgickém registru a Národním
   registru kardiovaskulárních intervencí Ústavem zdravotnických informací
   a  statistiky  České  republiky podle zákona o péči o zdraví lidu ústav
   převede nejpozději ke dni zřízení Národního registru kardiovaskulárních
   operací a intervencí do tohoto registru.

   (8)  Údaje  vedené  v Národním registru uživatelů lékařsky indikovaných
   substitučních látek Ústavem zdravotnických informací a statistiky České
   republiky podle zákona o péči o zdraví lidu ústav převede nejpozději ke
   dni zřízení Národního registru léčby uživatelů drog do tohoto registru.

   (9)  Při  vedení  registrů  uvedených  v  odstavcích  2,  3  a 6 až 8 a
   poskytování údajů povinnými subjekty do těchto registrů se postupuje do
   doby zřízení registrů uvedených v odstavci 1 podle dosavadních právních
   předpisů ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (10)  Správce  Národního zdravotnického informačního systému zajistí do
   30  dnů  od  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  anonymizaci a archivaci
   historických údajů vedených v Národním registru cévní chirurgie.

   § 128

   Zrušovací ustanovení

   Zrušuje se:

   1. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

   2.  Zákon  č.  548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966
   Sb.,  o  péči  o  zdraví  lidu,  ve  znění zákona České národní rady č.
   210/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.

   3.  Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických
   zařízeních.

   4. Zákon č. 260/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o
   zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

   5. Zákon č. 156/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o
   zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

   6.  Zákon č. 28/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o
   zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

   7.  Vyhláška  č.  62/1968 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče v
   ozbrojených  silách  a Sboru národní bezpečnosti a o součinnosti orgánů
   státní zdravotní správy při poskytování této péče (léčebný řád).

   8.  Vyhláška  č.  242/1991  Sb.,  o  soustavě  zdravotnických  zařízení
   zřizovaných okresními úřady a obcemi.

   9.  Vyhláška  č.  11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství,
   úmrtí dítěte a úmrtí matky.

   10. Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.

   11.  Vyhláška  č.  61/1990  Sb.,  o hospodaření s léky a zdravotnickými
   potřebami.

   12.  Vyhláška  č.  394/1991  Sb.,  o  postavení,  organizaci a činnosti
   fakultních  nemocnic  a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných
   ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva
   zdravotnictví České republiky.

   13.  Vyhláška.  č.  427/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
   61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami.

   14. Vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

   15.  Vyhláška  č.  139/1993  Sb.,  kterou se zrušuje výnos ministerstva
   zdravotnictví  a  sociálních  věcí  ČSR o hospodaření s drahými kovy ve
   stomatologické   péči   v   ústavech   národního   zdraví   a   dalších
   zdravotnických organizacích.

   16.  Vyhláška  Ministerstva  zdravotnictví č. 247/1993 Sb., o výběrovém
   řízení  na vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a zařízeních v
   působnosti Ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí.

   17.  Vyhláška  č.  51/1995  Sb.,  kterou  se  mění  a doplňuje vyhláška
   Ministerstva  zdravotnictví  ČR č. 49/1993 Sb., o technických a věcných
   požadavcích  na  vybavení  zdravotnických  zařízení,  a  mění  vyhláška
   Ministerstva  zdravotnictví  č.  434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné
   službě.

   18. Vyhláška č. 221/1995 Sb., o znaleckých komisích.

   19.  Vyhláška č. 105/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/1995 Sb.,
   o znaleckých komisích.

   20.  Vyhláška  č. 552/2004 Sb., o předávání osobních a dalších údajů do
   Národního   zdravotnického  informačního  systému  pro  potřeby  vedení
   národních zdravotních registrů.

   21.  Vyhláška  č.  259/2006  Sb.,  kterou se mění vyhláška Ministerstva
   zdravotnictví  ČR  č.  394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti
   fakultních  nemocnic  a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných
   ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva
   zdravotnictví České republiky.

   22. Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

   23.  Vyhláška č. 479/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb.,
   o zdravotnické dokumentaci.

   24. Vyhláška č. 64/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o
   zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb.

   25.  Vyhláška č. 187/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb.,
   o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.

   26.  Vyhláška  č.  232/2008  Sb.,  kterou se mění vyhláška Ministerstva
   zdravotnictví  č. 247/1993 Sb., o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve
   zdravotnických  organizacích  a  zařízeních  v  působnosti Ministerstva
   zdravotnictví, okresních úřadů a obcí.

   27.  Vyhláška  č.  221/2010  Sb.,  o  požadavcích  na věcné a technické
   vybavení  zdravotnických  zařízení  a  o  změně  vyhlášky  Ministerstva
   zdravotnictví  č.  51/1995  Sb.,  kterou  se  mění  a doplňuje vyhláška
   Ministerstva   zdravotnictví   České   republiky   č.  49/1993  Sb.,  o
   technických  a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení,
   a  mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992
   Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a
   technické vybavení zdravotnických zařízení).

   28.  Vyhláška č. 234/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/2010 Sb.,
   o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o
   změně  vyhlášky  Ministerstva  zdravotnictví  č. 51/1995 Sb., kterou se
   mění  a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č.
   49/1993   Sb.,   o   technických  a  věcných  požadavcích  na  vybavení
   zdravotnických  zařízení,  a  mění  vyhláška Ministerstva zdravotnictví
   České  republiky  č.  434/1992  Sb.,  o  zdravotnické  záchranné službě
   (vyhláška  o  požadavcích  na věcné a technické vybavení zdravotnických
   zařízení).

   ČÁST PATNÁCTÁ

   ÚČINNOST

   § 129

   Tento  zákon  nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce
   následujícího po dni jeho vyhlášení.

   Němcová v. r.

   Klaus v. r.

   Nečas v. r.

   Příloha

   Národní zdravotní registry

   1.

   Národní onkologický registr

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   pacienta;    sociodemografické   údaje   (věk,   pohlaví,   zaměstnání)
   ovlivňující zdravotní stav pacienta, údaje vztahující se k onemocnění a
   jeho   léčbě,   osobní   a  rodinná  anamnéza  pacienta  související  s
   onemocněním  včetně  klasifikace  novotvaru,  údaje  o  léčbě (operace,
   radioterapie,  chemoterapie, hormonální, jiná), poskytování dispenzární
   péče  a o úmrtí pacienta; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele
   diagnostikujícího, léčícího a poskytujícího dispenzární péči.

   Po   uplynutí   5   let  od  roku  úmrtí  pacienta  jsou  osobní  údaje
   anonymizovány.

   2.

   Národní registr hospitalizovaných

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   pacienta;    sociodemografické   údaje   (věk,   pohlaví,   zaměstnání)
   ovlivňující   zdravotní   stav   pacienta,   údaje   vztahující   se  k
   hospitalizaci,  o  přijetí, diagnostické údaje o průběhu a léčbě nemoci
   (operace,  komplikace,  nákazy),  osobní  anamnéza,  stav  pacienta při
   propuštění  a  potřeba  dalších  zdravotních služeb; údaje potřebné pro
   identifikaci poskytovatele poskytujícího lůžkovou péči.

   Po  uplynutí  5  let  od  roku  ukončení lůžkové péče jsou osobní údaje
   anonymizovány.

   3.

   Národní registr reprodukčního zdraví

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   těhotné ženy, rodičky a narozeného dítěte, ženy, u níž se provádí umělé
   oplodnění,  ženy, které bylo provedeno umělé přerušení těhotenství, byl
   vyvolán  potrat  nebo  došlo  k  samovolnému potratu; sociodemografické
   údaje  (věk,  pohlaví,  zaměstnání)  ovlivňující zdravotní stav těhotné
   ženy,  rodičky  a  narozeného  dítěte  a  ženy  a  muže, který se ženou
   společně  podstupuje  asistovanou reprodukci (dále jen „neplodný pár“),
   údaje  (osobní  a rodinná anamnéza, diagnostické údaje, údaje o průběhu
   těhotenství  a  porodu,  údaje  o  léčbě,  provedených výkonech, včetně
   jejich  výsledků  a  komplikacích)  související  se  zdravotním  stavem
   těhotné  ženy  a  průběhem  těhotenství, rodičky a porodem a zdravotním
   stavem  narozeného  dítěte,  údaje o zdravotním stavu neplodného páru a
   jemu  poskytnutých  metodách a postupech asistované reprodukce; údaje o
   preimplantačních  a  prenatálních vyšetřeních, údaje o umělém přerušení
   těhotenství,  samovolných  nebo  vyvolaných  potratech  a o potracených
   plodech,  dále  údaje o zjištěných vrozených a vývojových vadách; údaje
   potřebné  k  identifikaci poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení
   došlo  k  porodu  nebo  k  poporodnímu ošetření rodičky, ve kterém byla
   diagnostikována   vrozená   vada,   bylo   provedeno   umělé  přerušení
   těhotenství  nebo  vyvolán  potrat  nebo poskytnuto ošetření po potratu
   nebo  ve  kterém  byla  provedena  asistovaná reprodukce nebo některý z
   postupů a metod asistované reprodukce.

   Po  uplynutí  30  let  od roku nahlášení údajů nebo 5 let po úmrtí jsou
   osobní údaje anonymizovány.

   4.

   Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   pacienta;  údaje  související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k
   onemocnění,   předoperační   informace   (osobní  a  rodinná  anamnéza,
   diagnostické  údaje  o  léčbě  a  průběhu  nemoci,  důvod,  typ  a plán
   předpokládané operace), operační informace (datum operace, identifikace
   zdravotnického   pracovníka  provádějícího  operaci,  odborné  údaje  o
   provedené  operaci)  a  pooperační informace (odborné údaje o pobytu na
   jednotce  intenzivní  péče  zdravotnického  zařízení, popřípadě o úmrtí
   pacienta);  datum provedení kardiovaskulární intervence koronárních cév
   katetrizací   (indikace,   průběh  obtíží,  osobní  anamnéza,  výsledky
   angiografie,  popis  výkonu  včetně  procedur,  přidružených  výkonů  a
   status),   údaje   o   případných  nekoronárních  cévních  intervencích
   (končetin);  údaje  potřebné  k  identifikaci  poskytovatele,  v  jehož
   zdravotnickém   zařízení  byly  provedeny  kardiovaskulární  operace  a
   intervence.

   Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

   5.

   Národní registr kloubních náhrad
   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   pacienta;  údaje  související se zdravotním stavem pacienta ve vztahu k
   onemocnění,   předoperační   informace   (osobní  a  rodinná  anamnéza,
   diagnostické  údaje  o  léčbě  a  průběhu  nemoci,  důvod,  typ  a plán
   předpokládané operace), operační informace (datum operace, identifikace
   zdravotnického   pracovníka  provádějícího  operaci,  odborné  údaje  o
   provedené  operaci včetně podrobné identifikace všech komponent použité
   umělé  kloubní náhrady); údaje potřebné k identifikaci poskytovatele, v
   jehož zdravotnickém zařízení byla implantace provedena.

   Po uplynutí 5 let od roku úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

   6.

   Národní registr nemocí z povolání

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   pacienta;  sociodemografické  údaje  související  se  zdravotním stavem
   pacienta,  údaje o nemoci z povolání (datum zjištění nemoci z povolání,
   diagnóza nemoci, odpovídající položka seznamu nemocí z povolání uvedená
   v  jiném  právním  předpise,  datum, od kterého nemoc již není nemocí z
   povolání); údaje potřebné pro charakterizaci rizika onemocnění nemocí z
   povolání  (zaměstnání,  při  jehož  výkonu  nemoc  z  povolání vznikla,
   rizikový  faktor  pracovních podmínek, který nemoc z povolání způsobil,
   expozice  tomuto faktoru, kategorie práce), identifikace zaměstnavatele
   (adresa  sídla,  identifikační  číslo organizace, odvětvová klasifikace
   ekonomické  činnosti);  identifikace  poskytovatele  a datum vyhotovení
   hlášení.

   Po  uplynutí  40  let od roku nahlášení nebo 5 let po úmrtí jsou osobní
   údaje anonymizovány.

   7. Národní registr léčby uživatelů drog

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní  údaje  potřebné k identifikaci
   vícečetných  záznamů  o  tomtéž pacientovi podstupujícímu odbornou péči
   podle  § 20 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před
   škodami  působenými  tabákovými  výrobky, alkoholem a jinými návykovými
   látkami, u různých poskytovatelů v jednom kalendářním roce (rodné číslo
   - pokud se jedná o substituční nebo detoxifikační léčbu, u jiných forem
   poskytované  péče  se  uvádí  identifikátor  konstruovaný  podle předem
   definovaných  pravidel, který definuje správce registru) a další údaje:
   kód  a  název  obce  bydliště;  okres  a  kraj  místa  bydliště, státní
   příslušnost,  národnost, věk, pohlaví, rodinný stav, datum, okolnosti a
   charakter  kontaktu  s  poskytovatelem,  informace  o  předchozí léčbě,
   zaměstnání,  nejvyšší  dosažené  vzdělání,  charakter  bydlení  (stálé,
   přechodné  bydliště,  v  zařízení,  bezdomovec,  neznámé),  informace o
   užívání  drog  v  současnosti  a v minulosti, rizikové faktory aplikace
   drog(y),  vyšetření na HIV a další infekce (virové hepatitidy) a jejich
   výsledky,  typ léčby, průběžný závěr léčby, informace o ukončení léčby;
   údaje  potřebné  pro  identifikaci  hlásícího  poskytovatele. Dále jsou
   sledovány   specifické   informace  o  substituční  léčbě  (substituční
   látka/léčivý   přípravek,   datum  první  aplikace  substituční  látky,
   informace  o  přerušení  léčby z režimových důvodů, předání pacienta do
   péče jiného poskytovatele).

