Rakovina prostaty
Zkuste jiný pohled na rakovinu a její prevenci s pomocí našich specialistů...
Popis rakoviny prostaty
Karcinom prostaty tvoří asi 4% všech nádorových onemocnění. V České republice se jeho incidence pohybuje okolo 60 případů na 100 000 mužů. V mužské populaci tedy představuje tato rakovina 10% všech nádorů podobně jako v jiných zemích západní Evropy. Výskyt latentního onemocnění (tzn. skrytého onemocnění, které se ještě nijak neprojevilo a nepřivede proto pacienta k lékaři, nemůže být tudíž ani součástí epidemiologických studií) je však mnohem vyšší.
S touto rakovinou se lékaři setkávají stále častěji. V České republice stoupla incidence až o 70% oproti počátku devadesátých let. Nejvíce nemocných je ve věku mezi 70. – 80. rokem, přibývá ale i pacientů mladších, proto se uvažuje i o screeningu, který by mohl zachytit nádor třeba u šedesátiletého pacienta. Nevýhodou by byla docela zbytečná zátěž pro starší pacienty, kteří již mají další, třeba také nádorová, onemocnění vážnějšího charakteru a karcinom prostaty tak u nich ustupuje do pozadí.
Etiologie, rizikové faktory a prevence rakoviny prostaty
Riziko karcinomu prostaty stoupá s věkem. Mladší muži (pod 45 let) tvoří jen jen jeden případ na 100 000 mužů, ale muži ve věku nad 80 let představují již 735 případů na 100 000 mužů. Znamená to, že rakovina prostaty je pro starší muže naprosto běžná a pokud se dožijí 90ti let, budou nádor s největší pravděpodobností mít, ačkoliv se u nich nemusí nijak projevit a oni se o něm tedy ani nedozví.
Dalším rizikovým faktorem je rasa. Rakovina prostaty je skoro dvakrát častější u černochů a je zde také vyšší tendence k výskytu v mladším věku.
Roli hrají samozřejmě i genetické faktory. Přímé příbuzenství prvního stupně s nemocným karcinomem prostaty (tedy syn nemocného otce) znamená poněkud vyšší riziko než v běžné populaci.
Předpokládá se, že jídelníček s vysokým obsahem tuků a kadmium obsažené v cigaretovém kouři mohou mít vztah k etiologii (etiologie = původ onemocnění) této rakoviny. Nejdůležitější prevencí je tudíž zdravý životní styl –vhodná úprava masa, omezení živočišných tuků, dostatek ovoce, zeleniny a tím i vitaminů, které mají antioxidační efekt (vit. C, E) a nekuřáctví.
Součástí zdravého života by měl být také každodenní pohyb a omezení nadměrné konzumace alkoholu.
Touto komplexní prevencí předcházíte nejen rakovině prostaty, ale i dalším mnohem závažnějším rakovinám a jiným onemocněním. Například když přestanete kouřit a jíst tučná jídla, velmi brzy si tím až mnohonásobně snížíte riziko kardiovaskulárního nemocnění (např. infarkt myokardu).
Nadbytek alkoholu je škodlivý pro vaše játra (cirhóza jater) a zároveň významně přispívá ke vzniku některých nádorů (především v oblasti krku, úst a jazyka). Vhodným složením potravy ovlivňujete výskyt nádorů trávicího traktu, nekuřáctvím snižujete výskyt karcinomu plic, ačkoliv tam se tento příznivý efekt projeví až o několik let po tom, co přestanete kouřit. Je třeba si uvědomit, že v cigaretách je obsaženo několik desítek i set kancerogenních látek, které mohou způsobit vznik nádorového bujení a také ničí výstelku stěny cév, kde vzniká na tomto podkladě ateroskleróza se všemi možnými důsledky (infarkt myokardu, angina pectoris, mrtvice, ischemická choroba dolních končetin a další).
Mezi nejednoznačné rizikové faktory patří sexuálně přenosná infekční onemocnění a s tím související míra sexuální aktivity. Ačkoliv testosteron – mužský pohlavní hormon – nemá přímý vztah ke vzniku nádoru, může se podílet na rozvoji klinické manifestace. Bylo zjištěno, že incidence karcinomu prostaty je mnohem nižší u eunuchů – ti postrádají testosteron.
Diskutovanou povinnou prevencí je již výše zmíněný screening. Mohl by se týkat zatím jen rizikových skupin, které však nejsou ještě jednoznačně definované. Vyšetřoval by se jeden krevní marker – prostatický specifický antigen (PSA) – který je charakteristický právě pro karcinom prostaty (vylučuje se do krve díky nádorovým buňkám prostaty), v séru zdravých jedinců nebo jinak nemocných než s karcinomem prostaty ho nenajdeme. Uvidíme, zda se toho v budoucnu dočkáme.
Kromě toho je doporučováno vyšetření per rectum jednou ročně u mužů nad čtyřicet let.
Příznaky a průběh rakoviny prostaty
Časná stádia karcinomu prostaty jsou většinou asymptomatická (tzn. bez příznaků) a mohou být zachycena v některých případech během operace močové trubice z jiných důvodů.
U lokálně pokročilých nádorů (to jsou takové, které už se šíří do okolí – do močového měchýře, do močové trubice, ale ještě nemetastazovaly do vzdálených orgánů) jsou hlavními příznaky pacientů různé potíže při močení. Pacienti chodí na záchod v kratších intervalech a také častěji v noci nebo mohou naopak moč zadržovat a vymočení je pro ně náročné.
Celkem vzácné je objevení krve v moči a onemocnění ledvin (ledvinná nedostatečnost, resp. selhávání ledvin).
