Ateroskleróza
Popis aterosklerózy
Ateroskleróze, se také někdy říká, nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když, tato označení nejsou zcela přesná. Neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že toto onemocnění, je zvláště ve vyspělých zemích, jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou.
Tato choroba je dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání tzv.: aterogenních látek, zejména lipidů (tuků) ve stěně tepny.
Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky, přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny nebo dokonce její uzávěr. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny aterosklerózy
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do třech hlavních skupin, a ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době.
V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou.
Druhým činitelem, způsobujícím tuto chorobu, je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu.
Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, kteří vzniku aterosklerózy napomáhají. Jsou to na příklad: vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů.
Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu.
Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne tzv.: ateromový vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě, poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny.
Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli, a ložisko tvrdne.
Příznaky a projevy aterosklerózy
Pokud je ateroskleróza v počátečních stádiích, nemocný nemusí nic tušit, tento proces je totiž dlouhodobě bez příznaků. Postupně však dochází k pozvolnému zužování průsvitu tepny a oblast (tkáně, orgány), kterou tepna zásobuje je nedostatečně prokrvena.
Projevy jsou tedy závislé na té části tepenného úseku, který je postižen. Vždy ale platí, že čím větší úsek tepen je postižen, tím horší je i poškození zásobované tkáně.
Jestliže se ateroskleróza nachází na mozkových tepnách, dochází k různým psychickým změnám, aterosklerotické demenci či až k náhlé cévní mozkové příhodě neboli mrtvici. Náhlá cévní mozková příhoda se projeví různě dlouhým bezvědomím a po něm je většinou pacient ochrnut na jednu polovinu těla (pravá, levá), není schopen se o sebe postarat sám, nemůže mluvit a často nechápe, co mu ostatní chtějí sdělit.
Jsou-li postiženy tepny zásobující oko, vzniká neuroretinopatie neboli postižení očního nervu a následná slepota.
Dalším úsekem, který může být postižen, jsou srdeční (koronární) tepny. Tehdy dochází ke vniku dvou forem ischemické choroby srdeční a to sice k selhávání levého srdce a akutnímu infarktu myokardu. Jejich projevy jsou bolest na hrudi, zrychlené dýchání a rychlý pulz, studená opocenost, bledost, úzkost a dušnost.
Při postižení tepen ledvin se rozvíjí obraz tzv.: nefrosklerózy, která končí až selháním ledvin.
Posledním úsekem, který bývá aterosklerózou zasažen, jsou tepny na dolních končetinách, což se projeví bolestí končetin, jejich chladem, kulháním a až možným vznikem gangrény.
Rizikové faktory aterosklerózy
Nejčastějšími a největšími riziky vzniku aterosklerózy jsou nedostatek pohybu, nezdravá, zvláště tučná strava a hlavně kouření.
Za další činitele se považuje nadměrný stres, obezita, vysoký krevní tlak, dědičnost, poruchy metabolismu cukrů (cukrovka) poruchy metabolismu tuků (hyperlipoproteinémie).
Čím více rizikových faktorů je přítomno najednou, tím větší je riziko vzniku aterosklerózy. Rizikem je také vysoký LDL cholesterol v krvi, který ukládání aterogenních látek napomáhá. (cholesterol HDL je naopak prospěšný)
Léčba aterosklerózy
Před zahájením léčby je nezbytné, aby lékař krevními testy zjistil hladinu cholesterolu a provedl také ultrazvukové či angiografické vyšetření, které potvrdí zúžení průsvitu tepny.
Léčba by se měla vždy zahajovat dietetickým a režimovým opatřením. Základem je dieta s výrazným omezením tuků. Nutné je vyhnout se konzumaci živočišných tuků. Denní příjem cholesterolu by neměl přesáhnout více než 300mg, což je zhruba množství, které najdeme v jednom vaječném žloutku.
Dalším krokem je výrazné omezení alkoholických nápojů. U lidí trpících vysokým krevním tlakem, je nutné snížit i příjem soli.
Tělesnou hmotnost je třeba udržovat mezi 18,5-25,0, tyto hodnoty jsou vypočítány podle výsledků indexu tělesné hmotnosti (BMI). Snížení tělesné hmotnosti napomáhá i následující režimové opatření, které představuje vykonávání přiměřené tělesné aktivity. Pod tímto pojmem se skrývá pravidelné cvičení a to alespoň 30 minut denně, 4× týdně.
Jestliže všechna tato výše popsaná opatření nestačí a proces aterosklerózy se zhoršuje, je na řadě využití léků. Medikamenty, které se používají, se nazývají hypolipidemika. Což jsou léky ze skupin statinů, kyseliny nikotinové, pryskyřic nebo fibrátů, které se nasazují, dle druhu cholesterolu, jež je třeba upravit. Možná je i jejich kombinace.
Jak si mohu pomoci sám
Jak bylo uvedeno již výše, je nezbytná úprava jídelníčku. V kuchyni vyměňte veškeré živočišné tuky za rostlinné. Svůj jídelníček se snažte co nejvíce přiblížit zdravému stravování. Jezte raději celozrnné pečivo než bílé a naopak přednost dejte bílému masu před tmavým, vhodné jsou i mořské ryby. Jezte dostatek zeleniny a ovoce.
Důležité je nekouřit, nebo tento zlozvyk alespoň co nejvíce omezit.
Vyvarujte se také konzumaci alkoholu a to zvláště destilátů. Někdo ovšem doporučuje denní konzumaci 2dcl červeného vína. Jeho pozitivní účinky nejsou prokázány, ale pokud toto množství budete považovat za maximální, průběh aterosklerózy to nezhorší.
Jestliže trpíte nadváhou, snižte jí pomocí diety (kterou zvolí odborník) a pomocí pravidelného cvičení. Vhodná je například jízda na kole, plavání nebo alespoň svižná procházka a to, jak již bylo uvedeno výše alespoň 4× týdně, po dobu 30 minut.
Jestliže trpíte cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, je důležité, abyste na tyto choroby byli správně léčeni (pod vedením odborníka) a tuto léčbu dodržovali. Tato onemocnění totiž průběh aterosklerózy mnohdy zhoršují a urychlují.
Komplikace aterosklerózy
Za komplikace nemoci se považuje zúžení, či uzávěr tepny, aneurysma a ruptura aneurysmatu.
Zúžení a uzávěr tepny způsobuje nedokrevnost zásobované tkáně či orgánu. K zúžení dochází pozvolna díky ukládání tukových látek. Uzávěr může vznikat také postupně nebo náhle a to krevní sraženinou.
Aneurysma je rozšíření tepny, v určité její části, kde se snáze usazují krevní sraženiny nebo tukové látky.
Ruptura aneurysmatu je vážnou komplikací, neboť se jedná o prasknutí, za vzniku rozsáhlého krvácení.
Zdroj: www.vitalion.cz