   V případě substituční léčby jsou osobní údaje po uplynutí 5 let od roku
   úmrtí anonymizovány.

   V případě ostatních drogových léčeb se zpracovávají pouze anonymizovaná
   data.

   8.

   Národní registr úrazů

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   pacienta,  údaje  týkající se úrazů ošetřených při hospitalizaci, údaje
   související  se  zdravotním  stavem  pacienta  ve vztahu k úrazu a jeho
   diagnostice  a léčbě, okolností, za kterých se úraz stal, jeho příčiny,
   podrobný  popis  místa  a  času  úrazu,  rychlost  zásahu poskytovatele
   zdravotnické  záchranné  služby, údaje o primárním transportu, podrobný
   záznam  o  péči na urgentním příjmu a následném poskytování zdravotních
   služeb,   a  údaje  potřebné  pro  identifikaci  poskytovatele  lůžkové
   zdravotní   péče,   v   jehož   zdravotnickém   zařízení   byl  pacient
   hospitalizován.

   Po uplynutí 10 let od roku úrazu jsou osobní údaje anonymizovány.

   9. Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve

   V registru jsou zpracovávány osobní údaje potřebné k identifikaci osoby
   trvale  vyloučené  z  dárcovství  krve.^47)  Údaje identifikující dárce
   vkládá do registru zařízení transfúzní služby, které dárce z dárcovství
   trvale  vyloučilo,  spolu  s kódovaným důvodem vyloučení z dárcovství a
   identifikačním kódem tohoto zařízení^48).

   Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

   10.

   Národní  registr  pitev  a  toxikologických  vyšetření  prováděných  na
   oddělení soudního lékařství

   V  registru  jsou  zpracovávány  osobní údaje potřebné pro identifikaci
   zemřelého;  údaje  související  se stavem zemřelého ve vztahu k příčině
   smrti,  a to osobní anamnéza, údaje o zaměstnání, údaje o hodině, datu,
   místu  a  dalších  okolnostech  smrti,  informace získané pitvou (datum
   pitvy,  číslo  pitevního  protokolu,  odborné  údaje  o provedené pitvě
   včetně diagnozy základní, zprostředkující i bezprostřední příčiny smrti
   a  vedlejších onemocněních, které přispěly ke smrti, mechanismu smrti a
   toxikologického    vyšetření);    údaje   potřebné   pro   identifikaci
   poskytovatele  provádějícího  pitvu  a  údaje potřebné pro identifikaci
   lékaře, který provedl pitvu (jméno, popřípadě jména a příjmení).

   Po uplynutí 5 let po úmrtí jsou osobní údaje anonymizovány.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl. II zákona č. 66/2013 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Řízení o ustavení opatrovníka na základě oznámení podle § 35 odst. 3
   zákona  o  zdravotních  službách  ve  znění  účinném  přede dnem nabytí
   účinnosti tohoto zákona soud zastaví.

   2.  Jestliže byl soudem na základě oznámení podle § 35 odst. 3 zákona o
   zdravotních  službách  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona ustaven opatrovník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto
   zákona  nesplnil účel vymezený v § 35 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona o
   zdravotních  službách  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona, postupuje se podle § 35 zákona o zdravotních službách ve
   znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   3.  Provádění  klinické  a  praktické  výuky  a praktického vyučování a
   odborné praxe podle § 46 odst. 2 zákona o zdravotních službách ve znění
   účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona zajistí poskytovatel
   nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   1)  Zákon  č.  95/2004  Sb.,  o podmínkách získávání a uznávání odborné
   způsobilosti  a  specializované  způsobilosti  k  výkonu zdravotnického
   povolání  lékaře,  zubního  lékaře  a  farmaceuta,  ve znění pozdějších
   předpisů.

   2) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti
   k  výkonu  nelékařských  zdravotnických  povolání  a  k výkonu činností
   souvisejících  s  poskytováním  zdravotní  péče  a  o  změně  některých
   souvisejících  zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),
   ve znění pozdějších předpisů.

   3)  Směrnice  Evropského  parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března
   2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.

   4) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve
   znění pozdějších předpisů.

   5) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

   6)  Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání
   a  orgánů  a  o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění
   pozdějších předpisů.

   Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání
   a  buněk  určených  k  použití u člověka a o změně souvisejících zákonů
   (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů.

   7)   Zákon   č.   378/2007  Sb.,  o  léčivech  a  o  změnách  některých
   souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.

   8) Zákon č. 285/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.

   9)  §  48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
   pozdějších předpisů.

   10)  §  18  písm.  d) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na
   území  České  republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů.

   11)  §  2  odst. 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.
   283/1991  Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
   (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

   12)  Zákon  č.  164/2001  Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
   přírodních  minerálních  vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
   místech  a  o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve
   znění pozdějších předpisů.

   13)  Zákon  č.  123/2000  Sb.,  o zdravotnických prostředcích a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   14)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné  kvalifikace a jiné
   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států  Evropské  unie a
   některých  příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o
   uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

   15)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   16)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   17) § 24 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

   18) Zákon č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   19)  §  21  odst.  2  zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
   pozdějších předpisů.

   20)   Například  zákon  č.  582/1991  Sb.,  o  organizaci  a  provádění
   sociálního  zabezpečení,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  zákon č.
   187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

   21)  Například  zákon  č.  285/2002  Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

   22) Zákon o rodině.

   23)  §  26  odst.  1  a  § 28 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní
   sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

   24) Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   25) Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   26) Zákon č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   27)  Zákon  č.  563/2004  Sb.,  o  pedagogických pracovnících a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   28)  Zákon  č.  111/1998  Sb.,  o vysokých školách a o změně a doplnění
   dalších   zákonů  (zákon  o  vysokých  školách),  ve  znění  pozdějších
   předpisů.

   29)  Zákon  č.  300/2008  Sb.,  o elektronických úkonech a autorizované
   konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

   30) § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

   31)  Zákon  č.  349/1999  Sb.,  o  Veřejném  ochránci  práv,  ve  znění
   pozdějších předpisů.

   32)  Evropská  úmluva  o  zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu
   zacházení  nebo  trestání  vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních
   věcí pod č. 9/1996 Sb.

   Opční  protokol  k  Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či
   ponižujícímu  zacházení  nebo  trestání vyhlášený sdělením Ministerstva
   zahraničních věcí pod č. 78/2006 Sb. m. s.

   33)  §  4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
   změně některých zákonů.

   34)  Například  zákon  č.  89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve
   znění pozdějších předpisů.

   35) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   36)  Zákon  č.  585/2004  Sb.,  o branné povinnosti a jejím zajišťování
   (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   37)  Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
   znění pozdějších předpisů.

   38)  Zákon  č.  301/2000  Sb.,  o matrikách, jménu a příjmení a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   39)  Vyhláška  č.  328/2001  Sb., o některých podrobnostech zabezpečení
   integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.

   40)  Zákon  č.  273/2008  Sb.,  o  Policii  České  republiky,  ve znění
   pozdějších předpisů.

   41)  Například  zákon  č.  258/2000  Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  378/2007  Sb.,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a zákon č.
   296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   42) § 66b obchodního zákoníku.

   43)   Zákon   č.   220/1991   Sb.,   o  České  lékařské  komoře,  České
   stomatologické  komoře  a  České lékárnické komoře, ve znění pozdějších
   předpisů.

   44) Například zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   45) § 200 a násl. zákoníku práce.

   46) Zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   47)  Část  B  bod 1. přílohy č. 3 vyhlášky č. 143/2008 Sb., o stanovení
   bližších  požadavků  pro  zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a
   jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů.

   48) Bod 7.1.4. písm. a) přílohy č. 1 vyhlášky č. 143/2008 Sb., o lidské
   krvi.

   49) Občanský zákoník.

   Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

   50)  §  14c  zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o
   změně  a  doplnění  některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
   předpisů.

----------------------------------------------------------

§1

Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků1), 2), jiných odborných pracovníků2) a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie3).

§2

(1) Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona.

(2) Zdravotními službami se rozumí
a) poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými

Strana 1 / 127

 

b)

c)

d) e)

pracovníky1),2), a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2), jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče,

konzultační služby, jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil,

nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví4),

zdravotnická záchranná služba5),
zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je

f) g) h)

přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy,

zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk6),

zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej7).

1.

2. 3.

přeprava pacientů mezi poskytovateli nebo k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb,

rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné péče u poskytovatele,

přeprava osob včetně zemřelého pacienta související s prováděním transplantací, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k použití u člověka, přeprava léčivých přípravků, krve a jejích složek a zdravotnických prostředků nezbytných pro poskytnutí neodkladné péče nebo přeprava dalšího biologického materiálu,

(3) Zdravotními službami se rovněž rozumí specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé přerušení těhotenstv í8).

(4) Zdravotní péčí se rozumí
a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem

1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního

Strana 2 / 127

 

stavu (dále jen „nemoc“),
2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, 3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení,
4. pomoci při reprodukci a porodu,
5. posuzování zdravotního stavu,

b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky (dále jen „zdravotní výkon“) za účelem podle písmene a).

§3

(1) Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.

(2) Ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem se rozumí zdravotnický pracovník, který navrhuje, koordinuje, poskytuje a vyhodnocuje individuální léčebný postup u konkrétního pacienta a koordinuje poskytování dalších potřebných zdravotních služeb.

(3) Individuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi, včetně jejich možných variant a metod. Součástí individuálního léčebného postupu je zejména diagnostická rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péče a doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí individuálního léčebného postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí soubor opatření, která podporují léčbu a minimalizují její možná rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu.

(4) Hospitalizací se rozumí doba zpravidla delší než 24 hodin, po kterou je pacientovi přijatému na lůžko ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče poskytována lůžková péče.

(5) Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví, který přijal pacienta do péče za účelem poskytnutí primární ambulantní péče; registrující poskytovatel je povinen při přijetí pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše. V případě, že u poskytovatele uvedeného ve větě první poskytuje zdravotní služby více lékařů, je pacient zaregistrován ke konkrétnímu lékaři.

Strana 3 / 127

 

§4

(1) Zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb.

(2) Návštěvní službou se rozumí poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta, a to zejména v případech, kdy se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže dostavit do zdravotnického zařízení poskytovatele a poskytnutí zdravotní péče tímto způsobem je s ohledem na její charakter možné.

(3) Vlastním sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb9), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školská zařízení pro preventivně-výchovnou péči nebo jiná obdobná zařízení, věznice pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, zařízení pro zajištění cizinců10) a azylové zařízení11).

(4) Oborem zdravotní péče se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zubní lékařství, farmacie, obory specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů lékařů, zubních lékařů nebo farmaceutů podle jiného právního předpisu1),

b)

odbornosti nelékařských zdravotnických pracovníků nebo obory specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů nelékařských zdravotnických pracovníků podle jiného právního předpisu2).

(5) Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

ČÁST DRUHÁ
ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNÍ PÉČE
HLAVA I
DRUHY A FORMY ZDRAVOTNÍ PÉČE

§5

Strana 4 / 127

 

a)

b)

c)

d)

a)

b)

c)

d)

Druhy zdravotní péče

(1) Druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti jejího poskytnutí jsou

neodkladná péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí,

akutní péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se pacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí,

nezbytná péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav pacienta, který je zahraničním pojištěncem, s přihlédnutím k povaze dávek a k délce pobytu na území České republiky; v případě zahraničních pojištěnců z členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace musí být zdravotní péče poskytnuta v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec nemusel vycestovat do země pojištění dříve, než původně zamýšlel,

plánovaná péče, která není zdravotní péčí uvedenou v písmenech a), b) nebo c)

.

(2) Druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí jsou

preventivní péče, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku,

diagnostická péče, jejímž účelem je zjišťování zdravotního stavu pacienta a okolností, jež mají na zdravotní stav pacienta vliv, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení diagnózy, individuálního léčebného postupu a informací o účinku léčby,

dispenzární péče, jejímž účelem je aktivní a dlouhodobé sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího nemocí nebo zhoršením zdravotního stavu, u kterého lze podle vývoje nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a vývoj nemoci,

léčebná péče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu,

Strana 5 / 127

 

e)

f)

g)

h) i)

posudková péče, jejímž účelem je zjištění, zda

1. nebude stabilizovaný zdravotní stav pacienta negativně ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby, povolání nebo jiných činností v konkrétních podmínkách, nebo

2. zdravotní stav pacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných činností nebo pro jiné účely,

léčebně rehabilitační péče, jejímž účelem je maximální možné obnovení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a psychických funkcí pacienta cestou odstranění vzniklých funkčních poruch nebo náhradou některé funkce jeho organismu, popřípadě zpomalení nebo zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že jsou při jejím poskytování využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona12), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péči,

ošetřovatelská péče, jejímž účelem je udržení, podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a dále rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné přirozené smrti,

paliativní péče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí,

lékárenská péče a klinickofarmaceutická péče (dále jen „lékárenská péče“), jejímž účelem je zajišťování, příprava, úprava, uchovávání, kontrola a výdej léčiv, s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech, laboratorních chemikálií, zkoumadel, dezinfekčních přípravků, a dále zajišťování, uchovávání, výdej a prodej zdravotnických prostředků podle zákona o zdravotnických prostředcích13), zajišťování, uchovávání, výdej a prodej potravin pro zvláštní lékařské účely; v rámci této péče je dále poskytováno poradenství, konzultační služby a další služby v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory zdraví a posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví a) druhy, obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, okruhy osob, kterým jsou jednotlivé druhy preventivních prohlídek poskytovány, a okruhy poskytovatelů, kteří preventivní prohlídky provádějí, b) nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí prováděných prohlídek a okruhy poskytovatelů provádějících dispenzární péči.

