TOXOPLAZMÓZA
Popis toxoplazmózy
Toxoplazmóza představuje jednu z nejčastějších forem parazitární infekce, vždyť v latentní formě se objevuje až u jedné třetiny lidské populace. Ročně je v České Republice nahlášeno 400-800 případů akutní toxoplazmózy a zhruba 90 případů dětí infikovaných vrozenou toxoplazmózou.
U imunokompetentních osob (osob s dostatečnou obranyschopností) se toxoplazmóza vyskytuje ve formě celoživotní latentní infekce. V tomto případě člověk netrpí žádnými příznaky a infekce ho nijak neomezuje.
Závažnější komplikace nastávají u imunodeficitních osob (osob s oslabenou obranyschopností) a u transplacentárního přenosu infekce z matky na plod během těhotenství.
Původcem tohoto infekčního onemocnění je prvok Toxoplasma Gondii, kokcidie, která se řadí do kmene Apicomplexa. V životním cyklu Toxoplasmy se vyskytují tři stádia, stádium bradyzoitů, tachyzoitů a sporozoitů. Bradyzoité představují klidové formy toxoplasmy, které se vyskytují ve tkáňových cystách při latentní infekci.
Tachyzoité jsou charakterizováni jako rychle se množící formy aktivní při akutní infekci organismu nebo při reaktivaci latentní infekce. A nakonec sporozoité představují stádia, která vznikla sexuálně v definitivním hostiteli (v organismu kočky nebo jiných kočkovitých šelem) a která jsou vylučována ve formě tzv. oocyst do okolního prostředí.
Toxoplasma Gondii je schopna infikovat v podstatě všechny teplokrevné obratlovce. Definitivním hostitelem tohoto parazita je většinou kočka domácí, popřípadě jiné kočkovité šelmy. Mezihostiteli jsou převážně jejich oběti, drobní hlodavci. Do skupiny mezihostitelů můžeme ale zařadit i člověka a hospodářské živočichy chované pro produkci masa nebo mléka (skot, ovce, kozy, králíci, kuřata atd.).
Toxoplasma je schopna se sexuálně pomnožovat jen v kočičím organismu (konkrétně ve střevě kočky) a následně je vyloučena z organismu trusem. Kočka může být infikována pouze jednou za život a období, po které vylučuje oocysty se sporozoity, je odhadováno na několik týdnů (v této době kočky často trpí průjmy).
Oocysty ve vnějším prostředí dozrávají a dochází k tzv. sporulaci. V tomto momentě se stávají infekčními a nebezpečnými pro další živočichy. Oocysty kontaminují své okolí, např. zeminu, vodu, rostliny, a při kontaktu nebo pozření kontaminovaných složek dochází k infekci dalších organismů.
U ostatních živočichů se vyskytuje jen ve formě latentních tkáňových cyst (obsahujících bradyzoity), které se nalézají zejména ve svalové tkáni a v různých orgánech (např. v mozku, játrech, srdci atd.). Tachyzoité se v organismech vyskytují jen po krátkou dobu a to bezprostředně po nakažení toxoplasmou a přetrvávají do doby, než se infekce dostane do latentní formy.
Člověk může k infekci přijít třemi způsoby. Buď přímým kontaktem s infekčními oocystami, např. při čištění kočičího záchodku, při práci se zeminou, při hře na písečku, při konzumaci syrové kontaminované zeleniny nebo vody (nákaza touto cestou je málo frekventovaná), nebo konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně zpracovaného masa, které obsahuje tkáňové cysty (největší riziko nákazy představuje maso králičí a skopové, u vepřového masa je riziko nákazy nižší).
K nákaze toxoplazmózou může dojít i během těhotenství, kdy je infekce přenesena transplacentárně z matky na plod. Zřídkakdy může dojít k přenosu toxoplazmózy například transfúzí infikované krve nebo transplantací.
Rizikové faktory toxoplazmózy
S toxoplazmózou si můžete zahrávat, jestliže si pořádně neočistíte ovoce a zeleninu, neomyjete si ruce například po práci se zeminou nebo po kontaktu s kočkou či po manipulaci s potenciálně kontaminovanými předměty (kočičí záchůdek apod.)
Rizikovým faktorem může být i cesta do tropických a subtropických oblastí, kde se toxoplasma často vyskytuje.
Jsou známy i případy, kdy se člověk nakazil toxoplazmózou při krevní transfúzi nebo transplantaci orgánu. Tyto případy jsou ale opravdu ojedinělé.
Prevence toxoplazmózy
Preventivní opatření bychom měli dodržovat všichni, ale zejména těhotné ženy a imunodeficitní osoby by jim měly věnovat zvláštní pozornost.
Lidé by se měli dávat pozor na možnost infekce oocystami, které jsou vylučovány kočkami. Dbáme zejména na pečlivé omývání ovoce a zeleniny.
Po práci na zahradě, po manipulaci se syrovým masem a po kontaktu s kočkami si vždy pořádně umyjeme ruce. Je třeba omezit manipulaci s materiály, které mohou být potencionálně kontaminovány kočičími fekáliemi anebo při jejich manipulaci používat ochranné rukavice.
Dále je nutné pravidelně dezinfikovat kočičí záchůdek horkou vodou po dobu minimálně pěti minut a nekrmit kočky syrovým masem. Jídlo, které se chystáme zkonzumovat, chráníme před mouchami, šváby a dalším hmyzem.
