Crohnova choroba
Trápí Vás Crohnova choroba a chcete se pokusit skutečně uzdravit?
Popis Crohnovy choroby
Crohnova nemoc je chronický zánět trávicí trubice, nejčastěji tenkého střeva (50%), méně často tlustého střeva (30%) a vzácně i jícnu nebo ústní dutiny (5%).
Toto onemocnění vzniká na základě imunitních procesů a genetické predispozice. Spouštěcím faktorem může být někdy bakteriální či virová infekce. Projeví se obvykle mezi 20. až 40. rokem. Výskyt byl prokázán více u žen než u mužů a vykazuje také značné geografické rozdíly. Zejména v průmyslově vyspělých zemích severní polokoule je Crohnova nemoc zřetelně častější. V posledních letech nepochybně přibývá i u nás, ze 100 000 obyvatel jí onemocní asi 20 lidí.
Prevence a rizikové faktory Crohnovy choroby
Proti tomuto onemocnění bohužel zatím neexistuje žádná zaručená prevence.
Uvažuje se o škodlivém vlivu stravy s nadbytkem rafinovaných cukrů a nedostatkem rozpustné vlákniny, která by tak mohla narušit složení přirozené střevní flóry.
Podobný efekt má časté užívání antibiotik.
Akutní zhoršení či nové vzplanutí nemoci působí kouření, užívání nesteroidních antirevmatik (Brufen, Acylpyrin, Diclofenak,…) a hormonální antikoncepce.
Lidé, v jejichž rodině se již Crohnova nemoc vyskytuje, by měli být sledováni na gastroenterologických pracovištích, aby se případné propuknutí nemoci zachytilo včas. Mají totiž mnohonásobně vyšší riziko této nemoci. Jediný způsob, jak zabránit těžšímu průběhu nemoci, je všimnout si časných příznaků a nepodceňovat je. Plno pacientů totiž přijde k lékaři až po několika letech, kdy mohou bez léčby vznikat komplikace.
Příznaky a projevy Crohnovy choroby
Onemocnění probíhá většinou chronicky, střídají se období vzplanutí s obdobími, kdy je pacient bez obtíží.
U většiny nemocných se období vzplanutí vyznačuje mírnou až střední aktivitou nemoci. Pacienti mívají bolesti břicha, vleklé průjmy, mírné teploty, cítí se více unavení a hubnou. Může se objevit zvracení, křeče, zástava plynů a zřídka krev ve stolici, ta je typická spíše pro jiné, ačkoliv velmi podobné, zánětlivé onemocnění – ulcerózní kolitidu.
Pokud se tyto potíže po nějaké době několikrát opakují, není dobré přisuzovat je nějaké chybě ve stravování nebo horšímu zažívání. Raději navštivte svého lékaře a on vám doporučí některá vyšetření. Lepší je na nemoc přijít včas a začít ji léčit nebo ji vyloučit a zbytečně se tím netrápit.
U některých nemocných dominují projevy v jiných oblastech těla. Může se jednat o bolesti kloubů, ledvinné a žlučové kameny, zánět duhovky a závěsného aparátu oka nebo kožní onemocnění zvané erythema nodosum.
Vyšetření Crohnovy choroby
Úkolem lékaře v rámci diagnostiky bude rozlišit tuto nemoc od ulcerózní kolitidy, která vypadá velmi podobně a předpokládá se u ní i obdobný mechanismus vzniku. Ulcerózní kolitida však nikdy nepostihuje tenké střevo.
Diagnostika se stanovuje především na základě klinických obtíží, koloskopie a rentgenového snímku. V ojedinělých případech (5-10%) postižení tlustého střeva se nepodaří s jistotou určit, o kterou z těchto dvou nemocí se vlastně jedná. Crohnova nemoc se může ve svých akutních počátcích jevit také jako zánět slepého střeva, ten se však snadno odliší.
Léčba Crohnovy choroby
Co obnáší léčba Crohnovy nemoci? Především je to její dlouhodobost, protože i období zlepšení stavu vyžadují udržovací dávky léků. Volba léčebné strategie závisí na lokalizaci procesu, rozsahu postižení a aktivitě nemoci.
Obecně se doporučuje šetřící režim s tělesnou aktivitou podle individuálně posouzeného celkového stavu. Neznamená to, že budete trvale upoutáni na lůžko, ale že se budete muset vyhnout sportovním a fyzicky náročnějším činnostem. Někdy si díky tomu nemoc vyžádá změnu zaměstnání.