§6

Strana 6 / 127

 

Formy zdravotní péče

Formami zdravotní péče jsou ambulantní péče, jednodenní péče, lůžková péče a zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

§7

Ambulantní péče

(1) Ambulantní péče je zdravotní péčí, při níž se nevyžaduje hospitalizace pacienta nebo přijetí pacienta na lůžko do zdravotnického zařízení poskytovatele jednodenní péče.

(2) Ambulantní péče je poskytována jako

a) primární ambulantní péče, jejímž účelem je poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péče a konzultací, dále koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb jinými poskytovateli; tuto zdravotní péči pacientovi poskytuje registrující poskytovatel,

b) specializovaná ambulantní péče, která je poskytovaná v rámci jednotlivých oborů zdravotní péče podle § 4 odst. 4,

c) stacionární péče, jejímž účelem je poskytování zdravotní péče pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované denní poskytování ambulantní péče.

(3) Součástí primární ambulantní péče poskytované registrujícími poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost je vždy návštěvní služba.

§8

Jednodenní péče

Jednodenní péče je zdravotní péčí, při jejímž poskytnutí se vyžaduje pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s ohledem na charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů. Při poskytování jednodenní péče musí být zajištěna nepřetržitá dostupnost akutní lůžkové péče intenzivní.

§9

Lůžková péče

Strana 7 / 127

 

(1) Lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu.

a) b)

c)

d)

(2) Lůžkovou péčí je

akutní lůžková péče intenzivní, která je poskytována pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat,

akutní lůžková péče standardní, která je poskytována pacientovi

1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo

2. za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; v rámci akutní lůžkové péče je poskytována též včasná léčebná rehabilitace,

následná lůžková péče, která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí,

dlouhodobá lůžková péče, která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.

§ 10

Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta

(1) Zdravotní péčí poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta jsou

a) b)

návštěvní služba,

domácí péče, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče.

(2) Ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péče podle odstavce 1 poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu.

Strana 8 / 127

 

(3) V rámci zdravotní péče podle odstavce 1 lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení.

HLAVA II

OBECNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB § 11

Poskytování zdravotních služeb

(1) Poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

(2) Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

a) poskytovat odbornou první pomoc,

b) poskytovat zdravotní služby v zařízeních sociálních služeb podle zákona o sociálních službách,

c) zajistit převoz osoby, jejíž zdravotní stav to vyžaduje, ze zahraničí do České republiky nebo z České republiky do zahraničí osobou oprávněnou k této činnosti podle právních předpisů jiného státu, z jehož území nebo na jehož území se převoz uskutečňuje a jde-li o činnost na území České republiky dočasnou,

d) poskytovat zdravotní služby podle § 20.

(3) Zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb.

(4) Personální zabezpečení zdravotních služeb musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f). Požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve zdravotnických zařízeních v místech uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb; to neplatí v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientů neodkladné péče, přednemocniční

Strana 9 / 127

 

neodkladné péče poskytované v rámci zdravotnické záchranné služby, zdravotních služeb poskytovaných v mobilních zdravotnických zařízeních ozbrojených sil za krizových situací a jde-li o převoz těla zemřelého na pitvu a z pitvy podle zákona o pohřebnictví. V případě, že poskytovatel poskytuje pouze domácí péči, musí mít kontaktní pracoviště.

(6) Zdravotnické zařízení musí být pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno. Technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f). Požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, týkající se stavebně technického, funkčního a dispozičního uspořádání prostor a vybavení vybranými zdravotnickými prostředky, jinými přístroji a zařízením, na vybavení kontaktního pracoviště, a v případě lékárenské péče poskytované v odloučeném oddělení výdeje léčiv i na místo poskytování péče, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na zdravotnická zařízení podle jiných právních předpisů.

(7) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a poskytovatel přepravy pacientů neodkladné péče musí být pro poskytovanou zdravotní službu vybaven odpovídajícími dopravními prostředky. Požadavky na vybavení poskytovatele dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení těchto dopravních prostředků a na jejich označení a barevné provedení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na dopravní prostředky stanovené jinými právními předpisy.

(8) Poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služeb podle odstavce 2 písm. b) je poskytovatel sociálních služeb povinen před jejich započetím oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa jejich poskytování. Při poskytování zdravotních služeb je poskytovatel sociálních služeb povinen dodržovat povinnosti stanovené poskytovateli v § 45 odst. 1, odst. 2 písm. n), § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1.

§ 12

Způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání

(1) Způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta nebo způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nelékařského povolání bez přímého vedení a odborného dohledu podle jiných právních předpisů1),2).

(2) Poskytovatel, který je fyzickou osobou, musí být způsobilý k

Strana 10 / 127

 

samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 anebo je povinen ustanovit odborného zástupce s touto způsobilostí; ustanovení odborného zástupce se nepřipouští, jde-li o poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění podle § 16 odst. 2. Poskytovatel, který je právnickou osobou, je povinen ustanovit odborného zástupce se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 vždy.

a) b)

c) d)

(3) Jsou-li poskytovány zdravotní služby

v oborech specializačního vzdělávání lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře alespoň v jednom z těchto oborů,

v oboru zubní lékař nebo v oborech specializačního vzdělávání zubních lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře alespoň v jednom z těchto oborů,

v oboru farmaceut nebo v oborech specializačního vzdělávání farmaceutů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání farmaceuta alespoň v jednom z oborů specializačního vzdělávání farmaceutů,

pouze v oborech vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařského povolání nebo jiných odborných pracovníků, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání alespoň v jednom z těchto oborů; odborným zástupcem může být též lékař, zubní lékař nebo farmaceut, pokud je způsobilý vykonávat alespoň v jednom z těchto oborů přímé vedení nebo odborný dohled vůči těmto pracovníkům podle jiného právního předpisu.

§ 13

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

a) za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nebo

b) za trestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb, anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o bezúhonnosti, které vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů

Strana 11 / 127

 

nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti, které učinila před notářem nebo příslušným orgánem tohoto státu.

(3) Vyžaduje-li se pro účely řízení podle tohoto zákona doložení bezúhonnosti výpisem z evidence Rejstříku trestů, požádá o vydání výpisu správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku restů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 14

Odborný zástupce

(1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborným zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která je

a) způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání,

b) plně svéprávná,

c) bezúhonná,

d) držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít. Odborným zástupcem nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.

(2) Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k poskytovateli ve smluvním vztahu.

(3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Stejná osoba nemůže vykonávat funkci odborného zástupce pro více než 2 poskytovatele.

(4) Odborný zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny změny údajů uvedených o něm v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a změny a doplnění údajů týkajících se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit doklady o nich. Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo.

Strana 12 / 127

 

(5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon této funkce, je poskytovatel povinen ustanovit nového odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se o některé z těchto skutečností dozvěděl.

ČÁST TŘETÍ
OPRÁVNĚNÍ K POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

§ 15

Působnost správních orgánů

(1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje

a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány,

b) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, nebo

c)

Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, (dále jen „příslušný správní orgán“).

(2) Oprávnění k poskytování lékárenské péče lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude tato péče poskytována. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydá závazné stanovisko na základě písemné žádosti do 30 dnů ode dne jejího doručení. Žádost o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v § 18 odst. 1.

§ 16

Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

(1) Fyzické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže

a) dosáhla věku 18 let,

Strana 13 / 127

 

b) c) d)

e)

f) g) h) i)

j) k)

l)

je plně svéprávná,

je bezúhonná,

je držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít,

je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo ustanovila odborného zástupce,

je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení,

jsou splněny požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb,

Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské péče,

Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k činnosti podle atomového zákona15), budou-li při poskytování zdravotních služeb používány zdravotnické prostředky užívané k lékařskému ozáření,

orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického zařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví16),

Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) vydalo souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče,

netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17.

(2) Fyzické osobě, která bude poskytovat zdravotní služby pouze ve zdravotnickém zařízení provozovaném jiným poskytovatelem, se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže

a)

b)

c)

poskytovatele.
(3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na

je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu, a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a l),

je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení užívané jiným poskytovatelem, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení,

jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až k).
Oprávnění podle věty první nelze udělit pro poskytování zdravotní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví, jde-li o výkon činnosti registrujícího

Strana 14 / 127

 

její a)

b) c) d)

e)

písemnou žádost, jestliže

statutární orgán právnické osoby nebo jeho členové nebo vedoucí organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, jsou bezúhonní,

ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1 až 3,

jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až k),

netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) až e),

byla zřízena krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a je oprávněna využívat linku národního čísla tísňového volání 155, jde-li o poskytování zdravotnické záchranné služby.

(4) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést ani nepřechází na jinou osobu. Jiná osoba může na základě oprávnění poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních služeb podle § 27.

a) b)

c)

d)

e)

§ 17

Překážky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze udělit

fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti spočívající v poskytování zdravotních služeb, a to po dobu trvání tohoto zákazu,

fyzické nebo právnické osobě, které bylo odňato oprávnění podle § 24 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) nebo odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění,

fyzické nebo právnické osobě po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,

fyzické nebo právnické osobě, jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž tuto osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou a předběžný insolvenční správce nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas, nebo

fyzické nebo právnické osobě v průběhu insolvenčního řízení, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a insolvenční správce nedal k úkonům této

Strana 15 / 127

 

osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas.

§ 18

Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

(1) Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje,

a) je-li žadatelem fyzická osoba

1.

2. 3.

4.

5.

6. 7.

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození žadatele,

identifikační číslo osoby17) (dále jen „identifikační číslo“), bylo- li přiděleno,

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození odborného zástupce, jestliže musí být ustanoven,

formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb,

adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresu místa jednotlivých pracovišť a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního pracoviště,

datum, k němuž žadatel hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb, dobu, po kterou žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud

žádá o udělení oprávnění na dobu určitou, b) je-li žadatelem právnická osoba

1. 2.

obchodní firmu nebo název, adresu sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též místo usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky,

bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku její název, adresu sídla a identifikační číslo a název jejího zřizovatele, a dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území

Strana 16 / 127

 

3.

4.

5.

České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace,

údaje uvedené v písmenu a) bodě 3 o odborném zástupci a osobách, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem,

adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresu místa jednotlivých pracovišť a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního pracoviště,

údaje uvedené v písmenu a) bodech 2, 4, 6 a 7.

(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží,

a) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 1

1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, má-li tuto způsobilost,

2. 3.

4.

doklad o bezúhonnosti,
v případě ustanovení odborného zástupce doklady o způsobilosti

odborného zástupce k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, doklad o bezúhonnosti a prohlášení odborného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce odborného zástupce a že u něj netrvá žádný z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 a 3, pro který by nemohl funkci odborného zástupce vykonávat,

seznam zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kteří budou vykonávat zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli, a to v rozsahu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. U lékařů, zubních lékařů a farmaceutů způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se v seznamu uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, obor, v němž mají způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a jejich týdenní pracovní doba; u vedoucích zaměstnanců se uvede též jejich pracovní zařazení. U ostatních zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků se v seznamu uvede pouze jejich počet v členění podle odborné způsobilosti. Seznam se člení podle zařazení pracovníků k jednotlivým formám a oborům zdravotní péče, popřípadě druhům zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f); v případě více míst poskytování zdravotních služeb se seznam člení též podle těchto míst,

prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních

5.

Strana 17 / 127

 

6. 7.

8.

9.

služeb technicky a věcně vybaveno podle tohoto zákona,
souhlasné závazné stanovisko vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, jde-

li o poskytování lékárenské péče,
povolení k činnosti podle atomového zákona vydané Státním úřadem pro

jadernou bezpečnost, budou-li při poskytování zdravotních služeb používány zdravotnické prostředky užívané k lékařskému ozáření,

souhlas ministerstva s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče,

rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád,

10. doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k

poskytování zdravotních služeb,
11. doklad prokazující povolení k pobytu na území České republiky

žadatele a odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají

povinnost takové povolení mít,
12. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení

oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e),

b) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 2

1. 2.

doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a doklady uvedené v písmenu a) bodech 2, 11 a 12,

smlouvu s poskytovatelem, který provozuje zdravotnické zařízení v němž bude žadatel zdravotní služby poskytovat, opravňující žadatele využívat technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb tohoto poskytovatele k poskytování zdravotních služeb; pokud smlouvou není zajištěno nebo ze smlouvy nevyplývá splnění všech požadavků na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb, které hodlá žadatel poskytovat, je žadatel povinen prokázat splnění požadavků nezajištěných smlouvou doklady uvedenými v písmenu a) v bodech 4 až 9,

c) je-li žadatelem právnická osoba

1.

doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží se výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě závod nebo organizační složka závodu právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců; doklady uvedené v tomto bodě se k žádosti

Strana 18 / 127

 

nepřikládají, jde-li o právnickou osobu zřízenou na území České republiky zákonem nebo bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku,

2. doklad o bezúhonnosti osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy,

3. doklad o bezúhonnosti vedoucího organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou,

4. doklady uvedené v písmenu a) bodech 3 až 11,
5. v případě poskytování zdravotnické záchranné služby doklad o tom, že

žadatel byl zřízen krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele využívat linku národního čísla tísňového volání 155, 6. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) a c) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e).

