Alergie - klasická medicína
Antihistaminika
Jedněmi z prvních léků používaných v léčbě alergií byly blokátory H1 receptorů pro histamin, tzv antihistaminika. Po jejich podání se sice histamin z žírné buňky vyplaví, ale jeho receptor na ostatních tkáních je zablokován lékem a histamin tak na tkáně nemůže působit.
Antihistaminika jsou v podobě tablet a roztoků pro podání ústy, dále v injekční podobě a v podobě kapek a sprejů do očí a nosu. Dělíme je na první generaci, kam patří starší antihistaminika, která mají více nežádoucích vedlejších účinků, jako je ospalost, sucho v ústech, zácpa a obtížné močení, u dětí noční můry a dráždivost. Procházejí totiž z krevního oběhu až do mozkomíšního moku a tam ovlivňují nervové buňky. Druhá generace antihistaminik již má tyto nežádoucí vedlejší účinky zcela minimální, přičemž jejich léčebný účinek je stejný, nebo dokonce lepší.
Uvolnění histaminu z žírné buňky ven zabraňují tzv stabilizátory membrány žírných buněk – léky zvané kromony. Při jejich podávání se histamin nedostane z žírné buňky ven, a tak ani nemůže působit na své receptory na okolních tkáních. Tyto léky jsou podávány v podobě kapslí při potravinových alergiích, v podobě prášku k inhalaci u astmatu a jako kapky do očí a nosní sprej při alergické rýmě a zánětu spojivek.
Dekongestiva
K lékům, které pouze zmírňují příznaky alergie, ale netlumí alergický zánět, patří nosní kapky, které působí stažení cév, a tím oplasknutí oteklé nosní sliznice. Měly by se používat maximálně jeden týden. Při delším používání mohou mít účinek zcela opačný, dojde k otoku nosní sliznice a pocitu trvale ucpaného nosu.
Bronchodilatancia
Dále sem patří léky roztahující průdušky – bronchodilatancia. Ta jsou používána k léčbě akutních záchvatů astmatu. Nejčastěji používanými jsou tzv. beta-2 mimetika. Dělíme je na několik typů – s rychlým nástupem účinku, ale krátkodobě působící, s rychlým nástupem účinku a dlouhodobě působící, s pomalým nástupem účinku a dlouhodobě působící. Dlouhodobě působící bronchodilatancia jsou přidávána i k léčbě kortikoidy, protože umožňují snížit jejich dávkování. Anticholinergika jsou další léky roztahující průdušky. Podávají se v inhalační podobě u astmatu. Theofylin a léky od něj odvozené roztahují průdušky, ale mají i mírný protizánětlivý účinek. Podává se ve formě tablet nebo injekčně. Nevýhodou je poměrně vysoké riziko předávkování, které může vyvolat i křeče, bolesti hlavy, bolesti břicha a bušení srdce. Je proto nutné kontrolovat hladiny léků v krvi.
Antileukotrieny
Tvorbu a působení leukotrienů blokují léky nazývané antileukotrieny. Podávají se ve formě tablet k léčbě lehčích forem astmatu a alergické rýmy kombinované s astmatem.
Protilátky proti lidským alergickým protilátkám IgE
K nejnovějším lékům na alergické astma patří uměle vyrobené protilátky proti lidským alergickým protilátkám IgE. Blokují jejich funkci, a tlumí tak alergický zánět. Zatím je tato léčba povolena pro středně těžké nebo těžké alergické astma, které není uspokojivě zvládnuto běžnými léky, ani při jejich kombinacích maximálním dávkování, nebo kteří mají výrazné nežádoucí vedlejší účinky při běžné léčbě nebo kteří i při běžné léčbě mají občasné závažné záchvaty, nebo kteří ostatní léky nesnášejí. Podávají se injekčně každé 2 až 4 týdny.
Zdroj: www.bez-alergie.cz