Dále je to vhodná strava se zastoupením všech nutričních složek a energeticky přiměřená vzhledem k omezení fyzické aktivity. V těžších případech vzplanutí nemoci se podává chemicky definovaná potrava sondou přímo do tenkého střeva, aby nebylo zatěžováno mechanickým zpracováním. Krajní možností je parenterální výživa, kdy se trávicí trakt úplně obchází a pacient tak dostává všechny živiny, vitaminy a minerály do žilního řečiště.
U těch forem nemoci, které prostřednictvím zánětu zužují trávicí trubici, musíte být opatrní na hrubé nestravitelné zbytky potravy (např. dužinu z pomeranče, zrníčka, slupky). Je také dobré si vysledovat, které potraviny vám potíže zhoršují a těch se vyvarovat. Pozitivní vliv mohou mít naopak nenasycené mastné kyseliny obsažené v rybách.
Lékař obvykle předepisuje mesalazin (Asacol, Pentasa, Salofalk), což je kyselina 5-aminosalicylová, která má protizánětlivý účinek a zasahuje tak do imunitních procesů zodpovědných za vznik nemoci. Působí hlavně lokálně, proto lékař zvolí takovou formu léku, aby se účinná látka uvolňovala až v místě, kde je zánětlivý proces lokalizován. Mohou to být tedy i čípky a klyzmata, ale častější je podávání v tabletách. Mesalazin se užívá v nižších dávkách i při ústupu aktivity nemoci.
Někteří lékaři předepisují sulfasalazin (Salazopyrin, Sulfasalazin), ale tento lék patří spíše minulosti, neboť byl prokázán vyšší výskyt nežádoucích účinků.
Při těžším průběhu nemoci se podávají kortikoidy (např. prednison) v nárazové vyšší dávce, která se postupně snižuje. Vzhledem k širokému spektru vedlejších nežádoucích účinků nejsou vhodné k udržovací léčbě. Mohou se k nim přidávat imunosupresiva (azathioprin, ciclosporin,…), díky nimž se dávka kortikoidů snižuje. Jejich účinek se však projeví až po 6-8 týdnech léčby, což je třeba mít na mysli, abychom nepočítali s okamžitým léčebným efektem a zůstali trpěliví.
K udržovací léčbě vám lékař může předepsat také probiotika (Mutaflor, Santax S, Enterol). Jsou to živé mikroorganismy působící příznivě na lidské zdraví a v poslední době se ukázal i jejich pozitivní účinek v léčbě střevních zánětů.
Pokud nastanou komplikace (ucpání střeva, šíření zánětu prostřednictvím píštělí do jiných orgánů a další), nebo nepomáhá jiná léčba, je třeba podrobit se operaci. Chirurg odstraní postiženou část střeva, což někdy vyžaduje vyvedení konce zdravého střeva přes břišní stěnu se zavedením stomie, ale bohužel ani to nezaručuje vyléčení. Operaci během let nakonec podstoupí zhruba polovina pacientů.
Prognóza Crohnovy nemoci je tedy dosti nevyzpytatelná. Onemocnění se může během let zhoršovat, nebo zůstává stabilní s mírnou aktivitou. Někdy může dojít k úplnému uzdravení, jindy se nemoc objeví znovu. Důležité je respektovat léčebná opatření.
Budoucnost léčby a prevence Crohnovy choroby
Co se týče vývoje nových léčiv, budoucnost patří biologické léčbě. Jejím prvním slibným kandidátem se stala protilátka proti faktoru nekrotizujícímu tumor (anti-TNF-alfa) – Ramicade či Humira, která už pomohla řadě pacientů, u nichž jiné léky nezabíraly. Přesto zůstává 10-20% nemocných, kterým ani tato léčba nepřinesla zlepšení.
Když není možné dosáhnout kontroly nad léčbou takové nemoci, vzniká tendence zabývat se její prevencí a odstranit tak případné rizikové faktory. Pozornost se v poslední době vedle léčby soustředí tedy i na výzkum zevních faktorů jako je například kouření, které podle nejnovějších studií zhoršuje průběh nemoci a souvisí s její vyšší aktivitou.
Zkoumá se vliv konzervačních látek v potravinách, vliv insekticidů, pesticidů a průmyslových exhalací, časté užívání antibiotik, mikroklima. Výsledky těchto studií zatím nejsou jednoznačné.
Zdroj: www.vitalion.cz