(3) Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která je nabyvatelem majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb dosavadním poskytovatelem, připojí k žádosti též doklady prokazující převod nebo přechod majetkových práv na žadatele. Předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 písm. a) bodu 4 lze nahradit prohlášením žadatele o tom, že nedošlo ke změnám údajů v těchto dokladech předložených dosavadním poskytovatelem; v tomto případě se rovněž nepředkládá doklad uvedený v odstavci 2 písm. a) bodě 6. Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb podle § 27, platí pro předložení dokladů věty první a druhá obdobně.

(4) V případě poskytování pouze dlouhodobé lůžkové péče jen zdravotnickými pracovníky nelékařského povolání žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží smlouvu s poskytovatelem ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost o zajištění akutní zdravotní péče pacientům.

§ 19

Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb fyzické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

Strana 19 / 127

 

a)

b) c)

d) e)

jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a odborného zástupce, musí- li být ustanoven, a adresu místa jejich trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a datum jejich narození,

formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb,

adresu místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresy míst jednotlivých pracovišť, a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního pracoviště,

dobu, na kterou se oprávnění uděluje, žádá-li žadatel o udělení oprávnění na dobu určitou,

datum zahájení poskytování zdravotních služeb.

(2) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb právnické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a)

b)

c)

d)

obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu jeho sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresu místa usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem poskytovatele nebo jeho členy,

jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce,

náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).

(3) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku, kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) název, adresu sídla organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) název zřizovatele organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku,

Strana 20 / 127

 

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu nebo územního samosprávného celku; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce,

e) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e).

(4) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů, místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a Českému statistickému úřadu; jde-li o oprávnění k poskytování lékárenské péče, zašle stejnopis rozhodnutí též Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Příslušný správní orgán zaznamená udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „Národní registr poskytovatelů“) a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci18) (dále jen „registr osob“).

(5) Pokud bylo právnické osobě, která vzniká dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do rejstříku. Pokud bylo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky, která se zapisuje do obchodního rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li právnická osoba uvedená ve větě první nebo druhé návrh na zápis do rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění nebo nebyl-li zápis proveden do 90 dnů ode dne podání návrhu na zápis, oprávnění zaniká uplynutím této lhůty. Právnická osoba je povinna zaslat příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku do 15 dnů ode dne podání návrhu a dále doklad o tom, že právnická osoba byla zapsána do rejstříku, a to do 15 dnů ode dne provedení zápisu.

Strana 21 / 127

 

§ 20

Poskytování zdravotních služeb osobami usazenými nebo se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci

(1) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb se nevyžaduje u

a) fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, jestliže poskytuje návštěvní službu nebo domácí péči jako osoba hostující podle jiného právního předpisu a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci jsou návštěvní služba nebo domácí péče poskytovány,

b) právnické osoby, která má adresu sídla v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci a je podle právních předpisů státu svého usazení oprávněna poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci jsou poskytovány návštěvní služba nebo domácí péče, a osoby, jejichž prostřednictvím návštěvní službu nebo domácí péči poskytuje, splňují podmínky stanovené pro hostující osoby podle jiného právního předpisu.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit úmysl poskytovat návštěvní službu nebo domácí péči krajskému úřadu, v jehož správním obvodu bude tyto služby poskytovat, a to nejpozději 7 dnů přede dnem zahájení jejich poskytování. Součástí oznámení je doklad prokazující oprávnění poskytovat příslušné zdravotní služby v jiném státě Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kde je fyzická osoba usazena nebo kde má právnická osoba sídlo, a jeho úředně ověřený překlad do českého jazyka, pokud nejde o doklad v jazyce slovenském.

(3) Na osobu poskytující návštěvní službu nebo domácí péči podle odstavce 1 se vztahují povinnosti uvedené v § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1. Pozbude-li osoba uvedená v odstavci 1 podle právních předpisů státu svého usazení oprávnění poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci návštěvní službu nebo domácí péči poskytovala, je povinna tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámit krajskému úřadu, v jehož správním obvodu tyto služby poskytovala.

(4) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle tohoto zákona osobou uvedenou v odstavci 1, oznámí tuto skutečnost ministerstvu, které ji oznámí příslušnému členskému státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci.

(5) V případě, že krajský úřad zjistí závažné porušení povinností podle tohoto nebo jiného zákona osobou uvedenou v odstavci 1, rozhodnutím může zakázat této osobě poskytování zdravotních služeb na území České republiky, a to na dobu

Strana 22 / 127

 

nejdéle 3 let. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Krajský úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí do 15 dnů ode dne nabytí právní moci ministerstvu, které o zákazu poskytování zdravotních služeb informuje příslušný členský stát Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarskou konfederaci.

§ 21

Oznamování změn poskytovatelem

(1) Poskytovatel je povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu všechny změny týkající se údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a dále všechny změny týkající se údajů v dokladech předkládaných se žádostí o udělení oprávnění a předložit o těchto změnách doklady, pokud mohou být důvodem pro pozastavení, změnu, zrušení nebo zánik oprávnění. Poskytovatel je dále povinen písemně oznámit správnímu orgánu, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, všechny změny týkající se těchto rozhodnutí nebo závazného stanoviska, pokud mohou být důvodem pro jejich změnu, zrušení nebo odejmutí. V případě změn údajů uvedených v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 4 se oznamují pouze změny týkající se vedoucích zaměstnanců. Správní orgán, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, neprodleně oznámí příslušnému správnímu orgánu jejich změnu, odnětí nebo zrušení.

(2) Poskytovatel je povinen změny podle odstavce 1 oznámit do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.

(3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jsou-li nadále splněny podmínky pro poskytování zdravotních služeb, provede příslušný správní orgán o této změně záznam do spisu. V ostatních případech rozhodne příslušný správní orgán podle okolností o změně, pozastavení nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

§ 22

Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb

Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniká a) smrtí poskytovatele, nepostupuje-li se podle § 27,

Strana 23 / 127

 

b) c)

d)

e) f) g)

zánikem poskytovatele,

výmazem organizační složky závodu právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku,

zrušením organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bylo-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou,

uplynutím doby, pokud bylo oprávnění uděleno na dobu určitou, rozhodnutím příslušného správního orgánu o odejmutí oprávnění, nebo v dalších případech stanovených tímto zákonem.

Odejmutí, pozastavení a změna oprávnění

§ 23

(1) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže

a) b) c)

poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a),

nastala překážka poskytování zdravotních služeb podle § 17 písm. a) nebo c), nebo

poskytovatel o to požádal.

(2) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c) na písemnou žádost poskytovatele. Žádost o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb musí být podána nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž poskytovatel požaduje oprávnění odejmout; tato lhůta neplatí, požaduje-li poskytovatel odejmout oprávnění z důvodu, pro který se oprávnění odjímá z moci úřední. Není-li dodržena lhůta pro podání žádosti, příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději k šedesátému dni ode dne podání žádosti.

(3) Poskytovatel, který žádá o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb a hodlá převést majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb na jinou osobu, oznámí tuto skutečnost příslušnému správnímu orgánu současně s podáním žádosti o odejmutí oprávnění. Pokud nabyvatel majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb dnem odejmutí oprávnění dosavadnímu poskytovateli, uvede tuto skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Je-li podána žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění dosavadním poskytovatelem a jsou splněny podmínky pro udělení oprávnění, rozhodne příslušný správní orgán o odejmutí

Strana 24 / 127

 

oprávnění a o udělení oprávnění ke stejnému dni; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 24

(1) Příslušný správní orgán změní, pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže

a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) nebo g) a odst. 2 písm. b), nebo

b) byl zrušen souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko, které bylo podkladem pro rozhodnutí o udělení oprávnění.

(2) Příslušný správní orgán pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel

a) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) nebo e) a odst. 3 písm. a) nebo b), nebo

b) není pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

(3) Příslušný správní orgán může pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže

a)

b) c) d)

poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro poskytování zdravotních služeb tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

poskytovatel nesplnil povinnost odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě,

poskytovatel nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo

poskytovatel neplní povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

(4) Příslušný správní orgán může odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže

a) b)

c)

poskytovatel poskytoval zdravotní služby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,

poskytovatel opakovaně poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a neučinil nápravná opatření,

poskytovatel poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu,

Strana 25 / 127

 

d) poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající pro něj ze zákona o veřejném zdravotním pojištění,

e) poskytovatel opakovaně požadoval od pacientů úhradu za zdravotní služby v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, nebo

f) zdravotní služby nejsou poskytovány po dobu delší než 1 rok.

(5) Před zahájením řízení o změně nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavců 1, 2 nebo 3 písm. a), c) nebo d) poskytne příslušný správní orgán poskytovateli přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, jedná- li se o nedostatky, které lze odstranit.

(6) V rozhodnutí o pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb příslušný správní orgán stanoví dobu pozastavení oprávnění a určí zdravotní služby, které po tuto dobu nelze poskytovat. Doba pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nesmí být delší než 1 rok.

§ 25

Oznamování změny, zániku a pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb

(1) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl poskytovatel ke dni nabytí právní moci rozhodnutí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

(2) Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu určitou oznámí příslušný správní orgán subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl poskytovatel uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to do 30 dnů ode dne, kdy k zániku oprávnění došlo; v ostatních případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje odstavec 1, tak učiní do 30 dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění dozvěděl.

(3) Příslušný správní orgán zaznamená změnu, odejmutí nebo pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů a též do registru osob. Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb uděleného na dobu určitou zaznamená příslušný správní orgán do 15 dnů ode dne, kdy k zániku oprávnění došlo, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob; v ostatních případech zániku oprávnění, na které se nevztahuje věta první, tak učiní do 15 dnů ode dne, kdy se o zániku oprávnění dozvěděl.

Strana 26 / 127

 

§ 26

Přerušení poskytování zdravotních služeb

(1) Poskytovatel může poskytování zdravotních služeb přerušit nejdéle na dobu 1 roku. Přerušením se rozumí neposkytování zdravotních služeb nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc.

(2) Poskytovatel je povinen přerušení poskytování zdravotních služeb písemně oznámit nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž hodlá poskytování zdravotních služeb přerušit, příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; současně je poskytovatel povinen informaci o přerušení poskytování zdravotních služeb uveřejnit tak, aby byla přístupná pacientům. Pokud důvod přerušení poskytování zdravotních služeb neumožní poskytovateli splnit povinnosti uvedené ve větě první ve stanovené lhůtě, je povinen učinit tak bez zbytečného odkladu.

(3) Poskytovatel je po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb povinen zajistit, aby v případě pacienta, kterému poskytoval zdravotní služby a který si v době přerušení zvolí k poskytování zdravotních služeb jiného poskytovatele, nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb pro tohoto pacienta, byla předána kopie zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nebo výpis z této zdravotnické dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má převzít pacienta do péče.

(4) Pokračování v poskytování zdravotních služeb po přerušení je poskytovatel povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejpozději 15 dnů přede dnem, k němuž hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb.

(5) Poskytování zdravotních služeb lze opakovaně přerušit po uplynutí 5 let ode dne uvedeného v oznámení o pokračování v poskytování zdravotních služeb po předchozím přerušení jejich poskytování.

(6) Příslušný správní orgán přerušení a pokračování v poskytování zdravotních služeb oznámí místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

Strana 27 / 127

 

do 15 dnů ode dne, kdy mu tato skutečnost byla poskytovatelem oznámena.

§ 27

Pokračování v poskytování zdravotních služeb

(1) Zemře-li poskytovatel a nejde-li o osobu uvedenou v § 16 odst. 2, může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická osoba nebo právnická osoba, jestliže

a) je oprávněna užívat zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel,

b) jsou splněny podmínky uvedené v § 16 odst. 1, jde-li o fyzickou osobu, nebo podmínky uvedené v § 16 odst. 3 písm. a) až d), jde-li o právnickou osobu,

c) do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb.
Osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb, má práva a

povinnosti poskytovatele.

(2) Úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je osoba uvedená v odstavci 1 povinna písemně oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele též zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Oznámí-li úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb více osob, může v poskytování zdravotních služeb pokračovat ta z nich, na které se písemně dohodly; podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. K uzavření dohody vyzve osoby, které oznámily úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, příslušný správní orgán, jenž současně stanoví lhůtu, ve které mu má být dohoda předložena.

(3) V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data. Součástí oznámení jsou doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) až e), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. a) a b), jde-li o právnickou osobu, a dále prohlášení, že oznamovatel je oprávněn užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, prohlášení o splnění podmínky uvedené § 16 odst. 1 písm. l), jde-li o fyzickou osobu, nebo v § 16 odst. 3 písm. d), jde-li o právnickou osobu, a prohlášení, že jsou nadále splněny podmínky podle § 16 odst. 1 písm. f) až k). Došlo-li ke změně technického nebo věcného vybavení zdravotnického zařízení nebo ke změně personálního zabezpečení zdravotních služeb, jsou součástí oznámení též doklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) a g). Došlo-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno

Strana 28 / 127

 

závazné stanovisko nebo povolení uvedené v § 16 odst. 1 písm. h) nebo i) nebo schválen provozní řád uvedený v § 16 odst. 1 písm. j), jsou součástí oznámení též nové doklady uvedené v § 18 odst. 2 písm. a) bodě 6, 7 nebo 9.

