Zánět spojivek
Popis zánětu spojivek
Původ slova konjunktivitida pochází z latinského pojmenování spojivky – tunica conjunctiva a latinské přípony –itis, česky –itida, která označuje, že onemocnění má zánětlivý charakter.
Spojivka je slizniční blána, která přechází na oční kouli a kryje zpředu bělimu až po okraj rohovky. Prostor mezi spojivkou očních víček a bělimou se nazývá spojivkový vak.
Záněty spojivek lze dělit podle několika kritérií, která se vzájemně doplňují. Podle průběhu je dělíme na hyperakutní (kdy se příznaky onemocnění vyvíjejí během několika málo hodin po setkání s infekcí), akutní (příznaky se vyvinou obvykle během několika hodin až dnů, během týdne dochází k postižení druhého oka a netrvá déle než 4 týdny) a chronické, trvající déle než čtyři týdny.
Podle původce je v nejobecnějším měřítku můžeme rozdělit na infekční, jejichž původci jsou bakterie, viry, paraziti, plísně a na neinfekční, které vznikají z trvalého dráždění – například v souvislosti s alergiemi, případně s celkovými chorobami organismu.
Členění konjunktivitid je velmi pestré a podrobné, pro dobré pochopení a pořádek rozebereme jednotlivé druhy konjunktivitid podle původců a budou zde uvedeny jen nejčastější typy, protože řada dalších je v našich zeměpisných polohách vzácná (například některé parazitární konjunktivitidy), případně onemocnění jako takové se vyskytuje celosvětově velmi zřídkakdy.
1. Bakteriální konjunktivitidy
Tento druh konjunktivitid je nejčastější v zimním období a na jaře. Zánět má hnisavý charakter, vzniká často během několika hodin, takže můžeme hovořit o hyperakutním či akutním – podle původce – zánětu. Není to nejčastější druh konjunktivitid, tvoří asi jen 5% všech zánětů spojivek.
Hyperakutní bakteriální konjunktivitida je způsobena infekcí bakterií Neisseria gonorrhoeae nebo Neisseria meningitis, což jsou původci v prvním případě kapavky, ve druhém meningitidy.
Zánět se rozvíjí během několika hodin, dochází k otoku víček, husté hnisavé sekreci a zduření uzlin. Terapií jsou u této konjunktivitidy antibiotika ve vysokých dávkách – to jak místně v podobě mastiček, tak celkové podávání v podobě tablet.
Akutní bakteriální konjunktivitida je způsobována nejčastěji rody streptokok, hemofilus nebo stafylokok. Projevuje se slzením, hlenohnisavou sekrecí, která slepuje víčka. Spojivky jsou prokrvácené. U dětí se většinou původce rozšíří do celého organismu a způsobuje celkové příznaky zánětu v těle, jako je například teplota.
Chronické bakteriální konjunktivitidy bývají často způsobeny zlatým stafylokokem, méně často se na jejich vzniku mohou podílet střevní bakterie. Tento druh zánětu bývá doprovázen záněty víček.
2. Virové konjunktivitidy
Záněty spojivek způsobené viry jsou nejběžnější, jejich typickým příznakem je pocit „písku v očích“, což jistě každý někdy zažil.
Přenos se uskutečňuje předměty osobní hygieny, které jsou kontaminované sekretem z očí nebo dýchacího traktu, nebo přímým stykem s infikovanou osobou, která je nejvíce infekční prvních 10 dnů.
Zde je dělení konjunktivitid složitější, pro jednoduchost zde budou uvedeny jen některé typy.
Typickým virovým agens (působitelem) jsou adenoviry. Konjunktivitida jimi způsobená je vysoce infekční onemocnění a k jejímu přenosu dochází snadno, například již zmíněnými předměty osobní hygieny nebo přímým kontaktem s infikovanou osobou. Sekret, který oko postižené zánětem produkuje je vodnatý, lehce hlenovitý. Častým nálezem je také zduření uzlin.
U dětí se nejčastěji může vyskytnout tak zvaná faryngokonjuntivální horečka, která je v přímé souvislosti se záněty horních dýchacích cest a horečkami. Infekce má rychlý nástup, zduřují uzliny, mohou se vyskytovat pseudomembrány. Pseudomembrány jsou tvořené „ztuhlým“ sekretem, je možné je oddělit od spojivky. Přímá terapie zde neexistuje, doporučují se chladné obklady a léky, které způsobují stažení cév.
Dalším druhem konjunktivitid, jsou ty, které jsou způsobeny viry herpes (Herpes simplex jsou viry, které působí opar). Tento druh se projevuje zvětšením uzlin, na spojivce lze najít drobné váčky.
