Zánět žlučníku
Popis žlučníku
Žlučník (vesica fellea) je umístěn na spodní straně jater v malé prohlubni. Je to menší váček velikosti citrónu o objemu zhruba 40-70 cm3. Jeho hlavní funkcí je skladování a koncentrace žluči, takže by se dalo říct, že je to vakovitá nádržka na žluč.
Žluč je produkována v játrech, „jaterní žluč“ je ale mnohem méně koncentrovaná. Žlučník odčerpá z „jaterní žluči“ vodu a zbylou koncentrovanou šťávu skladuje.
Ze žlučníku vychází jeho vývod (ductus cysticus), který se po zhruba třech centimetrech spojuje s vývodem jater (ductus hepaticus communis) a dále pokračují jako žlučovod (ductus choledochus).
V konečném úseku se pak žlučovod spojuje s vývodem slinivky břišní a ústí do prvního oddílu tenkého střeva – dvanáctníku (duodena).
Žluč je produkována v množství cca 0,7 – 1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin ( žlučivý pigment-barvivo).
Žluč je vylučována po jídle na nervový popud. Podílí se hlavně na trávení a vstřebávání tuků, ale také spolu se šťávou slinivky břišní (pankreatická šťáva) neutralizuje žaludeční trávicí šťávy, a tím chrání střevo před poškozením.
Popis cholecystitidy
Zánět žlučníku (cholecystitis) může být spojen se zánětem žlučových cest (cholangitis) nebo také nemusí. Zánět bývá zpravidla vyvolán infekcí nějakým mikroorganismem.
Jsou dvě cesty, kterými se může do žlučníku infekce dostat. Cesta střevní vede z tenkého střeva přes vývody (viz základní popis orgánu), infekce je způsobena hlavně střevní flórou, většinou E.coli, pro kterou není sliznice žlučníku uzpůsobena.
Druhá cesta je krevní, kdy se infekce dostane ke žlučníku přes tepny, které přivedou již infikovanou krev (většinou tyto mikroorganismy - salmonela, streptokok nebo tyfus).
Zánět žlučníku může být také spojen s výskytem žlučových kamenů ( cholelithiasis).
Průběh zánětu závisí na mnoha faktorech: na nebezpečnosti (virulenci) dané infekce, věku nemocného i na jeho aktuálním stavu. Horší průběh bývá u lidí s cukrovkou (diabetem).
Infekce způsobuje poškození stěny žlučníku a vyvolává změny v jeho okolí. Poškození stěny může být tak velké, že dojde k provalení žlučníku „navenek“ do dutiny břišní (perforaci). Zánět se může šířit do okolí nezávisle na tom, zda je stěna žlučníku provalena nebo nikoliv. Žluč, pokud je ve žlučovodech nebo žlučníku obsažena, je zahoustlá příměsí hlenu nebo zkalená příměsí hnisu, rovněž může také obsahovat mikroorganismy, které zánět žlučníku způsobují a odvádět je do střeva. Mikroorganismy jsou pak obsaženy ve stolici a mohou tam být rozpoznány - identifikovány.
Rizikové faktory cholecystitidy
Mezi rizikové faktory patří žlučové kameny, ty mohou být různého původu a složení a způsobují 90 % akutních zánětů žlučníku. Jde o cholesterolové kameny, pigmentové kaménky a smíšené kameny. Některé při zánětu vznikají, jiné ho můžou způsobit.
Hlavní riziko je při pohybu kaménku, pokud se zaklesne v některém zúžení nebo pokud poškodí stěnu žlučníku nebo vývodu. Žlučové kamínky mohou také úplně ucpat žlučové cesty, čímž zabrání odtoku žluči a někdy i šťávy slinivky břišní. Hromadění těchto šťáv může způsobit další poškození.
Dalším rizikovým faktorem je infekce určitými mikroorganismy na jiném místě v těle, ty se pak mohou krví z hlavního ložiska přenést a usadit ve žlučníku.
S mírnou nadsázkou se dá také říct, že rizikovým faktorem je věk nad 40 let a ženské pohlaví, protože zánět žlučníku se vyskytuje u 40-ti % žen nad čtyřicet let.
Zvýšený výskyt je také u žen po porodech a u obézních lidí. Faktem také je, že mírný zánět může proběhnout bez zřejmých příznaků a bolestí, bez povšimnutí.
Prevence cholecystitidy
Hlavní prevence je směřována ke kvalitní, vyvážené a pravidelné stravě. Riziko se také snižuje při prevenci žlučových kamenů (hlídání příjmu cholesterolu v potravě).
Příznaky a projevy cholecystitidy
Hlavními příznaky jsou teplota (do 38°C) a náhle vzniklá bolest v pravém nadbřišku. Bolest vystřeluje až pod pravou lopatku a do zad. Bolest je zprvu nárazovitá – kolikovitá (žlučníková kolika = silná bolest v podjaterní krajině)a přichází ve vlnách, později je ale trvalá.
U poloviny nemocných je onemocnění spojeno se zvracením a nevolností. Pokud se zánět šíří na jiné orgány nebo na stěnu dutiny břišní, můžeme pozorovat vyšší teploty a třesavku.
Léčba cholecystitidy
Léčba je dána aktuálním stavem pacienta. Obecně jsou dvě cesty: konzervativní – neinvazivní léčba a operační léčba.
Neinvazivní léčba zahrnuje zákaz příjmu potravy ústy (perorální příjem; per os), podávání spazmolytik (léky tlumící stahy žlučníku) a ledové obklady.
U těžších případů se podává infúze a je zavedena nazogastrická sonda (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky).
Antibiotika většinou nejsou v této fázi předepsána, protože snížení příznaků infekce může vést k zastření důležitých příznaků nebo k jejich pozdnímu projevu.
Naopak jsou předepsána, pokud je rozhodnuto o chirurgické léčbě, při zhoršení stavu nemocného. Chirurgická léčba spočívá ve vyjmutí poškozeného žlučníku.
Vyjmutí probíhá laparoskopicky (malými otvory přes stěnu břišní, bez velkých znatelných jizev) nebo otevřením dutiny břišní (při větším postižení okolních struktur). Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zvážení celkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu.
Jak si mohu pomoci sám
Zánět žlučníku je vážné onemocnění a proto by naše kroky měly v první řadě vést k odbornému lékaři. Sami pak můžeme dodržovat dietu s menším obsahem tuků a přikládat si studené obklady. Záchvaty bolesti v počátečních fázích přicházejí po požití tučného nebo těžkého jídla, proto dodržování pravidel zdravého stravování může mírnit počáteční příznaky.
Komplikace cholecystitidy
Komplikace při léčbě zánětu žlučníku jsou dány rozsáhlostí zánětu. Velké záněty můžou končit protržením (perforací) stěny žlučníku. To vede k vylití jeho obsahu do dutiny břišní (cca u 10ti % akutních zánětů) nebo do jiného dutého orgánu (žaludek,dvanáctník), po vylití do žaludku je možné najít žlučníkové kameny ve zvratkách, pokud byste v nich takový kámen našli, neváhejte a vezměte si ho sebou k lékaři. Lékař z jeho tvaru, velikosti a barvy může mnohé zjistit.
Zánět se ale může šířit i bez protržení, pouze skrz stěnu žlučníku. V takovém případě jsou ohrožena játra, může dojít také k zánětu pobřišnice (peritonitida).
Pooperační komplikace se objevují hlavně u pacientů vyššího věku (nad 60 let), obézních, diabetiků a pacientů s akutním zánětem slinivky břišní.
Zdroj: www.vitalion.cz