(4) Jsou-li splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení podle odstavce 3 oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek. Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení osvědčení do 10 dnů ode dne jeho vydání zdravotním pojišťovnám uvedeným v odstavci 2 a subjektům uvedeným v § 19 odst. 4 a provede o vydání osvědčení záznam do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob. Jestliže nejsou splněny podmínky pro postup podle věty první, příslušný správní orgán rozhodne o tom, že oznamovatel nesplnil podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zaniká též právo pokračovat v poskytování zdravotních služeb; poté může poskytovatel poskytovat zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, pouze na základě vlastního oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne marným uplynutím lhůty pro oznámení úmyslu pokračovat v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c), marným uplynutím lhůty pro předložení dohody příslušnému správnímu orgánu podle odstavce 2, marným uplynutím lhůty pro pokračování v poskytování zdravotních služeb podle odstavce 3 nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že nebyly splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne též uplynutím lhůty 90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb uvedeného v oznámení podle odstavce 3; požádá-li však osoba pokračující v poskytování zdravotních služeb o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 90 dnů ode dne pokračování v poskytování zdravotních služeb, oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele zanikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.

ČÁST ČTVRTÁ

POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

HLAVA I

Strana 29 / 127

 

PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB

Práva pacienta

§ 28

(1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

a)

b)

(3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo

na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,

zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak,

c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě

d) e)

zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,

být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“),

f)

a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b),

být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených

na

1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,

2.

nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“),

3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem,

Strana 30 / 127

 

g)

h) i)

j)

k)

nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,

znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,

odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,

přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,

přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

(4) Pacient, s omezenou svéprávností nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává. V tomto případě se postupuje podle § 35 odst. 5.

§ 29

(1) Volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientů

a)

b)

umístěných do dětských domovů pro děti do 3 let věku, do školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo dětí svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu náleží statutárnímu orgánu tohoto zařízení,

svěřených do pěstounské péče nebo do výchovy jiných osob náleží pěstounovi nebo jiné osobě, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo

Strana 31 / 127

 

a)

b) c) d)

e) f) g) h)

jiného orgánu svěřen (dále jen „pěstoun nebo jiná pečující osoba“).

(2) Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje na

zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží,

pracovnělékařské služby,
nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení,

osoby umístěné v policejních celách zřízených u útvarů Policie České republiky; tyto osoby si mohou na své vlastní náklady přizvat k poskytnutí zdravotních služeb zvoleného zdravotnického pracovníka,

osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku,

osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v oblasti zaměstnanosti19) a pro účely sociálního zabezpečení20),

vojáky v činné službě za podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání ,

případy, kdy jiný právní předpis stanoví posuzujícího poskytovatele, nebo jde-li o určení poskytovatele osobou k tomu oprávněnou na základě jiného právního předpisu.

§ 30

(1) Pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ustanoví tlumočníka Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“).

(2) Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny.

(3) Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.

Strana 32 / 127

 

a) b)

a)

b)

zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o zdravotním stavu“),

umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

(2) Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o

příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,

účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,

Informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách

(1) Poskytovatel je povinen

§ 31

c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti,

d) e) f)

přínosech a rizicích pro pacienta,
další potřebné léčbě,
omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a možnosti

1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a
2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací

o zdravotním stavu podle § 33.

Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a

dále
pacienta účelné.

vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav

(3) Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká; ošetřující zdravotnický pracovník provede do zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána.

(4) Informace o zdravotním stavu se nepodá pacientovi, který v důsledku svého zdravotního stavu není schopen poskytované informace vůbec vnímat.

(5) Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností, právo na informace o zdravotním stavu a právo klást otázky náleží zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi pacienta a pacientovi, je-li k takovému úkonu

Strana 33 / 127

 

přiměřeně rozumově a volně vyspělý.

(6) Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují, je poskytovatel oprávněn sdělit osobám, které budou o pacienta osobně pečovat, informace, které jsou nezbytné k zajištění této péče nebo pro ochranu jejich zdraví.

§ 32

(1) Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. K vzdání se podání informace o zdravotním stavu se nepřihlíží, jde-li o informaci, že pacient trpí infekční nemocí nebo jinou nemocí, v souvislosti s níž může ohrozit zdraví nebo život jiných osob.

(2) Informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu pacienta může být v nezbytně nutném rozsahu a po dobu nezbytně nutnou zadržena, lze-li důvodně předpokládat, že by její podání mohlo pacientovi způsobit závažnou újmu na zdraví. Podle věty první nelze postupovat v případě, kdy

a) informace o určité nemoci nebo predispozici k ní je jediným způsobem, jak pacientovi umožnit podniknout preventivní opatření nebo podstoupit včasnou léčbu,

b) zdravotní stav pacienta představuje riziko pro jeho okolí,

c) pacient žádá výslovně o přesnou a pravdivou informaci, aby si mohl zajistit osobní záležitosti.

(3) Poskytovatel může v nezbytném rozsahu zadržet informaci o zdravotním stavu nezletilého pacienta jeho zákonnému zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě v případě podezření, že se tato osoba podílí na zneužívání nebo týrání nebo ohrožování zdravého vývoje tohoto nezletilého pacienta, lze-li předpokládat, že poskytnutím této informace by mohlo dojít k ohrožení pacienta. Obdobně se postupuje, jde-li o pacienta s omezenou svéprávností.

§ 33

(1) Pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto osoby mohou

Strana 34 / 127

 

nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů a zda mohou v případech podle § 34 odst. 7 vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Pacient může určit osoby nebo vyslovit zákaz poskytovat informace o zdravotním stavu kterékoliv osobě kdykoliv po přijetí do péče, rovněž může určení osoby nebo vyslovení zákazu poskytovat informace o zdravotním stavu kdykoliv odvolat. Záznam o vyjádření pacienta je součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Součástí záznamu je rovněž sdělení pacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním stavu sdělovány.

(2) Zákaz podávání informací o zdravotním stavu vyslovený pacientem se nepoužije na podávání informací, popřípadě na sdělování údajů, které mohou být sděleny bez souhlasu pacienta podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů.

(3) Jde-li o pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby podle odstavce 1, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. Pokud pacient dříve vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu.

(4) Osoby blízké zemřelému pacientovi, popřípadě další osoby určené pacientem, mají právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie. Pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu.

(5) Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a to pouze v nezbytném rozsahu, mají rovněž osoby, které s pacientem přišly do styku a tyto informace jsou rozhodné pro ochranu jejich zdraví.

Poskytování zdravotních služeb se souhlasem

§ 34
(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá

Strana 35 / 127

 

za

(2) Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis21) nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizací musí být vždy v písemné formě. Na vyžádání je pacientovi poskytnuta kopie písemné formy souhlasu.

(3) Pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers).

(4) Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta.

(5) Písemný souhlas, písemné odvolání souhlasu, popřípadě záznam o odvolání tohoto souhlasu, pokud pacient souhlas odvolal bez písemného vyjádření, písemné prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb, popřípadě záznam o tomto nesouhlasu, pokud pacient odmítá učinit písemné prohlášení, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; podepíše je pacient a zdravotnický pracovník. Odmítá-li pacient záznam podle věty první podepsat, zdravotnický pracovník tuto skutečnost do záznamu doplní; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek.

(6) Jestliže zdravotní stav pacienta nedovoluje vyjádření souhlasu, odvolání souhlasu nebo vyslovení nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb požadovaným způsobem, zdravotnický pracovník zaznamená nepochybný projev vůle pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, uvede způsob, jakým pacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící pacientovi ve vyjádření požadovaným způsobem; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek.

(7) Jestliže pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby určené pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, manžela nebo

a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,

b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal.

Strana 36 / 127

 

33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, manžela nebo

registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas jiné svéprávné osoby blízké, pokud je známa.

§ 35

(1) Při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi je třeba zjistit jeho názor na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Tento názor musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacienta. Pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující svéprávnost fyzických osob49) s tím, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez souhlasu.

(2) Poskytnutí zdravotních služeb na základě souhlasu nezletilého pacienta nebrání tomu, aby ošetřující zdravotnický pracovník podal zákonnému zástupci informaci o poskytnutých zdravotních službách nebo zdravotním stavu nezletilého pacienta.

(3) Jde-li o zdravotní služby, které spočívají v poskytnutí a) neodkladné péče, která není péčí podle § 38 odst. 4, nebo b) akutní péče, a

souhlas zákonného zástupce nelze získat bez zbytečného odkladu, rozhodne o jejich poskytnutí ošetřující zdravotnický pracovník. To neplatí, lze-li zdravotní služby poskytnout podle odstavce 1 na základě souhlasu nezletilého pacienta.

(4) Jde-li o pacienta s omezenou svéprávností, odstavce 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že věk pacienta se nezohledňuje.

(5) Jde-li o pacienta uvedeného v § 28 odst. 4, poskytovatel vyloučí, má-li podezření, že je tento pacient zneužíván nebo týrán, popřípadě, že je ohrožován jeho zdravý vývoj, přítomnost osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) při poskytování zdravotních služeb, pokud jde o vyšetření za účelem vyloučení známek uvedených skutečností.

§ 36

Strana 37 / 127

 

Dříve vyslovené přání

(1) Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit (dále jen „dříve vyslovené přání“).

(2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí.

(3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání je písemné poučení podle odstavce 2.

(4) Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v tomto případě se nepostupuje podle odstavce 3.

(5) Dříve vyslovené přání

a) není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi,

b) nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti,

c) nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby,

d) nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.

(6) Dříve vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty s omezenou svéprávností.

Strana 38 / 127

 

§ 37

Utajený porod

(1) Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství22), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem.

(2) Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu (dále jen „utajený porod“); součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat.

(3) Provedením utajeného porodu se rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém.

Hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu a použití omezovacích prostředků

§ 38

(1) Pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže a) mu

1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče,

2. je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

3. je podle trestního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních nařízeno vyšetření zdravotního stavu,

b) ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo

c) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas.

(2) Nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností lze bez

Strana 39 / 127

 

souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

(3) Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě

a) kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit; tím není dotčeno dříve vyslovené přání podle § 36, nebo

b) léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta.

(4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností lze bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, jde-li o

a) případy podle odstavce 3 písm. b), nebo

b) zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví.

(5) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce, pokud je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.

(6) Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informovat osobu určenou podle § 33, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacienta, pokud jsou mu známy. Není-li mu žádná osoba podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii České republiky.

(7) Bez souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.

§ 39

(1) K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít

a)

b) c) d) e) f)

úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem,

omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,
umístění pacienta v síťovém lůžku,
umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu,
ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta, psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky podávané parenterálně, které

Strana 40 / 127

 

g)

a) b)

a) b)

jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo

kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f), (dále jen „omezovací prostředky“).

(2) Omezovací prostředky lze použít

pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a

pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a).

(3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby

pacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na jeho zdravotní stav srozumitelně informován o důvodech použití omezovacího prostředku,

zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta byl o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informován; sdělení zákonnému zástupci pacienta se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, záznam podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce nebo opatrovník,

c) pacient po dobu použití omezovacího prostředku byl pod dohledem zdravotnických pracovníků; dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního stavu pacienta a zároveň musí být přijata taková opatření, která zabrání poškození zdraví pacienta,

d)

e)

a) b)

použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení,

každé použití omezovacího prostředku bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

§ 40

(1) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin

hospitalizaci pacienta podle § 38 odst. 1 písm. b) a c); obdobně se postupuje, jestliže pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta souhlas odvolal a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu,

dodatečné omezení pacienta, který byl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu podle § 39 odst. 1 písm. b) až g) nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení.

Strana 41 / 127

 

(2) Hospitalizace a dodatečné omezení pacienta se soudu neoznamuje, jestliže byl souhlas ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem dodatečně vysloven.

a)

b) c)

d)

e)

Povinnosti pacienta a jiných osob

§ 41

(1) Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen

dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,

řídit se vnitřním řádem,

uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,

pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech16), o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,

nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci pacienta nebo opatrovníkovi. Zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem podle odstavce 1 písm. a), b) a e). Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a d), je-li pacient hospitalizován, se pro zákonného zástupce pacienta použijí přiměřeně; povinnost podle odstavce 1 písm. b), c) a e) platí i pro zákonného zástupce.

(3) Pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti. Má-li zdravotnický

Strana 42 / 127

 

pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

(4) Jestliže pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta odmítne prokázání totožnosti podle odstavce 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí zdravotní služby, nejde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči. Odmítne-li prokázání totožnosti jiná osoba uvedená v odstavci 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout této osobě poskytnutí požadované součinnosti nebo jí neumožnit návštěvu hospitalizovaného pacienta. To neplatí, potvrdí-li pacient totožnost osoby. O odmítnutí návštěvy poskytovatel nebo zdravotnický pracovník ihned informuje hospitalizovaného pacienta, popřípadě ihned po té, co sdělení této informace umožní zdravotní stav pacienta.

a) b)

c) d) e) f) g)

§ 42

Práva a povinnosti zákonného zástupce podle § 31 odst. 5,

jde-li o poskytnutí zdravotních služeb se souhlasem zákonného zástupce, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení a nelze bez zbytečného odkladu získat vyjádření zákonného zástupce; do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi se zaznamenají důvody, pro které nebyl souhlas zákonného zástupce získán,

§ 38 odst. 2, 5 a 6,
§ 39 odst. 3 písm. b), § 41 odst. 2 a 3,
§ 47 odst. 1 písm. b) a § 93 odst. 1

náleží též pěstounovi nebo jiné pečující osobě, statutárnímu orgánu nebo jím pověřené osobě dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o děti svěřené do péče tohoto zařízení na základě rozhodnutí soudu.

