Průjmová onemocnění
Popis průjmu
Průjem většinou nemůžeme označit jako samostatnou nemoc. Může být příznakem (symptomem) mnoha chorob. Jde o poruchu vyprazdňování stolice a patří k nejčastějším poruchám funkce trávicího systému.
Jako průjem lze označit časté řídké stolice (běžně při počtu větším než dvě za den). O konzistenci stolice rozhoduje množství vody v ní obsažené. Se zvyšujícím se obsahem vody se stává stolice řidší až vodnatá.
Podle rychlosti nástupu obtíží, závažnosti průběhu a době trvání lze dělit průjem na akutní a chronický.
Akutní průjem
Vzniká nejčastěji na podkladě infekce. Průběh je většinou velmi rychlý. Původcem bývají Salmonely, Shigelly, Camplylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica, některé kmeny Escherichie coli. Z virových nákaz to mohou být Rotaviry, Echoviry a Coxsackie viry.
Někdy může být vyvolán požitím některých léků. Nejčastější jsou především laxancia, některé druhy antibiotik a cytostatika.
Chronický průjem
Nejčastěji je způsoben strukturálním poškozením tenkého nebo tlustého střeva. Vyvolávajícími chorobami jsou Ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, Celiakální sprue (Celiakie), Kolorektální karcinom.
Chronické průjmy se také vyskytují po operačních výkonech, může být způsoben jaterním onemocněním, postižením žlučníku, postižením endokrinního systému. Také je jednou z komplikací cukrovky (diabetes mellitus).
Vyskytuje se také funkční poškození střev například tzv. dráždivý tračník, kde je porucha v autonomním nervovém systému, který působí na střevo.
Podle mechanismu lze průjem rozdělit na několik skupin, které se odlišují průběhem i léčbou. Většinou je přítomno několik mechanismů najednou.
Porucha střevní motility
Motilita vyjadřuje schopnost pasáže tráveniny trávicím systémem.
Střevní obsah prochází rychleji a střevní stěna nestíhá vstřebávat vodu a ionty. Tento typ je nejčastěji způsoben poruchou v inervaci (dráždivý tračník) a požíváním léků (skupina prokinetik).
Opačným případem je snížená motilita. Syndrom slepé kličky (syndrom kontaminované kličky, syndrom bakteriálního přerůstaní) je způsoben sníženou motilitou v oblasti tenkého střeva, dochází k stagnaci obsahu a nefyziologické pomnožení bakterií. V některých případech je jediným projevem průjem.
Osmotický průjem
Některé látky, pokud nejsou výstelkou (epitelem) střevní stěny vstřebány, zadržují ve střevě vodu a vzniká průjem. Látky s touto vlastností patří mezi tzv. osmoticky aktivní látky. Velmi často se tento problém týká cukrů (významně osmoticky aktivní látky).
Sekreční průjem
V střevní stěně převládá sekrece vody a iontů nad absorpcí (výdej nad příjmem). Od osmotického se nejlépe odliší podle toho, že se jeho intenzita nesnižuje při snížení příjmu potravy. Nejznámějším příkladem je cholera.
Exsudativní průjem
Záněty, vředy a nádorová onemocnění postihující střevní sliznici způsobují patologickou tvorbu hlenu. Dále je přítomna příměs krve.
Cestovatelský průjem
Situace, kdy lze označit průjem za samostatné onemocnění je tzv. Cestovatelský průjem. Podle turistické oblasti, kde se u cestovatele projeví má i své vlastní pojmenování (Mexiko - Montezumova pomsta, Egypt - Faraónova kletba). Nejčastěji se projeví na počátku pobytku v dané destinaci. Původcem bývají Salmonely, Shigelly, Camplylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica, některé kmeny Escherichie coli a viry. Jde většinou o akutní průjmy a vyvolavatel se nezjišťuje.
Rizikové faktory průjmu
Rizikové je u cestovatelů především v zemích proslulých cestovatelskými průjmy pití místní vody, jíst místní potravinové speciality a nedodržování hygienických zásad.
Rizikové je podávání některých léků. U některých chorob je vyvolávajícím momentem nedodržování diety.
Pro rozvoj onemocnění střev jsou nejvíce rizikové složení a nepravidelnost potravy. Důležitá je zdravotně nezávadná příprava potravin a dodržování data spotřeby. Nebezpečné je požívání potravin zkažených, s plísní, nebo nedokonale tepelně upravených (u masa). Někdy opomíjená je také nepravidelnost stolice.