3. Chlamydiové konjunktivitidy
Chlamydie jsou parazité, kteří přežívají uvnitř buněk, jsou takovým mezičlánkem mezi viry a bakteriemi. U lidí je nejběžnější Chlamydia trachomatis.
Chlamydie působí jak oční záněty, tak záněty močové trubice, vejcovodů a děložního čípku. Jsou sexuálně přenosné.
V důsledku infekce chlamydiemi vzniká na spojivce speciální druh zánětu, který se nazývá trachom. U nás se nevyskytuje, ale je nejčastější příčinou slepoty v zemích třetího světa a to z důvodů nízké úrovně hygieny. Začíná nejčastěji 5. den po zavlečení infekce do oka (inokulaci) a to pocitem cizího tělesa v oku, oboustranným zánětem a hnisavým výtokem z oka. Trachom se často vrací i po úspěšném vyléčení, protože proti němu nevzniká imunita. Terapie je nejčastěji tetracyklinovými antibiotiky.
Druhým typem zánětu, který chlamydie způsobují je inkluzní konjunktivitida dospělých, což je pohlavně přenosná choroba, která má nejčastější výskyt u mladých dospělých a k zavlečení do oka dochází po kontaktu ruky s infikovaným genitálem a následně s okem. Projevuje se zhruba za sedm dní po zanesení infekce a rozvíjí se různě dlouho, v řádu týdnů až měsíců, postupně postihuje i druhé oko. Pacient má obvykle malé obtíže, kterým často nepřikládá důležitost, tudíž nedojde k časnému léčení a tento druh zánětu tak může přejít do chronického, který trvá déle než čtyři týdny.
4. Alergické konjunktivitidy
Spojivka je místem, kde velmi často dochází ke styku alergenů s lidským imunitním systémem. Je to nasnadě, protože toto místo je vnějšímu světu relativně dobře otevřené. Pokud je organismus na daný alergen přecitlivělé, rozvíjí se alergické reakce.
Ta se nejčastěji projevuje svěděním, pálením, nadměrným slzením, otokem víček a spojivky nebo různým stupněm zbytnění rohovky. Sekret je v takovém případě vodnatý až hlenovitý, ale rozhodně ne hnisavý. Vyskytuje se buď sezónně, nebo celoročně.
K zánětu dojde vlivem alergické reakce – alergen se naváže na buňky, konkrétně na žírné buňky, které mají v sobě váčky s látkami, které působí na okolní tkáň agresivně, pokud dojde k jejich vylití. A k vylití dojde právě po stimulaci organismu daným alergenem.
Spojivka při takovém druhu zánětu je bledá a svědí a pálí. Co se týká léčby, je nutná spolupráce s alergologem a nezbytné je vyloučení nebo alespoň maximální omezení styku alergenu s alergikem.
Rizikové faktory zánětu spojivek
Rizikovými faktory obecně je styk s vyjmenovanými původci. Oko je orgán velmi citlivý a snadno zranitelný, nemá tak vyvinutou ochrannou bariéru, čili infekce má usnadněnou cestu průchodu. Spojivka je orgán, který je okolnímu světu vystavený ještě více.
Je důležité dodržovat hygienu rukou, v případě, že je přítomné jiné onemocnění v organismu – například pohlavně přenosné choroby, streptokoková onemocnění a jiné.
Dále může být rizikovým faktorem malé množství slz – slzy jsou jedním z mechanismů, které oko i spojivku chrání, neustále je omývají a zabraňují tak původcům infekcí zachytit se a napadnout tkáň. K nadměrnému vysušování očí dochází například ve slunečném počasí, zvlášť pokud nejsou oči chráněny brýlemi nebo v příliš větrném počasí. Je třeba oči před takovými nepříznivými podmínkami chránit, pokud i přes to vznikne pocit suchých očí, je třeba aplikovat tak zvané umělé slzy, které jsou většinou volně prodejné v lékárnách.
Prevence zánětu spojivek
Prevence byla zmíněna již v předchozím odstavci. Nejdůležitějším prvkem je zvýšená hygiena, v případě, že už došlo k rozvoji infekce. Pokud se infekce jen obáváme, je dobré používat zásadně svoje prostředky osobní hygieny, dbát na čistotu rukou, zbytečně si „nemnout“ oči a v nepříznivých povětrnostních podmínkách se snažit maximálně své oči chránit.