HLAVA II

Strana 43 / 127

 

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZAOPATŘENÍ POSKYTOVANÉ V DĚTSKÝCH DOMOVECH PRO DĚTI DO 3 LET VĚKU

§ 43

(1) V dětských domovech pro děti do 3 let věku jsou poskytovány zdravotní služby a zaopatření dětem zpravidla do 3 let věku, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným a ohroženým ve vývoji nevhodným sociálním prostředím nebo dětem zdravotně postiženým. Zaopatřením se rozumí stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost.

(2) Dětské domovy pro děti do 3 let věku mohou poskytovat též ubytování ženám v průběhu těhotenství, je-li z důvodů nepříznivé životní situace ohroženo jejich zdraví.

§ 44

(1) Osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku a popřípadě též jeho průvodce. Nežijí-li osoby povinné výživou ve společné domácnosti, je povinna hradit příspěvek na úhradu zaopatření dítěte osoba, jíž je dítě svěřeno do výchovy.

(2) Příspěvek na úhradu zaopatření dítěte se sníží na rozdíl prokázaného příjmu a součtu životního minima osoby povinné výživou a osob s ní společně posuzovaných a částky potřebné na úhradu normativních nákladů na bydlení23), předloží-li osoby povinné výživou dítěte poskytovateli doklady, kterými prokáží, že by jejich příjmy po zaplacení příspěvku na úhradu zaopatření dítěte poklesly pod součet životního minima domácnosti a normativních nákladů na bydlení. Do životního minima domácnosti se nezapočítává životní minimum dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku. Příspěvek na úhradu zaopatření dítěte se nevyžaduje, je-li nižší než 100 Kč měsíčně.

(3) Dojde-li ke změně výše příjmu domácnosti, jsou osoby povinné výživou, které hradí příspěvek na úhradu zaopatření dítěte, povinny tuto změnu sdělit poskytovateli do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.

(4) Při stanovení výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte se zohlední jeho věk s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám a s tím související náročnost poskytovaného zaopatření. Prováděcí právní předpis stanoví výši příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce a způsob jeho úhrady.

Strana 44 / 127

 

(5) Pokud zemře nebo zanikne poskytovatel, který poskytoval zdravotní služby v dětském domově pro děti do 3 let věku, a není-li zajištěno poskytování zdravotních služeb a zaopatření dětem umístěným v těchto zdravotnických zařízeních, zajistí těmto dětem poskytování zdravotních služeb a zaopatření v jiném dětském domově pro děti do 3 let věku kraj, v jehož obvodu se dosud zdravotní služby poskytovaly.

ČÁST PÁTÁ

POSTAVENÍ POSKYTOVATELE, ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ A JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Práva a povinnosti poskytovatele

§ 45

(1) Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

a)

b)

c) d)

e)

(2) Poskytovatel je povinen

informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacientům; to neplatí pro poskytovatele lékárenské péče,

vymezit provozní a ordinační dobu a údaj o ní umístit tak, aby tato informace byla přístupná pacientům,

opatřit zdravotnické zařízení viditelným označením, které musí obsahovat obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a příjmení poskytovatele, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientům informaci o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby,

Strana 45 / 127

 

f)

předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento poskytovatel znám, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické záchranné služby nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost předat zprávu jen v případě, kdy poskytnutí zdravotních služeb indikoval registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,

g) předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi,

h)

i)

j)

k)

l)

m) n)

zpracovat seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas; to neplatí pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientů neodkladné péče a lékárenské péče,

informovat pacienta o tom, že se na poskytování zdravotních služeb mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a že pacient může přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb a nahlížení do zdravotnické dokumentace zakázat,

přijmout pacienta k

1. izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu stanovenému podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud je oprávněn požadované zdravotní služby zajišťovat,

2. ochrannému léčení nařízenému soudem, jde-li o poskytovatele zajišťujícího tuto službu podle zákona o specifických zdravotních službách,

poskytnout zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské služby osobě obviněné nebo odsouzené nebo umístěné v ústavu pro výkon zabezpečovací detence v termínu předem dohodnutém s Vězeňskou službou; to neplatí v případě poskytnutí neodkladné péče,

podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu udělil oprávnění, na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby zubních lékařů; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,

předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému,

uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; toto pojištění musí trvat po celou dobu poskytování zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb,

Strana 46 / 127

 

o)

a)

b)

poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost podle zákona o veřejném zdravotním pojištění50).

(3) Poskytovatel je dále povinen

předat pacientovi lékařský posudek pro Úřad práce České republiky - krajskou pobočku a na území hlavního města Prahy pro pobočku pro hlavní město Prahu v případě, že pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce nebo pobočkou pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání24),

umožnit vstup osobám pověřeným příslušným správním orgánem, orgánem ochrany veřejného zdraví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, smluvní zdravotní pojišťovnou, komorou, pověřeným lékařům posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení, zaměstnancům okresních správ sociálního zabezpečení pověřených provedením kontroly, Veřejnému ochránci práv a pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv za účelem zjišťování podkladů potřebných k plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících činnost a úkoly uvedených subjektů a poskytnout jim potřebnou součinnost a předložit doklady nezbytné k provedení kontroly a plnění jejich úkolů; vstupem pověřených osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb,

umožnit vstup lékařům a zaměstnancům služebních orgánů pověřených kontrolou podle zákona o nemocenském pojištění25) a orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení26) za účelem zjišťování podkladů potřebných pro plnění úkolů podle tohoto zákona, zákona o nemocenském pojištění nebo zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s plněním úkolů v důchodovém pojištění; vstupem těchto osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb,

poskytovat příslušnému správnímu orgánu, ministerstvu a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv na jeho žádost podklady a údaje potřebné pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací,

zajistit součinnost členům mezinárodních orgánů při plnění jejich úkolů, vyplývá-li tato povinnost z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

zajistit splnění oznamovací povinnosti a sdělování údajů podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí.

(4) Poskytovatel je povinen informovat

osobu určenou pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby, nebo není -li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, tak jinou svéprávnou osobou blízkou, je-li mu známa, že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče, a

c)

d) e) f)

a)

Strana 47 / 127

 

b) Policii České republiky,

a to v případech, kdy přerušením poskytování zdravotních služeb je vážně ohroženo zdraví nebo život pacienta nebo třetích osob.

a)

b) c)

d)

e)

f)

g)

§ 46

(1) Poskytovatel je povinen zajistit

aby byl pacient seznámen se svými právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů,

sestavení, koordinaci a realizaci individuálního léčebného postupu a komplexnost, návaznost a koordinovanost poskytovaných zdravotních služeb,

aby byl pacient informován o dalších zdravotních službách a dalších možných sociálních službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav, zejména o možnostech sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace,

aby jinému poskytovateli nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby, byly zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné,

na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby bezodkladně spolupráci při poskytování zdravotních služeb při mimořádných událostech, hromadných nehodách nebo otravách, průmyslových haváriích nebo přírodních katastrofách, včetně zajištění bezprostředně navazující lůžkové péče; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,

na výzvu nebo na základě opatření nařízeného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví bezodkladně účast zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb při epidemiích nebo při nebezpečí jejich vzniku; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,

aby zdravotní služby byly osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence poskytovány za přítomnosti příslušníka Vězeňské služby, a to pouze na dohled, mimo jeho doslech, s výjimkou případů ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo majetku, kdy je příslušník oprávněn být přítomen výkonu zdravotní služby též na doslech.

(2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce, praktickém vyučování a odborné praxi, která se uskutečňuje na jeho pracovištích, jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky nebo praxe, a to pod přímým vedením zdravotnického pracovníka, který má způsobilost k

výkon

Strana 48 / 127

 

samostatnému výkonu zdravotnického povolání a je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k tomuto poskytovateli. Uskutečňují-li se klinická a praktická výuka nebo praktické vyučování a odborná praxe za přítomnosti zdravotnického pracovníka, který není v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli uvedenému ve větě první a který je

a) učitelem praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělávání27), nebo

b) akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru28),

je poskytovatel povinen zajistit, aby tento zdravotnický pracovník neposkytoval na jeho pracovišti zdravotní služby a postupoval v součinnosti se zdravotnickým pracovníkem uvedeným ve větě první.

a)

b)

c) d)

e)

f)

§ 47

(1) Poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen zajistit hospitalizaci

1. nezletilých pacientů odděleně od dospělých pacientů, alespoň v samostatných pokojích, a to do dne, kdy dovrší 15 let věku,

2. žen odděleně od mužů v samostatných pokojích, a to s výjimkou poskytování akutní lůžkové péče intenzivní,

umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka, nebo osoby jimi pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen,

včas informovat zákonného zástupce pacienta o propuštění z jednodenní nebo lůžkové péče,

zpracovat traumatologický plán, v němž upraví soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích, a nejméně jednou za 2 roky ho aktualizovat; jedno vyhotovení plánu předat příslušnému správnímu orgánu do 30 dnů ode dne jeho zpracování nebo aktualizace; při jeho zpracování vychází z místních podmínek a možností a z výsledků jeho projednání podle písmene e),

návrh traumatologického plánu podle písmene d) a návrh jeho aktualizace projednat s příslušným správním orgánem, jde-li o fakultní nemocnici, s ministerstvem; podrobnosti o obsahu traumatologického plánu a postup při jeho zpracování a projednání s příslušným správním orgánem nebo ministerstvem stanoví prováděcí právní předpis,

pacienta vybavit při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu.

Strana 49 / 127

 

(2) Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo lůžkové péče až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Má-li být propuštěn pacient, u něhož není zajištěna další péče, poskytovatel o tom včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle adresy místa trvalého pobytu pacienta, a má-li pacient trvalý pobyt na území hlavního města Prahy, informuje Magistrát hlavního města Prahy; obdobně postupuje u nezletilých pacientů se závažnou sociální problematikou v rodině.

(3) Poskytovatel je rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb

a) odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci případy, kdy se při poskytování zdravotních služeb odchýlí od uznávaného medicínského postupu,

b) zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb; minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení uveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách,

c) dbát na takové používání antibiotik u konkrétního pacienta, aby došlo k omezování rizika vzestupu antibiotické rezistence.

(4) Poskytovatel lůžkové péče je povinen v rámci prevence a kontroly infekcí zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí odpovídat charakteru poskytované zdravotní péče a musí vycházet z průběhu hodnocení rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí v konkrétních podmínkách daného poskytovatele.

(5) Registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel, který pacienta přijal do péče, je povinen, vyžaduje-li to zdravotní stav pacienta, předat mu písemné doporučení k poskytnutí příslušné specializované ambulantní péče, jednodenní péče nebo lůžkové péče. Součástí doporučení je písemné odůvodnění a důležité informace týkající se zdravotního stavu pacienta, včetně výsledků provedených vyšetření a informace o dosud provedené léčbě.

§ 48

(1) Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud

a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení

Strana 50 / 127

 

b) c)

a) b)

c) d)

e)

se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,

by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo

není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.

(2) Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že
prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,

pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele; ustanovení § 47 odst. 2 není dotčeno,

pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,

pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,

přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta;

ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.

(3) Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončit péči o něj podle odstavce 2 písm. d) nebo e), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

(4) Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1, jde-li o pacienta

a)

u kterého bylo poskytování zdravotní péče Vězeňskou službou přerušeno z důvodu ukončení nebo přerušení výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud se jedná o zajištění návaznosti při poskytování zdravotních služeb započaté v průběhu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence; Vězeňská služba, v jejímž zdravotnickém zařízení byly

Strana 51 / 127

 

zabezpečovací detence; Vězeňská služba, v jejímž zdravotnickém zařízení byly

b)

pacientovi poskytovány zdravotní služby, jestliže ji není znám poskytovatel, který převezme pacienta do péče, vybaví tohoto pacienta informací podle § 45 odst. 2 písm. g),

ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěného v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o zdravotní služby, které Vězeňská služba neposkytuje, a to po předchozí domluvě s Vězeňskou službou;

to neplatí, jde-li o důvody poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3.

(5) Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončení péče podle odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče podle odstavce 1 nebo o ukončení péče podle odstavce 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb podle § 50 odst. 2 vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí nebo ukončení.

a)

b)

c)

a) b)

§ 49

Povinnosti zdravotnického pracovníka

(1) Zdravotnický pracovník je povinen

poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy,

poskytovat neprodleně odbornou první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby poskytnutí zdravotních služeb,

plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.

(2) Povinnosti podle odstavce 1

písm. a) a c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky, kteří se podílejí na poskytování zdravotních služeb,

písm. c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

§ 50

Práva zdravotnického pracovníka

Strana 52 / 127

 

a)

b)

(1) Zdravotnický pracovník má právo

získat od pacienta informace o tom, že pacient, kterému má poskytovat zdravotní služby, je nosičem infekční nemoci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a o dalších závažných skutečnostech týkajících se pacientova zdravotního stavu,

neposkytnout zdravotní služby v případě, že by došlo při jejich poskytování k přímému ohrožení jeho života nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví.

(2) Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi v případě, že by jejich poskytnutí odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání. O této skutečnosti je povinen ihned informovat poskytovatele, který zajistí pacientovi jiného zdravotnického pracovníka. Nemůže- li poskytovatel zajistit jiného zdravotnického pracovníka, zajistí pacientovi jiného poskytovatele, který mu zdravotní služby poskytne, pokud pacient zajištění jiného poskytovatele neodmítne. Záznam o odmítnutí zajištění jiného zdravotnického pracovníka nebo poskytovatele je součástí zdravotnické dokumentace; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Zdravotnický pracovník nemůže odmítnout poskytnutí zdravotních služeb pacientovi z důvodu uvedeného ve větě první, pokud by odmítnutím došlo k ohrožení života pacienta nebo k vážnému ohrožení jeho zdraví a poskytovatel není schopen zajistit poskytnutí zdravotních služeb jiným zdravotnickým pracovníkem. Podle věty první až čtvrté se obdobně postupuje, odmítne-li poskytnutí zdravotních služeb poskytovatel.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

§ 51

Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami

( 1 ) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

a) b)

c)

(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje

předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,

sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,

sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto

Strana 53 / 127

 

d)

zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,

sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.