Prevence průjmu
Obecně platí pro prevenci průjmu stejné zásady jako při prevenci onemocnění zažívacího traktu a především střev. Patří sem především pravidelná nedráždivá strava vyváženého složení (především dostatek bílkovin a vlákniny). Zanedbávaná je také snaha o pravidelnou stolici. Důležité je vyhýbat se rizikovým potravinám.
Příznaky průjmu
Příznakem průjmovitého onemocnění je více než dvě řídké až vodnaté stolice denně. Většinou jsou přítomny křečovité bolesti břicha (střevní kolika). Mohou být doprovázeny nauzeou (nutkání na zvracení) a výrazným zvracením. Před defekací je přítomno dosti silné nutkání na stolici a po ní se nedostavuje pocit úlevy (u nádorových a zánětlivých příčin).
Průvodními jevy jsou slabost, únava, úbytek hmotnosti, podvýživa (malabsorpce, nedostatek vstřebávání některých životně důležitých látek z potravy). Při déle trvajících průjmech dochází k poklesu obranyschopnosti organismu a je typický vznik přidružených infekčních onemocnění.
Důležitý je charakter průjmovité stolice, který se liší podle vyvolávající příčiny (viz popis nejčastějších průjmovitých onemocnění)
Průjmovitá onemocnění
Malabsorpční syndrom
Celiakie (Endemická sprue, Glutenová enteropatie, Celiakální sprue)
Dědičné zánětlivé autoimunitní onemocnění tenkého střeva. Manifestuje se jako nesnášelnivost lepku ve stravě. Projevuje se úbytkem hmotnosti, slabostí a průjmem nápadně mastného charakteru (steatoroická stolice).
Tropická sprue
Nedědičné onemocnění tropických oblastí s obdobnými projevy jako celiakie. Průjem je zde prvním příznakem.
Deficit laktázy
Poškození enzymu, který ve střevě štěpí laktózu. Nerozštěpená laktóza na sebe poutá vodu a vzniká osmotický průjem po požití mléka.
Primární malabsorpce žlučových kyselin
Při nevstřebání žlučových kyselin v tenkém střevě dochází v tlustém střevě k sekreci vody a iontů (sekreční průjem). Projevem je prudký vodnatý průjem.
Syndrom slepé kličky
Někdy je jediným projevem steatoroický průjem.
Obdobné příznaky mají dále Syndrom krátkého střeva, Whippleova choroba, Sklerodermie a Amyloidóza,
Ulcerózní kolitida (colitis ulcerosa, idiopatická proktokolitida)
Neobjasněné zánětlivé onemocnění s vředy ve sliznici tlustého střeva a konečníku. Podle postižené oblasti se liší příznaky onemocnění. Při levostranné kolitidě je krvavý hlenohnisavý vodnatý průjem (kolitický syndrom). Pankolitida se projevuje hnisavým krvavým (hemoragickým) průjmem. Při proktitidě (postižení pouze konečníku) nemusí být průjem, ten se někdy se projeví až po rozšíření na další úseky střeva.
Crohnova nemoc
Neobjasněné zánětlivé onemocnění, které může postihnout stěnu kterékoliv části trávicí trubice. Onemocnění má období s obtížemi, které střídají období bez příznaků. U nejčastější formy onemocnění (zánětlivé formy) je hlavním příznakem vleklý, většinou nekrvavý průjem.
Dráždivý tračník (colon irritabile)
Jde o poruchu v části autonomního nervového systému, který řídí činnost střeva. Příznakem jsou časté řídké vodnaté průjmy (známé také jako tzv. ranní debakly, např. pravidelně cestou do zaměstnání nutno vykonat několik zastávek).
Dumping syndrom
Nebo také časný postprandiální syndrom, syndrom odvodné kličky, syndrom žaludeční inkontinence
Nastává po operaci žaludku pro na léčbu nereagující vředovou chorobu. Obyčejně žaludek uvolňuje do střeva osmoticky aktivní látky postupně. U dumping syndromu toho není zbylý pahýl žaludku schopen a dochází k osmotickým průjmům.
Karcinoidový syndrom
Je způsoben nádorem (karcinoid). Nádor nejčastěji produkuje serotonin (dále bradykinin, prostaglandiny, histamin a další). Příznaky jsou dány produkovanými látkami, nejčastěji je přítomen průjem, záchvatovité zrudnutí (flush), obtíže s dechem a pokles krevního tlaku.
Diabetes Mellitus (cukrovka)
Diabetický průjem je jedním z projevů postižení autonomních nervů při diabetické autonomní neuropatii.
Ischemická kolitida
Vzniká při porušeném krevním zásobení střeva, kdy není zachováno dostatečné zásobení kyslíkem. Příznakem jsou výrazné bolesti břicha s krvavým průjmem.
