Angína pectoris
Popis anginy pectoris
Angina pectoris (AP) je jednou z akutních forem ischemické choroby srdeční.
Toto onemocnění je definováno palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Svými příčinami a projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu s rozdílem, že při angině pectoris nedochází k odumření (ischémii) srdeční tkáně a při léčbě je účinný lék Nitroglycerin (ve spreji či tabletě).
Celý proces této bolesti je popsán, když málo okysličená krev proudí do srdce, které potřebuje vyšší koncentraci kyslíku. Tím dojde k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a tím se do celého těla nedostává dostatek okysličené krve a zpět opět do srdce.
Angina pectoris je bolest, ke které dochází při zvýšeném požadavku na kyslík – rychlá chůze, běh, stres atd., kdy nemocné cévy převážně aterosklerózou (=kornatění = zúžení cévy ukládáním tuku, nejčastěji následkem vysokého cholesterolu) nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce krví s kyslíkem.
Tento průběh si můžeme představit jako křeče do svalů při běhu. Jistě znáte píchání ve stehnech či břichu, když se vystavíte pohybu, na který nejste zvyklí. Říkáme tomu kyslíkový dluh. Podobně je tomu u anginy pectoris, ale v srdci se nevypouští kyselina mléčná, která způsobuje bolest při kyslíkovém dluhu. Tato bolest je opět lokalizována do plochy jako u akutního infarktu myokardu, je spojená s pálením, svíráním až bodáním, tlakem na hrudi a nebo pocitem, že nemůžeme dýchat.
Angina pectoris má dvě základní rozdělení na stabilní a nestabilní anginu pectoris. Jelikož angina pectoris je onemocnění, se kterým pacient může žít dlouhá léta, poté se může vyléčit a nebo se nemoc zhorší či přejde na jiné srdeční onemocnění, je toto dělení důležité.
Stabilní angina pectoris je označení pro vždy stejný průběh záchvatu této bolesti na hrudi. Například pacient udává tuto bolest při chůzi do schodů, po jídle, při jiné námaze apod. pacienti s tímto onemocněním obvykle dostávají jako první pomoc lék Nitroglycerin (spray nebo tablety), který aplikují při prvních příznacích pod jazyk.
Nestabilní angina pectoris jsou stejné bolesti na hrudi nebo horší, ale v případech, kdy to pro pacienta je neobvyklé. Například pacient ví, že se bolest projevuje, když vyjde čtyři patra do schodů, ale tentokrát stačilo třeba dojít z jednoho pokoje do druhého nebo nikdy neměl projevy po jídle, ale najedl se a bolest se projevila.
Každý pacient, který má anginu pectoris, by měl být poučen o dávkování léků možnostech jeho následné fyzické aktivity. Je důležité mít na paměti, že tato bolest je velmi podobná dalším srdečním onemocněním, takže pokud nezapůsobí dávka Nitroglycerinu, může se jednat o akutní infarkt myokardu, a proto je nutné vyhledat lékařskou pomoc či zavolat nejlépe záchrannou službu.
Rizikové faktory anginy pectoris
Mezi rizikové faktory se řadí stejně jako u akutního infarktu myokardu - věk a rodinné dispozice.
Mezi ovlivnitelné patří hlavně obezita, kouření, vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterlémie), snížená fyzická aktivita.
Z dalších to jsou již probíhající onemocnění jako je hypertenze (vysoký krevní tlak) a ateroskleróza (zúžení cév ukládáním tuku na stěnu cévy).
Tyto všechny faktory spolu velmi úzce souvisejí. Pokud se lidské tělo udržuje v kondici, neznamená to jen možnost snížení váhy, ale i podporu celkového cévního systému včetně srdce.
Málokdo možná ví, že kouření není jen škodlivé v plicích. Nikotin obsažený v cigaretách má srážlivé účinky a podporuje ještě více ukládání tuku a ostatních látek na stěnu cév (ateroskleróza) a dává za vznik trombům (sraženina z krevních složek) a embolům (ostatní prvky, které neprojdou zúženou stěnou jako je vzduch, tuk, kolonie buněk atd.).
Vysoký krevní tlak vynakládá na celý oběhový systém vysoké nároky a v poškozených cévách se může rychlým průtokem krve uvolnit sraženina, která doputuje do úzké cévy a zde vznikne ischémie (odumření tkáně nedostatkem živin, hlavně kyslíku).
Prevence anginy pectoris
Jak již bylo řečeno výše, je důležité se snažit možnost vzniku onemocnění snížit ovlivňováním rizikových faktorů. To znamená přestat kouřit, vyhýbat se tučnému jídlu a solím, udržovat se v kondici (na srdeční onemocnění se ve vyšším věku často doporučuje jízda na kole).
Dále jsou preventivní prohlídky u lékaře, zjišťování krevního tlaku – pokud je vysoký, je snaha jej snižovat – a dodržování jejich pokynů.
Příznaky a projevy anginy pectoris
Vlastní projevy anginy pectoris mohou být velmi pestré. Pacienti ji nejčastěji popisují jako bodavou či svíravou bolest, tlak bez bolesti nebo pocit, že nemohou dýchat.
Nejčastěji tyto projevy lokalizují plošně za střední či horní třetinou hrudní kosti. Bolest může přecházet do levého či pravého ramene, do paže (typickým projevem je brnění levého malíčku), do krku, dolní čelisti, oblasti žaludku (epigastrium), mezi lopatky a dokonce i do zátylku.
Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut. Pokud je bolest delší než deset minut, musíme myslet na možnost nestabilní anginy pectoris, akutní infarkt myokardu či další onemocnění.
