Zácpa
Popis trávicího systému
Stolice vzniká v trávícím systému. Zácpa souvisí hlavně s tlustým střevem, ale není na škodu si nejdřív říct, jak potrava postupuje.
Trávící systém (gastrointestinální trakt) se skládá z úst, jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva.
Potrava je v ústech mechanicky zpracována – je žvýkána, změkčována, upravována její teplota, zároveň ale naše tělo zjišťuje důležité informace a předává je dalším částem trávícího systému nebo vyvolá zvracecí reflex. Zpracováním v ústech vznikne sousto (bolus), které je posouváno jícnem do žaludku.
V žaludku je potrava skladována, mechanicky zpracovávána a trávena. Nedochází zde k žádnému vstřebávání živin. Žaludek má objem mezi 50 ml v klidu a až 1,5 l při náplni. Tekutá strava a tekutiny žaludkem mohou víceméně volně protékat, nejsou zadržovány. Ze sousta, které přišlo přes jícen, se v žaludku stává trávenina (chymus) a postupuje dále do tenkého střeva.
Tenké střevo má tři oddíly: dvanáctník (duodenum), lačník (jejunum) a kyčelník (ileum). Je to hlavní místo vstřebávacích procesů. Z tráveniny přicházející z žaludku se stává stolice (faeces).
V tlustém střevě dochází k úpravě objemu a složení stolice, jsou zde vylučovány některé odpadní produkty a vstřebávána většina vody. Je třeba si uvědomit, že střevo není jen místem, kudy potrava prochází, ale hlavně místem kde dochází k hlavním vstřebávacím a vylučovacím procesům.
Popis zácpy
Zácpa je popisována, jako obtížné vyprazdňováni stolice. Je to méně časté vyprazdňování stolice než jednou za tři dny (jiní autoři uvádí méně časté než třikrát týdně).
Není pravda, že jako pravidelná stolice je považováno pravidelné vyprazdňování (defekace) jednou denně. Je třeba si uvědomit, že vyprazdňování přímo souvisí s příjmem potravy a tekutin. Pokud je příjem velmi nízký nebo pokud je strava tzv. bezezbytková, nelze počítat se stolicí a v takových případech je tolerována četnost jednou za dva týdny. Stejně tak je důležité sledovat i příjem tekutin. Stolice se totiž skládá ze 75ti % z vody. Zbylých 25% tvoří: nerozložená vláknina, anorganické látky,bílkoviny,tuky a mrtvé bakterie (bakterie, které v trávicím traktu napomáhaly trávení – E.coli).
Zácpou trpí 30% dospělé populace. Měřítkem stolice je tedy hlavně pravidelnost (ne četnost) a bezbolestivost. Zácpa může být samostatná nebo může doprovázet jiné nemoci.
Důvodů a příčin, proč dochází k zácpě, je mnoho. Objevuje se při střevních zánětech, nádorech tlustého střeva, trhlině ve sliznici řitě, horečkách, otravách, míšních poraněních a hemoroidech. Častěji se vyskytuje u žen než u mužů.
Vlastní zácpa se rozlišuje na dvě skupiny, podle stavu střeva.
Spastická zácpa vzniká nadměrnou střevní dráždivostí, například u zánětu okolních struktur. Dochází ke zúžení některých úseků střevní trubice. Stolice je pak „uvězněna“ v roztažených „kapsách“.
Druhou skupinu tvoří tzv. atonické zácpy. Stěna střeva je uvolněná – ochablá, střevo se málo pohybuje a nedostatečně tlačí stolici k řiti.
Rizikové faktory zácpy
Mezi rizikové faktory patří jakékoliv onemocnění střev (zánět, divertikulitida, polypy, hemeroidy, atd.) nebo třeba i zánět některého z okolních orgánů (močový měchýř, děloha).