Radiační enterokolitida
Vyskytuje se jako vedlejší účinek radioterapie některých nádorů. V akutním stadiu jde o krvavé průjmy.
Postantibiotická kolitida (pseudomembranózní kolitida)
Užití antibiotik vyhubí tělu vlastní, prospěšné bakteriální osídlení tlustého střeva. Šanci k množení tak mají cizí, tělu škodlivé bakterie. Příznakem bývají průjmy. Pokud je přemnoženou bakterií Clostridium difficile vzniká tzv. pseudomembranózní kolitida. Tato bakterie poškozuje střevní sliznici svými toxickými produkty (toxiny). Na sliznici vznikají pablány, které se postupně odlučují. Příznakem je výrazně páchnoucí hlenohnisavá průjmovitá stolice. Pseudomemranózní varianta onemocnění může končit smrtí.
Kolorektální karcinom
Jedná se o nejčastější nádorové onemocnění. Podle lokalizace nádoru se projevuje různými příznaky. Jako jeden z hlavních příznaků se vyskytuje průjem (někdy krvavý, s příměsí hlenu). Pokud není krev na první pohled patrná, může být krvácení skryté (označované jako okultní). Vzhledem k závažnosti onemocnění by se po něm mělo i při průjmovitých onemocnění pátrat.
Průjmy parazitárního původu
Nejčastějšími původci průjmovitých onemocnění jsou Giardia Intestinalis (Giardióza, Lamblióza- chronické průjmy), Entamoeba histolytica (Amébóza, Amébová dyzenterie-krvavé průjmy), Cryptosporidium (Kryptosporidióza- vodnaté průjmy), tasemnice (helmintózy), škrkavka dětská (askarióza).
Průjmy bakteriálního původu
Původci jsou Salmonely, Shigelly, Camplylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica, enteropatogenní a enterotoxické kmeny Escherichia Coli.
Průjmy virového původu
Původci jsou Rotaviry, Echoviry a Coxsackie viry. Zvláštní postavení má virus HIV a nemoc jím vyvolaná AIDS. Jedním z nejčastějších příznaků AIDS je průjem (sekundárně vyvolaný nejčastěji cytomegalovirem-CMV, či cryptosporidiem).
Léčba průjmu
Některé lehké formy akutního průjmu (především infekčního původu) se neléčí vůbec a nechají se při dodržování pitného režimu odeznít.
U všech ostatních je nutné léčit primární onemocnění (příčinná terapie, kauzální terapie). Léčba jednotlivých druhů onemocnění je různá (od farmakoterapie po rozsáhlé operativní zákroky).
Léčba průjmových příznaků je léčbou symptomatickou. Z léčiv se podávají u rizikových pacientů u infekčních průjmů antibiotika. Dále je možné podávat probiotika (obnovují přirozené osídlení střeva bakteriemi tělu příznivými). U některých onemocnění se mohou podat antidiarotika (snižují střevní motilitu). Z další terapie jsou důležitá dietní opatření. Nejdůležitější součástí terapie je důkladná starost o hydrataci pacienta. Je snaha o dostatečné krytí ztrát vody, minerálů a iontů (polévky, iontové nápoje). U ohrožených a kritických pacientů se podávají rehydratační roztoky s doporučeným složením (orální rehydratační roztoky).
Jak si mohu pomoci sám
Důležitý je dostatečný přívod tekutin (aby pokryl ztráty průjmem), minerálů a iontů (například nepříliš slazené nápoje, polévky a iontové nápoje). U onemocnění, kde jsou předepsána dietní opatření, je nutné dietu dodržovat (např. celiakie). Ovšem u většiny průjmovitých onemocnění je výrazné omezení přísunu potravy spíše na škodu. Pomáhá pouze u osmotických průjmů.
Komplikace průjmu
Při průjmu důsledkem vody může docházet k dehydrataci. Může dojít k oběhovému selhání z nedostatku cirkulující krve. Ztrátou vody se nejen množství krve snižuje, ale také se zahušťuje (stoupá viskozita krve). Zvýšenou hustotu krve provází zvýšené riziko trombózy a následného infarktu myokardu (IM) či zde k ještě častější cévní mozkové příhodě (CMP). Vedle ztráty vody jsou zásadní ztráty životně důležitých iontů a minerálů. Nedostatek některých z nich může vyvolat život ohrožující stav. Například nedostatek draslíku vyvolává poruchy srdečního rytmu. Nejohroženější skupiny s výskytem nejvíce komplikací jsou staří lidé, děti a chronicky nemocní.
Zdroj: www.vitalion.cz