(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.

(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.

a) b)

c) d)

e) f) g)

(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro

zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,

zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,

osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,

osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,

členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách, osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),

další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.

Strana 54 / 127

 

ČÁST ŠESTÁ

ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE A NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉ M

HLAVA I

ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

§ 52

Při zpracování osobních údajů lze nakládat s rodným číslem pacienta

a) ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi,

b) v Národním zdravotnickém informačním systému, pokud se shromažďování nebo zpracování údajů anebo jejich uchovávání vztahuje ke konkrétnímu pacientovi.

HLAVA II

ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE

Vedení zdravotnické dokumentace

§ 53

(1) Poskytovatel je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů. Zdravotnická dokumentace je souborem informací podle odstavce 2 vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena.

(2) Zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje

a) identifikační údaje pacienta, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, číslo pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, není-li tímto číslem rodné číslo pacienta, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu na území České republiky a v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České

Strana 55 / 127

 

b) c)

d)

e)

f) g)

republiky,
pohlaví pacienta,

identifikační údaje poskytovatele, kterými jsou jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a adresu místa poskytování zdravotních služeb v případě fyzické osoby, obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu sídla nebo adresu místa podnikání v případě právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název oddělení nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení takto členěno,

informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb,

údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy,

údaje vztahující se k úmrtí pacienta,

další údaje podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících zdravotní služby nebo poskytování zdravotní péče.

§ 54

(1) Zdravotnická dokumentace může být za podmínek stanovených tímto zákonem vedena v listinné nebo elektronické podobě nebo v kombinaci obou těchto podob. V elektronické podobě je zdravotnická dokumentace pořizována, zpracovávána, ukládána a zprostředkovávána v digitální formě s využitím informačních technologií.

(2) Zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí, musí být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Jde-li o poskytování akutní lůžkové péče, zápis o aktuálním zdravotním stavu pacienta se provádí nejméně jednou denně.

a)

b)

(3) Každý zápis do zdravotnické dokumentace vedené v listinné podobě musí být opatřen

1. uvedením data jeho provedení,
2. podpisem zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,

který zápis provedl, a otiskem razítka s jmenovkou nebo čitelným přepisem jeho jména, popřípadě jmen, příjmení; to neplatí v případě poskytovatele, který poskytuje zdravotní služby vlastním jménem,

v elektronické podobě musí být opatřen identifikátorem záznamu; samotný zápis obsahuje nezměnitelné, nezpochybnitelné a ověřitelné údaje, kterými jsou

1. datum provedení zápisu,

Strana 56 / 127

 

2. identifikační údaje zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který záznam provedl.

(4) Opravy zápisů ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým zápisem. Zápis se opatří uvedením data opravy a dalšími náležitostmi podle odstavce 3. Původní zápis musí zůstat čitelný. V doplnění nebo opravě zápisu ve zdravotnické dokumentaci na žádost pacienta se uvede datum a čas provedení zápisu a poznámka, že jde o opravu nebo doplnění na žádost pacienta; zápis se opatří podpisem pacienta a zdravotnického pracovníka, který jej provedl.

§ 55

Zdravotnickou dokumentaci lze vést pouze v elektronické podobě za splnění těchto podmínek:

a)

b)

c) d) e)

f)

g)

h) i)

technické prostředky použité k uložení záznamů v elektronické podobě zaručují, že údaje v provedených záznamech nelze dodatečně modifikovat; technickými prostředky jsou organizačně-technická opatření, informační systémy, technické zařízení a vybrané pracovní postupy,

informační systém, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace v elektronické podobě, eviduje seznam identifikátorů záznamů v elektronické dokumentaci pacientů vedené poskytovatelem a umožňuje jeho poskytování dálkovým přístupem,

bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou za pracovní den,

před uplynutím doby životnosti zápisu na technickém nosiči dat je zajištěn přenos na jiný technický nosič dat,

uložení kopií pro dlouhodobé uchování musí být provedeno způsobem znemožňujícím provádět do těchto kopií dodatečné zásahy; tyto kopie jsou vytvářeny nejméně jednou za kalendářní rok,

při uchovávání kopií pro dlouhodobé uchování na technickém nosiči dat je zajištěn přístup k těmto údajům pouze oprávněným osobám a je zajištěna jejich čitelnost nejméně po dobu, která je stanovena pro uchování zdravotnické dokumentace,

dokumenty v listinné podobě, které jsou součástí zdravotnické dokumentace a které vyžadují podpis osoby, jež není zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem, musí být převedeny do elektronické podoby, která se podepíše uznávaným elektronickým podpisem osoby, která převod provedla; dokument v listinné podobě se uchová,

výstupy ze zdravotnické dokumentace lze převést do listinné podoby autorizovanou konverzí dokumentů29),

informační systém, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace, musí

Strana 57 / 127

 

umožňovat vytvoření speciální kopie uložené zdravotnické dokumentace ve formátu čitelném a zpracovatelném i v jiném informačním systému.

§ 56

Vedení zdravotnické dokumentace v případě utajeného porodu

(1) Zdravotnická dokumentace o utajeném porodu podle § 37 je vedena v rozsahu zdravotních služeb souvisejících s těhotenstvím a utajeným porodem. Odděleně od zdravotnické dokumentace je vedeno jméno, popřípadě jména, příjmení ženy, které jsou poskytovány v souvislosti s těhotenstvím a utajeným porodem zdravotní služby, písemná žádost o utajení porodu, datum narození ženy a datum porodu.

(2) Po ukončení hospitalizace ženy, která utajeně porodila, poskytovatel doplní zdravotnickou dokumentaci o údaje uvedené v odstavci 1, vloží ji do vhodného obalu, který zapečetí a označí bezpečnostním kódem, který bude předán též pacientce. Otevření takto zapečetěné zdravotnické dokumentace je možné jedině na základě rozhodnutí soudu; to neplatí, požádá-li o otevření zdravotnické dokumentace žena, která utajeně porodila.

(3) V případě zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě se zdravotnická dokumentace převede do listinné podoby a postupuje se podle odstavce 2; současně se elektronická podoba zdravotnické dokumentace odstraní z informačního systému.

Nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb

§ 57

(1) Pokud oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím poskytovatele a nepostupuje-li se podle § 27, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí známo, nebo jiná osoba, která přišla jako první do styku se zdravotnickou dokumentací, povinen oznámit neprodleně úmrtí poskytovatele příslušnému správnímu orgánu a zajistit zdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou.

(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 je zakázáno nahlížet do zdravotnické

Strana 58 / 127

 

dokumentace. Tyto osoby jsou povinny

a) b)

a) b)

c)

d)

zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděly o pacientech, o jejichž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace, a jiných skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb,

umožnit vstup do objektu, v němž se nacházelo zdravotnické zařízení, osobě pověřené příslušným správním orgánem za účelem převzetí, popřípadě provedení soupisu zdravotnické dokumentace.

(3) Příslušný správní orgán po oznámení učiněném podle odstavce 1

neprodleně zabezpečí zdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou, na dobu, než si pacient zvolí nového poskytovatele,

oznámí převzetí zdravotnické dokumentace nebo její předání podle § 63 odst. 2 jinému poskytovateli způsobem v místě obvyklém tak, aby byla zajištěna v co možná nejširším rozsahu informovanost pacientů, o nichž je zdravotnická dokumentace vedena; v oznámení uvede adresu místa, kam lze předkládat žádosti o předání zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, popřípadě též adresu místa poskytování zdravotních služeb poskytovatelem, jemuž zdravotnickou dokumentaci předal,

zajišťuje pro pacienty do doby, než si zvolí nového poskytovatele nebo než bude zdravotnická dokumentace týkající se pracovnělékařských služeb předána příslušnému poskytovateli určenému zaměstnavatelem, výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace, a to v rozsahu potřebném pro zajištění návaznosti poskytnutí zdravotních služeb nebo je-li to nezbytné k posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti; tyto činnosti může vykonávat pouze zdravotnický pracovník,

neprodleně prokazatelně zajistí předání zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, a to na základě písemné žádosti pacienta nebo zvoleného poskytovatele; poskytovatel zvolený pacientem ke své žádosti připojí písemné vyjádření pacienta o provedené volbě; součástí žádosti je jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta, jeho rodné číslo, je-li přiděleno, nebo datum narození, adresa místa trvalého pobytu pacienta nebo místo hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresa bydliště mimo území České republiky, je-li pacientem cizinec, a identifikační údaje zvoleného poskytovatele.

(4) Pokud zemřelý poskytovatel zajišťoval pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, příslušný správní orgán oznámí převzetí zdravotnické dokumentace zaměstnanců tomuto zaměstnavateli, je-li mu znám. Příslušný správní orgán na základě sdělení zaměstnavatele předá tuto zdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli určenému zaměstnavatelem.

(5) V případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb úmrtím

Strana 59 / 127

 

poskytovatele, který vedl zdravotnickou dokumentaci pouze v elektronické formě, umožní ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, příslušnému správnímu orgánu přístup k informačnímu systému, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace pacientů.

§ 58

Fyzická nebo právnická osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat podle § 27 v poskytování zdravotních služeb, postupuje podle § 57 odst. 3 písm. a), c) a d) a odst. 4 obdobně. Tato osoba do doby zahájení poskytování zdravotních služeb oznámí způsobem v místě obvyklém adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) a d).

§ 59

(1) Poskytovatel, který hodlá ukončit poskytování zdravotních služeb, je povinen informaci o ukončení své činnosti zveřejnit alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě, popřípadě na svých internetových stránkách. Poskytovatel současně požádá příslušný správní orgán a obec, na jejímž území poskytuje zdravotní služby, o uveřejnění uvedené informace na jejich úřední desce; příslušný správní orgán a obec jsou povinny tuto informaci uveřejnit. V informaci uvede datum zamýšleného ukončení činnosti, datum, do kterého lze předložit žádost o předání zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, a adresu místa pro předložení žádosti. Jde-li o postup podle § 23 odst. 3, poskytovatel v informaci uvede, která osoba hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb.

(2) Poskytovatel uvedený v odstavci 1 při předání zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem postupuje podle § 57 odst. 3 písm. d) obdobně. Zdravotnickou dokumentaci vedenou o pacientech, kteří včas nepředložili žádost o předání zdravotnické dokumentace jinému poskytovateli, a její soupis předá osobě pokračující v poskytování zdravotních služeb. Pokud taková osoba není, předá zdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu.

(3) Poskytovatel, který zajišťoval pracovnělékařské služby, oznámí záměr ukončit poskytování zdravotních služeb alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení zaměstnavateli zaměstnance, o němž je v souvislosti s pracovnělékařskými službami zdravotnická dokumentace vedena. V oznámení zároveň uvede lhůtu, do které je třeba, aby mu zaměstnavatel sdělil identifikační údaje nového poskytovatele. Poskytovatel na základě sdělení zaměstnavatele předá zdravotnickou

Strana 60 / 127

 

poskytovatele. Poskytovatel na základě sdělení zaměstnavatele předá zdravotnickou

dokumentaci poskytovateli určenému zaměstnavatelem. Pokud poskytovatel neobdrží sdělení podle věty druhé v určené lhůtě, předá zdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu.

(4) Podle odstavců 1 až 3 se postupuje obdobně, má-li zaniknout oprávnění k poskytování zdravotních služeb z jiných důvodů, než je uvedeno v odstavci 1, a poskytovateli je zánik oprávnění předem znám.

§ 60

(1) Fyzická nebo právnická osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, je povinna zajistit předání zdravotnické dokumentace a její soupis příslušnému správnímu orgánu, a to do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(2) Jestliže nastaly skutečnosti, podle nichž fyzická nebo právnická osoba uvedená v § 58 nemůže pokračovat v poskytování zdravotních služeb, předá neprodleně zdravotnickou dokumentaci a její soupis příslušnému správnímu orgánu.

§ 61

(1) Jde-li o zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb v souvislosti se zrušením organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku a v poskytování zdravotních služeb

a) pokračuje jiný poskytovatel, je zanikající organizační složka povinna zajistit předání zdravotnické dokumentace a její soupis pokračujícímu poskytovateli,

b) nepokračuje jiný poskytovatel, použije se ustanovení § 57 odst. 3 a 4 obdobně s tím, že zdravotnickou dokumentaci a její soupis předá příslušnému správnímu orgánu tento poskytovatel.

(2) Informaci o ukončení činnosti zveřejní zřizovatel organizační složky alespoň 60 dnů přede dnem zamýšleného ukončení, a to ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poskytovatel současně požádá příslušný správní orgán a obec, na jejímž území poskytuje zdravotní služby, o uveřejnění uvedené informace na jejich úřední desce; příslušný správní orgán a obec jsou povinny tuto informaci uveřejnit. V informaci uvede datum zamýšleného ukončení činnosti, datum, do kterého lze předložit žádost o předání zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, a adresu místa pro předložení žádosti; v informaci dále uvede, že zdravotnická dokumentace

Strana 61 / 127

 

nepředaná poskytovateli zvolenému pacientem nebo určeném zaměstnavatelem bude předána příslušnému správnímu orgánu a adresu jeho sídla. Jde-li o ukončení činnosti poskytovatele, který na základě smlouvy se zaměstnavatelem zajišťoval pracovnělékařské služby, oznámení podle § 59 odst. 3 učiní poskytovatel.

