Aftózní stomatitida
Aftózní stomatitida (lat. Stomatitis aphtosa) je infekční onemocnění postihující nejčastěji malá miminka a batolata, není ovšem vzácné ani u dospělé populace. Onemocnění se šíří většinou kapénkovou nebo kontaktní infekcí, ale nákaza je možná i stykem s infikovanými předměty, např. hračkami. Více ohroženi jsou také jedinci s oslabenou imunitou nebo jinou nemocí.
Známé jsou tři formy aftózní stomatitidy:
- Minor - tato forma je nejčastější. Puchýřky a vřídky jsou bolestivé, bělavé, okrouhlé, se zarudlým lemem, velikostně se pohybující mezi 2-5 mm. Často jsou shluky puchýřků vícečetné. Tato forma se hojí od začátku onemocnění do 1-2 týdnů.
- Major - tato forma je poměrně vzácná. Vřídky jsou větších rozměrů, hlubší a velice bolestivé. Léčba této formy trvá déle, přibližně 4-6 týdnů.
- Herpetiformis - puchýřky jsou uspořádané do shluků a jsou mnohočetné.
Příčiny onemocnění
Aftózní stomatitida se řadí mezi virová onemocnění, často vyvolané herpetickým virem, tedy virem způsobujícím opary. Svůj podíl na onemocnění však mohou mít i viry jiné. Projevuje se vznikem puchýřků (aft) na sliznici dutiny ústní, jazyku, patře, vstupu do krku, dásních nebo i rtech, které se následně mění na kulatá ohraničená místa s bělavým povlakem. Tyto puchýřky jsou velice bolestivé.
Onemocnění často provází zvýšená teplota až horečka, přidat se může i lokální zduření uzlin, dítě odmítá potravu, často i nápoje, je plačtivé a mrzuté. Lze pozorovat i nadměrné slinění nebo nezvyklý zápach z úst nemocného.
Celková doba onemocnění trvá přibližně 8-10 dní, přičemž stejně dlouhou dobu mohou trvat u nemocného i výše zmíněné teploty, či horečky.
Video (ENG): Aftózní stomatitida
Průběh onemocnění
Počátek aftózní stomatitidy se může často tvářit jako začínající angína. První 2-3 dny děťátko nemá chuť k jídlu, je unavené, zchvácené a má vysoké horečky. Následně se začnou objevovat první příznaky v ústech dítěte: potažený jazyk, zarudnutí dutiny ústní a dásní.
Po této fázi se začnou u dítěte projevovat charakteristické znaky aftózní stomatitidy, tedy puchýřky, jejichž krusta brzy praská a vzniká eroze, kterou pokrývá našedlý povlak. Puchýřky bývají vícečetné a pokrývají značnou část dutiny ústní, nejvíce se tvoří na sliznici patra, jazyku, spodního rtíku a vně tváří. Mohou zasáhnout i oblast při vstupu do krku a velmi častý je výskyt puchýřků i na dásních.
Léčba
Léčba aftózní stomatitidy je povětšinou lokální, u těžších případů však může být zvolena léčba i celková.
Na postižená místa se aplikuje 1% roztok genciánové violeti a nebo různé tinktury. Možné jsou i výplachy úst heřmánkem, zde ovšem pozor na možnou alergii! Další možností léčby je použití poměrně nových přípravků jako je Aloclair sprej nebo gel, popř. Tantum Verde sprej. Účínným může být i potírání postižených míst Tantum verde, které působí jako lokální anestetikum.
Horečka se snižuje běžně používanými léky s obsahem paracetamolu (Panadol, Paralen, Medipyrin) nebo ibuprofenu (Ibuprofen, Brufen, Nurofen). Léčbu je také vhodné doplnit podáváním vitamínu C a B, a to buď formou pestré stravy nebo doplňky stravy, jako je např. B-komplex, Nutrolín B atp..
V průběhu onemocnění je také nutné pozměnit formu stravy. Ta by měla být kašovitá až tekutá, spíše chladnějšího rázu a co je důležité, nedráždivá. Stravu i tekutiny je nejlépe podávat po lžičkách. Nemocné děťátko by mělo potravu co nejméně kousat a nemělo by jíst ani pít nic horkého. Důležitý je také dostatečný pitný režim - zde pozor na kyselé šťávy a jiné tekutiny, které by mohly bolest zhoršit.
Jedná-li se o těžší průběh onemocnění, je nezbytné podávání hormonálních léků, antibiotik (zejména u oslabených jedinců k zabránění vzniku druhotné infekce) a často i protivirových léků.
Při závažném průběhu onemocnění, zejména u nejmenších dětí, je často nezbytná hospitalizace z důvodu možné dehydratace. Malému pacientovi je tak zajištěn dostatečný přísun živin i tekutin. Proto je nutné, aby dítě přijímalo aspoň tekutiny pomocí slámky, lžičky a nebo přímo z hrníčku. Výhodou u malých dětí je i kojení, protože kojené děti jsou při této nemoci mrzuté, ubolené a mají větší tendenci být stále u maminky a být kojeni. Kojením se jim dostávají potřebné tekutiny a maminka tak může mít aspoň nějakou jistotu, že dítě pije.
Prevence
Účinná preventivní léčba, která umí recidivě onemocnění zabránit, není. Chránit děťátko proti opakované nákaze můžeme zvýšenou hygienou, tedy zabráněním dítěti v olizování prstíků, hraček nebo jiných povrchů, dále častým mytím ručiček. Neméně potřebná je obezřetnost i blízkých lidí, kteří přicházejí s děťátkem často do přímého kontaktu. Pokud máme opar nebo afty, v žádném případě děťátko nelíbáme, naopak se snažíme kontakt s ním snížit na maximálně možné minimum!
Při opakovaném výskytu onemocnění je vhodné podporovat celkovou imunitu dítěte, např. zdravou stravou, otužováním a dostatečným pitným režimem. Pomoci mohou i bylinky jako je šalvěj, aloe vera nebo echinacea. V některých případech lze po dohodě s lékařem podávat i léky stimulující imunitu.