Rizikové faktory jsou špatné stravovací návyky. Pokud se Vám podaří zapracovat na své potravě, zvýšíte příjem zeleniny, ovoce, ryb a vlákniny, tak se Vám to určitě vrátí nejen v souvislosti s nemocemi střev. Zácpu také riskujete, pokud nedodržujete pitný režim, tzn. vypít alespoň dva litry tekutin denně (káva a čaj se nepočítají).
Prevence zácpy
Významným preventivním opatřením je úprava stravovacích návyků, úprava jídelníčku a dodržování pitného režimu.
Jde hlavně o dostatek tekutin (napomáhají rozmělňování stolice), denně byste měli vypít alespoň dva litry tekutin (káva a čaj se nepočítají), abyste docílili pravidelného vyprazdňování a stolice o správné konzistenci.
Důležitý je taky dostatečný příjem vlákniny a pravidelný příjem potravy, nepřejídat se večer a jíst přiměřené množství celozrnných výrobků a ovoce.
To, že zatím žádné obtíže nemáme, neznamená, že bychom své návyky nemuseli upravovat. S vyprazdňováním souvisí i fakt, že mnoho lidí už chodí na WC ze zcela jiných důvodů, než pro které bylo stvořeno. Chodí tam číst knihy a časopisy nebo luštit křížovky. Nedělejte to. Vaše tělo to pak zbytečně mate, má naučeno, že na záchod se chodí číst, tak proč by dávalo povel střevům, aby se začala hýbat a tlačit „bobek“ ven. Nemaťte svá střeva a čtěte si tam, kde se číst má, tedy v pohodlném křesle.
Příznaky a projevy zácpy
Každý z nás už zácpu aspoň jednou zažil, ať už šlo o zácpu po příjezdu na dovolenou nebo po Vánočních svátcích. Hlavním příznakem je bolení břicha, pocit nafouklosti a těžkosti. Mnohdy se nepříjemný pocit může vystupňovat až k prudkým bolestem.
Při zácpě trvající více dní se přidává bolest hlavy a únava. Plyny odcházet mohou a nemusí.
Při dlouhodobé zácpě se může obrátit směr pohybu stolice. Stolice pak nesměřuje ke konečníku, ale pohybuje se opačným směrem a může být i vyzvracena ústy. Po jídle může docházet k nucení na zvracení.
Léčba zácpy
Léčba závisí na tom, jak zácpa vznikla a jestli je chronická nebo jednorázová.
Jednorázová zácpa se dá řešit projímadly (čaje, minerální vody, tabletky, čípky, kapky). Je třeba přesně dodržovat instrukce na příbalovém letáku a řídit se doporučenými dávkami.
U krátkodobých obtíží stačí i pouhé zvýšení příjmu tekutin a dostatek pohybu.
Zácpa chronická by se naopak projímadly řešit neměla, alespoň ne bez konzultace s lékařem. Neuváženým používáním by mohlo dojít k poškození střevní stěny a způsobit tak „obrnu“ střeva, které pak už nereaguje na jakoukoliv léčbu.
Jak si mohu pomoci sám
V případě krátkodobé a hlavně první zácpy můžete použít projímadlo, jak bylo popsáno výše. Občas také pomáhá jít se projít, protože pohyb obecně vyprazdňování napomáhá. Pokud ale obtíže neustoupí, je nezbytně nutné dostavit se k lékaři.
Komplikace zácpy
Největší komplikací zácpy je skutečnost, že odpady metabolismu (látkové přeměny), které normálně odchází se stolicí, se hromadí a přestupují zpět do krve. S krví se pak dostanou k různým vnitřním orgánům, které poškozují. Poškozeno jsou hlavně srdce, ledviny, játra a slinivka.
Chronická navracející se zácpa zvyšuje riziko vážného onemocnění střev. Může vyprovokovat vznik zánětu, polypů, hemeroidů nebo i nádorů.
Další komplikace nastávají při velkém poškození střevní stěny, když přes ni už nemůžou procházet živiny ani vitamíny. V takovém případě je tělo nedostatečně zásobeno základními látkami, a začíná strádat.
Zdroj: www.vitalion.cz