Známkou velmi pokročilých nádorů pak bývá nejčastěji bolest z kostního metastatického procesu, hlavně zad, kyčlí a končetin. Metastáza v kostech může někdy utlačovat míchu a působit potíže s hybností.
Celkovými příznaky jako u jiných nádorových onemocnění je nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost.
Nádory prostaty se mohou mezi sebou histologicky lišit, některé rostou velmi pomalu a nemetastazují, takže mohou mít vcelku dobrou prognózu, ačkoliv způsobují třeba lokální potíže s močením.
Nádory, které rostou rychle a metastazují, jsou naopak nepříznivé. Metastázy se nacházejí nejčastěji v kostech, dále v plicích, játrech, méně v nadledvinách a ledvinách.
Vyšetření rakoviny prostaty
Lékař vás prohlédne celkově, zjistí, jestli jste zhubli, co vás trápí a zda nemáte zvětšené mízní uzliny, do kterých se nádor šíří a jak máte zvětšenou prostatu. Toho lze docílit nejlépe vyšetřením per rectum, které je trochu nepříjemné, ale jsou i mnohem nepříjemnější vyšetření. Pozitivita tohoto vyšetření však nemusí znamenat ještě nutně nádor, takže se nelekejte.
Také vám prohmatá břicho, kdyby byl zvětšen některý orgán, může se jednat o metastázu. Pošle vás na krevní testy, které zjistí jaterní a ledvinné funkce, mohou pomoci odhalit kostní postižení a především určí hladinu PSA – prostatického antigenu. Ten se může vyskytovat i u benigních nádorů prostaty (hyperplazie prostaty – pouhé zvětšení prostaty, ještě to není karcinom, ale může se z něj za určitých okolností později stát) a některých zánětlivých onemocnění prostaty. Hodnoty nad 10 mikrogramů na litr znamenají obvykle již přítomnost karcinomu.
Dalšími vyšetřeními jsou zobrazovací metody jako RTG plic, ultrazvuk ledvin, scintigrafie kostí (na oddělení nukleární medicíny), CT, MRI (magnetická rezonance) břicha a malé pánve, v některých případech i ultrazvuk přes dolní část tlustého střeva (rektum), která naléhá na stěnu prostaty nebo cystoskopie – zavedení hadičky do močového měchýře.
Z invazivnějších vyšetření se může udělat punkce (aspirace) tenkou jehlou (pro cytologické vyšetření nádorových buněk) nebo punkční biopsie zase přes tlusté střevo nebo přes pánevní dno. Ta se pak pošle na histologické vyšetření.
Léčba rakoviny prostaty
Způsob léčby závisí na povaze nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a přidružených jiných vážnějších onemocnění zvláště ve vyšším věku.
Nemocné, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti a je tedy teprve v počátečním stádiu, pouze sledujeme. Lokálně pokročilá stádia (nádor už se rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci.
Nejzávažnější komplikací může být inkontinence – nemožnost zadržení moče v močovém měchýři spojená s pomočováním - a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.
Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve a v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se dělá i brachyradioterapie (ozařování „zevnitř“ , kdy se pomocí speciálních instrumentů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší). Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou.
Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny (ženské pohlavní hormony, které mají na karcinom prostaty tlumivý efekt, protože inhibují uvolňování jednoho hormonu hypofýzy – luteinizačního hormonu – a díky jeho nedostatku klesá tvorba testosteronu a snižuje se růst buněk prostaty), ale po tom, co se ukázaly jejich vedlejší nežádoucí účinky, zejména tromboembolické a kardiovaskulární komplikace, se používat prakticky přestaly.
Jinou, v dnešní době preferovanou, možností hormonálního zásahu je operace varlat – jejich vyjmutí (orchiektomie). Tato operace je velmi jednoduchým chirurgickým výkonem. Přestane se tvořit testosteron (produkují ho totiž buňky pohlavních mužských žláz – varlat), který ovlivňuje růst nádoru.
Analogií je podávání gonadoliberinů, resp. jejich náhražek (goserelin, leuprolid a další), které mají právě i opačný účinek, než přirozené hormony. Dochází tedy také k inhibici produkce testosteronu v podstatě jako při podávání estrogenů s tím rozdílem, že tady to máme bez vedlejších účinků.
Z psychologického hlediska je tato léčba lépe akceptována než chirurgická kastrace, ale je také významně dražší. Na počátku léčby může dojít k přechodnému zhoršení, což se může projevit například intenzivnějšími bolestmi kostních metastáz. Prevencí proti tomuto fenoménu je současné podání antiandrogenu (látka, která má účinek opačný než testosteron) zpravidla již týden před plánovaným zahájením léčby. K výraznému snížení hladin testosteronu (stejných jako kdyby byla provedena operační kastrace) dojde po třech týdnech léčby.
Jindy se antiandrogeny podávají současně celou dobu s gonadoliberinovými analogy, hovoříme pak o kombinované léčbě. Jde o to, že testosteron se zčásti tvoří i v nadledvinách, proto i po zastavení jeho tvorby ve varleti mohou jeho, sice už nižší, hladiny způsobovat nadále růst nádoru prostaty.
Pokročilá stádia nádoru, pokud na něj nezabrala hormonální léčba, je možné léčit chemoterapií. Vždy je to ale až druhořadý postup po té, co jsme vyzkoušeli léčbu hormonální. Podává se mitoxantron, docetaxel a vinorelbin. Estramustin je zvláštní druh léku, jehož efekty zatím nejsou prokazatelné.
Zdroj: www.vitalion.cz