Velmi důležité pro určení této nemoci je moment, který bolest na hrudi (stenokardii) vyvolává. Charakteristické bolesti anginy pectoris přicházejí při námaze, rozčilení, stresové situaci, po jídle (typická je námaha po požití potravy), nadýchání se studeného vzduchu (chůze proti větru, za mrazu) a nebo při ranní cestě z domu. Typické pro tuto bolest vyvolanou námahou je, že Vás přinutí přerušit prováděnou činnost.
Pacient, který již tyto bolesti zná, sám určí jejich průběh a většinou již má vyzkoušeno, jak velkou námahu snese a co si může dovolit. Pokud bolesti dostane v neobvyklé situaci, jedná se tedy o projev nestabilní anginy pectoris a je nutné lékařské ošetření.
Pro praktické potřeby byla vytvořena klasifikace těchto bolestí kvůli sledování průběhu onemocnění a účinku léčby. Tato klasifikace anginu pectoris rozděluje dle závažnosti do čtyř stupňů.
- bolest na hrudi (stenokardie) vyvolána jen „výjimečnou“ námahou (př.: člověk není zvyklý na sportovní aktivitu, ale poběží a bolest se vyvolá)
- stenokardie vyvolána větší, ale přesto obvyklou námahou (př.: vyjde se více pater schodů) nebo běžnou činností ve větru a mrazu nebo stresovou situací
- stenokardie vyvolána již běžnou činností při psychickém vyrovnání (př.: chůze po rovině či po schodech do prvního patra)
- stenokardie i při minimálně náročné činnosti nebo v klidu (př.: vstát z postele, obléci se, najíst se apod.)
Z dalších průvodních příznaků je možnost uvést úzkost, strach o život, nedostatek kyslíku, dušnost, bledost, vysoký krevní tlak (hypertenze), ale tyto příznaky se objevují i ostatních onemocnění, proto je nemůžeme označit jako přesné pro určení anginy pectoris.
Pro správné určení této nemoci většinou postačuje typická bolest na hrudi odeznívající po účinku nitrátů (nejčastěji užívaný je Nitroglycerin). V netypických případech je diagnostika onemocnění doplněna o EKG (elektrokardiografie) nebo zátěžová echokardiografie.
Tyto metody jsou pro bližší určení průvodního problému onemocnění, zda se jedná o anginu pectris vyvolanou aterosklerózou (zúžení cév) nebo zda odumření srdeční tkáně (ischémie myokardu) bylo vyvoláno jiným onemocněním (př.: hypertenze, funkční poruchy, celkové onemocnění cévního systému apod.).
Pokud tato vyšetření nepotvrdí anginu pectoris ani jiné srdeční onemocnění, je potom nutné pátrat po jiné možné příčině (bolesti zad, onemocnění plic, horní části trávicího ustrojí apod.).
Léčba anginy pectoris
První projevy onemocnění anginy pectoris jsou zachyceny v ordinaci lékaře či záchrannou služnou po jejím zavolání.
Po základním vyšetření (hlavně příznaky, anamnéza, EKG) následuje farmakologická léčba nitráty (látky, které působí relaxačně na stažené cévy v srdci – př.: Nitroglycerin) a léčba dalších příznaků. Následuje již ve zdravotnickém zařízení snižování rizikových faktorů.
Léčba anginy pectoris zahrnuje tedy dvě roviny. Na jedné straně klade důraz na zlepšení kvality života. To znamená přestat kouřit, snížení váhy, snížení příjmu tuků a solí, zlepšení fyzické kondice dle stavu pacienta.
Na druhé straně je již spíše farmakologická, která zahrnuje především nitráty – nejčastěji známí Nitroglycerin, jehož účinkem je roztahování cév a tím obnova cirkulace krve v srdci. Dále se používají léky na regulaci vysokého krevního tlaku, proti srážlivosti krve a na ostatní nemoci, které s anginou pectoris souvisejí.
U většiny nemocných bývá po léta stav stabilizovaný, část pacientů může dokonce potíže ztratit nebo naopak může dojít ke zhoršení průběhu onemocnění. U řádně léčeného pacienta se již po roce snižuje možná úmrtnost (mortalita) o 4% a možnost přechodu onemocnění v infarkt myokardu o 2-4%.
Jak si mohu pomoci sám
Pokud máte dojem, že toto onemocnění u Vás probíhá, nejlepší radou je, dojít si k lékaři a nechat se vyšetřit a následně dodržovat jeho pokyny. Měli byste mít na paměti, že se srdečními ani dýchacími obtížemi si není radno zahrávat – nikdy nemůžete bezpečně vědět, že se nejedná například o infarkt nebo o plicní embolii.
V případě, že máte poskytnout první pomoci někomu s náznaky anginy pectoris, zavolejte záchrannou službu, po celou dobu sledujte stav postižené osoby (puls a dýchání), nechte ji v pro ni přirozené poloze (nejlépe v polosedě) a hlídejte ji, zda neupadá do šokového stavu. Po příjezdu lékaře se snažte co nejpřesněji doplnit sled událostí, pokud nemocný nemůže.
Jestliže na anginu pectoris trpíte, je potřeba dodržovat příkazy lékaře a vyhýbat se rizikovým faktorům (popsáno výše). Většina osob trpící touto chorobou již ví, co jim záchvat bolestí vyvolá a snaží se tomu tedy vyvarovat a obvykle při sobě nosí sprej s Nitroglycerinem, který se při vyvolaném záchvatu bolesti na hrudi stříkne pod jazyk dle dávkování.
Komplikace anginy pectoris
Mezi hlavní komplikace patří přechod z anginy pectoris na infarkt myokardu či jiné srdeční onemocnění. U všech srdečních onemocněních je velká pravděpodobnost přechodu do náhlé srdeční zástavy.
Zdroj: www.vitalion.cz