Preventivní opatření bychom měli brát v potaz i při kontaktu s masem, vejci a mlékem. Maso dostatečně tepelně upravujeme (při teplotách vyšších než 70°C). Při manipulaci se syrovým masem se nikdy nedotýkáme úst a očí a po skončení práce si vždy pečlivě umyjeme ruce. Je také nezbytně nutné pravidelně čistit povrchy, které se používaly při zpracování syrového masa. Vejce si vždy dostatečně povaříme. Konzumujeme jen pasterizované a svařené mléko.
Těhotné ženy by se měly chránit před toxoplazmózou o to více, aby infekci nepřenesly na svůj plod. Je doporučováno podrobit se alespoň jednou na začátku těhotenství testům na toxoplazmózu. U plodu se může možnost infekce zjistit pomocí ultrazvuku, amniocentézy (odběru plodové vody) nebo sérologickým vyšetřením fetální krve.
Příznaky a projevy toxoplazmózy
O formě, stavu, příznacích a léčbě rozhoduje imunitní stav člověka.
Imunokompetentní osoby (osoby s dostatečně silnou obranyschopností) trpí většinou celoživotně latentní formou toxoplazmózy, při které se v organismu tvoří tzv. tkáňové cysty s bradyzoity. V tomto případě člověk nevnímá žádné specifické příznak a tato varianta infekce člověka nijak neomezuje.
U imunodeficitních osob (u osob s oslabenou obranyschopností) však mohou vlivem této infekce nastat závažné komplikace.
Toxoplazmózu můžeme rozdělit do dvou skupin dle období, kdy byl organismus infikován. Dělíme ji na toxoplazmózu získanou a vrozenou.
Získaná toxoplazmóza se u člověka vyskytuje až po narození, a to jako celoživotní latentní infekce, která se až u 95% procent postižených neprojevuje žádnými příznaky. Inkubační doba trvá jeden až tři týdny.
Při tzv. primoinfekci (proniknutí toxoplazmózy do organismu) se objevuje tzv. akutní uzlinová forma, kdy se člověk cítí unavený a malátný, trpí bolestmi hlavy a svalů a kdy se mírně zduřují mízní uzliny, zejména uzliny submandibulární a šíjové.
Může však dojít k reaktivaci latentní formy (přeměna klidového do akutního stavu), zejména při oslabení imunity (při imunosupresivní nebo cytostatické terapii a při nákaze HIV). V této situaci propukne infekce, tkáňová cysta s bradyzoity praskne a následně se uvolní tachyzoité do okolí. Tato reaktivace se nejčastěji projevuje jako tzv. mozková toxoplazmóza, kdy dochází k degeneraci buněk centrálního nervového systému, což se projevuje bolestí hlavy, parézami, křečemi a poruchami vědomí. Dalším orgánem, který se může vyskytnout v ohrožení, je srdce.
Vrozená toxoplazmóza způsobuje zejména těžké poškození plodu. Rozsah poškození závisí na stádiu těhotenství, nejzávažnější komplikace vznikají v prvním trimestru gravidity. Příznaky infekce se většinou neobjeví ihned po porodu (může být diagnostikován hydrocefalus, chorioretinitida nebo kalcifikace mozku). Častěji se však mohou zjevit v novorozeneckém nebo dorosteneckém období a projevují se například chorioretinitidou, strabismem (šilháním), hluchotou, psychomotorickou retardací nebo epilepsií.
Oční toxoplazmóza.
Léčba toxoplazmózy
Léčba se indikuje pouze u těhotných žen, dětí s vrozenou toxoplazmózou, infikovaných dětí mladších pěti let, imunodeficitních osob a v případech oční toxoplazmózy.
Uzlinová forma infekce se u imunokompetentních osob, které nemají žádné příznaky, nikterak zvlášť neléčí, poněvadž infekce sama časem přechází do latentní formy.
Při léčebné terapii se nejčastěji používá spolehlivá kombinace látek- pyrimetaninu a sulfadiazinu. Protože tyto látky mohou mít negativní vliv na proces krvetvorby, užívá se ještě, jako ochranný faktor, kyselina listová. Tato kombinace léků je opravdu velice účinná, což pro příklad dokazuje i fakt, že se až o 90% snižuje riziko přenosu infekce na plod během těhotenství.
Tato léčebná terapie působí jenom na tachyzoidy, stimuluje akutní infekci k přechodu do latentní formy a zmírňuje rozsah poškození (a proto, například při infekci během těhotenství, není nutná interrupce).
Je opravdu nesmírně důležité, aby byla léčba akutní nebo vrozené toxoplazmózy léčena včas. Pokud by např. mozková toxoplazmóza zůstala neléčena anebo by byla léčena špatně, vedla by zcela jistě ke smrti pacienta.
Jak si mohu pomoci sám
Pokud víte, že v sobě máte latentní formu toxoplazmózy, nevyvolávejte paniku, váš imunitní systém se s touto infekcí sám popere a vy si ničeho ani nevšimnete.
Jestliže je vaše imunita oslabena, jezte hodně ovoce a zeleniny, můžete si také pořídit vitaminy ve formě tabletek, dodržujte zdravou životosprávu, hodně odpočívejte, nepřepínejte se, věnujte se nějaké fyzické aktivitě a vyhýbejte se stresovým a psychicky vyčerpávajícím vlivům.
Komplikace toxoplazmózy
Toxoplasmóza může způsobit komplikace, v případě, že zaútočí na imunodeficitní osoby, které nejsou schopny se jejím účinkům dostatečně bránit.
Tato infekce je zákeřná i v tom, že se může transplacentárně přenést i na plod, který její vinou, může nést závažné následky.
Zdroj: www.vitalion.cz