§ 62

Jestliže poskytovatel předal zdravotnickou dokumentaci právnické nebo fyzické osobě, která hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb, a dosud nenastaly skutečnosti rozhodné pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, postupuje tato osoba podle § 57 odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně. Jde-li o zdravotnickou dokumentaci týkající se pracovnělékařských služeb, zajistí její předání na základě sdělení zaměstnavatele zaměstnance, o němž je v souvislosti s pracovnělékařskými službami zdravotnická dokumentace vedena, poskytovateli určenému tímto zaměstnavatelem.

§ 63

(1) Příslušný správní orgán při převzetí zdravotnické dokumentace podle

a) § 59 odst. 2 postupuje obdobně podle § 57 odst. 3 písm. c) a d),

b) § 59 odst. 3 postupuje obdobně podle § 57 odst. 4, nebo

c) § 60 nebo § 61 odst. 1 písm. b) postupuje obdobně podle § 57 odst. 3, popřípadě podle § 57 odst. 4.

(2) Příslušný správní orgán může pro zajištění úkolů podle § 57 odst. 3 písm. c) a d) předat zdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli, pokud s tím tento poskytovatel souhlasí, a to na dobu, než si pacient zvolí jiného poskytovatele.

(3) Příslušný správní orgán předá zdravotnickou dokumentaci poskytovateli podle odstavce 2 na základě předávacího protokolu, ve kterém bude uveden soupis zdravotnické dokumentace, identifikační údaje přebírajícího poskytovatele, datum a účel převzetí. Obdobně se postupuje, předává-li zdravotnickou dokumentaci jiný poskytovatel nově zvolenému poskytovateli.

(4) V soupisu zdravotnické dokumentace podle § 59 nebo 60 příslušný správní orgán, poskytovatel nebo fyzická nebo právnická osoba uvede jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta a jeho datum narození.

(5) Zdravotnická dokumentace a její soupis musí být předány příslušnému

Strana 62 / 127

 

správnímu orgánu nebo poskytovateli nebo oprávněné fyzické nebo právnické osobě do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost rozhodná pro její předání, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 64

(1) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel, který převzal zdravotnickou dokumentaci, je povinen umožnit přístup do zdravotnické dokumentace fyzické osobě, která byla poskytovatelem, nebo právnímu nástupci právnické osoby, která byla poskytovatelem, zdravotnickému pracovníkovi nebo jinému odbornému pracovníkovi, který byl v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, který zdravotnickou dokumentaci vedl, a to pro potřeby

a) b)

c) d)

řízení před správními orgány,

trestního řízení nebo řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, popřípadě jiným odborným pracovníkem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, popřípadě je-li předmětem řízení spor mezi bývalým poskytovatelem a zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem,

řešení sporu s bývalým pacientem,

řešení sporu se zdravotní pojišťovnou.
Obdobně se postupuje, jde-li o fyzickou osobu, která pozbyla způsobilost k

výkonu zdravotnického povolání.

(2) Osoby, jimž byl podle odstavce 1 umožněn přístup do zdravotnické dokumentace,

a) b)

nemají přístup k údajům, které nesouvisí s účelem, pro který byl přístup umožněn,

jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích, o nichž se v souvislosti s přístupem do zdravotnické dokumentace dozvěděly o pacientech, zdravotnických pracovnících, popřípadě jiných odborných pracovnících, nebo poskytovateli, s výjimkou údajů sdělovaných příslušným orgánům v trestním řízení, soudům nebo jiným orgánům při řízeních uvedených v odstavci 1.

(3) Příslušný správní orgán nebo poskytovatel poučí osoby, jimž byl podle odstavce 1 umožněn přístup do zdravotnické dokumentace, o povinnosti podle odstavce 2 písm. b).

Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo kopií

Strana 63 / 127

 

§ 65

(1) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie

a)

b)

c)

pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky může pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů,

osoby určené pacientem, zákonným zástupcem nebo opatrovníkem pacienta, pěstoun nebo jiná pečující osoba; v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky se postupuje podle písmene a),

osoby blízké zemřelému pacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 4;

postupy podle písmene a), b) nebo c) nesmí narušit poskytování zdravotních služeb.

(2) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu,

a)

b) c)

d)

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a jiní odborní pracovníci v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele, a další zaměstnanci poskytovatele v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a při hodnocení správného postupu při poskytování zdravotních služeb,

osoby podílející se na výkonu působnosti příslušného správního orgánu v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle jiného právního předpisu,

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání

1. 2.

pověřené příslušným správním orgánem vypracováním odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,

pověřené příslušným správním orgánem, který převzal podle tohoto zákona zdravotnickou dokumentaci, pořizováním výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace pro zajištění návaznosti zdravotních služeb o pacienta,

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které se podílejí na výkonu působnosti správních orgánů, oprávněné k výkonu kontroly v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a pověřené

Strana 64 / 127

 

e) f)

g)

h) i)

j) k)

l)

m) n)

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání přizvané ke kontrole v rozsahu jejich pověření,

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené zdravotními pojišťovnami k provádění činností v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění,

zdravotničtí pracovníci příslušní podle jiných právních předpisů k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb a pomoci v hmotné nouzi,

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, oprávněné k výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito právními předpisy,

osoby podílející se na evidenci údajů nebo na kontrole sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona,

soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem30), poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro řízení před soudem podle jiných právních předpisů,

lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem,

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, při výkonu státního zdravotního dozoru,

osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící hodnocení kvality a bezpečí podle tohoto zákona a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící externí klinické audity lékařského ozáření podle zákona o specifických zdravotních službách,

Veřejný ochránce práv v souvislosti s šetřením podle jiného zákona31) tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob,

členové delegace Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo členové delegace Podvýboru pro prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a to v rozsahu nezbytném pro splnění úkolu vyplývajícího z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují činnost výboru nebo podvýboru32).

Osoby uvedené v písmenech b) až n) si mohou pořizovat výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení.

(3) Osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka a zdravotničtí pracovníci uvedení v §

Strana 65 / 127

 

46 odst. 2 mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nahlížet v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění výuky; to neplatí, jestliže pacient nahlížení prokazatelně zakázal.

§ 66

(1) Pokud si osoba, která je podle § 65 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) až k) oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace, nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentace pro osoby uvedené ve větě první poskytovatel pořídí pouze v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou. Poskytovatel pořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace

a) pro osoby uvedené v § 65 odst. 1 do 30 dnů od obdržení žádosti pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby,

b) pro osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až k) v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení do 15 dnů od obdržení písemné žádosti,

pokud z jiného právního předpisu nevyplývá jiný postup nebo pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta.

(2) Pokud poskytovatel není schopen osobám uvedeným v § 65 odst. 1 zajistit nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořídí pro ně kopii zdravotnické dokumentace do 5 dnů ode dne, kdy oprávněné osobě sdělil, že nahlížení do zdravotnické dokumentace nelze zajistit, jestliže nebyla dohodnuta lhůta jiná. Za pořízení kopie nelze požadovat úhradu.

(3) Poskytovatel, který na základě žádosti osoby uvedené v § 65 odst. 1 pořídil výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace, může požadovat

a) úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace; ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům,

b) za jejich odeslání úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich odesláním, nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo není-li hrazeno pořízení výpisu nebo kopie z veřejného zdravotního pojištění.

(4) V případě, že je zdravotnická dokumentace vedena pouze v elektronické podobě, má pacient nebo jiná osoba oprávněná podle § 65 právo nahlížet dálkovým přístupem nebo na pořízení její kopie na technickém nosiči dat, který si určí, nebrání-li tomu technické možnosti poskytovatele; to neplatí, požaduje-li listinnou podobu.

Strana 66 / 127

 

(5) Osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až n) jsou povinny před nahlédnutím do zdravotnické dokumentace prokázat svou totožnost průkazem totožnosti nebo jiným dokladem obsahujícím fotografii a příslušnost ke správnímu orgánu nebo instituci nebo předložit písemné pověření. Jde-li o osoby uvedené v § 65 odst. 1 použije se obdobně § 41 odst. 3 a 4.

(6) Každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo pořízení jejích výpisů nebo kopií podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, s výjimkou nahlédnutí podle § 65 odst. 2 písm. a) a odst. 3, se do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi zaznamená. Podle věty první se postupuje obdobně, jestliže byly oprávněnému subjektu poskytnuty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů bez souhlasu pacienta údaje nebo jiné informace vztahující se k osobě pacienta.

§ 67

Jestliže jsou ve zdravotnické dokumentaci vedené o nezletilém pacientovi zaznamenány takové údaje o jeho zákonném zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, o kterých se zdravotnický pracovník dozvěděl při poskytování zdravotních služeb a z nichž lze vyvodit podezření na zneužívání nebo týrání pacienta nebo ohrožování jeho zdravého vývoje, může poskytovatel omezit zpřístupnění zdravotnické dokumentace tomuto zákonnému zástupci, popřípadě oběma zákonným zástupcům, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, pokud uzná, že toto omezení je v zájmu pacienta. Přístup do zdravotnické dokumentace lze omezit pouze ve vztahu k údajům, z nichž vyplývají skutečnosti uvedené ve větě první. Obdobně se postupuje, má-li zdravotnický pracovník podezření na zneužívání nebo týrání pacienta s omezenou svéprávností, nebo jiného pacienta, který není nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností.

§ 68

Jestliže příslušný správní orgán převzal zdravotnickou dokumentaci, použijí se ustanovení § 66 a 67 obdobně.

§ 69

a) rozsah údajů o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb a s postupem při poskytování zdravotních

Prováděcí právní předpis stanoví

Strana 67 / 127

 

b) c)

d) e)

služeb vedených ve zdravotnické dokumentaci,

náležitosti zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace,

podrobnosti o způsobu vedení, zpracování a zacházení se zdravotnickou dokumentací, bez ohledu na formu vedení zdravotnické dokumentace, včetně požadavků na vytvoření speciální kopie zdravotnické dokumentace,

dobu uchování zdravotnické dokumentace, postup při vyřazování zdravotnické dokumentace a způsob jejího zničení po uplynutí doby uchování,

formát identifikátoru záznamu, podmínky kladené na formát identifikátoru záznamu a podmínky kladené na technické prostředky pro vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě.

HLAVA III

NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

§ 70

(1) Národní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený

a)

b)

ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky,

k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených,

c) k vedení Národního registru poskytovatelů a Národního registru zdravotnických pracovníků a zpracování údajů v nich vedených,

d)

e) f)

k realizaci a zpracování výběrových šetření o zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o potřebě a spotřebě zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby,

pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, a

ke zpracování údajů uvedených v písmenech a) a d) pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce.

(2) Pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému podle odstavce 1 písm. b) a c) se předávají bez souhlasu subjektu údaj

Strana 68 / 127

 

33), pokud dále není stanoveno jinak, údaje, kterými jsou, je-li subjektem údajů

a)

pacient,

b) c) d)

poskytovatel, údaje uvedené v § 74 odst. 1, zdravotnický pracovník, údaje uvedené v § 76 odst. 1,

poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, a osoba poskytující zdravotní služby podle § 20, údaje uvedené v § 74 odst. 2.

1.

2.

3. 4.

údaje potřebné k jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, není-li tímto číslem číslo pojištěnce, anebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo, dále název obce a popřípadě název městské části nebo městského obvodu, adresa místa trvalého pobytu, a jde-li o cizince, adresa místa hlášeného pobytu a státní občanství,

údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje socio-demografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách pacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta,

identifikační údaje poskytovatele, který zdravotní služby poskytoval, včetně oddělení a pracoviště,

identifikační údaje posledního zaměstnavatele pacienta, jde-li o nemoci z povolání,

(3) Správcem Národního zdravotnického informačního systému je ministerstvo. Ministerstvo může pověřit správou části Národního zdravotnického informačního systému nebo správou jednotlivého registru uvedeného v § 72 odst. 1 Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Koordinační středisko pro rezortní zdravotnické informační systémy nebo jím zřízenou právnickou osobu anebo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky (dále jen „pověřená právnická osoba“).

(4) Údaje podle odstavce 2 předávají do Národního zdravotnického informačního systému, pokud je neposkytují podle jiného právního předpisu34),

a)

b) c)

d)

poskytovatelé a poskytovatelé sociálních služeb, v případě, že poskytují zdravotní služby,

Národní referenční centrum a zdravotní pojišťovny,

příslušní správci nebo jimi pověření zpracovatelé těchto údajů, pokud se jedná o údaje shromažďované podle jiných zákonů,

v případě Národního registru poskytovatelů podle § 74 též příslušné správní orgány, krajské úřady a osoba pověřená správcem Národního zdravotnického informačního systému,

Strana 69 / 127

 

e)

v případě Národního registru zdravotnických pracovníků podle § 76 též

f)

g)

a) b)

v případě Národního registru léčby uživatelů drog též zařízení služeb sociální péče, zařízení poskytující služby sociální prevence a programy sociálního poradenství poskytované podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb, jejichž cílovou skupinou jsou osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách,

v případě příjemců příspěvku na péči35) Ministerstvo práce a sociálních věcí .

(5) Osoby uvedené v odstavci 4

nemají nárok na úhradu nákladů, které jsou spojené s poskytováním údajů do Národního zdravotnického informačního systému,

jsou povinny umožnit ministerstvu nebo pověřené právnické osobě kontrolu správnosti a úplnosti sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému.

1.

2. 3.

4. 5. 6.