Příznaky a projevy zánětu spojivek
U virových konjunktivitid bude prvním signálem, že něco není v pořádku ranní pocit „písku v očích“, později se přidá čirý výtok, který bude mít strukturu podobnou vodě nebo řídkému hlenu. Když se podíváte na spojivku, bude určitě zarudlá a prosáklá.
Pokud budete postižení bakteriální konjunktivitidou, tak na spojivce podobný obraz jako v předchozím případě, ale navíc se přidá výtok, který bude hustý a hnisavý. Bolest v oku bude také přítomna.
U alergických konjunktivitid se první projevuje svědění, pálení, pokud se podíváte na spojivku, bude na rozdíl od předchozích případů bledší.
Chlamydiové infekce se nejprve projevují pocitem cizího tělesa v oku, později se přidává výtok, který je nejčastěji hnisavý. Co se týká inkluzní konjunktivitidy, jsou příznaky mnohem mírnější
Léčba zánětu spojivek
Nejprve něco vyšetřovacím metodám. Pokud má lékař podezření na zánět spojivek, provádí důkladné vyšetření na štěrbinové lampě. Pokud se jedná o zánět spojivky, je přítomno překrvení spojivky (spojivka ztrácí svou růžovou barvu a je krvavě až cihlově červená. Je to z důvodu toho, že kapiláry ve sliznici se v přítomnosti zánětu roztáhnou = dilatují), spojivka je nateklá (z důvodu prostupu tekutiny z roztažených kapilár, které jsou navíc často vlivem zánětu poškozeny a jsou na nich trhlinky (fenestrace)). Dále je přítomná nadměrná sekrece slz.
Lékař vyšetřuje jak dolní spojivkový vak, tak horní spojivkový vak a to tak zvanou everzí (přetočením) horního víčka. Pro ověření diagnózy a určení původce onemocnění se provádí stěr ze spojivky, který se posílá na mikrobiologické vyšetření. Slouží k určení, zda se jedná o bakteriální, virové, plísňové nebo chlamydiové onemocnění a dle tohoto určení se dále volí terapie.
Pokud se jedná o chronické konjunktivitidy, může lékař odebrat ze spojivky biopsii k podrobnému tkáňovému prostudování spojivky a taktéž k volbě nejlepší léčby.
U bakteriálních a chlamydiových konjunktivitid se používají k terapii antibiotika. Lokálně se podávají v podobě očních mastí nebo kapek, celkově jsou podávány tablety.
Terapie může být podpořena průplachy oka jodopovidonem, což je dezinfekční přípravek s přídavkem jodu, jak je patrné už z názvu.
Na virové konjunktivitidy antibiotika rozhodně nezabírají. Doporučuje se terapie studenými obklady, léky, které zužují kapiláry, případně virostatiky v kapkách nebo v mastech.
Alergické konjunktivitidy se v první řadě léčí odstraněním alergenu z života alergika, případně lze podpořit tlumení alergických projevů antihistaminiky. Je důležitá spolupráce s alergologem.
Jak si pomoci sám
Co se týče léčby samotné, nemá člověk příliš možností, jak si pomoci sám. Nejdůležitějším předpokladem ale zůstává přísné dodržování hygieny. Pokud se tím pacient řídí, je bezpečný jak sám pro sebe, tak pro své okolí.
Je třeba si uvědomit, že většina původců zánětů spojivek je vysoce infekční a přenos na druhé je snadný, stejně tak jako je možnost zavlečení infekce z oka do celého organismu (platí ale i naopak, že při celkovém postižení organismu lze nedodržováním hygieny zavléct infekci do oka! V případě infekce chlamydiemi je nejčastější příčina zavlečení do oka právě rukama, na nichž parazité ulpěli po kontaktu s genitáliemi).
Komplikace zánětu spojivek
Nejsou časté, protože obtíže způsobené v souvislosti s konjunktivitidami vedou člověka velmi brzo k lékaři. Problém může nastat u malých dětí, kdy se může zánět spojivky přehlédnout.
Takovou komplikací může být například u bakteriálních konjunktivitid vznik pseudomembrán a membrán. Pseudomembrány jsou tvořené ztuhlým, koagulovaným (=sraženým) sekretem, který přilne ke sliznici, ale je možné jej od okolní sliznice ještě oddělit. Vyskytují se nejčastěji u těžkých adenovirových infekcí, u infekcí bakterií Neisseria.
Membránu už oddělit nelze, protože materiál, který ji tvoří, proniká do sliznice a při pokusu o odtržení dojde k natržení krytu spojivky. Membrány se vyskytují u těžkých infekcí způsobených streptokoky.
Zdroj: www.vitalion.cz
